autor: Zarlina
Vítám mezi námi novou překladatelku Danny, a doufám, že ji nadšení do překládání neopustí moc brzy. 🙂 Jako první počin si pro vás připravila čerstvou jednodílku od Zarliny, tak si ji užijte a komentujte. Pa J. :o)
„Oh, neopovažuj se,“ Bill zuřil, když si jeho oči všimly malé ikonky na obrazovce, která vlastně nebyla jeho, ale nemohl si pomoct, aby nezíral každou sekundu. „Do prdele, já se s tebou rozvedu.“
Tom se jen zasmál, ignoroval ho a s úšklebkem sevřel ovladač v ruce. Pustil jej a znovu se zasmál, zatímco Bill spustil vlnu nadávek, když ho bublina v dolní části obrazovky varovala o nadcházejícím červeném krunýři. Když ho to zasáhlo, Tom se smál hlasitěji. Sotva se dokázal udržet, zatímco projížděl kolem svého manžela a překročil černo-bílou čáru na zemi. Rozhodil rukama, když lítající želva, nebo co to bylo, začala mávat vlajkou před ním, ukazujíc, kdo vyhrál další závod.
Mario Kart. Strávili celý večer hraním téhle hry a Bill zatím vyhrál pouze párkrát, a rozhodně nebyl šťastný.
„Kurva s tebou,“ Bill zuřil a zahodil svůj ovladač pryč. „Já se s tebou, kurva, rozvedu.“
„Aww, no tak, zlato,“ Tom se zahihňal. „Je to jen hra, nebo cos to říkal předtím?“
Bill se na něj zamračil. Nebyl rád, že Tom použil jeho vlastní slova proti němu, když to byl on, kdo vyhrál první hru.
„Já, kurva, přísahám, Tome,“ Bill zavrčel. „Musíš být vždycky takový kokot, když hrajeme? Musel jsi použít svoje zatracené štěstí, abys znovu vyhrál?“
„Štěstí?“ Tom se ušklíbl. „To byl čistý talent, zlato.“ Mrkl na něj. „Není to moje vina, že nejsi schopný se udržet na trati.“
„Oh, fuck you.“ Bill zavrčel.
„Myslím, že bych to neodmítl.“ Tom si z něj utahoval. Rychle uhnul před polštářem, který letěl do jeho obličeje. „Dobře, uklidni se,“ zasmál se a hodil po něm pobavený úsměv. „Je to jen hra, nebuď takový lúzr.“
Litoval svých slov ve stejné sekundě, když je vyslovil. Bill opravdu byl velký smolař, nezáleželo, kterou hru hráli, a když prohrál 6x po sobě, opravdu nebyl dobrý nápad si ho stále dobírat.
„Vyjebáváš se mnou celou noc.“ Bill zakřičel. „Pokaždé, když to vypadá, že ke konci vyhraju, ty mi to musíš posrat! Pokaždé!“
„Není to má vina, že ta hra mi dává dobré věci.“ Tom zkoušel držet ruce v obranném postoji. „Je to jen…“
„Jestli řekneš štěstí, tak tě uškrtím.“ Zavrčel. „Před chvilkou jsi mi řekl, že je to zasraný talent.“
„Zlato, je to jen hra.“ Řekl Tom jemně. „Blbá hra, někdy neférová, ale stále jen hra.“
„Nezajímá mě to.“ Bill zamumlal a zvedl se ze svého místa. „Spíš na gauči. Nechci tě vidět.“
„Protože jsem vyhrál Mario Kart?“ Tom nakrčil obočí, ale Bill neodpověděl. Místo toho zamířil do jejich ložnice. Zabouchl za sebou dveře. Tom s povzdechem zavrtěl hlavou a znovu si lehl na gauč.
Takový temperament, pomyslel si. Věděl, že Bill má tu nejmenší výdrž, věděl, že se někdy dokáže hrozně rozzlobit kvůli věcem, které nedávaly smysl, ale měl to udělat líp, než ho porazit v závodu, který, jak se rozhodli, bude tenhle večer jejich poslední. Samozřejmě, že účelově prohrát nebylo něco, co Tom dělal rád, ale měl postavit Billovo štěstí před své vlastní ego a nechat ho jednou za čas vyhrát.
S dalším zavrtěním hlavy se zvedl z gauče, vypnul televizi a odešel do koupelny. Zatímco si čistil zuby, rozhodl se Billovu žádost ignorovat a odešel do jejich ložnice, ale rozhodl se, že to za to nestojí. Jak stupidní jejich hádka byla, nechtěl Billa víc otravovat a věděl, že jakmile se Bill uklidní, uvědomí si, že to bylo stupidní a všechno bude znovu v pořádku. Pokud by se Tom rozhodl odejít do jejich ložnice, když Bill byl ještě v blbé náladě, skončilo by to tak, že Bill by odešel sám do obýváku, aby spal na gauči, a probudil by se ještě s horší náladou.
Stalo se to již předtím a Tom věděl, že nejlepší věc, co může udělat, je přijmout fakt, že jeho manžel má blbou povahu, že je někdy idiot, a že jeho láska pro něj je silnější než jakákoliv hádka, a že noc na gauči bude stát za to, aby ráno, až se Bill bude kvůli celé té věci cítit špatně a stráví celý den tím, aby se usmířili.
Prošli si tím předtím a projdou si tím znovu. Tom s tím byl v pohodě. Nakonec on Billa miloval, nezáleží na tom, jak naštvaný může být kvůli stupidním věcem.
Se skoro pobaveným úsměvem si vzal deku, která visela přes opěradlo, a zvedl polstář, který Bill hodil na zem, poté vypnul světla a uvelebil se pohodlně na gauč. Znovu byl šťastný, že utratili hodně peněz za tenhle kousek nábytku. Zdálo se, že tam tráví více času, než si myslel, když kupovali tenhle dům, kde spolu zestárnou.
Bude to v pořádku, řekl sám sobě, když zavřel oči. Nebyla to jejich první hádka a věděl, že to není ani jejich poslední. Ráno bude znovu všechno v pořádku.
Tom neměl ponětí, kolik je hodin, když cítil něčí váhu, jak si sedla vedle něj a na moment zapomněl, kde je. Materiál, na kterém ležel, se nezdál být tak jemný jako prostěradlo jejich postele. Zamračil se nad tím, jak je jeho krk ztuhlý, konečně mu došlo, že je na tom zatraceném gauči. Po další zatracené hádce kvůli debilní videohře.
„Ježiš,“ zamumlal a otočil se, poté si vzpomněl, co ho vzbudilo, a vzdychl. „Nedám ti odvetu, zlato,“ zašeptal. „Počkáme týden nebo rok.“
„Nechci odvetu,“ Bill se nafoukl. „Stejně bys mi znovu nakopal prdel.“
„Mmh,“ Tom zamručel a potlačil zívnutí. „Tak jdi zpátky do postele a nech svého vyhnaného manžela o samotě.“
Bill neposlouchal, místo toho si vlezl na Toma a vtěsnal se mezi svého manžela a opěradlo. Ignoroval Tomův nespokojený zvuk, když si opřel hlavu o jeho hrudník.
„Ten gauč není dostatečně velký pro nás oba, lásko,“ Tom zasténal a trochu se posunul, aby se Bill vešel, a málem spadl na zem. „A nebyla pointa to, že já budu spát tady, abys mě neviděl?“
„Ano,“ Bill zamručel. „Ale choval jsem se stupidně a chybíš mi.“
„Takže ses rozhodl přijít a vzbudit mě?“ Tom se zeptal, s pobavením a s úsměvem obtočil ruku kolem svého manžela, aby si ho přidržel blíž. „Tvoje záda tě zítra zabijou.“
„Mohli bychom jít zpátky do postele,“ řekl Bill potichu. „Nebo já půjdu zpátky a ty… se mnou?“
„Ne.“ Tom se uchechtl. „Řekl jsi mi, ať spím tady, tak spím tady.“
„Tome…“
„Vstřebej to, zlato,“ zahihňal se Tom a políbil Billa do vlasů. „Vyhnal jsi mě na gauč, tak se smiř s tím, že spíš sám. Není nic, co bych mohl udělat.“
„Oh.“ Bill zamumlal a pomalu vstal z Tomova objetí. Neohrabaně se posadil v malém prostoru, který mu udělal na gauči. „Takže mě tady nechceš?“
„Idiote,“ Tom si povzdechl a vytáhl ruku, aby zachytil svého manžela v té tmě, a když se jeho prsty obmotaly kolem jeho ruky, stáhl si ho zpátky dolů. „Samozřejmě, že chci. Vždycky tě chci blízko sebe, Bille…“
„Ale řekl jsi…“
„Že pokud mě vyhodíš do obýváku, nemůžeš přijít a volat mě uprostřed noci jen proto, že ti chybím.“ Zašeptal Tom. „Nejsem žádný zatracený pes. Ale pokud chceš ke mně přijít, nebudu si stěžovat.“
„Ale naše postel je pohodlnější než tohle.“
„Vstřebej to, zlato,“ řekl Tom znovu. „Buď tohle, nebo sám.“ Uchechtl se potichu, a omotal svou ruku kolem něj znovu. „Tvoje volba.“
Bill si povzdechl, a pak se kousek posunul, takže ležel na straně vedle Toma, a s dalším povzdechem si položil hlavu na Tomův hrudník. Zabořil si nos do trička, které měl Tom stále na sobě.
„Miluju tě,“ zamumlal potichu a Tom se uchechtl znovu. „I když mě porá
žíš v té stupidní hře.“
„Taky tě miluju,“ Tom odpověděl pobaveně. „Ty idiote.“
„I když musíš spát na gauči?“
„Yeah,“ Tom odpověděl jemně, znovu ho políbil do vlasů. Usmíval se, když Bill prstem kreslil kolečka kolem jeho pasu. „I když musím spát na gauči.“
autor: Zarlina
překlad: Danny
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 36
To je tak roztomilé díky za překlad
Vtipné, roztomilé, senzační 😊😂 Nasmála jsem se dost při čtení, jelikož jsem si to živě dokázala představit.. tu komedii 😂
Pěkný, a ještě lepší překlad.. bez kterého bych si to přečíst nemohla 😊 takže díky Danny za tvůj čas strávený nad překladem 😘 Doufám, jede tady objeví víc a častěji tvoje překladovky ☺️😘
Užila jsem si to v angličtině a užila jsem si to i teď v češtině. Díky 😊
Krásná povídečka moc dík za překlad.
[2]: plně souhlasím,ještě Ednou díky za překlad.
Zase jedna z krásných, roztomilých, vtipných a oddechových povídek.
Bylo to příjemné počtení. 🙂
Děkuji Danny za překlad. 😉
Krásne. Také jednoduché a roztomilé. Dokonalosť. Ďakujem za preklad.