Forever Yours 10.

autor: Lostmickey
betaread: Janule
(Tom)
Byl jsem vzhůru, ale nechtělo se mi otevírat oči. Snažil jsem se vedle sebe nahmatat Billovo tělo. Neležel tam. Byl pryč. A asi už poměrně dlouho, protože deka byla chladná. Posadil jsem se a konečně jsem se rozhlédl kolem sebe. Bill stál ve dveřích, usmíval se a v rukou tác se snídaní. Odložil ho na noční stolek vedle postele a přišel ke mně blíž.
,,Dobré ráno.“ Zaculil se a naklonil se ke mně. Chtěl jsem ho stáhnout k sobě, ale setkal jsem se s odporem.
,,Nemůžu…“ Zčervenal.
,,Lásko…?“
,,Bolí to.“ Zakňučel a zavrtěl se. Pustil jsem jeho ruku a vyskočil jsem z postele. Kousek ucouvl. Přitáhl jsem si ho zpátky a schoval ho do své náruče. Váhavě mi položil ruce na záda.
,,Ublížil jsem ti?“ Mrzelo mě to. Nechtěl jsem mu způsobit bolest. Měli jsme ještě počkat!
,,Bude to dobré.“ Snažil se mě ujistit, ale nevěřil jsem mu. Neuměl být přesvědčivý.
,,Neměl jsem tak spěchat.“
Bill se zasmál a políbil mě. Obmotal jsem mu ruce kolem pasu a ponořil se ještě hlouběji. Při jediné vzpomínce na včerejší noc jsem měl chuť si to všechno zopakovat. Billovy ruce sjely k až k mým bokům a mě docvaklo, že jsem vlastně nahý. Ustoupil jsem od něj a sáhl po boxerkách, přehozených přes židli. Billy mezitím ustlal svou část postele. Pak vzal znovu tác se snídaní a opatrně si s ním lehnul na mou, stále ještě rozházenou stranu. Odkopnul deku stranou a poplácal na místo vedle sebe. Posadil jsem se vedle něj a pustil jsem se do snídaně. Měl jsem hlad. Po celou tu dobu se na mě bráška díval a usmíval se.

,,Co budeme dneska dělat?“ Vypadlo z něj po chvíli. Odložil jsem prázdný tác na noční stolek a otočil jsem se k němu.
,,Můžeme se jenom válet.“ Pokrčil jsem rameny a bráška nesouhlasně zamručel.
,,Pojedeme do města. Někam dál.“
,,Co tam?“
,,No…Nakupovat.“ Zaculil se.
,,A copak bys chtěl nakupovat?“ Pozvedl jsem tázavě obočí a pomalu jsem na brášku dolehl. Když jsem se na něj položil úplně, vyhýbavě sykl a trochu sebou cuknul.
,,Dobrý?“
,,V pohodě.“ Kývnul a políbil mě. Rád jsem se jen tak zblízka díval na jeho obličej. Miloval jsem ty jeho nádherné jemné rysy.
,,Včera to bylo úžasný.“ Zašeptal jsem a Billy se jen pousmál.
,,Děkuju.“ Potřásl jsem hlavou. ,,Vážně.“
,,Nemusíš přece děkovat.“
,,Ani nevíš, co to pro mě znamenalo.“ Zakroutil jsem hlavou a Billy se ke mně přitiskl. Objímal mě, jako kdyby měl strach, že bych mu měl někam zmizet. Tiše oddychoval a já měl strach, že mi snad usnul. Napadlo mě, že by mě to mohlo zachránit od toho jeho nápadu s tím nakupováním, ale spletl jsem se. Bill by si tohle nenechal ujít a skoro jakoby věděl na co myslím. Překulil se přes kraj postele a ruce si opřel o boky.
,,Tak pojedeme?“
Nevěřícně jsem se zasmál. Když šlo o nákupy nebo činnosti tomu podobné, Bill byl neúnavný.
,,Dej mi deset minut.“
,,Tobě klidně celý život.“ Pronesl dosti vážně a pak odešel pryč. Ještě chvilku jsem se jen tak válel a pak jsem se utíkal osprchovat. Vůbec mi nedošlo, že jsem líbal Billa bez toho, aniž bych si vyčistil zuby. Trochu mě to zarazilo, ale když si bráška nestěžoval, tak mu to asi moc nevadilo.
Navlíknul jsem na sebe džíny a první triko co mi přišlo pod ruku. Bill už čekal v obýváku a zarytě mě pozoroval, když jsem pobíhal po místnosti a hledal klíče od auta. Když jsem už toho měl opravdu dost, chytnul jsem lžíci, co ležela na stole a fláknul jsem s ní o zem. Bill sekou škubnul a začal se nehorázně řehnit. Otočil jsem se na něj a rozhodil jsem rukama: ,,Čemu se směješ?“
Bill vstal, přešel ke mně, sebral ze země lžíci a položil ji zpátky na stůl. Pak sáhnul někam za mě a sebral ze židle mé džíny, které jsem tam jednou nechal. Zašátral v jedné z kapes, a když mi klíči zamával před obličejem, cítil jsem, jak červenám.
,,Neříkal jsem ti, aby ses tam podíval?“ Pozvedl obočí a vrazil mi klíče do ruky. Jen mi zaškubaly koutky a Bill zakroutil hlavou. ,,Není zač.“ Neunikla mi ironie v jeho hlase.
,,Promiň.“
,,Já chtěl slyšet díky.“ Pronesl bez zájmu a obešel mě. Oblíknul na sebe slabou bundičku a vyšel ven před chatu. Praštil jsem dlaní do stolu a vyšel jsem za ním. Postával u auta a nedočkavě bubnoval prsty na okénko. Raději jsem nic neříkal a sedl jsem si na své místo. Bill na chvilku zaváhal a pak si sedl vedle mě.
,,Tobě se tam nechce?“ Otočil se na mě.
,,Jistěže chce.“ Zapřel jsem svůj částečný nezájem, ale bráškovi zjevně mé zaváhání neuniklo. Zabouchl dveře a připoutal se. Překvapil mě, když pustil rádio a ani nehnul brvou, když zaslechl Sammyho. Dál seděl a zarytě mlčel. Vycouval jsem z příjezdové cesty a naposledy jsem se na Billa podíval. Stále mě ignoroval.
Ani nevím, v jakém městě jsem to zastavil. Nějak jsem přehlédl ceduli. Bill zjevně také, ale jelikož bylo na dohled dosti značkových a drahým odchodů, zůstal bráška tiše. Vypnul jsem motor a oba jsme vystoupili. Přešel jsem k Billovi a podal jsem mu klíče od auta. Vzal je do ruky a tázavě se na ně zadíval.
,,Znáš mě.“ Pokrčil jsem rameny a konečně jsem viděl brášku usmát se. Rozhlédl se okolo sebe a pak mi vrazil pusu. Obyčejnou, dětskou a tak moc sexy pusu.
Dlouhé hodiny jsem seděl před Billovou kabinkou a čekal jsem, v jakém dalším modelu se mi ukáže. Měl skvělý vkus. Ve všem vypadal moc dobře a už teď mi bylo jasné, že pěkně zúží obsah své kredity. Skvělé na tomhle odchodě bylo to, že jste měli kabinku sami pro sebe. Něco jako malá místnost, do které jsme si natahali desítky hadrů, zamkli jste se a pak jste měli moře času si všechno v klídku vyzkoušet. Najednou se mezi závěsy objevila Billova hlava. Zvednul jsem k němu pohled.
,,Tomi můžeš sem na chvilku?“ Zašeptal a trhnul hlavou směrem za závěs.
,,Proč nejdeš ven?“ Udivil jsem se. Dveře byly zamčené a byli jsme tu jen mi dva. Bill výmluvně kývnul hlavou a já vstal. Ustoupil kousek dál a já se protáhl závěsy za ním.
,,Tak co…???“ Vyvalil jsem na Billa oči. Stál přede mnou jen tak v boxerkách a neuniklo mi ani jeho zjevné vzrušení. Párkrát jsem zamrkal, než jsem byl schopný se vůbec pohnout. ,,Billy…“
,,Potřebuju pomoc.“ Zakňučel a nalepil se na mě. Moje ruce ho automaticky chytly za boky a přirazily k mému klínu. Přivřel jsem oči a Bill mě natlačil na stěnu hnedka vedle pečlivě leštěného zrcadla. ,,Chci to znovu.“ Zašeptal a já cítil jak tvrdnu. Pak jsem si ale uvědomil, že Billa to stále ještě musí bolet a tak jsem zakroutil hlavou.
