autor: _____
Ahojky, chtěli jste pokračování? Máte ho mít! 🙂 Doufám, že se bude líbit a bude mít tolik komentářů jako minule. 🙂 Všem děkuji za komentáře a taky za to, že jste si povídku přečetli 🙂 A taky holkám, že mi povídku zveřejňují 🙂 Díky moc 🙂
Vypráví Tom
Venku hustě pršelo, ale i přes to jsem se šel se Scottym projít. Potřeboval na vzduch, stejně jako já. Musel jsem si promyslet pár věcí, ohledně Billa. Bylo ode mne hnusné, jak jsem odešel. Nejraději bych se vrátil a zůstal s ním, ale nejsem si jist, zda by to bylo správné rozhodnutí.
Sedl jsem si na vlhkou lavičku. Bylo mi jedno, jestli budu mít promočený kalhoty, na tom nezáleželo. Scotty si poslušně stoupl přede mě a smutně na mě koukal. Rozhlédl jsem se po parku, a když jsem nikoho neviděl, sundal jsem mu obojek. Hned se rozeběhl o kousek ode mě.
Zaklonil jsem hlavu a nechal na svoji tvář padat velké kapky deště. Stékaly pak dál po mém krku až pod tričko. Studilo to, ale zároveň to bylo příjemné. Prosím, ať je tohle jen zlý sen. Ať se z toho probudím, prosím,naříkal jsem, ale nebylo to nic platné. Věděl jsem, že tohle je krutá realita. Vždy jsem si dokázal poradit, vždy, jen ne teď. V tuto chvíli jsem opravdu nevěděl, co dělat, jak se chovat. Nevěděl jsem nic.
Ochotně jsem se zvedl, zavolal si k sobě Scottyho, kterému jsem uvázal okolo krku vodítko, a odhodlaně se vydal směrem k Billovi. Ani jsem si nevšiml, že začalo pršet ještě více, jak jsem byl zamyšlený. Scotty šel poslušně vedle mě a ani na okamžik nezastavil.
Nervózně jsem si upravil mikinu, která byla beztak celá mokrá, a zazvonil na zvonek. Chvilku se nic nedělo, ale poté se dveře otevřely a mezi nimi stál polonahý Bill.
„Ahoj, j-já. Asi ruším, co?“ skousl jsem si nervózně ret.
„Ahoj, ne, nerušíš. Co potřebuješ? Docela mě překvapuje, že jsi přišel.“ Nakrabatil zvědavě čelo.
„No, víš,“ podrbal jsem se na šíji, „přišel jsem se omluvit.“
„A za co, prosím tě?“ otevřel více dveře, abych mohl vstoupit. Otřel jsem si podrážky bot o podložku a vešel do domu. Rychle jsem si boty sundal, abych Billovi doma neudělal svinčík.
„Za to včera…“ řekl jsem nervózně. Bill nechápal. „Jak jsem odešel…“
„Jo, to…“ zamyslel se. „V pohodě. Nečekal jsem, že se přijdeš omluvit.“ Otočil se a zašel do kuchyně. Následoval jsem ho.
Nikdo nic neříkal. Sedl jsem si za stůl na židli a tiše ho pozoroval.
„Dáš si čaj? Jsi celý promočený.“ Nabídl mi a sjel mě pohledem.
„Hm,“ zamyslel jsem se, „ale jo, dám.“ Nakonec jsem se usmál.
Bill postavil vodu a přišel si ke mně sednout. Do rukou si vzal ubrousek a všelijak ho začal skládat. Bylo na něm poznat, že je nervózní.
„Co je?“ zeptal se, když si všiml, jak ho pozoruji.
„Nic, nic.“ Odpověděl jsem pohotově, načež jsem se zasmál. „Jen… Nemohl bys přestat? Znervózňuješ tak i mě.“
Bill jen povytáhl obočí, nechápal.
„No s tím ubrouskem!“ ukázal jsem na jeho ruce, žmoulající kousek ubrousku.
„Jo jasně, promiň.“ Zazubil se a kapesníček odložil, a poté se na mě podíval. Přejížděl mě celého pohledem.
„Úplně jsem zapomněl, nechceš suché oblečení?“ nabídl mi.
„Ne ne, nechci. Díky.“ Mrkl jsem na něj. I když jsem se chtěl co nejdříve převléknout, abych nenastydl.
„Ale omluva není jediný důvod, proč jsi přišel, že ne?“ zeptal se zvednutým obočím.
„Ehm,“ odkašlal jsem si, „ne, to není.“
„A proč jsi tady?“
„No, víš,“ podrbal jsem se zezadu na krku a nejistě se na něj podíval, „chtěl jsem ti něco ještě říct.“
„Tak spusť.“ Pobídl mě mávnutím ruky. Zhluboka jsem se nadechl a zase vydechl. Přivřel jsem oči a chvíli si ještě rozmýšlel, jak to Billovi asi řeknu. „Tak?“ nervózně poklepal nohou.
„Jo, jasně, promiň. Takže, já…“ chtěl jsem už začít, když vtom se ozvala konvice, která ohlásila, že se voda dovařila. Povzdechl jsem si, stejně jako Bill, který se zvedl a rozešel se ke kuchyňské lince. Pozoroval jsem, jak nalívá vodu do hrnku s čajem a vrací se s ním v ruce. Šálek položil přede mě.
„Díky.“ Mrkl jsem na něj. „Takže… Přišel jsem proto, abych ti řekl něco důležitého.“ Spojil jsem ruce v jednu a hrál si s každým svým prstem. Musel jsem se stále dívat na zem.
„Tak co? Kdy mi to konečně řekneš?“ řekl otráveně Bill.
„Jo, jasně. Není to jednoduchý. Tohle neříkám každý den. Vlastně… Neřekl jsem to nikdy. Bille… Já tě miluji.“ Poslední slovo jsem zašeptal, že jej bylo ztěžka slyšet, ale myslím, že Bill to slyšel až moc dobře, jelikož se jeho oči zalily slzami.
„Na tyhle slova jsem čekal takovou dobu.“ Usmál se a vytlačil z očí slzy, které se mu svezly po tváři a ztratily se pod jeho rolákem. Jemně jsem se usmál a čekal na další jeho slova, ale místo toho vstal, přišel až ke mně a jemně mě políbil.
„Bille,“ usmál jsem se, chytl ho za boky a stáhl k sobě na stehna, na která jemně dosedl. Ruce mi omotal kolem krku a začal mě líbat na krku. Jemně skousával kůži mezi zuby, čímž mě donutil mu sáhnout pod tričko.
„Jdeme ke mně do pokoje…“ zašeptal mi do ucha a pomalu se ze mě zvedal, ale já jsem ho k sobě stáhl zpátky a hladově ho políbil. Cítil jsem, jak se Bill pousmál a nechával to vše na mně.
„Jsem rád, že jsi přišel.“ Řekl, když jsem ho na chvíli přestal líbat.
„Vlastně jsem se hodně rozhodoval, jestli sem mám jít nebo ne, ale koukám, že jsem se rozhodl nakonec správně.“ Zasmál jsem se a políbil ho do vlasů.
„Ano, to jsi udělal. Už jsem ti chtěl zavolat ráno, ale říkal jsem si, že když budeš chtít, přijdeš sám. A já věděl, že přijdeš.“ Řekl až moc jistě, ale nebral jsem mu tu radost a odpustil si pár poznámek. Místo toho jsem ho políbil na rozpálenou pokožku na krku. Usoudil jsem, že bude lepší, když se přemístíme do jeho ložnice, nerad bych mu tu nadělal nepořádek.
„Jdeme do ložnice!“ zašeptal jsem vzrušeně a už táhl Billa po schodech nahoru. Zachichotal se, a když jsme byli před dveřmi, jemně do nich kopl a ony se otevřely.
Spadl jsem jemně na postel, jakmile mě Bill zatlačil do hrudi. Bill si na mě okamžitě obkročmo sedl a pozoroval můj naštvaný výraz.
„Co se děje, Tomi?“ zeptal se vystrašeně.
„Proč jsi nahoře vždycky ty? Chci taky nad tebou mít kontrolu.“ Vyplázl jsem na něj provokativně jazyk, a aniž bych se Billa zeptal, stáhl jsem ho pod sebe a nad ním jsem seděl já. Jen se zasmál a tentokrát vše přenechal mně.
Studenou rukou jsem mu zajel pod tričko a hladil ho po hrudi. Prohnul se, jak ho studil můj dotek. Ale brzo si na teplotu přivyknul. Zatahal mě za tričko a přitáhl si mě k sobě. Spokojeně mi zavrněl do ouška.
„Bille…“ zašeptal jsem rozklepaným hlasem a nahnul se nad Billovu tvář. Zadíval jsem se do jeho čokoládových očí a skousl si ret. Nedočkavě se na mě vrhl a hladově mě políbil. Se smíchem jsem zakroutil hlavou a dál se nechal unášet pohledem na jeho dokonalou tvář.
„Co tak koukáš?“ zasmál se po chvilce.
„Nic, jen jsi… děsně sexy.“ Zavřel jsem oči, přiblížil se ještě více a zaměřil se spíše na rty. Olízl jsem si jazykem horní ret a poté objel linii i spodního. Bill jen vydechl na moji tvář. Zasmál jsem se a dál jsem ho netrápil a přitiskl jsem svoje rty na jeho.
Rukou jsem mu mezitím přejížděl přes hruď a obkresloval jeho štíhlou postavu. Prsty jsem zajel až k lemu kalhot. Na nic jsem nečekal a ruku mu strčil rovnou do boxerek. Pohladil jsem ho po penisu a ruku zase vytáhl.
„Baví tě to?!“ vyjel po mně naštvaně, ale stále s úsměvem Bill. Nechápavě jsem nakrčil obočí a sledoval, co chce udělat. Snažil se zvednout, ale seděl jsem na něm tak šikovně, že by se mu nepodařilo se vyvléknout. Proto mě vzal hrubě za ramena a přetočil mě pod něho.
„Nějakej divokej, ne?“ šokovaně jsem vydechl. Zakýval hlavou na souhlas a přiblížil se ke krku. Skousl mi ušní lalůček a já potichu zasténal. Lokty jsem se podepíral o postel, tak, abych viděl i na Billa.
Bill se pomalu dostával i k mé hrudi, kde si chvíli pohrál s bradavkami, ale pak se nedočkavě vrhl na podbřišek. Tak dlouho mi jazykem přejížděl od pásku až k pupíku, že jsem vzal Billovu tvář do dlaní, utrápeně se na něho podíval a sám si pásek rozepnul. Bill zakroutil hlavou a dál pokračoval ve své práci.
Když jsem byl svlečený úplně, Bill mě jemně pohladil po kamarádovi. Slastně jsem přivřel oči, ale jakmile se dlouho nic nedělo, otevřel jsem je a prudce se podíval pod sebe. Bill mě pobaveně sledoval.
„Bille, prosím, pokračuj.“ Zaškemral jsem. Na nic už nečekal, chytil můj penis do rukou a začal mě honit. Občas použil i jazyk a olízl mi špičku penisu. Zaklonil jsem hlavu a užíval si ten okamžik plného vzrušení.
Blížil jsem se ke konci. Bill už jazykem jezdil po celé délce mého penisu. Ještě párkrát stačilo pohybovat rukou sem a tam. Konečně jsem se udělal.
„Bille, jsi génius…“ řekl jsem zadýchaně a padl na záda.
„Jo jo, já vím.“ Zachichotal se a přesunul se ke mně na postel. Udiveně jsem se na něj podíval, když se zachumlal do peřiny.
„A co ty?“ nakrabatil jsem čelo. Pokrčil rameny, položil mi hlavu na hruď a objal mě okolo pasu. „Jsi unavený?“
„Ano, jsem.“ Zakroutil hlavou.
„To jsem tě tak vyčerpal?“ zasmál jsem se, ale Bill nijak nereagoval. Asi byl hodně unavený. „Tak dobrou noc.“ Políbil jsem ho do vlasů a spokojeně zavřel oči. Sebe jsem přikryl též a společně s Billem usnul.
Věděl jsem, že teď už to bude tak, jak to má být. Já a Bill. Nic jiného pro mě neexistovalo. Vždy jen on a já.
autor: _____
betaread: Janule
Už jsem to četla u tebe na blogu a musím říct, že to je naprosto úžasný =) Doufám, že budeš psát další a další povídky 😉
hey to bylo nádherný :'))* naprosto geniální díl, chtěla bych spát jako ty 😀 ♥ krásný x) mohla by bejt i 3. řada :DD*
Děkujii :)) <3
[2]: 3. řada nebude, ale to už víš..:D Bude jiná..=P vícedílná..:D :PP
to bylo krásný… skvěle napsaný… ♥♥ konečně mu došlo, co vlastně chce xD
nooo to je presne ono. Ano takhle to je podle mych predstav 🙂 Miluji HE. A ty sladke momenty kdy vedle sebe usinaji. Jsem nalezite uspokojena :DD Krasny
Oh, díky 😀
[5]: Od tebe mě to vážně potěšilo ^^ Díky moc 🙂
Jo,takovej konec sem cekala…ale je to hezkej konec,stejně jako celá povídka