autor: B-kay
betaread: Janule
betaread: Janule
A najednou jsem nevěděl co dál. Zdali mám vstoupit, nebo je lepší raději zůstat a pro dnešek všeho nechat. Mé dlaně zase pomalu pouštěly kovovou kliku, ale jakmile jsem se otočil, zase jsem si to rozmyslel. Bill je tady… tady za dveřma… jenom kousínek ode mě… jenom malinkej kousínek ode mě se nachází to nádherné tělo…
Prudce jsem přivřel víčka nad náhlým návalem slasti, která se pomalu přelévala do každýho milimetru mýho těla. Chtěl jsem ho! Tak moc jsem ho chtěl! Ale nechtěl jsem mu zase jenom ublížit. Nevím proč si vlastně takhle komplikujeme život… Ještě nedávno jsme to brali úplně normálně. Já přišel, svlékli jsme se – každej sám, a pak jsme se prostě spolu pomilovali. A takhle to šlo noc co noc. Vyspali jsme se spolu a pak druhý den ráno jsme byli zase bráškové.
Nevím proč mu najednou vadí, že na to nic neříkám… já vlastně ani nevím, co bych měl říct. Mezi náma dvěma nešlo o nic víc než o uspokojení. Nikdy jsem neměl potřebu jej nějak líbat, nebo se jej nějak zvláštně dotýkat. Tyhle věci prostě v naší dohodě nebyly a já proto nijak nenamítal, když jsme se pokaždé svlékli samostatně, ne vzájemně!
Ale najednou cítím, že se něco změnilo.
Nikdy jsem nebral ohledy na něj a na jeho prožití, bral jsem si jej tak, jak jsem to cítil. Miloval jsem se s ním tvrdě i divoce. Nikdy mi nezáleželo na tom, zda jej to bolí. Nechal jsem se vést jenom vlastní touhou po jeho těle. Byl nádhernej. Bill vlastně je nádhernej. Nádhernej a můj. I když jenom v noci v posteli, ale je můj! Žádná jiná se s ním nemiluje. Tohle právo prostě připadlo mě a já jsem najednou celkem rád. Nevím, jestli bych snesl, kdyby se jej dotýkaly i jiné ruce… kdyby patřil jiné…
Až tady před jeho dveřma si uvědomuju, co za poklad můžu mít. A já mu zatím dokázal jenom ubližovat, nic víc… Ale teď už se musím změnit! Aspoň kvůli němu. A proto jsem se rozhodl to risknout a tiše jako myška jsem vešel dovnitř.
Bill:
Neměl jsem na nic náladu. Dokonce jsem neměl ani hlad a to byl jeden z důvodů, proč jsem nepřišel na večeři. Tím hlavním byl Tom!
Nechtěl jsem jej tam potkat. Ani nevím, zda jsem se na něj zlobil. Vlastně jsem na to ani neměl právo. V naší dohodě nebylo nic takovýho, že o našem milování budeme mluvit
a vlastně se jim nějak zaobírat. Možná jsem jenom reagoval příliš prudce. Ale stejně mě mohl aspoň poslouchat. Chtěl jsem si jenom promluvit. Nic víc jsem nechtěl. Jenom, aby si mě vyslechl. Ale stejně… kašlal na mě. Proto jsem jej celej den ignoroval. Prostě teďka řeknu já, že nemám náladu!
Znuděně jsem vypnul televizi, ve který stejně nic dobrýho nedávali. Jenom jsem se ní snažil zabít nudu. Zamyšleně jsem se posadil na prostorné posteli a tiše jsem vydechl. Mé prsty jemně přešly po povlečení…čistě bílém… přesně na takovýmhle bílém povlečení jsem se s ním miloval poprvé. Bylo to rychlé a neobratné. Ani jeden z nás nevěděl, co dělat… bylo to úplně nové…
Ale pak, postupem času, jsme si dokázali vypěstovat svou vlastní touhu a naše pohyby už nebyly tak neomalené. Měli způsobovat tomu druhému rozkoš, i když ji způsobovaly možná jenom jednomu. Mě to pokaždé bolelo… Tom byl tvrdý, ale já zarytě mlčel a nechal jsem jej, ať si se mnou dělá co chce! A možná tohle byla chyba. Ze skřínky jsem si vzal velikej bílej ručník a pomalými krůčky jsem zamířil rovnou do koupelny.
Tom:
„Bille?“ zašeptal jsem tiše a opatrně jsem se rozhlídl kolem sebe. Čekal jsem, že na mě dolítne snad sto polštářků a nadávky, ať vypadnu, ale nestalo se. Vlastně se mi vůbec nezdálo, že by tady bráška byl. Opatrně jsem došel až k posteli, kde se na sněhově bílém prostěradle povalovalo jeho oblečení. Můj pohled automaticky padnul na dveře koupelny, ze kterých vycházel slabý proužek světla. Určitě se šel vykoupat.
S povzdechem jsem se posadil vedle jeho oblečení a tvář jsem ukryl do dlaní. Chtěl jsem na něj počkat, a pak si s ním třeba konečně v klidu promluvit. Ale hned, jak jsem znovu svou tvář zvednul, můj pohled upoutala ta kopka oblečení, co ze sebe bráška nejspíš skopnul, jak to měl rozházený. Opatrným pohybem jsem něžně pohladil jeho černobílé proužkové triko a poté jsem jej opatrně vzal do dlaní. Mé oči se automaticky přivřely, jak jsem jemně přivoněl… vonělo nádherně…
Ba víc… přímo dokonale… já si nikdy neuvědomil, jak můj bráška vlastně voní.
Nikdy jsem tu vůni necítil a najednou?! Najednou tady byla a já nechápal, jak to, že jsem si to všiml až takhle pozdě.
„Co tady děláš?“ ozval se nejistej hlásek od dveří koupelny a já poplašeně upustil jeho triko dolů.
Ba víc… přímo dokonale… já si nikdy neuvědomil, jak můj bráška vlastně voní.
Nikdy jsem tu vůni necítil a najednou?! Najednou tady byla a já nechápal, jak to, že jsem si to všiml až takhle pozdě.
„Co tady děláš?“ ozval se nejistej hlásek od dveří koupelny a já poplašeně upustil jeho triko dolů.
autor: B-kay
mno krásně…rychle dál už by mohli bejt spolem xD
Honem další dílek!!!Máš to moc pěkný!
co by… přišel jsem ti umýt záda x)))) doufám, že ho nevyhodí…
skvělý bezva honem dalšííí
ty vole to je tak napínavý ja se poseru xD xD
jáá…nemám slov… xDD jdu dáál a dáál xDDD tywe kwa to je taaaaQ napínavýý xDD
Bože, nádherné, a teraz keď už zistil ako Billovi ubližuje a zistil aj ako vonia, mohol by byť nežnejší 🙁 Je mi znich tak krásne smutno.