Jestli tě miluje… vrátí se 11. (konec)

autor: Adella Kaulitz
betaread: Janule
… TOM …
S rudou růží v ruce jsem se blížil k domu. Andy je romantik, skoro jako Bill, proto ten nápad s tou růží.
Už pár metrů od domu sem viděl i v takové tmě siluetu v okně Billova pokoje. Tím líp, aspoň ho nemusím hledat.
Prohrabal jsem kapsy a vytáhl klíče. Konečně doma…
Mikinu jsem položil na stůl v obýváku a s růží zamířil nahoru do pokoje… do Billova pokoje. Otevřel jsem co nejtišeji dveře a pohlédl na skrčenou spící osůbku na parapetě.
Do očí mi vhrkly slzy. Srdce se mi rozbušilo, hlava se mi točila… Tak mi chyběl…
Pomalu jsem došel k tomu spícímu zkřehlému tělíčku. Růží jsem mu přejel po tváři. Lehce pootočil ke mně hlavu, ale spal dál.
,,Tommi…“ šeptl ze spaní a zkřivil obličej v žalostné grimase.
,,Billi…“ po tváři mi tekly slzy. Opatrně jsem jeho tělíčko chytil do náruče (byl lehčí, než obvykle…) a pomalu jsme jej odnesl na postel, kde jsem ho lehce položil. Svlékl jsem si kalhoty i triko a lehl si vedle něj. Růži jsem položil mezi nás, políbil jsem brášku na čelo a sledoval jak neklidně spí.