,,Proč ne?“ Vyjel na mě a vpil se do mých rtů, snažíc se uvolnit můj pásek.
,,Bolí tě to. Vím to.“ Odpověděl jsem mu a měl jsem co dělat, abych jeho žádosti přece jen nevyhověl. Otočil se ke mně zády a svůj zadeček natlačil do mého klína. Slastně jsem vydechl a on se několikrát zavrtěl. Mé ruce mě začaly sami zbavovat kalhot. Nechal jsem je spadnout až ke kotníkům a políbil jsem Billa na holá záda. Zaklonil hlavu a natočil ji tak, abych se k němu lépe dostal. Už jsem si pomalu stahoval i spodní prádlo, ale pak jsem se opět zasekl. Bill zpozoroval můj až příliš soustředěný výraz a otočil se ke zpátky čelem.
,,Prosím.“ Zaúpěl a sám si stáhnul boxerky. Kousek ode mě poodstoupil a v dlani stiskl své vzrušení. Pohledem letmo zkontroloval, jestli se dívám a několikrát rukou zapohyboval. Ač se dotýkal jen sám sebe, pohled na něj mě přiváděl do extáze. Přesto jsem jen nesouhlasně zakroutil hlavou. Cítil jsem vlnu horka, která se přehnala mým tělem, když jsem se připravoval o možnost znovu si ho vzít, ale stále jsem měl na mysli jeho ranní problém. Byl jsem si jist, že stále musí pociťoval alespoň něco velmi nepříjemného, když už ne bolest a já to nechtěl zhoršovat. Ani náhodou.
,,Tomííí!“ Zaskučel a klekl si na kolena. Opět se otočil a vystrčil na mě svůj drobný zadeček. Omluvně jsem zasténal a stáhnul jsem si i boxerky. Klekl jsem si za něj a zatlačil na jeho ramena. Skončil na všech čtyřech a zběsile oddechoval.
,,Bude tě to bolet!“ Chtěl jsem, aby mi řekl, ať toho nechám. Sám už jsem si tu slast odepřít nedokázal a on byl má jediná naděje. Přesto byl ale pevně rozhodnut.
,,Udělej to.“ Vydechl a já ho poslechl. Jemně jsem mu roztáhl zadeček a vrcholkem svého vzrušení jsem se otřel o vstup do jeho těla.
,,A-ano.“ Vyrazil ze sebe přidušeně a já do něj začal pomalu pronikat.
,,Měl bys vidět své tělo, když jsem v tobě.“ Chlípně jsem se usmál a hned na poprvé přirazil. Bill spokojeně zamručel a začal se sám pohybovat proti mým bokům. Nehty jsem ho škrábal na zádech a zavíral jsem oči, naprosto odrovnám pohledem na jeho úzké tělo, které se kolem mě svíralo. Vyvrcholil jsem celkem rychle a přesto jsem byl unavený. Bráška byl o obličeji celý červený a jen děkovně kývnul, když jsem ho bral mezi rty, abych mu dopřál toho úžasného pocitu uvolnění.
Oblékl jsem se a pomohl jsem do oblečení Billovi, který stále ležel na koberci a dával si sakra záležet, aby se podlahy nedotkl svým zadečkem. V duchu jsem se fackoval za své bezhlavé chování a klekl jsem si k němu. Opatrně jsem mu natáhl boxerky a pomohl jsem mu postavit se.
,,Proč si to chtěl?“ Šeptal jsem mu do ucha a hledal jsem někde po věšácích jeho původní oblečení, ve kterém sem přišel. Jen se pousmál a políbil mě.
,,Protože se mi to líbí.“
,,Musí tě to bolet.“ Zakroutil jsem hlavou a podal jsem mu triko. Naklonil se ke mně a v dlaních stiskl mé boky.
,,Taky se dočkáš.“ Při těch jeho klidných slovech sebou mé boky bezděky škubly. Vystrkal mě z kabinky a já se zamyšleně posadil zpátky na svou židli.
U poklady mi Bill nastrkal do rukou přinejmenším třicet tašek s novým prádlem a začal hrabat svou kreditku. Když zaplatil, oba jsme vyrazili směrem k autu. Hodil jsem tašky do kufru a pak jsem zahlídl Billa, jak nerozhodně postává před svou sedačkou. Chytl jsem ho za ramena a popotáhl ho kousek dál. Otevřel jsem dveře od zadních sedadel a strčil ho dovnitř. ,,Lehni si. Pojedu opatrně.“
,,Díky.“ Bill se vděčně zazubil a opatrně zabral svůj flek. Ležel na boku a přesto jsem v jeho obličeji viděl zvláštní útrpnou grimasu. Sedl jsem si na své místo a nastartoval jsem. Ještě jsem z přihrádky vyhrabal jedno z bráškových CéDéček. Pustil jsem Green Day. Ty má Billy rád a mě taky nevadí.
Když jsem zastavil před chatou, otevřel jsem Billovi dveře, ale on se vůbec neměl k nějakému pohybu.
,,Tak co bude?“ Zasmál jsem se a on jen nasadil prosebný kukuč. Vytáhl jsem ho ven a on se mi pověsil kolem krku. Vzal jsem ho do náruče. Nebyl těžký a navíc jsem cítil vinu, že má teď problémy. Postavil jsem ho před dveřmi na vlastní nohy a on odemknul. Vrátil jsem se do auta ještě pro tašky a pak jsem se vrátil k němu. Než jsem došel nahoru, Billy už spokojeně oddychoval v posteli. Lehl jsem si k němu a zavřel jsem oči. Cítil jsem, jak mi stiskl ruku a spokojeně se pousmál.

autor: Lostmickey

7 thoughts on “Forever Yours 10.

  1. Jo a zejtra nebudou moct sedět oba… 🙂

    Líbilo se mi, jak se Tom obětoval a jel s Billem nakupovat a nakonec se mu to vyplatilo 🙂

  2. opravdu je to krásna povídka 🙂 Jsem zvedavá jak to dopadne s tím že se Tom taky dočká XD Bille, Bille…se nezdáš ty dááble XD

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics