autor: Adella Kaulitz
betaread: Janule
betaread: Janule
… BILL …
,,Tomé! Broučku, vstávej…“ snažím se vzbudit tu dredatou potvůrku v mý posteli… a fakt se mi to podaří. Otevře na mě jedno rozespalé očko a spokojeně zafuní. Nedá mi to a hned po ránu mu musím rozlámat žebra mým obětím.
,,Tommi, ty jseš ták sladkéj!“
,,J-jásný zlato… jen se chci ještě naposledy nadechnou! Mám hlad, vyžlíku…“ vesele Toma poplácám po tváři a vystartuju do kuchyně. Jako každé ráno mu udělám snídani pěkně až do postýlky.
Už to jsou dva měsíce… dva měsíce! Pořád tomu nejsem schopný úplně uvěřit. S Tomem jsme sice nijak moc nepokročili, ale jsme si čím dál tím víc blíž a blíž. Tom se mi už dokonce jako první odvážil dát pusu na veřejnosti! A pokaždé když jsme sami tak… jsem s ním v sedmém nebi! I když celý život znám Toma snad líp než sebe, nikdy jsme netušil, jak dokáže být něžný. A starostlivý.
Když jsme se asi před dvěma týdny podepisovali nějaké Tomově fanynce, ta holka ho objala a políbila ho. No, dalo by se říct, že jsem měl v tu chvíli chuť tu fanynku chytnout za vlasy a vytřít s ní podlahu v celém pařížském Louveru, ale přece jenom jsem to nemohl dovolit a tvářil jsem se před ní naprosto normálně. Když jsme však zašli za roh, Tom byl pořád rudej jak nakrojenej meloun a já cítil jak rudnu vzteky. Tom se mi okamžitě začal omlouvat, že to nechtěl a že se mu ta fanska sama pověsila kolem krku. Blázínek… měl jsem vztek na tu holku… ne na Toma! No, bylo na něm vidět, že je vystrašený… jako by se bál, že budu nasranej na něj! Hlupáček…
Z přemýšlení mě vytrhl pach pálící se pizzy. Pohotově jsem otevřel troubu a vytáhl rozpálený plech na kredenc. Uff, pizza vypadala celkem v pohodě. Udělal jsem nám oběma ještě něco dobrého k pití a opatrně došmajdal zpátky do pokoje i z nákladem.
… TOM …
Billí, moje střeštidlo… Tak hubeňoučký človíček si bere takový náklad. Blázínek… Dělám, že jsem znovu usnul a vyčkávám, co moje vyžlátko bude dělat. Slyšel jsem, jak věci pokládá na noční stolek (tam se toho vléééze). Do nosu se mi vloudí vůně sýrové pizzy, smíchaná s vůní Billova těla. Cítím, jak si opatrně lehá vedle mě a lehce mě bříšky prstů hladí po tváři. Stěží zachovávám klidnou spící tvář. Poté ucítím jeho horký dech na svých rtech, jak se ke mně pomalinku přibližoval. Lehce se otřel svými rty o mé. Ne… já prostě nevydržím být v klidu.
,,Ááá! Tommí!“ vypísk Bill, když jsem se na něj překulil a držel mu ruce nad hlavou.
,,Copak, vyžlíku? Tak dej mi tu pusu, když tak strašně chceš,“ něžně jsem ho kousl do nosu a Billík se snažil vykroutit ruce z mého sevření. Povolil jsem a Bill mi hned omotal ruce kolem krku a přisál se na mé rty. Tohle rozhodně pusa nebyla, ale to mi přece nebude vadit, že jo… Moje neposedné ruce začaly bloudit po bratrově těle a a cítil jsem, jak se pod mými dotyky chvěje. Jak jsem mohl myslet na jídlo, které donesl, když jsem měl pod sebou něco tak dokonalého, jako je on?
,,Tommi… Tome, myslel jsem, že máš hlad!“
,,Ale vyžlátko moje, já už hlad nemám…“ vydechl jsem vzrušeně, ale jako na potvoru se mnou můj žaludek nesouhlasil. Bill se vysmekl a položil pizzu na postel.
,,Ano, moje milé dvojčátko… ty vůbec nemáš hlad,“ vyplázl na mě jazyk a s chutí se zakousl do sýrového trojúhelníčku.
,,Já mám hlad na jiné věci, víš, můj chytrý bráško?“ chytl jsem ho za zápěstí ruky, v němž držel pizzu a ukousl si pořádný kus. Bill si strčil ten kousek do pusinky, lehl si na záda a podepřel se lokty.
,,A na co bys měl chuť, Tommi?…“ svůdně se usmál a já měl co dělat, abych se na něj hned nevrhl a na místě ho ,,neodpanil“. Odložil jsem pizzu zase zpátky na stolek a položil jsem se vedle Billa. Vtiskl jsem mu pusu na tvář a pohladil ho po hebkém bříšku.
,,Na Tebe…“ šeptl jsem a lehce jsem se na něj položil.
… BILL …
Jo tak na mě má můj bráška chuť?… Teda ten má ale chutě, copak neví, že lidské maso je sladké?… moment… on má chuť na mě… on chce…
,,Tak si nech zajít chuť, Tome,“ vypláznu na něj jazyk a chci se zpod něj vyprostit, ale je na moje hubené tělo moc těžký.
,,Ale bráško, neutíkej… ani mazlit se s tebou nemůžu?“ šibalsky mně líbne na nos a krásně se na mě usměje. No jo, je těžký mu odolat. Když já jsem takový mazliví stvoření. Když mi Tom jezdil svýma rukama po těle a hladil každý kousíček mé holé kůže, na kterou dosáhl, zakňučel jsem blahem.
,,Co říkáš na to, že bychom se dneska celý den jen a jen mazlili?“ špitl mi Tom do ouška a nezapomene mi ho něžně skousnout. Mno, byla to velice lákavá nabídka, ale…
,,Promiň, Tomíku, ale chtěl jsem jít dneska na nákupy,“ líbnu ho na nos a sleduju jeho zklamaný obličej.
,,Aha… no nevadí… tak někdy jindy, no…“ už už chce ze mně slézt, když ho obejmu kolem pasu svýma dlouhýma nohama a nenechám ho nikam jít.
,,Počkej! Ještě nikam nejdem, tak se mazlit můžem,“ slaďoučce se na něj usměju a on se položí zpátky na své místo. Jenže Tom se na místo, což bylo mezi mé nohy, položil tak zprudka, že jsme oba museli zasténat. To né bolestí… kdepak… to jen ten prudký dotyk našich… pohlavních orgánů (xD). Tom se mi zadíval hluboce do očí. Viděl jsem, že jej to lehce vzrušilo. Viděl jsem v nich zvědavý záblesk. Věděl jsem okamžitě na co myslí.
,,Tommi… až večer…“ Věděl co myslím…
autor: Adella Kaulitz
Jupííí užse těšíím dáll 🙂
wohou dál xD
Adellko, krásný, píšeš strašně hezky :))))
Tom – dredatá potvůrka – to jsem zvědavá, co bude dělat dál ….
+IN LOVE+
jak až večer…..vy to protahujete kluciiii….no nic tak si počkáme na další krásný díl…..
tak ale neee večer nakupy počkají xD
dalšíííííííííííííííííííííííííí
Tak nádherne milé a rozpačité. Oni sú tak krásne nevinný. Takto ich milujem. Napísala si ich úplne úžasne.