autor: B-kay
betaread: Janule
betaread: Janule
No jsem já vůbec normální?!
To, co jsem si slíbil ještě nedávno, se vůbec neshodovalo s tím ,co jsem právě vyváděl.
Bože můj… já jej znovu líbám. A tohle už není takovej ten nevinnej polibek, kterej mi uštědřil, když byl opilej. A také se ani nepodobá mé neomalené puse u něj v pokoji.
Tohle je už něco jinýho!
Dalo by se říci, že tohle je už to líbání v pravým slova smyslu. A já se sám sebe ptám, jak to, že jsem jej nepolíbil dřív?! Jak to, že jsem neokusil tohle krásnou slabost v podobě Billových rtů?! Jak jsem mohl být k němu takhle bezohlednej, když je to to nejněžnější stvoření, jaké jsem kdy viděl.
Dokáže všechno tak krásně prožívat. Už jako malý dítě se dokázal pro všechno nadchnout a do všeho se vrhal po hlavě. A možná tahle energičnost mi vnořila do mysli nápad s naší dohodou.
Když se tak nad tím zamyslím, byl jsem to já, kdo přišel za ním. Já jsem to všechno začal. Uvedl jsem pravidla a Bill se prostě jenom podřídil. Respektoval je a nikdy je neporušil. A vlastně jsem je ani já nikdy neporušil, ale tohle divoké líbání v bazénu značně odporuje mýmu tvrzení, že budu líbat jenom tu osobu, kterou budu skutečně milovat! Ale co to vlastně láska je?!
Každej v tom vidí něco krásnýho, cit, kterej dva lidi nádherně sblíží…jenomže co když je ta odvrácená strana lásky ošklivá?! Co když pak vaše srdce trpí a vy nevíte jak ven a jak zapomenout…
A tohohle jsem chtěl Billa ušetřit.
Je krásnej a v posteli neskutečnej, ale víc jsem vědět nechtěl. Nikdy mě nezajímalo, jak horká je jeho kůže, když cítí strach nebo vzrušení? Nikdy mě taky nezajímalo, jestli umí dobře líbat! Také jsem neměl potřebu se jej jakkoliv dotýkat. Vlastně jsem s ním po téhle stránce přes den nechtěl mít nic…
Ale najednou držím pod vodou jeho zkřehlé tělo a hladově mu plením každej milimetr jeho úst. A já vám řeknu – Bill líbá více než dokonale!
A to už jsem se líbal nesčetněkrát. Ale takovýhle líbání cítím poprvý…
Možná to mění fakt, že člověk, kterýho, líbám je má krev… dokonce můj vlastní bratr, ale stejně mě to vykolejilo natolik, že jsem nebyl schopnej uvažovat nad ničím a jenom jsem se poddal té vášni, se kterou zakláněl svou mokrou tvář víc a víc dozadu, abych se svým jazykem dostal co nejdál. A já jej také líbal… líbal jsem jej jako ještě žádnou. Dokonce jsem ani nedokázal mít otevřené oči tak, jako při většině mých polibků… tohle bylo najednou jiné…
Ale já mu víc než polibky a své tělo poskytnout nemůžu. Nemůžu se s ním vodit za ruce nebo mu šeptat slůvka lásky. Nemůžu s ním sdílet společnej pokoj a vždy před spaním se s ním mazlit ve vaně…
Tohle prostě nikdy nebyl můj styl. Nikdy jsem vztah nedokázal takhle prožívat, a proto nechci Billa zklamat… Vždy přece snil o pravé lásce… ale já se jí nikdy nestanu. A v tomhle je ten problém. Já nebudu osobou, které bude říkat lásko… Zvláštní, jak by asi znělo to slovo z jeho rtů? Bylo by stejně tak krásné, jako on sám?
Kdyby jste jej viděli… Jeho vlasy byly dokonale mokré a mé prsty si s nima něžně pohrávaly. Jeho kůže se třásla a já cítil, že se chvěje… stejně jako já. Stíny měl malinko rozteklé, ale pořád byl nádhernej. A právě v týhle chvíli patřil jenom mě…
Bill:
Já jej líbám!
