autor: B-kay
betaread: Janule
betaread: Janule
Billova očka naléhavě sledovala slůvko po slůvku a jeho mysl nedokázala normálně uvažovat. Ještě nikdy mu nikdo nevyznal lásku… Ještě nikdy mu to nikdo neřekl takhle krásně…
Byl zmatený a úplně šokovaný. Čekal tedy všechno, ale takovéhle vyznání lásky nečekal určitě. Po pravdě, když na svém zvedajícím se hrudníčku uviděl ležet malou ceduličku, lekl se nejhoršího. Čekal, že tam bude stát přesně to, co v mžiku vehnalo slzy do očí tolika holek. Čekal, že i on bude jednou z nich a bude nakonec sám brečet nad tím, jak hloupě jeho slovům naletěl… Teď však věděl, že se v Tomovi neskutečně zmýlil. Čekal, že jej jenom využije, ale vůbec přitom nepromyslel fakt, že Tom má také srdíčko… srdíčko, které dokáže milovat a patřit někomu… A možná právě teď získalo svého majitele…
Bill se ještě naposled zahleděl na nádherná slůvka na papírku a poté si jemně setřel zbylé slzy, které mu ulpěly na krásných tvářích. S veselým úsměvem se posadil na měkoučké posteli a natáhl se dolů pro boxerky, které ležely hned vedle Tomova trika… Všechno v pokoji bylo přesně tak, jako to tady včera zanechali, až na jediné… pokojem se nenesla vůně Tomova přitažlivého těla…
Ten právě spokojeně seděl v obýváku a nechával se unášet tou nádhernou tíhou uvolnění, která se snad poprvé rozléhala celým jeho tělíčkem. Pomalounku prostupovala ze srdíčka do každé buňky jeho těla a Tom cítil, jak se jím pomalu rozlévá ten nádherný pocit, o kterém do téhle doby pořád jenom snil. Snil, ale jeho sny nebyly ještě nikdy vyplněny…
Láska… tohle slovo mu v mysli nejednou prolétlo, ale ještě nikdy nemělo spojení s něčím lidským… S něčím, co by jeho lásku dokázalo opětovat… s něčím, co by po jeho lásce zoufale toužilo… a možná právě tímhle něčím, byl jeho mladší bráška.
Jeho očka se pokojně přivřela a jeho myslí se rozeznělo to vše zrozující, ale také někdy ničící slůvko – láska… Bylo zvláštní, ale on hned uviděl ty podmanivě tmavé oči, smyslné rty a až nelidsky přitažlivé tělo… Jeho bratr jej prostě přitahoval zvláštní nadlidskou silou, které i kdyby se bránil, prohrál by… A vždyť se také bránil. Hezky dlouho si tuhle nádhernou slast odepíral a jak to skončilo? Stejně spolu skončili v posteli. Je zvláštní, jak se všechno změní ze dne na den. Některé věci se náhle zkazí… ale jiné zatím dokážou vzrůst a vykvést v něco dokonalého…
Z hlubokého přemýšlení jej vytrhl až zvuk mobilu, který netrpělivě zvonil na stolku, div se pod tlakem vibrací neskácel na chudáčka Billa, který spokojeně spinkal na zemi se svým míčkem, který si k sobě ochranitelsky tulil. Míček byl totiž náhrada za králíčka, kterého si zašantročil a teď jej jaksi neuměl najít xD.
Tom překvapeně vzal do ruky zvonící telefon a rozespalým pohledem se zahleděl na displej. Zajímavé – číslo bylo neznámé!
„Ano?“ zvedl opatrně a čekal, čí hlas se ozve z druhé strany. Ale když ten hlas uslyšel, přál si, aby tak nikdy neudělal… aby nikdy ten telefon nezvedal a raději jej nechal zvonit dál.
„Ale, ale, copak… tys na mě zapomněl?“ ozvalo se uštěpačně z druhé strany a ten nepříjemně chladný hlas mohl patřit jenom jediné osobě – Monice… Protože zatímco Billova slůvka hřála, ta její Tomovi způsobovala husí kůži.
„Nezapomněl. Tys mi řekla, že kdybych změnil názor a já jej nezměnil,“ řekl se stoprocentní jistotou a chtěl típnout hovor, ale Monika jej přerušila.
„No, no, no, Tome. Koukej, ten tvůj model ti za několik dnů odejde – a ty ztratíš práci. A nezapomeň, že jsem to byla právě já, u které jsi pracoval skoro pořád. A vsadím se, že nechceš přijít o tak skvělou práci, hmm?“ řekla ironickým tónem a tím Tomovi připomněla jednu strhující skutečnost. Přešlo už 16 dní, co poprvé spatřil Billův nádherný obličej… A stejně jako dny ubíhaly, blížil se i čas Billova odchodu. Až teď si s hrůzou uvědomil, že osoba, kterou miluje, se mu za necelých 5 dnů znovu vytratí ze života…
„Ale, ale, copak… tys na mě zapomněl?“ ozvalo se uštěpačně z druhé strany a ten nepříjemně chladný hlas mohl patřit jenom jediné osobě – Monice… Protože zatímco Billova slůvka hřála, ta její Tomovi způsobovala husí kůži.
