autor: ZoE
betaread: Janule
betaread: Janule
Stále popadám dech a snažím se opustit Billův pokoj.
„A… ale já ještě ne… nejsem! Kam… kam… kam si jako myslíš, že jdeš???“ uslyším za zády Billův udýchaný hlásek.
* ° * ° *
„Já? Kam jdu? Zřejmě zpátky k sobě, ne…“ zmateně odpovím a cítím, jak mé vzrušení pomalu uvadá.
„A co mělo být tohle?“ řekne Bill mírně zvýšeným hlasem. „Přijdeš si sem, vzbudíš mě ranou jak z děla, hraješ si tady se mnou jako s nesvéprávným, vyhecuješ mě na pokraj šílenství a uprostřed toho všeho si jen tak odejdeš?“ nevěřícně zakňučí.
„No, já… nemyslel jsem to tak, nechtěl jsem tě naštvat, ani jsem vlastně neměl v úmyslu tě více vzrušovat, víš, Bille.“
„Jasně… ty si mě chtěl vzrušit jen maličko, jen úúúplně maličko, vlastně skoro vůbec, že??!!“ začíná Billa chytat mírný amok.
„Tady skáču jak cvičená opice… Bille sem, Bille tam, udělej tohle a hned zas támhle to, trochu tě vzruším, ale toho si nevšímej, já si tady na tobě jen něco zkouším, proč bych utrácel za pokusného králíka, když mám Billa a pak si to třeba dodělej sám!!! Tak si to myslel???“ štěkne po mně.
„Né! Ne tak docela. Uklidni se, já ti to vysvětlím.“
„To dost pochybuji!“ kousavě poznamená a levé obočí má výhružně zvednuto.
„To ten sen… ten hnusný sen… ten za to může!“
„Nevím o tom, že by někdy někomu ublížil sen! A to, co se odehrávalo v mém pokoji, rozhodně nebyl sen! Tos byl TY! Pěkně live! V žádném případě to nevypadalo, že by si u toho spal, Tome! To už sem pleteš jinou povídku! Tam já spím a nevím co dělám, tak nekopíruj!“
„Bille, v tom hnusném snu, než si mi… u-umřel, tak si, ehm, jak bych to řekl… nefungoval. Jo, byl si nefunkční! Probudilo mě to a šel jsem tě zkontrolovat. Musel jsem vidět na vlastní oči, že jsi v pořádku a vše frčí, tak jak má.“ Snažím se Billovi vysvětlit dnešní velmi brzkou ranní návštěvu, jejímž cílem nebyl sex.
„Aha. A funguju?! Jo?! Všechno pořádku?!“ zuří Bill.
„No, jak bych to nejlépe vystihl… ehm, stěrače stírají, světla svítí… asi tak,“ nějak mě zrazují hemisféry. Zřejmě jsou překrvené až moc.
„Jinak jsi úplně zdravý, Tome? Nespadlo ti taky v tom snu něco na hlavu???“ uraženě po mně metá brácha blesk za bleskem. Ajaj, ono se to už natvrdo zlobí.
Přitom jsem se chtěl opravdu pouze ujistit, že to byl jen hodně živý sen, zlá noční můra. A hned nato prověřit, zda je jeho penis na svém místě a v pořádku a on samozřejmě taky. Neumíte si představit, když se vám zdá o vašem milovaném tříčtvrťákovi (Bill není moje drahá polovička, vlastně drahý poloviček, je to kluk, že? Ne, on je můj drahý tříčtvrťák a já jsem ta zbylá čtvrtka), jak se mu stále dokola snažíte postavit přirození a ono nic, jen si tam líně visí, prostě nefunguje. Pak začnou vzduchem lítat jeho končetiny, oddělené od těla a nakonec umře. Úplně umře. To by přece vyděsilo každého. Proto jsem ho šel okamžitě zkontrolovat a vyzkoušet, jakmile jsem se probral. Bill teď ale nepříčetně běsní. Připomíná mi zuřivou chobotnici, jak tady všude kolem sebe vztekle máchá ručičkama a nožičkama. Najednou se to tady nějak hemží končetinami. Skoro jako v tom snu, jen jsou stále pevně spjaty se svým majitelem.
