Tajemná lesní víla 29.

autor: Jitááááááááá
betaread: Helushka

„Pomůžeš mi, lásko?“ pípl Tom, když se snažil rozložit velikou deku. Billi ihned přiskočil a chytl dva rohy. Pak se od Toma oddaloval, dokud nebyla deka napnutá. Billi využil toho, že bylo ještě světlo, tak Tomovi jen oznámil: „Jdu pro jahody, ano?“ Tom se na něj usmál a než mu utekl, tak si přitáhl jeho tvář k té své a něžně ho líbal všude, kde dosáhl. „Miluji tě,“ šeptl Tom. „Miluji tě,“ oplatil mu to Billi a už mizel mezi mohutnými stromy. „On je asi vážně víla,“ usmál se Tom, když viděl jeho ladné pohyby. Na každý roh deky dal kulatou svíčku. Podél jednoho okraje byla vysoká tráva. Ukryl do ní malou tubu a nenápadnou červenou krabičku. Když z dálky uslyšel tichý zpěv, který se k němu přibližoval. Vzal sirky a každou svíčku zapálil.

Billi se už nemohl dočkat toho, co za pár minut přijde. Dal si do pusinky malou jahůdku a přivřel oči. „Tom je stejně sladší,“ šeptl si a pak se potichu přibližoval k té kráse, kterou Tom během těch pár minut vytvořil. Slabé plápolající světlo ze svíček vykouzlilo nádhernou a romantickou atmosféru. Docupital těsně za svou lásku a objal ho kolem pasu. Tom se pro sebe usmál a zaklonil hlavu tak, aby se Billimu mohl podívat do očí. „Sluníčko moje. Je to vůbec možný, že tě tady mám?“ šeptl Billi, který byl z té hromady štěstí úplně vedle. „Ano. Jsme tu spolu a už navždycky spolu zůstaneme. Nikdy nikomu nedovolím, aby nás rozdělil.“ I Tom šeptal, nechtěl narušit Billiho štěstí nějakým hlasitým mluvením. A také pomalu začínal být vzrušený. Byl si jistý, že se s ním Billi bude chtít milovat. Viděl mu to na očích. Leskly se mu v nich plamínky touhy.

„Pojď ke mně,“ natáhl Tom packy a Billi se mu s radostí stulil do náruče. Vzhlédl mu do očí a pak mu podal malou mističku plnou jahod. „Na, Tomi. Jsou sladký.“ Tom se nenechal dvakrát pobízet a už se těmi malými červenými bobulkami ládoval. „Ty jsi stejně sladší,“ našpulil Tom rtíky a Billí se musel zasmát. Jak je možný, že myslí oba na to samé? Ano. Asi to bude pravá láska. A tu si Billi přál odjakživa. Chtěl mít někoho, o koho se může opřít. Někoho, kdo mu nabídne svou náruč, když se bude bát. Pořád si vyčítal, že od Toma utekl. A pořád měl tendenci se mu za to omlouvat. „Tomi…“ pípl skoro neslyšitelně Billi. „Ano? Copak? Jsi nějak smutný…“ pohladil ho Tom po vlasech. Billi si povzdychl a spustil: „Mno to… Jen jsem se chtěl zeptat… jestli ti nevadí, že jsem tak… tak divnej…“

Slovo „divnej“ se mu ani nechtělo vyslovit. Často ho tak označovali. Ve škole byl terčem posměchu a šikany. Bál se, že když něco Tomovi řekne, začne si ho kvůli tomu dobírat a bál se, že ho ztratí. Vzpomněl si na to, jak ho opustila jeho první láska…

Flashback

………

„To jsi napsal pro mě? Ale… Co myslíš tím:

Kdo se stydí za svou lásku,

má přes oči černou pásku.

Vidí v ní jen sám sebe,

druhému zavírá nebe.