A on se nebrání… Ach bože, právě naopak. Takovouhle vášeň, smíšenou s jemností, jsem u něj nepoznal. Nikdy ke mně nebyl jemnej. Nikdy se nedotýkal mých vlasů nebo tváře… vlastně se mě nikdy nijak nedotýkal. Co to do něj najednou vjelo?! Za co můžu vděčit téhle krásné proměně?
Možná se jenom příliš raduju a až se vrátíme, zase se přijde jenom pomilovat… ale právě v téhle chvíli mě pomilovat nechce…
Cítím, jak jeho rty hoří po mých polibcích – až se náhle odsunul.
Z mokré kšiltovky stékaly drobné kapičky vody a dopadaly rovnou na mé rty.
„Bille, ty přeci tohle nechceš,“ vydechl tiše, jako by mě chtěl varovat… Varovat před sebou samý… Ale to se ani nemusíš snažit, Tome, protože jsem si tuhle cestu vybral sám.
„A jak můžeš vědět, co chci?“ zeptal jsem se rychle, čímž jsem jej dost překvapil. Malinko pootevřel ústa, tak nádherně naběhlá, ale nic neřekl. Jenom je znovu naprázdno zavřel.
„Bille, ty přeci tohle nechceš,“ vydechl tiše, jako by mě chtěl varovat… Varovat před sebou samý… Ale to se ani nemusíš snažit, Tome, protože jsem si tuhle cestu vybral sám.
„A jak můžeš vědět, co chci?“ zeptal jsem se rychle, čímž jsem jej dost překvapil. Malinko pootevřel ústa, tak nádherně naběhlá, ale nic neřekl. Jenom je znovu naprázdno zavřel.
„Já tě znám, Bille. Ty nechceš mě. Já tě zničím… ty chceš přeci pravou lásku. Holku, která tě bude milovat a bude se s tebou mazlit a líbat a já nevím co ještě. Holku, kterou bys mohl milovat a říkat jí ta slova… Ode mě je neuslyšíš, Bille,“ jeho slova působila zvláštním dojmem. Nevěděl jsem, zdali mi to všechno říká, abych si to ještě stihl rozmyslet, nebo abych to u něj raději vzdal.
„Ale já-„
„Ne, Bille, podívej. Dobře si to rozmysli. Tohle mezi náma… je… já ti nechci lhát! A už ani nebudu. Je to opravdu dobrý a děsně se mi s tebou líbí, ale já prostě nedokážu bejt jinej. Neumím se mazlit… tohle prostě nejde… a zdrobněliny typu „miláčku“ nedokážu říct“ řekl chudáček tak usilovně, až se mu na čele udělal vráska.
„Ale já-„
„Ne, Bille, podívej. Dobře si to rozmysli. Tohle mezi náma… je… já ti nechci lhát! A už ani nebudu. Je to opravdu dobrý a děsně se mi s tebou líbí, ale já prostě nedokážu bejt jinej. Neumím se mazlit… tohle prostě nejde… a zdrobněliny typu „miláčku“ nedokážu říct“ řekl chudáček tak usilovně, až se mu na čele udělal vráska.
Já se na něj jenom mile usmál a poté jsem se s klonil k jeho oušku, na které jsem jej něžně políbil.
„Každej má rád mazlení. Mazlil ses už vůbec někdy?“ zašeptal jsem tiše svou otázku a byl jsem rád, že už přestalo pršet, jelikož se mi v téhle chvíli opravdu nechtělo překřikovat déšť. Tomův poplašenej pohled mi jako odpověď stačil.
„Bille, já… prostě jsem měl holky, které o mazlení moc nestály,“ řekl jakoby na svou omluvu a pomalu mi pomohl z bazénu.
„Každej má rád mazlení. Mazlil ses už vůbec někdy?“ zašeptal jsem tiše svou otázku a byl jsem rád, že už přestalo pršet, jelikož se mi v téhle chvíli opravdu nechtělo překřikovat déšť. Tomův poplašenej pohled mi jako odpověď stačil.
„Bille, já… prostě jsem měl holky, které o mazlení moc nestály,“ řekl jakoby na svou omluvu a pomalu mi pomohl z bazénu.
„Chceš jí za klukama?“ zeptal jsem se tiše, protože mě náhle napadla skvělá věc.
Tom se na mě otočil a pak se pobaveně ušklíbl.
„No jistě a přijdeme tam jako dvě rosničky, ne? Pojedeme zpátky,“ usmál se na mě a už už vytáčel Sakyho mobil.
„No jistě a přijdeme tam jako dvě rosničky, ne? Pojedeme zpátky,“ usmál se na mě a už už vytáčel Sakyho mobil.
Netrvalo ani deset minut a oba dva jsme už spokojeně seděli na zadním sedadle Sakyho auta, zachumláni v dece, protože když nás Saky uviděl, málem jej porazilo.
„Kluci, Jost mě kvůli vám jednou vyhodí. Včera opilí, dneska promočeni na kost,“ vydechl a starostlivě si nás proměřil ještě před tím, než jsem oba dva vklouzli do výtahu s andělskými úsměvy.
Tom opatrně stlačil čudlíček a pak jsme se pomalu rozjeli.
Mezi náma vládlo ticho, které však narušila Tomova slova.
„Uděláš to?“
„Uděláš to?“
Nechápal jsem.
„Udělám co?“ zeptal jsem se jej tiše a zahleděl jsem se mu do odhodlané tváře.
„To cos chtěl… to, na cos myslel u bazénu“ špitl a nesměle se zahleděl na mé dlaně, které si hrály se šňůrkama od jeho mikiny.
„To cos chtěl… to, na cos myslel u bazénu“ špitl a nesměle se zahleděl na mé dlaně, které si hrály se šňůrkama od jeho mikiny.
Tohle bylo neuvěřitelný. Jsme dvojčata, to jo, ale on ze mě dokázal číst jako z knížky. A tohle je ta krásná výhoda. Přesně věděl, na co jsem u bazénu myslel. Neskutečně jsem se bál to vyslovit nebo navrhnout, ale on to už věděl… Chci mu to jenom ukázat. Jenom jednu noc strávit tím, že mu ukážu ten krásnej smysl mazlení, které je mnohdy krásnější, než samotnej sex. Je to chvilka, kdy se dva lidé vzájemně dotýkají nebo líbají, ale může to přejít také v něco divočejšího… ale stejně je mazlení nádherné… a to se Tomovi pokusím ukázat. I když možná zítra zase budu brečet do polštáře, jak se na mě znovu vykašle, ale za pokus to stojí!
Tom:
Tiše jsme vešli do jeho pokoje a já zůstal stát u dveří.
Absolutně jsem nevěděl, co dělat. V tomhle jsem byl tak nezkušenej… ale chtěl jsem to cítit…
Tolikrát jsem slýchal, jak je mazlení nádherný a dokonce jsem měl několik holek, které mě právě kvůli tomuhle opustily. Možná vám přijdu trapnej nebo hloupej, ale já to nedokážu. Nedokážu se k nim tulit a líbat jim tělo… nebo se jich dotýkat… Jsou pro mě cizí a od nich by se mi ty doteky možná hnusily.
Ale Bill je moje dvojče… a teď s ním dokonce už poměrně dlouho sdílím stejnou postel. Možná, že jeho doteky nebudou hnusné a drsné…
Tiše jsem sledoval, jak se posadil na čistě převlečenou postel a shodil ze sebe vlhký tenisky a pak hned i ponožky.
„Pojď ke mně,“ šeptl a poplácal volné místo vedle sebe.
„Pojď ke mně,“ šeptl a poplácal volné místo vedle sebe.
Bože, připadal jsem si jako na prvním rande. Billovi jsem musel připadat směšnej… ale on se kupodivu nesmál. Jenom se na mě díval. Tak jsem se tedy osmělil a opatrně jsem vykročil směrem k posteli.
Tohle zvládnu!
Opatrně jsem si sednul vedle něj, ale když se ke mně naklonil na znamení polibku, v poslední chvíli jsem zachytil jeho tvář.
„Chtěl jsi se mazlit nebo líbat?“ zeptal jsem se s pobaveným úšklebkem. Bill se na mě omluvně usmál a poté mi opatrně sundal kšiltku. Jeho prsty mi proběhly po mokré látce trika, až dokud nedosáhly lemu a nezačaly jej pomalu vytahovat nahoru. Jenomže holt moje trika jsou obrovská a tak nějak jsme se do něj zamotali oba dva xD.
„Počkej,“ vydechl jsem jen stěží zadržujíc smích a pomohl jsem mu vymotat se z toho spletence.
„Děkuju,“ pípl tiše a malinko zrudnul.
„Chtěl jsi se mazlit nebo líbat?“ zeptal jsem se s pobaveným úšklebkem. Bill se na mě omluvně usmál a poté mi opatrně sundal kšiltku. Jeho prsty mi proběhly po mokré látce trika, až dokud nedosáhly lemu a nezačaly jej pomalu vytahovat nahoru. Jenomže holt moje trika jsou obrovská a tak nějak jsme se do něj zamotali oba dva xD.
„Počkej,“ vydechl jsem jen stěží zadržujíc smích a pomohl jsem mu vymotat se z toho spletence.
„Děkuju,“ pípl tiše a malinko zrudnul.
Poté se opatrně sklonil k mým nahým ramenům a vložil na ně něžnej polibek. Jenomže na mě to mělo jinej vliv. Asi až moc dobrej, protože jsem se neudržel a táhle jsem syknul.
Sám jsem se toho polekal a prudce jsem vyskočil.
„Tohle nedokážu… prostě to po mě nechtěj… Bille, tohle ti nebudu moci dát,“ řekl jsem a s trikem v dlaních jsem došel ke dveřím.
„Tohle nedokážu… prostě to po mě nechtěj… Bille, tohle ti nebudu moci dát,“ řekl jsem a s trikem v dlaních jsem došel ke dveřím.
„Ne?! Tak fajn!“ prudce jsem se otočil po jeho hlase, ale to mě zasáhl už poslední kousek jeho oblečení, jak ze sebe všechno surově strhnul. „Tak tady mě máš! Teď mě poval na postel a rychle se se mnou pomiluj. Pak uteč do pokoje a můžeš zase litovat toho, že seš srab,“ jeho rozhodnost mě šokovala. Dokonce to řekl až naštvaně.
Ale neměl právo!
„Já ti mazlení nesliboval,“ šeptl jsem jedovatě a pohledem jsem hltal tu krásu přede mnou.
„A já ti taky nesliboval tvrdé milování a snesl jsem to!“
„A já ti taky nesliboval tvrdé milování a snesl jsem to!“
Tak a dost! Křičet po mně nebude. Pár kroky jsem k němu došel a prudce jsem jej přitlačil ke zdi.
„Neprovokuj, Bille,“ sykl jsem tiše a bezmocně jsem zuby skousl jeho spodní ret. Jeho oči mě propalovaly jako dva žhavé uhlíky. „Tohle nemá smysl,“ sklonil jsem tvář k té jeho.
„A proč? Protože sis to prostě řekl? Ale na mě zase nehledíš!! Seš sobec! Obyčejnej sobec, co nedokáže nic jinýho, než zbaběle utíkat. Kolik holek jsi se při milování dotýkal?! Kolik si jich líbal?! Co měly ony, co nemám já?“ jeho křehkým tělem cloumalo rozhořčení.
„Neprovokuj, Bille,“ sykl jsem tiše a bezmocně jsem zuby skousl jeho spodní ret. Jeho oči mě propalovaly jako dva žhavé uhlíky. „Tohle nemá smysl,“ sklonil jsem tvář k té jeho.
„A proč? Protože sis to prostě řekl? Ale na mě zase nehledíš!! Seš sobec! Obyčejnej sobec, co nedokáže nic jinýho, než zbaběle utíkat. Kolik holek jsi se při milování dotýkal?! Kolik si jich líbal?! Co měly ony, co nemám já?“ jeho křehkým tělem cloumalo rozhořčení.
„Nebyly mým dvojčetem,“ tohle bylo asi dost sprosté vysvětlení, ale já jinak nemohl.
„Jo táák. Ale když si se se mnou miloval, tak to už jsem ti byl dobrej, že jo??“ a najednou po mě znovu křičel.
„Jo táák. Ale když si se se mnou miloval, tak to už jsem ti byl dobrej, že jo??“ a najednou po mě znovu křičel.
„Tak hele. Já si chtěl jenom užít! Nic víc!“ to jsem tomu dal. Byl jsem poznačen zlostí, ale také velikým strachem…
Až Billův zděšenej pohled a náhlá facka mě probraly. Šokovaně jsem se chytil za bolavé líce a nevěřícně jsem hleděl na Billa, kterej měl šok v očích. Ještě nikdy mě neuhodil… a ani já jeho. Tohle bylo poprvé!
Ale opravdu mě to probralo! Konečně jsem si uvědomil, co vlastně chci a co všechno jsem udělal špatně!
„T-t-ome,já-„
„Raději mlč,“ vydechl jsem a jemně jsem mu položil dlaně na nahé boky, které se naléhavě vypjali k mému tělu…Jeho pokožka byla tak hebká…jako malé dítě… naprosto dokonalá a já najednou cítil potřebu se jí dotýkat .
„T-t-ome,já-„
„Raději mlč,“ vydechl jsem a jemně jsem mu položil dlaně na nahé boky, které se naléhavě vypjali k mému tělu…Jeho pokožka byla tak hebká…jako malé dítě… naprosto dokonalá a já najednou cítil potřebu se jí dotýkat .
„N-nechtěl jsem tě uhodit,“ pípnul tiše a smutně sklonil svou tvář k mým dlaním, které byly opatrně položeny na jeho nahých bocích. „Proč to děláš?“ vydechl prudce a svou hlavu nechal sklouznout do ohybu mezi mým ramenem a krkem… Bože, byl tak nádhernej. Jeho nahé tělo se snažilo donutit to mé k dotekům. A já cítil, že bezmocně doufá, že jej políbím, aby mohl alespoň polibkem vyjádřit to, jak moc po mě touží. Možná že ta facka přistála na mé tváři už z čistého zoufalství. Možná už nevěděl, jak mě má probrat z toho mého tranzu v podobě nedostupnosti a odmítání.
Jemně jsem sklonil tvář k jeho oušku a opatrně jsem na ně vydechl horkej vzduch z mých úst.
„Jsi nádhernej, Bille,“ zašeptal jsem ještě tišeji než vánek a poté jsem jej jemně políbil na spánek.
„Jsi nádhernej, Bille,“ zašeptal jsem ještě tišeji než vánek a poté jsem jej jemně políbil na spánek.
Bill:
Tohle se mi jistě zdá…
A zase když ráno vstanu, Tom zmizí a já tady budu zase sám… nemůžu se do toho vnořit… nemůžu mu zase naletět a už vůbec ne, když jsem mu dal před chvilkou facku… Ale když já už byl zoufalej!
Nedokážu popsat, co to se mnou Tom provedl. Kdykoliv jsem u něj, přitahuje mě neviditelnou silou jako magnet a já prostě jeho šarmu a přitažlivosti nedokážu odolat. Pohltilo mě to stejně tak, jako kdybyste začali jíst tu nejlepší čokoládu na světě… a přitom víte, že nedokážete přestat, dokud ji celou nesníte. Jste si sice jisti, že vám přibude nějaké to kilo, ale vy to stejně nevnímáte…
A přesně takhle jsem se cítil já…
Když mi řekl, že jsem nádhernej, nemohl jsem uvěřit. Myslel jsem, že se mu hnusím… že se mu nelíbím a že mě bere jenom jako poslední řešení… ale tohle mě šokovalo. Opravdu jsem nečekal takovéhle vyznání – a určitě ne od něj…
Malinko jsem naklonil tvář, abych se mu do té jeho mohl zpříma podívat.
„Nelži mi, Tome…aspoň mě ne,“ vydechl jsem ztěžkle a ucítil jsem, jak se jeho ruce malinko rozběhly po mé pokožce. Bylo to jenom slabounké pohlazení, ale přesto to už nebyl ten Tom, kterej mě surově povalil na postel a bezhlavě si mě bral. A tenhle Tom se mi také líbil víc. Jeho oči se hluboce zavrtaly do těch mých .
„Nelži mi, Tome…aspoň mě ne,“ vydechl jsem ztěžkle a ucítil jsem, jak se jeho ruce malinko rozběhly po mé pokožce. Bylo to jenom slabounké pohlazení, ale přesto to už nebyl ten Tom, kterej mě surově povalil na postel a bezhlavě si mě bral. A tenhle Tom se mi také líbil víc. Jeho oči se hluboce zavrtaly do těch mých .
„Seš blázen, Bille… ale já také… Ty proto, že pochybuješ… a já proto, že jsem si to uvědomil až tady a teď.“
Tak! A tomuhle jsem už vůbec nerozuměl.
„Ještě pořád by ses chtěl líbat?“ zašeptal tiše a mile se na mě ušklíbl. Přesně jsem věděl proč… byl to přeci on, kdo mé polibky před chvíli odmítnul. Ale já ty jeho neodmítnu!
„Ještě pořád by ses chtěl líbat?“ zašeptal tiše a mile se na mě ušklíbl. Přesně jsem věděl proč… byl to přeci on, kdo mé polibky před chvíli odmítnul. Ale já ty jeho neodmítnu!
Věděl jsem, že tohle bude asi jediná noc, co je ke mně něžný, ale stejně jsem nedokázal odolat a pomalu jsem se nakláněl k jeho rtům. Tom ty své malinko pootevřel a vystrčil mezi rty jazyk. A já udělal totéž. Po chvilce se naše jazyky protly a naše rty na sebe opatrně dopadly…
A najednou to bylo jako hurikán… Tom mě svým tělem opatrně přitlačil ke zdi a natěsnal se mezi má stehna. Za stálýho líbání si mě vyhoupnul na své boky a pomalu se mnou kráčel k posteli, na kterou mě jemně položil…
Jako bych byl nějaká panenka z porcelánu… Byl najednou tak jinej… Tak krásně jinej…
autor: B-kay
no to je dost ¨:-))) uz sem mysella ze tady se neznosti nepestujou .-)) nádherne napsan .-)
krasnej dil!! upa smuck.. sup dale:)
krásnýýýýýýýý XDD napřed ten románek v bazénku jaaaj XD a tahle věta:jenomže co když je ta odvrácená strana lásky ošklivá?! Co když pak vaše srdce trpí a vy nevíte jak ven a jak zapomenout… mě rozbrečela to je uplně krásně řečeno X) a pak v té ložnici to je taky něco XD takový vášnosti mooc jsem zvědavá jak to v té ložnici dopadne XD a je mi líto Billa 🙁 jak si mohl myslet že se Tomovi nelíbí ale Tom ho už přesvědčuje o opaku takže gut XD
ano!mé přání se mi splnilo!!!!krása:)
bolo to úžasné!
Jééj, to bylo složitý x))
Ty vole. Já bejt Billem, Toma pošlu k vodě, nebo se vyspim s nějakým jiným klukem, který něžnost poskytnout umí! Zabila bych ho xD Normálně půjdu dát facku plakátu Toma xD
Snad už se polepší. nebo fakt vlítnu do Německa xD
Chjo xD už držím hubuu x)))) rychle dál… snad už bude ten Tom normální. Jinak se neznám xD
Sláááááááávaaaaaaa… honem další díl…
dobrá povídka…..honem dál…..
to je skvělý
to je nejlepší xD snad zas nezačne být hrubý — píšeš sQělé povídky,BEST! x)
Zabíjaš ma B-Kay
Je to nádherné, nežné, divoké, boľavé. Dávkujem si Ťa opatrne a myslím, že aj po tomto si dám prestávku, lebo prídem o rozum.