„Jo jo, připomínáš mi postiženou chobotnici na lovu, Billíčku, která dodneška nepochopila, že má oběť nejdříve omráčit svým jedem a pak si s ní může hrát,“ špitnu si pro sebe.
„Takže dementní chobotnici, jo!“ zakrákorá Bill. Evidentně jsem to řekl hlasitěji, než jsem si myslel. To není dobré. Bill totiž ještě nikdy nebyl zelený vzteky.
„Nejprve omráčit svým jedem a pak si s obětí může po – hrát.“ Jízlivě zopakuje.
„Jedna postižená chobotnice, co potřebuje vstříknout SVŮJ JED, by tu byla!“ ironicky zaječí. A to to před chvíli už vypadalo, že by se mohl uklidnil.
„A jak se tak dívám, je tady i nějaká TA O – BĚŤ, která bude sloužit jako omráčená hračka…“ cynicky zasyčí a zabodne do mne svůj doruda zbarvený pohled.
Protáhne se kolem mě jako lasička a rázem stojí u dveří. Vezme za kliku a vší silou jimi praští. Z druhé strany Billova pokoje, což je chodba, bylo slyšet spadnutí většího kusu omítky. Nahlas polknu a poškrábu se ve vlasech s nadějí, že dostanu nějaký inteligentní nápad, jak ho uklidnit. Jsem si v ten moment, kdy jsem ho nechal nedodělaného, neuvědomil, že naběhlé a plné kulky způsobují dočasné šílenství. V některých případech i doživotní.
Nikdy jsem takového Billa neviděl. Stojí tam jako nastartovaný býk. Místo očí má jen dvě zúžené štěrbinky. Panenky jsou hladové a temně černé. Chřípí se divoce chvěje a jeho tělo je připraveno k ataku. Skoro bych řekl, že nad sebou ztrácí kontrolu. Jeho mozek teď ovládá chtíč a naléhavá potřeba se uspokojit. Pociťuji mírný strach. Není to ovšem strach v pravém slova smyslu, jen se necítím úplně bezpečně. Bill stojí zády opřený o dveře, nohy i ruce doširoka rozpažené, bradu hrdě zvednutou vzhůru a zrychleně vydechuje. Jazykem si pomalu přejíždí po horním rtu sem a tam… po chvilce váhání si jím přejede po vrchních zubech, za které si jej následně zapře… mně se tak nabízí pohled na jeho spodní část jazyku s třpytící se ozdobou uprostřed. Jeho pohled, skrz polopřivřená víčka, je až po okraj plný krémového spermatu, které chce ven. I já jej hypnotizuji svým pohledem, ale nedobrovolně. Mám strach uhnout. Bill totiž vypadá, že by se na mne nejraději vrhl a rozsápal mě svým vzrušením na hadry. Nejlepší obrana je útok. Sem někde slyšel.
„Pojď si pro mě… Bille!“ řeknu tak pevným hlasem, jak mi to momentální situace umožňuje. Takže jsem to suše zaskučel. Ale vypadá to, že jsem Billa ještě více naštval. Hlavu má povystrčenou mírně dopředu, oči jsou už téměř zavřené, líce pevně vtažené dovnitř, chřípí zuřivě roztažené, pusu vyšpulenou daleko před sebe a hlasitě se zbavuje kysličníku uhličitého.
V ten moment vytřeštím oči a začnu plácat, co mě napadne. Přeci jen nechci, aby se z jeho plně funkčního penisu, jak jsem se mohl před chvíli přesvědčit, stal penis multifunkční a on by mi jím vyrazil zuby, vypíchl oko nebo prorazil varle, páč v tom afektu by určitě minul. Víte co! Pak bych si mohl už úplně v klidu kupovat tampóny, protože by mi Bill provrtal do těla ještě jeden otvor.
„M… mám si sednout?“ Billovy oči se rázem doširoka rozevřou, hlava šokovaně pomalu padá na stranu. „Le… lehnout?“ chci vyčíst nějakou myšlenku z jeho pohledu, ale je tam taková tma a spalující žár z nevybuchlé sopky, že nemám nejmenší šanci něco zachytit. Telepatie mezi dvojčaty, která tedy běžně funguje i mezi námi, má zřejmě dovolenou. Pevně semknu rty k sobě a na tváři vyloudím lítostivý výraz. Tiše a zhluboka vydechnu. A znova, velký nádech a výdech. Před tím co chci udělat, potřebuji nahnat trochu kyslíku do mozku, pak už nebude čas. Naposled se nadechnu… „Vem si mě, Bill…“ nestačím doříct ani jeho jméno. Odrazí se od stěny a zaútočí. Přiskočí ke mně, silně mě stiskne za zápěstí a hodí mnou směr dveře. Letím vzduchem, jako bych byl hadrová panenka, panáček. Plnou vahou dopadnu zády na dřevo. Bolestivě zamrkám. Billova natažená ruka, o kterou se právě opřel, společně s celou vahou jeho těla, dopadla vedle mé hlavy. Nohy si rychle překříží a druhou rukou mě hrubě chytí za rozkrok, až slabě syknu. Jeho sevření je tak silné, že mě nutí stát na špičkách! Krátce a zrychleně oddechuji. Možná jsem mohl utéct, ale to já jsem ho vyprovokoval. I když nechtěně. A jeho chtíč je teď obrovský. Řekl bych, že nepřestane, dokud se z jeho závaží pod penisem nedostane i ta poslední kapička plná milionu spermií, které netrpělivě čekají na svou cestu, a to i přesto, že je tam čeká jistá smrt. Vzduch, který nás drží při životě, naopak tyto splašené živočichy zabíjí. Jaký paradox.
„A… a … ale já jsem ti nic neudělal… Bille!“ začnu kňučet, když Bill svůj stisk ještě zesílí.
„No právě, neudělal si mi… TO! A já ti teď ukážu, jak se to dělá! Příště mě buď budeš kontrolovat pořádně, a to až dokonce nebo si běž zkontrolovat třeba záchodovou mísu, jestli nepotřebuje vyčistit.
autor: ZoE
=oD
skvělej dííl
xD boze,válím se tadyk smíchy xD skvelyy
No, jak bych to nejlépe vystihl… ehm, stěrače stírají, světla svítí… asi tak," nějak mě zrazují hemisféry. Zřejmě jsou překrvené až moc.
u toho jsem se chlamala…..dosti dlouho…a nejen u toho….ae u cele powidky……ZoE ty me jednou zabijes…..xDxDxD
daaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaal…daaaaaaaaaaaaaaaaal
daleeeeeeeeeeej!! toto bolo pecka 😀 aj ked som sa asi dvakrat stratila
xD to je dokonalýý xD
Jojo, tohle je skvělý, neuvěřitelně se u toho bavim :D:D Rozzuřený býk Bill mě fascinuje 😀 Jsem zvědavá co s Tomem provede ve třetím díle… určitě z toho vyleze nějaká ptákovina, co, Zoe? 😀 Těším se, až to pošleš 😀
aa no Zoe…jestli tohle nedokončíš tak já nevim….x(
:-D.-D *rofl* držte mě sem pod stolem xDDD…lolovýýýý xD
Jéžišmarjá, rozzuřenej Bill, já to nechci vidět. Teda vlastně chci, děsně moc bych to chtěla vidět!!!!!! Co s tím chudáčkem Tomáškem asi provede ?!?!?!?
já se tak těším
tak tohle je díl přesně pro mě, miluju takového Billa, z takových povídech jsem nadmíru vydrážděná, jenom prosím ať se z něj nestane zase mílius jako v každé povídce…. i tu mou povídku směřuju do více vášnivého a "mírně" sexuchtivého Billa:)))) snad ti brzy pošlu první díl Zouíííčku:)))
Zoe, já z tebe umřu. Umřu, rozumíš?! xD
Je to super, hrozně se u toho tlemím x)) Rychle další díl. Tohle ještě bude zajímavý.. x))