Another Random Night 1/2

autor: Haylzee

„Bill to ukončil už před lety, ale Tom to nevzdává…“

Tom zamával poslednímu členovi celé skupiny, než zavřel dveře bytu. Sledoval, jak si Bill zouvá boty a vstává z gauče, aby se protáhl.

„Sakra, jsem vyčerpaný,“ Bill otočil hlavu a s bolestným výrazem si promnul rameno. Odkašlal si a pak se začal přehrabovat ve své tašce, Tom hádal, že hledá cigarety.
„Bille,“ Tom se také zul a posadil se na pohovku. „Bille,“ řekl znovu, tentokrát jemněji.
„Hm?“ Bill našel své cigarety a vytáhl rovnou dvě, zapálil je a jednu podal Tomovi. „Co?“
Tom přijal cigaretu a zhluboka natáhl nikotin. „Chceš o tom mluvit?“
Bill zívl a protřel si obličej, vypadal zamyšleně. „Jen se cítím nechutně, abych byl upřímný,“ řekl, jeho hlas byl nepatrně skřehotavý. „Tak zatraceně unaveně a špinavě. Všechno, co chci udělat, je dát si dlouhou sprchu a prospat celý den,“
„Ale jsi v pořádku?“ Bill musel strávit celý den ponořený ve své roli pro jejich nejnovější videoklip k Feel It All a Tom věděl, že si to vyžádá svou daň. Sám se cítil zničený, a to jen přihlížel. Bill to samozřejmě miloval, ale Tom si myslel, že si na sebe bere až příliš mnoho a dnešek nebyl výjimkou.

„Jsem v pohodě,“ odpověděl Bill. „Je to prostě… miluju všechny ty věci, víš?“ Tom přikývl. „Ale je to vážně zatraceně děsivé. Já se sice vrátím domů k horké sprše a teplé posteli, ale je to všechno tak uvěřitelné, když to hraješ celý den.“

„Díky, sakra,“ zamumlal Tom.
Bill se na něj ostře podíval a vydechl kouř. „Ano, Tome. Máme štěstí. Jak to, že to po dnešku nedokážeš ocenit?“ Stál s jednou rukou v bok, vypadal vyšší dokonce i bez svých bot.
„To není… Oceňuji to,“ odpověděl Tom, příliš unavený na tyhle dohady. „Nemáš ani ponětí, jak šťastný jsem, že nejsi nějaký drogami zruinovaný bezdomovec, co kouří ptáky, aby dostal svoji dávku a nechal se ošukat nějakým nemocným hajzlem na špinavých záchodcích, okay?“ Viděl, jak Billovi trochu klesla ústa, a povzdechl si. „Omlouvám se, prostě nebylo hezké to sledovat.“
Bill přikývl a protřel si zadní část krku. „Já vím. Bylo to pro mě důležité.“
Tom to dobře věděl. Už od doby, co byli mladší, byl Bill fascinován temnou stránkou lidství, hlubinami, do kterých mohl člověk ve svůj nejhorší den spadnout. Bill měl vždy slabost pro to, čemu říkal odmítnutí, neochota, lhostejnost. Pokud by Tom nevěděl, jak důležité to pro jeho bratra bylo, aby to vynesl na světlo, nikdy by do toho nešel. Ne, že by do toho mohl moc mluvit.

„Já nevím, právě teď si připadám víc jako jeden z nich než sám sebou,“ řekl Bill, protřepal si nohy a díval se na podlahu.
Tom chtěl říct, že Bill vypadal jako jeden z nich, stále oblečený a nalíčený pro svou roli. Rozhodně páchl jako jeden z nich. Místo toho vstal a jemně Billa poplácal po pažích. „To je proto, že jsi tak dobrý v tom, co děláš. Opravdu ses do toho ponořil… možná až příliš?“
Bill pokrčil rameny. „Jinak by to nikdy nefungovalo,“ odfrkl si a Tom přemýšlel, co na tom bylo směšné. „Fanoušci by to pravděpodobně nenáviděli. A to by bylo strašné,“ dodal rychle.
Tom se usmál. „Myslím, že by tě překvapili,“ típl nedopalek do blízkého popelníku. „Teď se jdi umýt, vypadáš jako šmudla.“
Bill souhlasně zabručel, sebral své tašky s věcmi a zmizel v koupelně. Tom uslyšel pouštění sprchy a zamířil do kuchyně, aby si z lednice vyndal láhev piva. Zahlédl Billův malý dřevěný box plný bylinkových čajů a sáhl po nejbližším hrníčku. Alespoň něco pro Billa bude mít připraveno, až vyleze ze sprchy. Po dnešku si to zasluhoval. Když bylo vše hotovo, vrátil se zpátky na pohovku.

