autor: B-kay
betaread: Janule
betaread: Janule
Billova očka se náhle překvapeně rozevřela a on přestal se svou dosavadní činností. Tom prudce dýchal, tvář zvrácenou dozadu, jak nedokázal popadnout dech. Vůbec si neuvědomoval, co to vlastně před chvilkou řekl… vlastně ani nevěděl, co se stalo, až když se zahleděl na Billa, který mu klečel u nohou s naběhlými, dokonale prokrvenými rty a vášnivě svůdným pohledem, si uvědomil, co vlastně Billovi zabránilo v pokračování.
„J-jaks mi to řekl?“ pípl a v nádherně podmanivých očích se najednou zatřpytila drobná slzička. Nedokázal uvěřit svým uším… nedokázal si to nějak všechno srovnat v hlavě… Lásko…jak nádherně to slůvko působilo z Tomových rtů… Řekl to tak něžně, mazlivě i zoufale zároveň. Na tohle slůvko čekal Bill osmnáct let.
Pokaždé snil o pravé lásce, která přetrvá navěky… Jeho snem bylo potkat milé hezké děvče, které by jej mělo rádo a on by měl rád ji. Nechtěl si ničím komplikovat život, chtěl žít prostě tak jako ostatní… chtěl ji líbat, mazlit se s ní, a pak možná i milovat… chtěl prostě obyčejný vztah s holkou tak, jako i ostatní kluci. Nikdy by jej nenapadlo se pustit do vztahu bezhlavě a řízen jenom ryzí vášní… ale tady se to stalo! Stalo se to tak náhle, aniž by vlastně dokázal přemýšlet nad tím, že osoba, která si jeho srdíčko získala, je jeho bratr… Jejich vztah byl od začátku zvláštně naplněn neskonalou přitažlivostí… Jakmile se poprvé jejich oči po tak dlouhé době střetly, oběma to malinko vyrazilo dech, a aniž by si to uvědomili, jejich pravidelné dýchání se malinko prohloubilo…
A najednou byly jeho sny o dokonalé holce úplně v čudu… už nesnil o náručí nějaké dívky, se kterou by si pomalounku začal zvykat na doteky cizích dlaní… teď snil o náručí svého bratra, který mu ty doteky všechny ukázal… Dotýkal se jej na místech, kam se ještě nikdy žádná jiná dlaň nedostala a Bill také doufal, že už ani nedostane… Tom mu ukázal všechno… dokázal se s ním jenom tak mazlit a něžně líbat, ale také jej dokázal až dusit vášní, se kterou se s ním miloval… Teď to už věděl jistě – Tom je jeho osudovou láskou! Přišlo mu to až šílené, když si uvědomil, že se zoufale zamiloval do svého bratra…
Tom si rotřesenýma dlaněma navlíkl zpola svlečené boxerky a poté se s vážným pohledem zahleděl do Billovy nádherné tváře.
„J-já… já bych ti měl asi konečně něco říct,“ šeptl a klekl si na čtyři přesně naproti Billovi. Ten se na něj přes závoj slz jemně usmíval a jeho očka zářila jako hvězdy na letním nebi. „Víš, já tohle ještě nikdy nikomu neřekl, tak jaksi nevím, kde začít,“ šeptl a kdyby se celou kuchyní nerozprostírala jenom táhlá tma, Bill by mohl v jeho obličeji vidět roztomilou červeň nakrojeného melounku. Bill se tedy rozhodl mu malinko pomoct. Jako pejsek se k němu přiblížil ještě více a své rty následně přilepil na Tomovu bradu. Polibky si pak vydláždil cestičku až k jeho rtům, které jej naléhavě pouštěly dovnitř. Jejich líbání bylo nekonečné… polibky, kterými drtili rty toho druhého, překypovaly láskou a něhou. Nebylo to žhavé líbání… dokonce nepoužívali ani jazyky… bylo to jenom lehké mazlení jejich rtíků, které se o sebe něžně otíraly. Bill se po chvilce od Toma odsunul a jemně si přejel ukazováčkem po naběhlých rtech.
„Tak cos mi to chtěl říct?“ tiše se pousmál a něžně jej pohladil po spodním rtu.
„J-já… já bych ti měl asi konečně něco říct,“ šeptl a klekl si na čtyři přesně naproti Billovi. Ten se na něj přes závoj slz jemně usmíval a jeho očka zářila jako hvězdy na letním nebi. „Víš, já tohle ještě nikdy nikomu neřekl, tak jaksi nevím, kde začít,“ šeptl a kdyby se celou kuchyní nerozprostírala jenom táhlá tma, Bill by mohl v jeho obličeji vidět roztomilou červeň nakrojeného melounku. Bill se tedy rozhodl mu malinko pomoct. Jako pejsek se k němu přiblížil ještě více a své rty následně přilepil na Tomovu bradu. Polibky si pak vydláždil cestičku až k jeho rtům, které jej naléhavě pouštěly dovnitř. Jejich líbání bylo nekonečné… polibky, kterými drtili rty toho druhého, překypovaly láskou a něhou. Nebylo to žhavé líbání… dokonce nepoužívali ani jazyky… bylo to jenom lehké mazlení jejich rtíků, které se o sebe něžně otíraly. Bill se po chvilce od Toma odsunul a jemně si přejel ukazováčkem po naběhlých rtech.
„Tak cos mi to chtěl říct?“ tiše se pousmál a něžně jej pohladil po spodním rtu.
Tom jej láskyplně líbnul na ukazováček a poté se konečně rozhodně nadechl – teď mu to řekne!