………

„To jako píšeš o mně? Co si o sobě vůbec myslíš!“ křičela na něj a nenechala ho pomalu nic vysvětlit. „Ale Soffi… Tak jsem to vůbec nemyslel… Já jen chtěl…“ „Ahá! Už chápu…“ řekla vcelku klidně… „Tak jak chceš… Je konec a už za mnou nelez! Zrůdo! Musela bych se stydět, kdybych s tebou měla vylízt ven! Se na sebe podívej! Už za mnou NELEZ!!!“

………

Konec flashbacku

Billi se hořce rozplakal. Soffi byla jediná, která ho měla ráda. Ale pak ho začala šikanovat jako ostatní ze školy. „Nadávala mi hrozným stylem. Dělala mi samý naschvály. Dala se do party těch největších grázlů… Byli to ti, kteří mě jednou na školním dvoře chtěli upálit… Bál jsem se jen okolo ní projít… Podívat se na ní. Nechtěl jsem, aby na mě poslala ty svoje kamarády… Vždycky si něco vymyslela a pak mě za to zbili…“ vzlykal Billi a Tom na něj němě zíral. „Billi… Jestli jsem ti někdy ublížil, tak… tak mi to prosím odpusť…“ Billi se na Toma trošku pousmál a objal ho. „Ty si mi NIKDY neublížil.“ A pak vyhledal jeho rty. „Chci jen, abys byl šťastný. Abychom byli šťastní. A také jsi mi říkal, že si ještě s nikým pořádně nechodil. A že já jsem byl první, kdo ti vyznal lásku…“ Billi jen kývl a Tom se usmál a naznačil, aby se Billi postavil. „C- co to děláš, Tome?“ pípl trochu s červení ve tvářích, když si před něj Tom klekl. Pak Billiho chytl za ruku a zahleděl se mu do očí.

„Můj milý Williame. Klečím teď před tebou a ptám se tě: Lásko moje, budeš se mnou chodit?“ Billi si jen setřel slzu dojetí a pípl: „Ano, budu s tebou chodit, Tome.“ A pak se šťastně rozesmál. Tom se uculil a pokračoval: „A tímto nás prohlašuji za pár. Smíme se políbit.“ Billi se smál a plakal zároveň. I v ten moment mu Tom připadal jako kněz a místo okolních stromů viděl oltář a plné lavice lidí, jak přihlíží tomu, jak se dvě zamilované duše spojily v posvátném svazku manželském. „Mno, Tome… Ještě prstýnky a bylo by to jako vystřižené z pohádky.“ Tom se jen uculil a začal hrabat v roští. Billi si už myslel, že teď vytáhle vážně ty prstýnky a on se pak probudí ze snu a Tom bude pryč…

Místo toho vyndal červenou krabičku a po jejím otevření z ní vytáhl stříbrný řetízek s kuličkou. Billi vyvalil očka a prohlížel si kuličku z každé světové strany. Pak lehce zatlačil na malý výstupek a kulička se otevřela v půli. Podíval se dovnitř a spatřil v ní miniaturní fota jeho a Toma. Vypadalo to jako za sklem a Billi si teď nad tím mohl lámat hlavičku. „Je, Tomi… To je krásný… Děkuji… Ale já… já pro tebe nic nemám…“ Znova posmutněl, ale Tom se na něj nepřestával usmívat. Vzal mu řetízek a po lehkém objetí mu jej připnul na bílý krk. „Mně stačíš ty. Ty jsi ten nejkrásnější a nejdražší dárek na světě,“ špitl mu do ouška a začal ho něžně líbat.

„Billi… Lásko… Chci a moc si přeji… aby tenhle večer… byl ten nejkrásnější… který jsi ZATÍM zažil…“ šeptal Tom do polibků a Billi nepřestával plakat. „Tomi… já… Chci tě… Chci se s tebou znova milovat… Prosím… Chtěl bych znova zažít ten pocit, kdy se naše těla spojí… Prosím…“ špital William, když se malým nedopatřením odtrhl od Tomových rtů. Tom si poskládal všechna slova a pak Williama přestal z překvapení líbat. „Ach, Billí… Ty mi vážně dneska čteš myšlenky… Ani nevíš, jak moc si přeji, abych tě mohl znova pomilovat… Budu na tebe něžný, udělám vše, co si budeš přát. Snesu ti i modré z nebe…“ Pak se nenápadně prsty dobyl na knoflíčky na jeho košili a začal mu ji pomalu rozepínat.

Po pár vteřinách mu ji pomalu sundal z roztřesených ramen a ihned jej začal líbat po celé hrudi. Billi s každým dalším polibkem dýchal rychleji a rychleji. Tom ho lehkým tlakem donutil položit se na deku. Celu dobu jen zaraženě seděl a v duchu se modlil za to, aby to všechno nebyl sen. Už pomalu začínal věřit, že to je vážně skutečnost. „Tome… prosím…“ zasténal skoro zoufale, když ho Tom mučil svými rty. Rukama mu mnul stehna, ale tam, kde William cítil největší mravenčení, jeho dotyky nemířily. „Toméééé…“ Billi už spíše křičel, protože ho právě dráždil a líbal na jeho krásném bříšku. Jednou rukou si přidržoval jeho boky. Ústy mu po celém bříšku vytvářel zarudlé flíčky. Druhou rukou mu bloudil po podbřišku. Pokaždé pomalu zajel až pod lem boxerek, ale zase se vrátil zpět. Chvíli ustal v laskání a nedočkavě mu sundal kalhoty. „Ne, lásko…“ zaprotestoval Tom, když si William chtěl sundat i ten poslední kousek prádla.

Po chvilince váhání oddálil ručku od svých boxerek a rychlým pohybem zbavil Toma velkého trika. Připadalo mu to divné, že je ještě zcela oblečený. Tom se sám spěšně svlékl, ale s posledním kouskem počkal. Billi zakňučel a Tom se usmál jeho nedočkavosti. Sám na tom nebyl o nic lépe. Ani se neodvážil podívat se do svého rozkroku. Stačil mu pohled na svou vzrušenou vílu. Nic krásnějšího než tenhle okamžik, než jeho vášní temné oči, si snad ani nemůže přát. Ví, že v těch očích je i ta velká láska, která všude kolem nich tančí a dodává do jejich srdcí štěstí.

Pomalu si na sebe Williama vysadil a hned, jak se jejich rozkroky vzájemně dotkly, začal se na Tomovi houpat a lehce narážet. Tom začal také vzdychat a jen jediný pohled na Billiho vzrušené tělo mu způsobil tak silný pocit, že se neudržel a ponořil ruku do trávy. Vyndal tubu, která se tam celou dobu schovávala, a hned z ní vymáčkl trošku gelu. Tom se mu ještě zadíval do očí, a pak pronikl do jeho těla prstem. Billi se neubránil dlouhému stenu, který zněl spíše zoufale, než vzrušeně.

Necítil žádnou bolest, byl jen vykoupený za své nekonečné čekání na ten zázrak, který mu Tom převedl do skutečnosti. Tom se polekal, že mu způsobil bolest, ale když hned ucítil zpětný tlak na svou ruku, přirazil, jak nejvíc to šlo.

„Aaaaah! Tomeee! Pojď už prosíííím! Rychle… a silně… Aaaaah, Tomeee…“ Tomovi se po tomhle výroku zatočila hlava. Takový nával vzrušení se nezažívá každý den. „Tak pojď, lásko… Dělej si, co chceš…“ šeptl Tom, pomalu vysunul prst z pevného sevření a lehl si na záda. Billi se během vteřiny nad Tomem naklonil a dlouze jej políbil. Pak mu sundal boxerky, vyhoupl se mu na klín a pomalu na něj dosedal. „Aaaaah!“ ozval se dvojhlas a Billi se na něj hned tvrdě přirazil. „Aaaaah! To je ono! Aaaaah! Ještě! Ještě! Ještě!“ ozývalo se celým lesem střídavé vzdychání.

Billi se nadzvedl, až z něj Tom málem vyklouzl a hned se zpětně velice prudce přirazil. Skoro měl obavy, aby to Toma nebolelo. Ale když viděl jeho víc než slastný výraz, nic neřešil. Jen vnímal ty nádherné pocity, které v jeho těle proudily rychlostí hurikánu. Každým dalším přírazem své pohyby zrychlovali a tím také zrychlovali dýchání a sténání, které probudilo snad i spící veverky na stromech. „Tomi… Aaaaah! Tomííííí! Užžžž… už asi… Aaaaah!“ zakřičel William, když Tomovi pokropil celé bříško. Sice došel vrcholu, ale ve svých prudkých přírazech neustával. Cítil, jak se Tom celý chvěje. Ještě vteřinku a Tom se udělal do toho nejkrásnějšího těla. Billi pomalu slezl a stulil se do Tomovy náruče. „To bylo nádherné…“ vydechli oba najednou a hned se rázem začali smát. Jak dokonalá souhra…

autor: Jitáááááááááá