autor: Evča-Tokička
betaread: Janule
betaread: Janule
,,Bille, děláš, jako bych tě nikdy neviděl nahatýho,“ usmál jsem se na něho šibalsky. Chtěl jsem odejít, ale nešlo to až do chvíle, než na mě Bill udělal prosebnej výraz.
,,Tak jo, čekáme dole, pohni si, nebo ti ty wafle vystydnou=´),“ Věděl jsem, že wafle miluje, taky se to potvrdilo, přiletěl dolů jak tornádo.Na sobě měl triko THE ICON. Ty wafle byly báječné!
,,Tak co, Tome, už se těšíš do nového bytečku :-*?“ říkal to tak vyzývavě, zahleděl jsem se do jeho očí, ve kterých jsem viděl touhu, lásku a nedočkavost (určitě má přítelkyni, pomyslel jsem si).
,,Jo, jak konečně budeme mít vlastní byt :-*.“ Vysoukal jsem ze sebe a zalezl do svého pokoje.
,,Tak jo, čekáme dole, pohni si, nebo ti ty wafle vystydnou=´),“ Věděl jsem, že wafle miluje, taky se to potvrdilo, přiletěl dolů jak tornádo.Na sobě měl triko THE ICON. Ty wafle byly báječné!
,,Tak co, Tome, už se těšíš do nového bytečku :-*?“ říkal to tak vyzývavě, zahleděl jsem se do jeho očí, ve kterých jsem viděl touhu, lásku a nedočkavost (určitě má přítelkyni, pomyslel jsem si).
,,Jo, jak konečně budeme mít vlastní byt :-*.“ Vysoukal jsem ze sebe a zalezl do svého pokoje.
Sedl jsem si na postel a potichu brečel. Bill má přítelkyni!! To není možné!! Rozbrečelo mě to ještě víc. Úplně jsem zapoměl, že naše zdi jsou hodně tenké, tagže za chvíli přiletěl Bill. Rozrazil dveře, zavřel a sedl si ke mně na postel (ať mi tohle nedělá!).
,,Tomi? Co je ti, pro pláčeš?“ hodil na mě smutné oči. ,,Řekni mi to, Tome,“ žadonil Bill.
,,Bille, já nemůžu, protože to nevím,“ zalhal jsem. ,,Asi že se tak těším do toho bytu!“ usmál jsem se.
,,Tomi? Co je ti, pro pláčeš?“ hodil na mě smutné oči. ,,Řekni mi to, Tome,“ žadonil Bill.
,,Bille, já nemůžu, protože to nevím,“ zalhal jsem. ,,Asi že se tak těším do toho bytu!“ usmál jsem se.
Bill mi to určitě nezbaštil, ale viděl jak se trápím a nechtěl mě vyslýchat. Obejmul mě a do ucha mi zašeptal: ,,Tome, kdyby se cokoliv dělo, tak za mnou kdykoliv přijď,“ pousmál se a já si vychutnával jeho objetí.
,,Neboj bráško, když tak přijdu,“ řekl jsem Billovi: ,,Ťuk, ťuk,“ ozvalo se. S Billem jsme se od sebe odtrhli a já řekl dále.
,,Kluci pojďte, už vám tam dovezli věci, tak se máte jít nastěhovat,“ řekla mamka.
,,Jo, mami, už jdeme,“ křikl Bill a mamka zmizela. Bill se zvedl a řekl: ,,Pojď, Tomi, jdeme, dokážeš v tomhle stavu řídit?“ zeptá se Bill a na jeho výrazu jde poznat, že má starost o MĚ!
,,Jasně, dokážu, vždyť mi nic není,“ zazářím, vezmu klíče a jedem do Berlína…
,,Neboj bráško, když tak přijdu,“ řekl jsem Billovi: ,,Ťuk, ťuk,“ ozvalo se. S Billem jsme se od sebe odtrhli a já řekl dále.
,,Kluci pojďte, už vám tam dovezli věci, tak se máte jít nastěhovat,“ řekla mamka.
,,Jo, mami, už jdeme,“ křikl Bill a mamka zmizela. Bill se zvedl a řekl: ,,Pojď, Tomi, jdeme, dokážeš v tomhle stavu řídit?“ zeptá se Bill a na jeho výrazu jde poznat, že má starost o MĚ!
,,Jasně, dokážu, vždyť mi nic není,“ zazářím, vezmu klíče a jedem do Berlína…
(Bill)
Poslouchám iPod, ale najednou mi to oznámí, že jsou vybité baterky. Poslouchám ticho a najednou slyším, jak Tom pláče. Vymrštím se na nohy a už jsem v jeho pokoji a ptám se, co se děje.
,,Bille, já nemůžu, protože to nevím, asi se tak těším do toho bytu,“ pokusil se Tomi o úsměv a doufal, že mu to sežeru. Ten jeho pohled mě zabíjel, nechtěl jsem ho trápit, tak jsem nevyzvídal.
,,Bille, já nemůžu, protože to nevím, asi se tak těším do toho bytu,“ pokusil se Tomi o úsměv a doufal, že mu to sežeru. Ten jeho pohled mě zabíjel, nechtěl jsem ho trápit, tak jsem nevyzvídal.
Chtěl jsme odejít, ale nešlo to. Měl jsem nutkání Toma obejmut, nakonec jsem se odvážil. Cítil jsem, jak se zachvěl, že by cítil to samé co já k němu?, blesklo mi hlavou.
Nééé, to není možné.
,,Tome, kdybys cokoli a kdykoli něco potřeboval, přijď za mnou, ano?“
,,Neboj, bráško přijdu:-*“ Sedíme v autě a už jedeme do našeho nového bytu. Rozloučení s rodičema bylo strašné, máma brečela, ale Gordon se držel =´). Vezeme sebou 10 kufrů, každý má 5 kufrů. Po cestě posloucháme Kate Winslet-What if. Byl refrén a já začal předvádět, že zpívám: ,,What if I had never let you go“.
,,Tome, kdybys cokoli a kdykoli něco potřeboval, přijď za mnou, ano?“
,,Neboj, bráško přijdu:-*“ Sedíme v autě a už jedeme do našeho nového bytu. Rozloučení s rodičema bylo strašné, máma brečela, ale Gordon se držel =´). Vezeme sebou 10 kufrů, každý má 5 kufrů. Po cestě posloucháme Kate Winslet-What if. Byl refrén a já začal předvádět, že zpívám: ,,What if I had never let you go“.
A jak jsem se rozmáchl rukou, praštil jsem toma do rtu.
,,Ježiš, Tomi, promiň, promiň, zastav, já ti to ošetřím.“ Tom poslechl a zastavil.
,,Kde máš lékarničku?“ zeptal jsem se a rozplýval se nad tím, že se Toma budu moct dotýkat.
,,Vzadu v kufru.“ Vystartoval jsem jako blesk a vzal lékárničku. Tom si sedl dozadu, aby se mi to líp ošetřovalo. Vzal jsem tampónek z mé kosmetiky a dezinfekci.
,,Auu!“ zařval Tom.
,,Klid, Tomíku, to musíš vydržet,“uklidňoval jsem ho.
,,Tobě se to řekne, no počkej, to bude válka, až se nastěhujeme!“ začal se Tom smát. Myslím si, že ho to ani tak nebolelo, ale chtěl mě naštvat…
,,Ježiš, Tomi, promiň, promiň, zastav, já ti to ošetřím.“ Tom poslechl a zastavil.
,,Kde máš lékarničku?“ zeptal jsem se a rozplýval se nad tím, že se Toma budu moct dotýkat.
,,Vzadu v kufru.“ Vystartoval jsem jako blesk a vzal lékárničku. Tom si sedl dozadu, aby se mi to líp ošetřovalo. Vzal jsem tampónek z mé kosmetiky a dezinfekci.
,,Auu!“ zařval Tom.
,,Klid, Tomíku, to musíš vydržet,“uklidňoval jsem ho.
,,Tobě se to řekne, no počkej, to bude válka, až se nastěhujeme!“ začal se Tom smát. Myslím si, že ho to ani tak nebolelo, ale chtěl mě naštvat…
autor: Evča-Tokiačka
och.. je to strašně sladké xD.. to jsou ale lišáci oba dva! xD.. mno kráááásnééé:)
HOnem honem dál!! :)) Krásnýý =))
no jo ošetřování..xDDD moc hezká povídka!!!
no bože takova sanitka xD
pokracovani