Jenomže mu to asi nebylo souzeno, protože se za dveřmi ozvalo jemné klepání.
„Tome, jsi tam?“ zeptal se ředitel opatrně, protože jej už nechtěl ještě více rozzlobit.
„Tome, jsi tam?“ zeptal se ředitel opatrně, protože jej už nechtěl ještě více rozzlobit.
Tom si zmoženě povzdechnul a sledoval, jak Bill tiše sklonil tvář a zběžně si otíral skousané rty.
„Bille, dojdi za pět minut nahoru do skladu. Počkej tam na mě, ano?“ šeptl a rychle si zapínal obrovské džíny. Bill rozechvěle přikývl, naposled ochutnal bráškovy rty a poté zmizel druhými dveřmi, které vedly do dalších místností – jakými byly třeba koupelny nebo jiné místnosti, které ještě moc využívané nebyly.
„Bille, dojdi za pět minut nahoru do skladu. Počkej tam na mě, ano?“ šeptl a rychle si zapínal obrovské džíny. Bill rozechvěle přikývl, naposled ochutnal bráškovy rty a poté zmizel druhými dveřmi, které vedly do dalších místností – jakými byly třeba koupelny nebo jiné místnosti, které ještě moc využívané nebyly.
Tom s naštvaným výrazem otevřel dveře a nemohl mu uniknout ředitelův opatrný úsměv.
„Co se stalo?“ zeptal se nevrle a když spatřil bílý oblek v jeho náručí, nevěřícně zakroutil hlavou. „Za co mě máte?“ pípl smutně a vytrhl mu oblek z rukou. „A nechci slyšet ani slovo!“ vydechl rychle, jak se ředitel už už nadechoval, že něco řekne a raději kolem něj proklouznul.
„Co se stalo?“ zeptal se nevrle a když spatřil bílý oblek v jeho náručí, nevěřícně zakroutil hlavou. „Za co mě máte?“ pípl smutně a vytrhl mu oblek z rukou. „A nechci slyšet ani slovo!“ vydechl rychle, jak se ředitel už už nadechoval, že něco řekne a raději kolem něj proklouznul.
Jak se nenápadně blížil ke dveřím skladu, spatřil, že se z agentury stalo něco jako přechodná restaurace. Kolem pobíhali číšnice a vítaly přicházející hosty. Dokonce tady bylo i podium… Tom měl doslova migrénu z těch neupřímných úsměvů a falešných pohledů. Cítil se jako zvíře v kleci.
Až když konečně stanul za zavřenými dveřmi skladu, pocítil, že z klece právě vyšel ven na vzduch.
Rychle se rozhlížel kolem, ale brášku nikde neviděl.
„Bille?“ šeptl a pro jistotu sklad zamknul. Jeho hluboké hnědé oči se však náhle rozšířily, jak jej dvě horké dlaně objaly kolem boků a něčí rty se mu přisály ke krku, který mu vzápětí začaly pokrývat drobnými polibky.
„Tak cos mi to chtěl říct?“ zapípal tiše a pozpátku vedl Toma k matraci, která neunikla ani jeho zvědavým očkám.
„Já ti chtěl říct že-“ šeptal, zatímco se poslepu pokládal na měkkou matraci. Najednou však ztratil řeč, když se konečně podíval na svého brášku – Bill byl totiž nahý!
„Já ti chtěl říct že-“ šeptal, zatímco se poslepu pokládal na měkkou matraci. Najednou však ztratil řeč, když se konečně podíval na svého brášku – Bill byl totiž nahý!
„Bože můj, co to se mnou děláš?“ zasténal Tom hned, jak se jejich rty potkaly v hlubokém polibku… Nějak podvědomě cítil, že i když se dole dneska bude konat veliká slavnost, bude na ní chybět jeden nádherný model a bezvýznamný číšník, kteří tady budou mít příjemnější starosti…
autor: B-kay
to je prekrásne dúfam že nás nenecháš dlho čakat na dalšiu čast!
jeeejky to je miléé… uff. honemka další dílek 😉
jako ale honem další díl to j napínavý
nádhera rychle další díl
ano!ano!ano!!!!!!!!!!!
Já snad omdlím nad tou dokonalostí…je to úžasný.Prostě dokonalá povídka….Tohle prostě musí vyjít..a jestli se jim ten vztah pokazí,tak čekej na sebe atentááát v posteliiii…B-Kay!!
tak bezvýznamný číšník?Myslím žwe má význam no nii?Přece je to ten významný prcíř co buší našejho Billíka xDD
Je to prostě sqělý, nádherný. Doufám, že se tam teď něco nepokazí…tak honem pokráčko už se nemůžu dočkat…sem napnutá jak guma z trenek×D
Oh….další dílek…..rychle…..teď hned 😀 napsala bych něco smysluplnýho ale teď momentálně nejsem schopná…..chci vědět co bude dál tak rychle šup 😀
přesně tak!!! Budou tam chybět a nikdo je tam neuvidí!!! To mi připomíná, že se taky musim jít někam zašít…xDDD
nahý,wow To je prstě úpln nádhernýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýý…
oj x) mám taký priblbý úsmev 😀 strašne sa mi táto poviedka páči x)
rychle dalssi dil no co se da delat budou chybet ale jim ta pparty chybet stoo-pre nebu xD
omg… :DDD kde je ten sklad??? Harry asi vyletí z kůže, hi hi x))) čumáčci… Billík nahuláč a Tom bez dechu… áááách, so sweeeeet :DDD