„Nezapomněl. Tys mi řekla, že kdybych změnil názor a já jej nezměnil,“ řekl se stoprocentní jistotou a chtěl típnout hovor, ale Monika jej přerušila.
„No, no, no, Tome. Koukej, ten tvůj model ti za několik dnů odejde – a ty ztratíš práci. A nezapomeň, že jsem to byla právě já, u které jsi pracoval skoro pořád. A vsadím se, že nechceš přijít o tak skvělou práci, hmm?“ řekla ironickým tónem a tím Tomovi připomněla jednu strhující skutečnost. Přešlo už 16 dní, co poprvé spatřil Billův nádherný obličej… A stejně jako dny ubíhaly, blížil se i čas Billova odchodu. Až teď si s hrůzou uvědomil, že osoba, kterou miluje, se mu za necelých 5 dnů znovu vytratí ze života…
A za jak dlouho jej pak uvidí?! Bude muset čekat znovu 12 let?
Tahle skutečnost jej nutila začít uvažovat… už jej nechtěl znovu ztratit… už ne…
„Nech mě na pokoji, Moniko!“ vydechl tiše a konečně v sobě našel odvahu jí odporovat a típnul to! Konečně po tak dlouhém čase, kdy slýchal jenom její rozkazy a příkazy, prostě řekl – dost! A takhle to i zůstane! Bill je přeci ještě tady. Ještě mají mnoho času na to, aby se to všechno nějak vyřešilo. Tak proč se tím patlat už teď?
Vstal a popravil si župan, který jako jediný chránil jeho tělo před nahotou. Chtěl se jít osprchovat, a proto své dlouhatánské dredy svázal gumičkou a rozhodně vykročil…
Ale co když měla Monika pravdu?! Co když Billova láska není natolik silná, aby tady zůstal… a je to vlastně skutečně láska?!… co když je to jenom poblouznění…
Měl v hlavě absolutní zmatek a najednou se nad jeho tíhou volnosti, objevily mráčky strachu a nejistoty…
autor: B-kay
je to láska!!!!!!!!!!!!!!!!! a já tu moniku uškrtím jestli to mezi nima posere!:(
Monika je blbá :D…..myslím že buďto Bill zůstane s Tomem v jeho bytě a nebo odjede ale ne sám-s TOMÍKEM :)….A jelikož Billík je boháč 😀 tak může Tomíka klidně živit a nebo mu najít práci v jiné agentuře 🙂 mmm??…..doufám že jim to vyjde když už v sobě konečně našli své dvojče a taky lásku tak doufám že je zase někdo nerozdělí….už chci další dl 😀
zabít Moniku!
chjo t debilni Monika 😀
chudak tom 🙁 zabít Moniku!!!
Ach toe nádherné…Tomi,tohle je ta pravá láska…láska na celý život!!
Hm… B-kay, ty jsi zvláštní to stvoření :DDD pokud měníš názory a stavy mysli, stejně, jako dvojčata, což je nejmíň 5x v každém díle, tak z toho musíš zešílet x)))
Já šílím z toho… že pořád někdo pochybuje… vše si řeknou, napíšou, vyznají, prožijí a stále nevěří… já vím, o tom ta povídka je, proto ji čtu stále dál a dál a dál :DDD ale nutí mě to přemýšlet víc, než bych chtěla!!
a kam si chudáček Bill zahrabal svého králíčka x(((
no jo ženská v povídce…..to je problém….neřikám, že vždy ale je…..a tady máte jasný důkaz…..
hey to ne von fakt bude mět něco stou monikou
je to láááááska!!! ta to přežije!!! do p… s monikou:D milujou se a hotovo! a budou spolu a hotovo!!!:D:D:D páč to říkám já!!:D je to vážně krásný B-kay!!!:)))
jj přesně Andys do pr…. s Monicou,jejda Tome proč furt pochybuješ?Jejda to už začíná být problematický vztah.
Ta povídka je tak kouzelná….zbožňuju ji♥ Prosím,že nenecháš MOnicu aby to zkazila,prosíííííím!
Sem majinko asi dement,ale strašně ten příběh prožívám xDD Prosím,mě asi šibne jestli se s ní Tom vyspí! To nesmí jako!!!! Pájinka je slabá povaha,co když mě vodvezou?? xDDDDDD
arr! toe mrcha !