,,Miluji tě, Billi…“ Jeho čokoládové studánky se pomalinku otevřely. Jeho oči nejdříve utkvěly na růži. Koutky se mu zvedly v lehkém úsměvu. Pak vzhlédl k mému obličeji. Dlouhou chvíli jsme se jen jeden druhému dívali do očí. Oba jsme po chvilce měli tváře mokré od slz.
,,Tommi… c-co…“ přitiskl jsem mu prst na rty a lehce přes ně přejel.
,,Řekl jsem, že až si to urovnám, tak přijdu… a… chtěl jsem ti říct, že… tě miluju…“ Bill doširoka rozevřel očička a pousmál se.
,,T-to myslíš vážně?“ Objal jsem ho a přitiskl k sobě. Nasával jsem vůni z jeho vlásků. Tak mi chyběl…
,,Miluji tě, Bille… nemůžu bez tebe být, jseš pro mě nejdůležitější člověk na světě a mrzí mě, co jsem udělal a že jsem ti ublížil….“
,,T-Tome, j-já to chápu, potřeboval sis to rozmyslet pořádně… t-taky tě m-miluju!“ Rozvzlykal se a slzami zmáčel mé rameno. Naléhavě jsme jeden druhého objímali a šeptali si slova lásky.
,,Chyběl si mi, lásko… moc si mi chyběl!“ líbal jsem jej do vlasů a hladil ho po tváři.
,,Taky si mi chyběl! Myslel jsem, že tady bez tebe umřu!“ Vzal jsem mu tvář do dlaní a palcem jsem mu setřel opatrně slzu.
,,To nesmíš, lásko, jinak umřem oba… Miluji tě.“ Konečně jsem se dotkl těch narůžovělých rtů. Otřel jsem o ně své… cítil jsem na nich Billův zrychlený dech. Bill rty trochu pootevřel a dovolil mi jazykem vniknout do jeho úst. Konečně. Tolik mi to chybělo!
Už nikdy ho nechci ztratit… Už nikdy! Teď budeme navždy jen on a já… a naše incestní láska…
… BILL …
Konečně, tu byl! Byl se mnou… byli jsme spolu… JSME spolu!
,,Tome, už tě nikdy nechci ztratit!“
,,Už nikdy, lásko! Už navždy zůstanem spolu, přísahám!“ zase jsme se líbali. Po týdnu samoty to bylo… nepopsatelný. Líbal mě tak… něžně a tak… s citem. Jeho doteky byly jiné než předtím… byly něžnější a intenzivnější… jako by si vychutnával každý dotek… takže jsme na tom byli stejně.
,,Jen ty a já a naše incestní láska.“ Incestní láska… TWINCEST?…
,,Jé, Tome! Vždyť to je TWINCEST!“ vyskočil jsem z postele a sedl si ke kompu. Tom si nechápavě přisedl ke mně a automaticky mě objal kolem ramen.
,,O jakém TWINCESTu to mluvíš?“ zeptal se, když jsem najel na net a otevřel svůj oblíbený twincest.blog.cz . Okamžitě se mi tam objevily povídky, které jsem si vždycky tak rád četl, když jsem byl zamilovaný do Toma v době, kdy jsem o jeho náklonnosti neměl ani ponětí.
Teď tam zářil obrázek, kde jsem… těhotný?… a za mnou stojí Tom, a hladí mi bříško. Bylo to sice namalované, ale i přesto krásné… Oba jsme se na sebe usmáli.
,,Tak tohle je twincest… a to co děláme my dva… to je taky twincest… a Tome… to, že incest je zakázaný, mi nikdy nezabrání tě milovat.“
,,Bille… ty jsi ten, který mě změnil… ten, komu dávám své srdce, které bije stejně jen pro tebe. A ať už se stane cokoli, vždycky moje srdce bude jen a jen tvé.“ Jeho slova byla tak nádherná… a věděl jsem, že pravdivá, neboť jsem to tak cítil taky.
…: o 2 roky později :…
,,Bille Kaulitzi, berete si Toma Kaulitze za svého právoplatného manžela, a vstupujete s ním dobrovolně do registrovaného incestního partnerství?“
,,Ano“
,,Tome Kaulitzi, berete si Billa Kaulitze, za svého právoplatného manžela, a vstupujete s ním dobrovolně do registrovaného incestního partnerství?“
,,Ano“
,,Prosím, můžete políbit manžela.“
…: večer u dvojčat doma :…
… TOM …
,,Jsem tak šťastný, Tome!“ Bill po mně skočil a svalil mě na postel.
,,Já vím, Billi…já taky! Konečně svoji! Řeknu ti… když jsme byli malí, netušil jsem, že by měl Andreas nějaké prezidentské vlohy.“
,,No ale musíš uznat, že to, že schválil ten zákon o legalizaci a povolení incestních vztahů, bylo dokonalý!“ Objal jsem jeho tělo, které teď registrovaně patřilo i mně. Počkat, ono patřilo mně už předtím, ale teď jsem na to mněl dokonce papíry! Heč! (xD)
Od doby, kdy byl schválen ten zákon, jsme se už s Billem nemuseli bát políbit se na veřejnosti. I když jsme ztratili spoustu fanynek, spoustu jsme jich i získali… a našim TWC fanynkám, jsme udělali aspoň menší radost. Vždyť to ony české fanynky ten zákon navrhly a poslaly přímo Andymu na prezidentský stůl.
,,No to ano, ale hlavně jsme vděčni našim ‚úchylným‘ českým fanynkám!“ připomněl jsem mu, když se mi choulil v náruči.
,,Jo, to je pravda. Tak mě napadá… vždyť my jsme se jim ani nijak neodvděčili!“ Billík se poškrábal v stále krásných havraních vlasech.
,,Mám to! Uspořádáme obrovskou pařbu, kde budeme pouze my, a naše milované TWC fanynky!“
,,Dobře dobře, manžílku… ale tohle téma přeci můžeme nechat na jindy…“ odepínal jsem mu černočervené svatební sako, a on odepínal to moje.
,,Tak fajn, manžílku… teď je na řada na naši svatební noc.“ Bill se zaculil jako sluníčko, lehl si na mě a už jsme se oddávali jeden druhému.
…: o rok později :…
… BILL …
,,Billi, jseš si jistý, že to byl dobrý nápad?“
,,Ten nejlepší!“
,,Ale co když se ti něco stane?… co když… lásko, né, že bych je nechtěl, ale mám strach.“
,,No hlavně, že já jsem v klidu. Poslouchej, nevím jestli sis toho všiml, ale je nám 21 let. A sám si říkal, že bys je jednou chtěl. Neboj se lásko, ten pokus vyjde. Doktoři tomu dávají 89% na úspěch. Uvidíš, že se není čeho bát. Koneckonců, už se to nedá vrátit zpět, vždyť už jsem v 3 měsíci těhotenství!“ vysvětloval jsem Tomovi z lehátka, zrovna, když mi doktorka nanášela na bříško chadivý gel.
,,Já vím, lásko, víš, že jsem rád. A mamka je taky ráda, vždyť bude mít vnouče, které si tak strašně přála!“
,,Vnoučata!“ křikla doktorka, když pozorovala monitor, kde se ukazovali… Ano! Dvě hlavičky, dvě tělíčka… dva malí andílci!
,,Tommi, budeme mít dvojčata!“ Tom mě nadšeně chytl za ruku a vlepil mi polibek na tvář.
,,Ano a budou to dva kluci!“ když to doktorka řekla, Tom vypadal, že asi každou chvilku omdlí.
,,Dva… dva syny… Bille, my budeme mít dva chlapečky!“ objal mě a slzel dojetím.
…: o 15 let později :…
… TOM …
,,Hodně štěstí, zdráví! Hodně štěstí, zdraví! Hodně štěstí, Alexi a Danny! Hodně štěstí, zdraví!“ Všichni jsme zpívali přání k narozeninám. Billa jsem si držel pěkně kolem pasu a pyšně jsem hleděl na naše dva syny. Dnes měli narozeniny. 15 let! S Billem jsme od doby, kdy ti dva přišli na svět, byli ještě šťastnější! Nemohl jsem tomu uvěřit. Bill je snad den ode dne krásnější, Alex a Danny rostou jako z vody… jsem naprosto šťastný člověk.
Pozoroval jsem naše dvojčata, jak se k sobě tisknou a přejou si navzájem vše nej. Připomínali nám nás dva. I podoba tam byla.
Po chvíli byla narozeninová párty v plném proudu (nesměly chybět ani naše fanynky, kterým jsme za všechno vděční!) Ani jsme si nevšimli, že by už Alex s Dannym někam šli, jelikož tam najednou nebyli. Napadlo mě, že by mohli být v pokoji, ale když jsem tam chtěl už už jít, Bill mně zastavil.
,,Nech je tam, lásko… plánovali si to tak dlouho. Zaslechl jsem je, jak se o tom bavili. Nech je, ať si to taky užijou, vždyť víš jak je to krásný, přece jim to nebudeš kazit?“
,,Já vím, lásko, ale vzpomeň si na nás dva… vždyť jsme se poprvé spolu milovali v 18ti… není na ně 15 let moc brzo?“
,,Ty prostě žárlíš. Tehdy byla jiná doba a bylo to zakázané. Teď už ne, tak je neruš.“ Bill našpulil rtíky a já mu je z chutí políbil.
,,A víš co?… měli bychom si z nich vzít příklad!… Jak dlouho jsme se nemilovali?“
,,No… myslím, že naposledy dneska ve sprše…“ dělal jsem, že přemýšlím.
,,No ale to je už dlouhá doba!“ Kousl mě do krku a mezitím jsme se vytráceli do ložnice. Však on to tam Andreas nějak udrží!
…: mezitím u jiných dvojčátek :…
,,Danny… tak budeme se… to…“ Danny objal štíhlé tělo Alexe a políbil ho do delších vlasů, které si stejně jako jeho mladší otec barvil na černo.
,,Ano, lásko… a neboj se… budu opatrný…“
ENDE
Tak je tu konec. Moje první vícedílka končí, ale přemýšlím, že bych psala dále, i s příběhem Alexe i Dannyho… teda… leda že by o to někdo stál…:)…
Tak doufám, že se Vám povídka líbila, někdy jsem nevěděla co psát, ale pokaždé jsem věděla, jak to dopadne xD… Děkuji, že jste to vydrželi číst a TWINCEST s Vámi! MVSMMMR!!! :-*
Vaše Adella Kaulitz
autor: Adella Kaulitz

