autor: Adella Kaulitz
betaread: Janule
betaread: Janule
,,Něco mi dal David, něco jsem měl schované a něco mi poslaly fanynky… Ještě mám něco tady!“ Otevřel svůj malý šuplíček od nočního stolku, který byl pořádně nacpaný mýma plakátama. Měl co dělat, aby ho dokázal zavřít zpátky.
,,Bráško, ty ses zbláznil?“ Uchechtl jsme se a poklepal Billovi na čelíčko.
,,Proč?“ zeptal se sladce nechápavě a zamrkal. Mám já to ale roztomilého brášku!
,,No… vlastně ani nevím.“ objal jsem ho. ,,Tak moc jsme ti chyběl?“
,,Strašně, Tommi!“ přikývl a rozvalil se na svém pelíšku.
,,Když tak moc… tak to si zaslouží pusinku!“ přilehl jsem si k němu a pootočil jsem si jeho tvářičku k té mé. Billík našpulil rtíky a já mu vlepil pořádného hubana, až to mlasklo!
,,Jé!… ale to byla ještě malinká pusinka! Když jsem viděl, jak dáváš pusinku Monice, tak si jí dával větší!… To máš ty holky radši než mě?“ vychrlil na mě a dal ruce v bok.
Vyjeveně jsem na něj hleděl. Tak tímhle mě totálně zaskočil.
,,A-ale, Bi-Bille… Ty jsi můj bráška a bráškům se dávají jiné pusinky, než holkám!“ o-ou, doufám, že to ten malý deBíllek pochopil. Jak jsem říkal… prostě byl ještě dítě.
,,Ale když ty jim dáváš tak velké pusinky… To není fér! Já chci taky takovou! Tommi, dostanu taky takovou pusinku?“ prosebně na mě zamrkal dlouhýma řasama a přitulil se ke mně.
,,Ale určitě, Bille! Od holky… nebo od kluka, to je jedno, určitě dostaneš takovou pusinku. Jseš krásný kluk, určo ti ji někdo dá,“ povzbudivě jsem se na něj usmál a pohladil po hlavičce. Bill chvíli přemýšlel. Už jsem si v duchu oddychnul, že mi s tím dá pokoj, když si Bill na protest klek na postel a v kleče skákal.
,,Ale já od nikoho nechci žádnou pusinku, jenom od tebe!“
Ach jó… sice to dělám nerad, ale když to nejde po dobrém, půjde to po zlém.
,,Ale já ti tu pusu dát nechci, chápeš?! Nebudu se s tebou líbat, to bráchové prostě nedělají!“ Eh, ale né… ne, ne, né!“ Scheiße to jsem přehnal, to jsem neměl!
Bill na mě zůstal vyjeveně civět. Vyděšeně na mě koulil kukadýlka plná zklamání a strachu. Pak se mu zachvěla bradička a on popotáhl.
,,T-ty mě n-nemáš r-rád!“ pak propukl v pláč.
Ee… sakra… no co mám teďka dělat?!… No co, posral jsme si to sám, tak to sám taky spláchnu.
Objal jsem uplakaného Billíka a lehnul jsem s ním na postel. Bill kopal, máchal zaťatýma pěstičkama, kroutil sebou a plakal.
,,Billíku, já to tak nemyslel, vážně né! To víš, že tě mám rád, bráško, já tě přímo miluju, brášulko můj! Víš, že jsi můj život!“ Hm, nezabírá to. Bill pořád usedavě plakal a celý se třásl.
Scheiße!
Fajn, fajn, fajn. Plán B, nádech, výdech – nádech, výdech.
Vzal jsem Billovu tvářičku do dlaní a setřel jsem mu palcem slzy, které okamžitě nahradily nové.
Naklonil jsem mu hlavičku trochu dozadu a pak… né, počkat! Ještě jeden nádech… a pak jsem ho políbil.
Bože, za co?! Za to, že jsem byl na něj pořád hodný a všechno jsem mu dovoloval? OK, to, že jsem na něj křičel… ale to jsem dělal jen zřídka! Fakt! Za celý život jsem po něm vážně křičel jen možná… 3x – 4x? Jo tak nějak.
Ale, když to tak vezmu… mňam… tak… mňam… nelíbá vůbec špatně! Naopak! Líbá naprosto úžasně! Chtěl jsem z toho polibku mít co nejvíc. Chytl jsem ho něžně za bradičku a Bill pomalu pootevřel rtíky. Jazykem si je lehce navlhčil.
,,Tak mám tě políbit tak moc?“ Billík tiše přikývl. Zase jsem spojil naše rty, ale tentokrát jsem pomalu vsouval jazyk do Billových úst. Lehce jsem se dotýkal jeho jazyka a pobízel ho ke spolupráci. Nakonec se rozhodl přidat. Ovinul jazyk kolem mého. Hladil jsem Billa po hebkých vlasech.
Bylo to tak jiné, než když jsem líbal holky. Tohle bylo tak… sladké… a hlavně… moc příjemné.
Bill zakňučel blahem. Nejspíš se mu to líbilo. No, to mě taky. A to tak, že nehorázně moc! Bylo to nádherné!
Už mi ani tak nepřišlo, že líbám svého bratra… své dvojče. Spíš mi připadalo, že líbám někoho, s kým se chci líbat častěji… s někým, s kým chci chodit!
Moment, že bych chodil s Billem? No jo, ale jak se to dělá s klukem?
Scheiße, jsem to ale prase! O čem to přemýšlím?! Já přece s Billem chodit nebudu, tak co šílím? Klid Tome, dáš si ledovou sprchu, jukneš na nějaký to péčko, přefikneš nějakou krásku a budeš v poho. Ale teď si tu chvilku šílenství užiju.
Po nějaké chvilce jsme se od sebe odlepili.
Bill měl lehce přivřené očka a zrychleně dýchal.
Eh, myslím, že už mi nepomůže ani sprcha, ani péčko… a jsem si jistej, že by mi nepomohla ani Angelina Jolie osobně, nabodnutá na mém péru.
Jak tak Bill ležel v mém náručí, rty rudé a naběhlé od našeho líbání, a přivřenýma, svůdnýma očima… vypadal neuvěřitelně rajcovně!
,,Bille?“
,,No?“
,,Už ti někdo řekl, že líbáš fakt nádherně?“
Bill se rozesmál.
,,Jehé, Tome! A jak mi to někdo mohl říct, když jsem se teď líbal poprvé!“ vykřikl a zaťukal mi na čelo.
,,No jó! Ahá! No ale stejně líbáš úžasně, asi jseš fakt moje dvojče, zlatíčko.“
autor: Adella Kaulitz
jééé to je krááásnýýýýýý!!! 🙂 x)
mno to teda jee klaaasny….upe…Ten billca je takowy jako mimixDxDxD…:-*
to je bombaaaaaaaaaaaaaaaaaa:D boží!! nemužu se dočkat dalšího dílu, fakt… Bill se chová jako díte, to zbožňuju:D
no jistě že je po tobě Tome! xDDD
peknýý.:)
tak to je užasny