autor: Adella Kaulitz
betaread: Janule
betaread: Janule
Tááák napsala jsem další povídku.. teda zatím jen pár dílů… je to závislost fakt… ale když se vám líbila předchozí tak… no…
Byla jsem 10 dní na dovolené a tam jsem nemohla dělat nic zábavnějšího, než psát povídky… tohle je jedna z nich, je vícedílná… a jelikož mám ráda děti a Billa… spojila jsem to tak trochu dohromady a vznikl s toho… Bill. Ach, jak originální, že? xD OK, dělám si srandu xD
,,Bille! Jsem doma!“ Křikl jsme do tichého domu.
Konečně doma. Týden u babičky byl sice uklidňující, ale po bráškovi se mi moc stýskalo. Ten byl chudáček u pratetičky, hlídat nějaké malé caparty.
,,Tome!“ Bill, který ještě před vteřinou stál na schodech, oblečený v tmavě modrém pyžamku s medvídkama, které ode mně dostal předtím, než jsem odjel, teď tryskem ke mně připelášil a skočil mi kolem krku, nohy mi omotal kolem pasu a pištěl jak nějaká moje fanska.
,,Tommí! Mě se po tobě ták stýskalo!“ Křičel a držel se mně jako roztomilé klíšťátko (teda ještě jsem neviděl roztomilé klíšťátko, ale Bill takový prostě byl xD).
,,Bille, mě se po tobě taky stýskalo, bráško můj!“ Dal jsem mu pusku na líčko a ještě si ho přitulil.
Měl jsem ho rád… Strašně rád.
Billí byl takové malé střeštidlo. Navenek působil jako dospělý mladý muž, se sexy pohledem, úžasným hlasem a samozřejmě s perfektním bráchou a nejlepší skupinou na světě! Ale jakmile jsme mimo fanynky a mimo fotografy, je z něj zase to malé dítě, jakým je uvnitř. Líbilo se mi to na něm. Ta jeho dětská naivita, jeho spontánnost! Nevím jestli někdy skutečně dospěje. Ale rád ho mám a moc! Prostě moje dvojčátko.
,,Tommi, ani nevíš, jak tam bylo strašně!“ vykřikl dramaticky a kroutil hlavou.
,,Ále, jak to?“
,,Odnes mně nahoru!“ poručil si a poposkočil mi v náručí. Vynesl jsem teda to 50 dekové malenstvo po schodech do mého pokoje. Vůbec mě nepřekvapilo, že byla rozházená postel. Bill vždycky spával v mém pokoji, když jsem nebyl doma (no, někdy i když jsem doma byl, např. když byla bouřka, které se bál, to se mi vždycky stulil v náručí). Billík říká, že je pokoj cítit mnou a že si tak připadá, jako bych byl s ním.
Hodil jsem ho teda na postel a se smíchem jsem skočil k němu. Chvíli jsme se lechtali, pak jsme si s únavou lehli a Bill se dal do vyprávění.
,,Ti malí caparti byli hrozní! Pořád mě uháněli a když mi ten malej Hans řekl, že se chovám jak malé děcko… no myslel jsem, že ty malé parchanty prohodím uzlem ostnatého drátu!“ A tak pokračoval a pokračoval. Jak se k němu chovali, jak ho dětičky buzerovaly, jak jsem mu strašně chyběl.
,,A jak jsem odjížděl, tak mi prateta řekla, že ti malí posraní šmejdi hlídali víc mě, než já je! Chápeš to?… Oni mě tam vůbec nemají rádi!“ postěžoval si a popotáhl.
No jó, chudáček muj malej citlivej. Pratetička ho neměla moc v lásce jen proto, že byl takový, jaký je. No samozřejmě, že chtěla, aby její prasynovec byl kus chlapa a né kluk, který se chová jak dítě a vypadá jak holka. Nikomu nevadil, jenom jí a těm malým parchantům.
,,Z toho si nic nedělej, Billí. Teď si doma se mnou a já tě mám rád! Máme ještě týden volna a ten si užijeme pěkně spolu a s Andreasem, co říkáš?“ Billovi se rozzářila očička a nadšeně zatleskal pacičkama.
,,Jé, Tommí! Já se tak těším! Andy přijede pozítří z dovolené! Neviděl jsem ho…“ počítal na prstech ,,…jedna, dva, tři… moc, moc, moc dlouho!“
,,Já vím, taky se na něj těším, Bille… ale nejvíc jsme se těšil na tebe!“ objal jsem ho a přimáčkl ho k sobě. Billík se začal smát a kroutit, pak to vzdal a přitulil se ke mně taky.
,,Víš, jak se mi po tobě stýskalo? Víš jak moc?“ Dloubal mi prstem do žeber a zatahal mě za dread.
,,No určitě míň, než mě po tobě, provokoval jsem ho. Bill nafoukl tvářičky a ťapl mě za ruku.
,,Pojď se mnou! Mě se po tobě stýskalo strašně moc, Tommi… moc, moc, MOC!“
Dotáhl mě až k němu do pokoje. Čelist se mi uvolnila z pantů a spadla až někam pod podlahu.
Celý pokoj… Každý kousílíneček zdi jeho pokoje byl polepený plakátem. Ono by na tom nic zvláštního nebylo, Bill má většinou svůj pokoj polepený kdejakým plakátem, jen se na nás dva ze všech stran dívalo plno… Tomů Kaulitzů! Čuměl jsem na ty pohledné a strašně sexy rsné dredáče (xD) a nevěřícně jsme kroutil hlavou.
,,Vídíš bráško, jak moc se mi po tobě stýskalo?“ uculil se, jako největší slunce vesmíru a dal mi pusu na líčko.
,,No… tak to teda čumím…“
autor: Adella Kaulitz
jo jo jo..už sem to četla ale budu to číst asi pořád dokola x))
ja jsem to take cetla a stale se toho nemohu nabazit….je to utz dawno co jsem cetla tenhle dil…..xDxDxD….Mijuju tuto Pofiiidku:-*
to je božííííí:D:D:D zase takový detský a naivní Bill, to miluju:D
o la la :D:D:D taaak teras som dostala vytlem :D:D:D:D:D:D "pohledné a strašně sexy rsné dredáče (xD)" nemoseem :D::D:D::D
nevim proc ale cim dal vic se mi zacinaji libit povidky kde je bill za miminko 😀
😀 lolovýxD
boooach 😀 toje krááásný!!!!!!!!!!
:-)))))))to je dobrý
Z každý strany Kaulitz. No to by mi hráblo bejt Tomem….vlízt do pokoje a koukat jenom na sebe xDDD
v takovým pokoji by se mi asi blbě spalo xD
Naprosto NÁDHERNÉ, hmm v tom pyźámku bych ho chtěla vidět :)))))
jeee,to je loošťomilouškáá pofíídkaaa..:o)