25 thoughts on “Jestli tě miluje… vrátí se 11. (konec)

  1. xDDDDDDDDDDDDDDDDDDDD……omluvám se, ale rozesmálo mě toxDxDxD..ta představaxDDDDDDDDDD..Adreas na prezidentaxDDDDDDDDDD..to je mocxD..jinak ten konec je fakt originálníxD….pěkný!xd

  2. woow no brala si to hopem teda:D ale krásný naprosto úžasný a celkovej ten happy end..taková větší twincestní rodinka…ach no prostě úúúža..

  3. No rozhodně pokráčko!!! Chtěla bych vědět jak dopadne Alex s Dannym!!! Prosím, prosím pokráčko……x)))

  4. No trošku mě to zaskočilo, ale je to perfektní!!! Vážně skvělej konec. A pokráčko Alexe a Danyho bych brala!!!

  5. Adell….tys mě dostala…..ten konec mě upě uchvátil…..a určitě pokračuj dál …..Jak je ta Kaulitz rodinka uchylna….tolik twincestu…….Takže Twincestu zdar…Plosím piš další dílky…;)):-*

  6. hojky moje úchylné milované!!:-*.. mocky Vám děkuju za ty komentíky, děsně moc mě potěšily!!!… Z příběhem Alexe a Dannyho nejspíš pokračovat vážně budu. Už mám i inspiraci a přibližně vím jak to bude atd. no prostě…miluju Vás, za to, že jste to vydrželi číst a že se vám líbil i ten konec, měla jsem obavy, že to budete brát takové jako o ničem… ale jak vidím tak asi né tak Vám děkuju zlatíííčka moje!!!:-*:-*:-*

  7. skoda ze na konci u zlen tkae ze o2 roky neskor a o 1 rok neskor a ako sa im preboha podarilo otehotniet to nepochopi ani matka priroda ale peknee 🙂

  8. Ďakujem za krásnu poviedku, pri ktorej som trpela len malilinkú chvíľku. Bill a Tomi boli úplne nádherne skvelí a Andreas tiež. Posledný diel je totálny úlet, ale páči sa mi 😀 Skvelééééé.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics