Můj zlobivej model 31.

Posted on by Janule
autor: B-kay
betaread: Janule
Jejich křehká tělíčka jakoby pořád splývala v jedno. Jejich srdíčka jim mohutně bušila v hrudích a ani jeden nedokázal popadnout dech. Bill byl omotán Tomovi pevně kolem krku a svým horkým dechem mu laskal nahá záda. S pořád pevně přivřenými víčky se snažil ujasnit si všechno, co se právě v téhle chvíli stalo…
Bylo to až neuvěřitelné… a když si to všechno pomalounku ujasnil, v očích se mu zatřpytily dvě malé slzičky… Vždyť on poprvé někomu patřil… konečně i on pocítil, jaké to je, milovat se s někým a toužit po někom…A snad úplně poprvé si pomyslel, že je možná opravdu hezký, jak mu to Tom horlivě šeptal do ouška… Bylo to něco dokonalého. Nikdy by neřekl, že to může být takhle krásné, milovat se s někým… Možná měl ze začátku malé pochybnosti a také i strach, ale všechny tyhle pocity se rázem vytratily hned, jak jeho tělo pomalounku splynulo s tím Tomovým. Teď si byl jist, že miluje tu správnou osůbku. Takhle to prostě být mělo a vůbec ničeho nelitoval…
Po tvářích mu začaly pomalounku stékat slzičky, které něžně dopadaly na Tomova horká záda, a jemně jej tím studily. Jeho útlá ramena se přitulila k Tomovu tělíčku ještě více a jeho rty jej něžně polechtaly na krku.
„Ty pláčeš?“ zašeptal tiše Tom, ještě pořád malinko trhaným hláskem, který se však už pomalounku vracel do normálu, jak se i jeho dech tišil. Jemně se od Billovy tváře odtáhnul, aby se mohl hluboce zahledět do toho nádherného moře hořké čokolády. K jeho překvapení se však na Billově tváři zračil krásný úsměv.
„T-to bude asi štěstím,“ vydechl tiše a něžně Toma políbil na špičku nosu. Tom jej láskyplně pohladil po tváři a pak se sklonil k jeho rtům, aby je mohl něžně políbit. Bill mu jeho polibek jemně oplácel, a přitom se pořád víc a víc nechával strhávat Tomovým tělem, které jej během chvilky přetočilo znovu pod sebe.
„Neublížil jsem ti?“ zašeptal tiše a něžně přejel pusinkou po Billově nahém bříšku, které pokrýval motýlími polibky. Bill se na něj sladce usmál a poté si přitáhl Tomovu tvář znovu k té své. V očích se mu zračilo neskonalé štěstí a radost, ale… také malinká vlna pochybnosti…
I přesto, že se do Toma zamiloval, a vůbec tohohle rozhodnutí nelitoval, pořád v jeho nitru hlodal ten malý červíček pochybnosti. Co když byl jenom dalším?! Dalším z těch mnoha holek, o kterých mu Tom vyprávěl… Co když se i on vzbudí na posteli osamělý a Tom už tady nebude?!… Co když i on najde na svém křehkém hrudníčku vzkaz, že to byl prostě jenom úlet?!…
Jeho očka se malinko zalila smutkem a sklonila svůj zorný uhel k dlaním, které jemně hladily Tomova nahá záda.
„Copak se stalo, hmm?“ špitl tiše Tom, který se na Billa ani nemusel dívat, aby vycítil, že jeho tváří probleskl menší náznak smutku.
„V-víš, já se… jenom mám strach,“ vydechl tiše a položil svou krásnou hřívu na polštář. Tom hned tušil, co se za Billovou náladou může skrývat… pochybnosti… Ale on jediný pochybovat nemusel…
Tom si ani neuvědomil, jak jeho pohled plný lásky poletuje po Billově nahém těle, které leželo vedle něj… Sledoval, jak se Billovo bříško klidně zvedá a znovu klesá nad jeho jemným dýcháním… sledoval, jak jsou jeho očka spokojeně přivřená a rty se na něj nesměle usmívaly… ještě pořád byly nádherně prokrvené od hladových polibků, které mu uštědřily Tomovy rtíky. Když se tak na něj díval a poznával nádheru jeho krásného těla, byl pyšný na to, že tenhle modýlek patří právě jemu… Když si vzpomněl na první dny, chtělo se mu smát…
Přišel mu tehdy neskutečně dotěrný a otravný. V duchu litoval holku, která by tohohle rozmazlence ulovila… nepřešlo minuty, kdy by mu nelezl na nervy… ale přesto jej od první chvíle přitahoval jako magnet… Jeho uhrančivý pohled, plný neskonalé vášně, smíchané s tou dokonalou křehkostí, jej prostě dokázal srazit na kolena… Doteď přesně uměl popsat to, co cítil, když jej v ten deštivý večer poprvé políbil… Bylo to naprosto dokonalé. Tenhle polibek nebyl tím polibkem, kterým líbal všechny ty holky. Protože ty spíš vždycky líbaly jeho a on jenom strnule oplácel… ale u Billa, u Billa to bylo úplně jiné… Byl to právě on, kdo toužil poznat hloubku Billových rtů. Byl to on, kdo jej strhnul do své náruče a nečekaně políbil… Jinak to už nešlo… takhle to mělo být a on se už konečně rozhodl pro správnou volbu. A věděl, že i když je tahle volba riskantní, bude to o to krásnější…
Ale ještě nebyl připraven na to, říct mu, co cítí… věděl, že ta chvíle určitě jednou přijde, ale ještě to nebyla tahle chvíle…
Billova očka se jemně zatřepotala a poté se pomalounku otevírala, jako nádherné kvítky, které vždy po ránu otáčejí své hlavičky za sluníčkem. Na jeho tváři se nejdříve usídlil spokojený úsměv, avšak když zašmátral ručkou vedle sebe a necítil nic, jenom krutou prázdnotu, úsměv na tváři se najednou vytratil. Prudce se posadil a s bolestným výdechem si uvědomil, že ze sebe svým prudkým pohybem shodil malý lísteček, který mu ležel na nahém hrudníku. To snad ne… V mžiku měl slzy v očích, jak jeho třesoucí se prsty uchopily malý lísteček… Věděl to… měl to tušit… ale přesto neposlechl své druhé já a naletěl…
Po tvářích mu stekla jedna malinká slzička, jak se jeho oči rozmazaným pohledem zahleděly na text na lístečku. Billova očka se po přečtení rozbrečela ještě více. Na lístečku totiž stálo: „Šíleně tě miluju, Bill… teď už vím jistě, že tohle nebyl úlet, protože tě zoufale potřebuju…“
autor: B-kay
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 2

13 thoughts on “Můj zlobivej model 31.”

  3. to bude muset Bill pro snídani až do kuchyně x))) nebudou snídat v posteli x))) krása krása krása krása krása krása krásáááááááááááááááááááááááááááááááá :)))))))))))))))))))))))

    budou dnes ale hezké sny :))) kujíííííííííííí xDDD

    Odpovědět

  11. nádehera prostě …..nevím co k tomu napsat fakt nádhera…trašně krásná povídka 🙂

    Odpovědět

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics