autor: Maria
betaread: Janule
betaread: Janule
Když vznikala tato povídka, tak jsem u toho poslouchala Divokej západ a song V rytmu Thc. Sice tuhle cruu nesnáším, ale tenhle song se mi nějak zalíbil.xD
Stojí zde na mostě. Na mostě, který se nachází na konci města. Pod tímto mostem jsou železniční koleje. Asi chápete co chce udělat,že? Ale moc se k tomu nemá. Váhá a já se mu nedivím. Ptáte se, kdo je on? Ptáte sem, kdo jsem já? Já jsem ta, kterou všichni nenávidí. Stále nevíte? Jaká škoda. Beru vám vaše milované, příbuzné, kamarády. Už asi víte, kdo jsem. Ano, jsem SMRT. Dost o mně. Mě už všichni znáte a pokud ne, tak poznáte, to se nebojte. Ale jeho? Každý si řekne: ,,Jé, to je ten kluk z plakátu. Ten z TOKIO HOTEL. Ten co má rád sex. Ten co má milujícího bratra Billa, ale opak je pravdou. Tohle story je o něm.
……..flashback……
….:::Bill:::….
,,Rozpad TOKIO HOTEL. Co se stalo z tak veleúspěšné skupiny? Máme jako první informace o tom, co se stalo, jen pro vás. Bill, frontman skupiny, byl přistižen, jak se líbá s Bushidem před clubem Baroko (A/N: club na Stodolní ulici v Ostravě… kdyby něco xD) Když skončili s muchlovačkou, nastoupili do taxíku a odjeli. Říká se, že odjeli do nejbližšího hotelu, kde si to rozdávali…“
,,Buzny jedny. A co, tak jsem si to s ním rozdal!“ rozčiloval se Bill, frontman skupiny TH. Bylo to dávno, co se to stalo, ale on se tím stále užíral.
,,Kde je? Kam zase šel ten hajzl? Mobil mi nezvedá. Za to mi zaplatí!!‘ ,shání se po svém bratrovi. Všechno dává za vinu právě jemu. Jako kdyby on za to mohl, že se kapela rozpadla.
…….:::Tom:::…..
,,Tome, sklo nebo brko?“ ptá se hnědovlasý Hans svého kámoše.
,,Víš, že sklo nemám rád. Takže brko, kámo. A navíc, 2 skla jsem už měl. Jedno s Eli a druhé jsem vyfaral sám. Chci se zhulit, ale vůbec mně to nejde. Asi potřebuji větší dávky.“ Všichni se rozesmáli.
,,Dobře. Dobře. Ale Felaz, já neumím udělat brko. Budeš si ho muset ubalit sám. Tu máš papírky, filtr a vdovu,“ (A/N: typ trávy xD myslím, že to je bílá vdova přesný název xD… nejsem si jistá…) ani to nedořekl a už to Tomovi házel na klín.
,,O.K… já si to ubalím a pak se…“
,,Tome, čeky kámo. Vole. Nechceš radši koláče nebo péčko nebo LSD? Když nechceš vědět o světě, jak říkáš, tak si dej radši tohle, ne?“ nabídl blonďatý chlapec.
,,Fabrik, já nevím. Víš co, dáme spolu brko a potom si dám… Máš psando? (A/N: malinký čtvereček z papíru nebo z čeho, které je naložené v lsd. Dává se to pod jazyk. A asi hoďku to trvá, než se to rozpustí a než to začne působit xD)
,,Jo mám. Tak se jdem zhulit, ne?Dáme jedno brko nebo každý svoje?Dneska si to můžem dovolit, protože je hodně kytek.“
,,Dáme spolu, bo za chvíli musím jít. Tak ať se stihnu dodělat. Chápeš, ne? Na tahej první,“ poslal svém “kámošovi“ brko.
Po půlce spráskaného brka se Fabrik ptal Toma, proč je zde s nima a hulí s nima, když byl tak slavný. A i když se kapela rozpadla, tak musí mít peněz jak prase. Tohle Tom nenáviděl, takové otázky. Dal si šluka,vzal si od něj koláč (A/N: ečko xD) Koláč zapil fernetem. Je pravda, že byl zhulený totálně moc. Ale jemu to nestačilo na to, co za chvíli bude muset zase podstoupit! Dorazil domů. Jen co zavřel dveře, dostal pecku na hubu od “bráchy“. Rány, které dostával, už dávno přestal počítat. Další hák z druhé strany. Díky této ráně se svezl na zem. Bill na něj řval, ale on to nevnímal. Jen se smál. A to Billa nejvíc vytáčelo. Nebyl to jeho upřímný smích. Smál se, protože nic jiného ani nedokázal. Látky, které mu proudily v žilách, mu to ani nedovolovaly. Jen se smát. A smát. Stále se jen smát. V očích žádný život není vidět. Díky těm drogám, ale jemu to je jedno. Neví jak chutná radost, neví jak chutná láska a ani to vědět nebude. Bill řval, nadával a Tom, ten se jen smál. Seděl na zemi, na oku se mu začal dělat moncl, byl opřený o zeď a smál se. Bill to nemohl vydržet. Udělal mu to co vždycky. Znásilnil ho. Strhal z něj věci. Vzal Toma za krk, třískl s ním o stůl v kuchyni. Otočil ho čelem ke stolu. Sundal si kalhoty a trenky. Rukou pomohl svému kámošovi, aby se postavil. Kámoš se postavil. Strčil své péro do jeho zadku. Přirážel a bylo mu jedno, že to jeho bratra musí bolet. Tom si myslel, že když se zhulí, tak ho to bolet nebude. Jenže bolelo to. Cítil to, neboť nebyl dost zhulený. Bolelo to jak svině. Když se Bill do něj udělal, zase ho praštil. Když udělal co chtěl, tak se odebral do svého pokoje. Tom na nic nečekal, oblékl se a šel tam. Věděl kam půjde. Rozhodl se odejít.
…………….konec flashbacku……..
Tohle se mu teďka honilo hlavou. Poslední znásilnění, které musel strpět. Nikdy by se svému bratrovi nepostavil. A to je chyba. Pláče. Vidíte ty slzy? Já ano. Kdybych mohla, vrátila bych čas zpět, ale to nemohu. Je mi ho líto. Neboj se, Tome, na tvého bratra přijde také řada. Bude trpět. O to se postarám. Doopravdy chceš skočit? Blbá otázka, vid? Jsem tu. Když skočíš, bolet tě to nebude.
Viděl světlo…….. když přišlo blíž……… Skočil………..
autor: Maria
Krása smutný ale krásný
já mám první koment xD hurá hurá xD sem happy xD
tak to je naprosto užasny….
nádherné ale strašne smutné
skvělýýýýýý…..
Zajímavé, řekla bych to tak xD
Bože, to bylo nádherné… upe mega se mi to líbí.. x))
no ty vole, to je teda drsný, ale jako úžasný!
trochu z jinýho soudku, ale líbilo se mi to, moc;-)
Je to moc krásný