Narozeniny s viagrou

autor: Maria a Geheimnis
betaread: Helushka

++ Bill

Tak, a je to tady. Dneska máme s Tomem velký den, je nám totiž osmnáct let. A taky to je velký den, protože celou naši oslavu naplánovali Gustav s Georgem. A prý pro nás mají překvapení, to jsem teda zvědavý.

„Noo, kluci, pěkně jste nám to tu vyzdobili,“ chválil jsem Georga a plácal jsem ho po zádech. Všude byly růžové, modré, oranžové, zelené a stříbrné stužky a balónky.

„Tak co bychom pro vás neudělali, že jo,“ mrkl na mě Gustav a štípl mě do zadku. Nadskočil jsem, ale dělal jsem jakoby nic.

„A co bude dnes za program?“ zeptal se Tom, který se celou dobu tvářil znuděně a s obavami v očích.

„Tome, myslím, že zrovna tobě se to bude zamlouvat,“ povzbudivě zatnul pěsti Georg, ale nic víc neprozradil. A pak nás vyhnali k Andreasovi, že si prej ještě něco musí zařídit. A tak jsme šli. U Andrease byla nuda, protože mu bylo blbě, a tak jsme jen poslouchali, jak bleje do záchoda. Ještě že nám po hodině zavolal Georg, že oslava je připravena a my můžeme jakožto oslavenci přijít. Přišli jsme tedy k nám před branku, kterou jsme otevřeli a hned zase zavřeli, jakmile jsme stáli na zahradě. Bylo ticho, podezřelé. Došli jsme k domovním dveřím a já otevřel. Takový řev jsem nezažil ani na koncertě…

„Happy birthday to you, happy birthday to you! Happy birthday dear twins, happy birthday to you!“ zpívali všichni pozvaní a nás zasypali konfetami, papírky a já nevím čím vším… Vtáhli nás dovnitř a posadili na židle ke stolu, kde se před námi objevovalo víc a víc dárků. Nejvíc, tedy aspoň mě zaujaly dvě krabice větší než já, které stály v obýváku. S Tomem v patách jsem k nim došel. Začal jsem je otevírat.. Věřte či nevěřte, ale byla v nich.. Kozatá brunetka s bičem v ruce! Nasucho jsem polkl. Tom tam měl zase kozatou blondýnku s vibrátorem v ruce… Nějak se mi z toho všeho zamotala hlava, a tak jsem se odporoučel ke kuchyňské lince a hledal nějaké léky na bolest hlavy či tak něco. Našel jsem lahvičku s tekutinou, asi medicína. Neváhal jsem a nalil jsem si jí do sklenky a smíchal to z vodu, aby to nebylo tak hnusný. Tom přišel ke mně a udělal to samé, co já. V tom se ale za námi objevily ty holky a skleničky nám sebraly s myšlenkou, že to je pití pro ně. Vyžahly to na jeden lok! A já jsem si všiml nápisu na té lahvičce… PROJÍMADLO!

++Tom

Dnešek je pro mě a mého mladšího bratra výjimečný. Každý si řekne je sobota 1.září. Ale my s bráchou si řeknem: je sobota 1.září, což znamená, že máme narozeniny. A to ne ledajaké. Máme 18. To je něco nepopsatelnýho. Ale mám obavy z naší párty, nebot‘ ji organizují Georg s Gustavem. No to potěš. Jsem zvědav, jak to dopadne. Kluci mleli o nějakým překvapení pro nás, tak jsem zvědav, co se z toho vyklube. Slyším Billa, jak chválí kluky, jak to zde vyzdobili. No nevím, mně se to ani tak moc nelíbí, ale nebudu jim přeci kazit radost, když si myslí, jak to není krásné. A je taky pravda, že to dělaj pro nás, radši jsem zticha. Stejně mi to nedá a musím se zeptat.

,,A co bude dnes za program?“ musel jsem se zeptat… Kluci jsou nějací divní. Dost že Gustav Billa štípl do zadku, nejradši bych mu za to ubalil, ale jsou prostě… prostě jsou… noo jednoduše jsou divní. Kriste, co to melu? Prý bych mu ubalil.

„Tome, myslím, že zrovna tobě se to bude zamlouvat,“ touto větou vyrušil mé myšlenkovité pochody Georg. Nějak divně se Georgovi zablesklo v očích. Po té nás doslovně vystrkali ven, že něco potřebují zařídit, a my s Billem u toho nesmíme být. Tak jsme šli k Andymu. Byla tam sranda jak v márnici. Pořád jenom zvracel. Když jsme se tak “bavili“, volali Géčka, že máme už jít zpátky. Otevřel jsem branku a nechal vejít Billa a zase jsem zavřel. Bylo prapodivné ticho. Slyšel jsem bít vlastní srdce. To se mi nějak nezamlouvá. Bill šel přede mnou, otevřel dveře domu a to jste měli slyšet ten kravál. Bylo to, jako kdyby jste dostali facku. Začali zpívat onu známou píseň pro oslavence. Házeli na nás všelijaké serepetičky, balonky a nevím co ještě. Věřte mi, bylo toho hodně. Nechali nás sednout na židle před kupu dárku, kterých bylo čím dál víc. Ale nejvíc mne zaujali dvě velké krabice v obýváku a Billa asi taky. Bill se vzpamatoval dřív a už si to štrádoval ke krabicím. Šel jsem za ním. Pomalu, ale jistě jsem strhl velkou červenou stuhu z krabice. Otevřel jsem jí. Zastavilo se mi srdce. Měl jsem výhled na úplně dosti nemalé kozičky blonďaté roštěnky s vibrátorem v ruce. Můj bratr měl zase brunetu s bičem.Už jsem viděl, co se mnou ta bloncka se slepičím mozkem dělá. Dost. Musím se něčeho napít. Šel jsem do kuchyně. Bill tam měl také něco připraveného na pití, tak jsem si udělal to samé. Chtěl jsem se napít, když mi to ta bloncka vzala a vypila to sama, a bruneta, která vypadala, že má také pidi mozek, udělala to samé Billovi. Brácha začal blednout.

,,Bille, jsi v pořádku? Co se děje??“ zeptal jsem se.

,,T-ome… Ony vypily projímadlo. Chápeš to..? Projímadlo.“ Konec věty se ztratil v jeho smíchu.

,,Tak vypily projímadlo a co… POČKAT… Projímadlo? Ono projímadlo?“ Nemohl jsem odolat a začal jsem se řehnit s ním. No to potěš.

++ Bill

V záchvatech smíchu jsme sledovali, jak teď už rudé holky utíkaly s jednou rukou na břichu a druhou na zadku. Hledaly záchod, bravo, našly ho. Zvuky byly více než zajímavé. Z výtlemů nás ale vyprostili Georg s Gustavem. Uculovali se jako sluníčka a něco drželi za zády. Změřil jsem si je pohledem, pak jsem přimhouřil jedno oko, poklepával jsem jednou nohou a naznačoval jsem klukům, aby to „překvapení“ za zády ukázali nám, pánům domu. Uposlechli. Každý držel jednu skleničku se žlutou tekutinou a s výmluvou, že to je pití na přípitek. No, proč se nenapít, že? Na projímadlo to nevypadá, tak co.

++Tom

Holky se málem pokadily. Já jsem nemohl a Bill zřejmě taky ne. Od smíchu mi tekly slzy z očí. Málem jsem také potřeboval záchod. Ale ustál jsem to. Najednou se před nás postavil Gustav s Geem. Prapodivně se na nás culili. Něco skrývali za zády. A když viděli, že spolu s Billem to chceme vidět, tak nám to ukázali. Byly to dvě sklenice plné zlatomedové tekutiny na přípitek. Přijali jsme ony sklenice s onou záhadnou tekutinou, která s náma koketovala. Nedalo se jí odolat. Přijali jsme jí a šli do obýváku, kde jsme si všichni přiťukli. Vypil jsem to až do dna. Měla prazvláštní chuť. Myslel jsem, že je to whiskey, ale nebyla to ona, neboť to, co mi teď hezky proudilo v žilách, bylo sladké. Bylo to něco jako adrenalin.

,,Ehm… Bille, musím ti něco ukázat!“ šeptl jsem Billovi do ouška, které bych mu teď hned ukousl, kdybych mohl.

,,A copak bys mi chtěl ukázat? Snad ne tvého pindíka?“ zašvitořil…

,,Jak to víš?“ Jak na to přišel, že to zrovna chci?

,,Jsme dvojčata. Vždycky jsem chtěl objevovat tvá tajná zákoutí těla. Pojďme ke mně do pokoje.“ Ani to nedořekl a už mě táhl do jeho pokoje. Otevřel dveře, vpluli jsme do jeho království, kde byla cítit vůně Sakury a pomerančové kůry. Lehl si na postel a čekal na mě, až něco udělám.

,,Já umím šukat, ty chceš šukat..Tak jdem na to, ne?“ Bill přikývl a já celý natěšený jsem ho povalil na postel. Ovšem to jsem ještě netušil, že ta postel dva Kaulitze po viagře neunese.

,,Co jsme to provedli, Tome?“ položil mi otázku můj bratr, na kterou jsem okamžitě odpověděl.

,,Rupli jsme postel!“ Zavládlo ticho. Takové to trapné ticho. Nevydržel jsem to a začal jsem se smát. Bill se přidal. Začali jsme se k sobě přibližovat. Cítil jsem jeho horký dech. Najednou se zastavil a jen tak na mě koukal. Já se však stále přibližoval blíž a blíž. Až jsme se dotýkali špičkami nosu. Koukal na mě svýma očima, které jasně říkaly, vem si mě, hraj si se mnou, doveď mě až ke hvězdám, tam, kde vládne jen rozkoš a vše oplývá láskou. S radostí jsem přijal a na důkaz jsem ho začal líbat. Oplácel mi to. Bylo to tak nádherné. Cítil jsem, jak mi škube v kamarádovi xD. Což znamená, že se mi začíná stavět. A Bill nebyl pozadu. Tvrdnul. Tvrdli jsme oba. Tvrdli jsme jen z polibku. Tak to bude asi velice zajímavá noc, když se vzrušíme jen z polibku. Rozehráli jsme vášnivou hru, která nemá výherce ani poražené. Dráždil mě bratrův piercing. Odtrhli jsme se. Ano, doslovně jsme se odtrhli. Strhl jsem z bratra triko, kalhoty. Ale boxerky, ty jsem stahoval opatrně. Bill to nemohl vydržet. Bylo to asi moc pomalu. Odžduchnul mě a já se jebl o zeď. Ale mého bratříčka to vůbec nezajímalo. Začal ze mě rvát věci. S boxerkama se vůbec nesral. Byl jsem nahý a on taky. Podíval jsem se do jeho očí, které prahly po těch nemravných věcech, které by dvojčata spolu provozovat neměla. Ale víte, co se říká: Odříkaného chleba, největší krajíc. Můj krajíc byl Bill. Přitáhl jsem si ho k sobě a začal jsem ho dobývat. Chtěl jsem objevit všechna tajná zákoutí jeho těla. Povalil jsem ho pod sebe. Laskal jej. Hladil jej. Líbal. Nemohl jsem to vydržet a rukou jsem zajel do jeho trčícího klína. Vzdychl. Přidal jsem na intenzitě. Stále jsme byli spojeni polibkem a stále jsem mu rukou třel o jeho klín. Vzdychal. Rajcovalo mě to. Vzrušovalo mě to. Najednou mě překulil. Vyměnili jsme si pozice. Teď já byl pod ním a dychtil jsem, ať mě zanese tam, kde nevidíš, neslyšíš, nevnímáš nic. Začal mě líbat na krku, poté jsem cítil jeho rty na svých bradavkách. Sál je a já chtěl víc, ale on šel ještě níž, byl u mého stojícího sloupu, který se jasně hlásil, aby jej obdařil svým jazykem, aby jej lízal a líbal. A on to také udělal. Neměl jsem nad sebou žádnou kontrolu. Zmítal jsem se pod ním extází rozkoše. Bylo to nádherné. Jeho piercing mě dráždil. Všechno se mi hromadilo tam dole. Chtíč, neukojitelná touha, rozkoš, tohle se mi tam hromadilo.Chtělo to ven z těla a taky tovyšlo. Všechno to vystříklo ze mě bratrovi do pusy v podobě bílé smetánky, kterou Bill spolykal. Teď je na mně, abych mu to udělal také. Aby pocítil, jaké to je dosáhnout vrcholu.

Jdu na věc, tak nás nerušte. Musím mu ukázat, co dokáže Tom Kaulitz.

Nemyslete si, lidičky, tohle nebyly jejich poslední sexuální hrátky. Stále si spolu užívali, venku před přáteli – dvojčata, která se pošt’uchovala, doma v pokoji – dvojčata, která spolu zkoušela různé praktiky. Ale teď, má dítka, tiše, nebudeme je přeci rušit při jejich hrátkách.

autor: Maria a Geheimnis