autor: Pawlinka
betaread: Janule
betaread: Janule
V domě Kaulitzů panoval celkem klid. Bylo brzké dopoledne, když se dvě útlé nožky, navlečené v oranžových kotníčkových ponožek, s dusotem rozeběhly dolů ze schodů. Jejich majitel si vesele pobroukával nějakou dětskou písničku (ti zasvěcení by v tom nejspíš poznali Gummibär xD) a těšil se, jaké překvapení od maminky, která si v ranních hodinách vyrazila do Kauflandu na nákup, je ukryto v ledničce.
Jen co opustil vratké schody jejich malého domku, hnal se přes obývák rovnou do kuchyně. Tom, který seděl zaraženě na gauči a zarytě pozoroval televizní obrazovku, sebou škubl a rychle se ohlédl. To už se však Bill nacházel dávno v kuchyni a raboval ledničku. Tom jen zatřepal hlavou, na důkaz, že má asi vidiny v podobě tmavého hurikánu, který se přehnal pokojem a opět svoje vnímání soustředil na televizi.
Bill vytáhl z lednice mléko a z poličky sebral nesqik… mňamkááá, liboval si, když v tom se za jeho zády ozvalo tiché škrábání a jakési ublížené pískání. Urychleně se otočil tím směrem.
„Brý ránko, Kečupe!“ pozdravil slušně a pohladil za ušima pruhovaného králíčka, který vysedával na stoličce vedle sporáku. Kečup jen blaženě přivřel očka a pomalu se mazlil s páníčkovou dlaní.
„Ale plošímtě,“ šišlal Billík roztomile, „přeče bi šiš nemyšlel, že na tebe páníček žapomněl!“ dál něžně hladil Kečupa a přitom mu pod nos přistrčil mističku s čerstvě ostrouhanou mrkvičkou, salátem a pár lístky jetele.
***
Uběhlo asi deset minut a Bill si to vykračoval do obýváku. V jedné ruce misku s mlékem, v druhé krabici nesqiku a v zubech držel lžíci. Takhle dobalancoval až ke gauči, kde všechno položil na malý stolek a s úlevou dosedl vedle svého brášky, který jej překvapeně pozoroval.
„Co to bylo za manévr?“ prohlásil s úsměvem a krátkým obejmutím a pusinkou na tvář se přivítal s dvojčátkem. Bill mu jemný stisk kolem ramen letmo opětoval, pak se ale zakabonil.
„Jak to myslíš manévr? Máš snad něco proti tomu?“ roztomile nafoukl tvářičky. Pak vyhoupl nožky na sedačku a na kolena si položil mističku s nesqikem. Chystal se dát do jídla.
„Ne, já jen…“ škádlil ho veselý Tom „…oh bože, co to máš za ponožky?“ začal se šíleně smát a není se čemu divit. Bill měl totiž na sobě černé tepláky a tmavě šedou vytahanou mikinu, takže oranžové ponožtičky na jeho nohách nádherně zářily.
„Pche,“ zamračil se Bill a nacpal si plnou pusu těmi čokoládovými kuličkami. Tom se smíchy div neválel po gauči! Bill jen protočil oči a dál naštvaně chroupal tu svojí lahůdku.
Po chvíli se přiřítil Kečup a hupsnul Tomovi na břicho. Jenže se mu tam jaksi nelíbilo, protože jak se Tom smál, náš ubohý malý králíček na jeho bříšku nadskakoval jak na trampolíně. Rozzuřeně Toma drápnul do ruky.
„Jau! Co děláš, ty Hořtice?!“ vyjekl ukřivděně Tom a snažil se Kečupa odstrčit. Billovi právě došla trpělivost, urychleně odložil misku s mlékem a ochranitelsky Kečupa stisknul v náručí.
„To není žádná Hořtice!“ pobouřeně na Toma vyplázl špičku jazyka.
Tom rázem ztuhl. Z toho pohledu se mu zatočila hlava. Tohle bylo tak sexy gesto, neobešlo se to bez jeho reakce. .
„Udělej to ještě jednou…“ špitl přidušeným hláskem plným vzrušení.
„Proč?“ Bill se zářivě usmál. Poznal, že má navrch. Hodil nožku přes nožku, narovnal záda a šibalským pohledem propaloval Tomovy oči. Tuhle jejich hru měl moc rád. Vlastně… oba je to bavilo. Nikdy však nezašli za hranice pohledů, jejich těla se při hře nikdy skutečně nedotkla…
Tom okamžitě poznal, o co Billovi jde, tyhle situace znal až moc dobře a okamžitě se jim přizpůsobil.
Pohodlně se opřel, rozhodil nohy a jednu ruku si ležérně odložil do rozkroku.
„Tak ty takhle,“ zašeptal svůdně Bill a jazýčkem si zlehka vlhčil vyschlé rty, přitom kulil očka a jeho dlouhé prstíky zrychleně rejdily v králíčkově srsti. Tom z něj byl na mrtvici, ale nedal nic znát. Dvojčátka tušila, no spíš skoro jistě věděla o sympatiích toho druhého ke své osobě, jen se bála něco tak šíleného dát najevo…Tak se stalo, že si to oba kompenzovali „hrami“, podobnými této. Velmi jim to vyhovovalo.
Tom uvolnil své dredy z gumičky a nechal si je volně splynout po ramenech, poté dlaní umístěnou mezi jeho nohama jemně přitlačil a hlasitě zasténal. V Billovi to probudilo neuvěřitelnou touhu! Ostatně jako vždycky. Vždy po dosažení tohoto stádia pak už jen čekali, kdo to déle vydrží. Ten poražený většinou poté pro jistotu urychleně odešel, aby se „náhodou“ nestalo NĚCO, co se stát nemá.
Po chvíli začal Bill pociťovat zvláštní tlak v podbřišku… tak a je to tady, musí Toma honem odrovnat, nebo to dnes bude on, kdo bude utíkat pryč. Pomalu a velmi dráždivě se k bráškovi přisunul na minimální vzdálenost, jejich nosíky se skoro dotýkaly.
Bill hluboce vydechl a pak věnoval Tomovi přímý pohled do očí, s jasným významem: „Chci se s tebou vyspat! Pojď, vem si mě…hned teď!“
Ani ta slova nemusel říkat, Tom je cítil přímo v hlavě… a nejenom tam;-)
Jenže on nemohl zase prohrát! Nerad si to přiznával, ale z osmdesáti procent zvítězil vždy Bill. Dnes ale ne… dnes jeho ego nemohlo opět přijít k újmě. Nevěděl co dělat… a hlavně jak to dělat. Jediné co teď věděl, když se utápěl v jeho pohledu plného neskonalé vášně a chtíče bylo, že musí jednat! A přesně teď hned, jak říkal Bill! Tom mu opatrně vzal naštvaného králíka z roztřesených dlaní a odložil ho na zem. Bill ho jen překvapeně sledoval, nebyl schopný pohybu. Jaký pro něj byl šok, když se Tomovy vlhké rty opatrně dotkly jeho ouška a začaly ho jemně laskat a okusovat. Byla to totální podpásovka! A on to věděl.
Šokovaný Bill na něj překvapeně vykulil očka a instinktivně se tiskl k opěradlu sedačky co nejvíc to šlo. Pusinku jemně pootevřenou v němém údivu. Nechápal… vždyť to je jen hra… nebo ne?
„Billí…“ zašeptal vzrušený Tom u jeho ouška.
„Co… to… má… znamenat?!“ zněla tichá otázka černovlasého klučiny. Jeho zmatený pohled se upínal na brášku. Ten mu pohotově vyslal tichou odpověď: „Bille, nemůžu prohrát, protože nechci tuhle hru už nikdy ukončit… dnes už se chci poprvé přenést za ta pitomá pravidla téhle naivní hry, kterou jsme si určili…“ třásl se mu hlas, pravda se říká někdy těžko, ale přesto se rozhodl pokračovat, „…Billí, vždyť nás to oba jen trápí… copak ty po tom netoužíš…? Ani malinko ne…? Bille ,znám tě až moc dobře a vím, jak rád děláš zakázané věci…a zvlášť, když se do toho pustíme společně.“ S úsměvem na něj mrkl. Billa na chvilku opustil vyděšený pohled.
„A-a slibuješ žééé… že to bude vzrušující?“ hodil na Toma nevinný kukuč a malinko se začervenal.
„Slibuju. Tak… jdem do to?“ Vydechl Tom a jeho dlaně si velmi opatrně našly cestu k Billovu zadečku, který zlehýnka pohladily.
„Ano!“ nadskočil radostí Bill, „dnes budeme dělat hodně zakázaných věcí!“ jiskřičky radosti a zároveň vášně, se mu proháněly v očích. Tom to pochopil jako souhlas a nadšeného Billa sevřel pevně v náručí. Billovy tenké prsty začaly pomalounku bloudit po Tomově tváři. Nezbyl na ní kousek, který by nepohladily ,místečko, na kterém by nekouzlily neviditelné obrázky v podobě malých srdíček… Tomí si ty dotyky užíval! Byla to nádhera! Bill zatím bříšky prstů pomalu hladil a třel Tomovy rtíky a přitom na něj rošťácky špulil ty svoje. Tom už to nemohl déle vydržet a opatrně ústa pootevřel při tichém vzdechu, který mu vyšel ze rtů. Dva Billovy prstíky si okamžitě našly cestu do těch žádostivých úst… Tom je laskal, hrál si s nimi jazykem, něžně je skousával mezi zuby… Bill mezitím druhou rukou bloudil po bráškově hrudi. Jeho bílé voňavé tričko různě vyhrnoval, tahal za něj, hrál si… Toma tím tak dováděl k šílenství! Křečovitě v prstech tisknul jeho zadeček, snažíc se ovládnout své vzrušení… nedařilo se. Bill se zarazil, když ucítil zespoda na své kůži tlak bráškova penisu. Tom využil příležitosti, něžně si vyndal Billovy prstíky z úst a žádostivě a bez varování se prudce přitiskl na Billovy rty! Bill je leknutím pootevřel a to byl osudový okamžik, protože jakmile si Tomův dravý jazýček našel cestičku do jeho úst, už je nikdo v jejich činu, který se chystají spáchat, nezastaví!
autor: Pawlinka
Juhúúúúúúúúúúúúúúúúúú!!! ((= Kwááášnýýý!!! ((=
jéé……už aby tu byla dvojka xD
O LA LA :D:D:D:D:D mno ja us nevjem sa dockat ja na ja na tu no dvojku 😀 as koktam xDXDXD
booomba! dáál:)
×D já se tady válím smíchy pozemi z týhle části: "Jau! Co děláš, ty Hořtice?!" vyjekl ukřivděně Tom a snažil se Kečupa odstrčit. ×D z toho sem nemohla. Jinak to bylo supéééér!!! Jdu číst tu dvojku..
počkej Pajuš, to si vyříkáme,
KDO SE SRAL S BEATA READEM?!NO KDO? xDDDDDDDDDDD
jako JÁ, aby bylo jasno xD
juhahahehulihakehahaaaaaaaaaaaaaaaaaa……. pěknééé:)
Hořtice.. 😀 no mooc
Tady se řeší betaread, ať již dvojitý, či kolikerý, přesto bych měla prosbičku.
Janule: Nemohla by být z hořtice hořčice? Pravda, prozkoušela jsem to, word to jako jedinej nepodtrhává, mozille se to nelíbí a já mám nemoc z povolání. Ať polní nebo kremžská… tak se na mě směje s č :o) Prosím. prosím, smutně koukám, došla jsem i do špajzu, jak mi to vrtalo hlavou…
no, abych ze sebe nedělala vola, koukla jsem i do pravidel českého pravopisu, pak a pusu dojička krav :-*
Ne, fajn, nebudu šťoura, já to zvládnu… šak stejnak nežvanil spisovně…
Néé, nebijte mě :o)
Králíček Kečůpek xDDDD