O několik minut později, když už stačil projet všechny televizní kanály a nemohl se soustředit ani na jeden z nich, vytáhl svůj telefon a lokl si piva. „Ugh…“ dokonce i když byla obrazovka zamknutá, uviděl všechna upozornění na příchozí zprávy. Tom obrazovku odemkl a rychle kliknul, aby odpověděl, že „ano, šlo to dobře“, „ano, Bill je v pohodě,“ „on je v pohodě, všichni jsou v pohodě a ne, nemůže přijít“. Vrátil telefon zpátky do kapsy a ignoroval vibrace, které oznamovaly nově příchozí zprávu.

Telefon začal znovu vibrovat a neustálé bzučení znamenalo, že někdo volá. „No, do prdele.“ Tom znovu sáhl pro telefon, zanadával, když se klouby zasekl o vnitřní šev. Když se mu konečně podařilo vytáhnout telefon, ulevilo se mu, když spatřil, že je to jen Georg.

„Hej, chlape,“ pozdravil svého kamaráda. „Co se děje?“

„Jen tě kontroluju,“ odpověděl Georgův hluboký hlas. „Chci se ujistit, že jste oba po dnešku v pohodě, byla to vážně síla. Zkoušel jsem volat Billovi, ale nezvedá to.“
„Je ve sprše,“ zamumlal Tom do hrdla své láhve. „Je v pořádku. No, ne úplně, ale bude v pohodě. Znáš Billa.“
„Kurva, byl fakt dobrej,“ řekl Georg a v jeho hlase byla slyšet hrdost. Tom ten pocit znal. „Já bych to nedokázal.“
„Ne? Myslel bych, že by to pro tebe byla jen další typická sobota?“ ušklíbl se Tom.
„Jsem příliš tlustý, abych byl fetka,“ poznamenal Georg.
Tom se zasmál, ale nebyl to upřímný smích, vzpomněl si na rozhovor, který měl právě s Billem. „Co máš v plánu?“
„Jen si zalezem do postele a budem koukat na filmy.“
Tom zavrtěl hlavou. „Chceš mi říct, že ještě stále nevykopla ten tvůj zadek? No tak, je pro tebe až příliš sexy.“ Tom Georgovi nesmírně záviděl vztah s jeho přítelkyní, to, co spolu ti dva měli, bylo skutečné. Všechno, co měl Tom, byla zásoba sladkostí a extrémně komplikovaná situace s jeho dvojčetem. Tedy předpokládal, že to je všechno, co má, protože Bill nikam neodešel a Tom neměl v úmyslu ho nechat odejít, dokonce i když to Bill mezi nimi ukončil.

„Já vím,“ řekl Georg a Tom mohl říct, že se usmívá. „Ale nehodlám si stěžovat.“

„No, raději tě nechám sledovat televizi,“ řekl Tom a potlačil zívnutí. „Řekni jí, že pokud bude chtít opravdového chlapa, ví, kde mě najde.“
„Do prdele s tebou, Kaulitzi.“
„O tom si nech zdát,“ Tom ukončil hovor dřív, než jeho kamarád mohl odpovědět, a položil svůj telefon na konferenční stolek před sebou. Vrátil se zpátky k přepínání televize, dokud konečně neuslyšel, jak se sprcha vypnula. To byl pro Toma signál, aby začal připravovat čaj.
Vstal a začal se pohybovat po malé kuchyni, dokud za sebou neuslyšel kroky. Otočil se a mrknul na Billa, stál jen s ručníkem omotaným kolem pasu, kapičky vody mu stékaly z vlasů a kůže, a vytvářely malou louži u jeho nohou. Tom si pročistil hrdlo a snažil se nezírat.
„Zapomněl jsem se zeptat,“ řekl Bill a udělal krok vpřed. „Jestli jsi v pohodě? Po dnešku, myslím.“
Tom se otočil zpět ke kuchyňské lince, příliš si nevěřil, když se na Billa dlouho díval. „Jsem v pořádku,“ řekl. „Nebyl jsem to já, kdo to dělal.“
„Víš, co mám na mysli,“ Bill teď stál vedle něj.
Tom předstíral, že pečlivě rozmíchává v hrnečku čaj, který právě připravil. Věděl, že Bill myslí na tu scénu, kdy se opřel proti rámu záchodových dveří a předvedl herecký výkon svého života. Tom žasnul, s jakou lehkostí se Bill dostal do své postavy bez jakýchkoliv problémů. A právě to Tom nenáviděl každou minutu.

Vzhlédl od čaje rovnou do Billových očí, jeho dech se zachytil v bratrově líbezné tváři, která byla zbavena všech příšerností a obecné špatnosti celého dne.

„Dokud jsi v pohodě ty – jsem i já. Víš to,“ Bill přikývl, ale nic na to neřekl. „Udělal jsem ti čaj.“
Bill se podíval na čaj a místo toho sáhl po Tomově poloprázdné láhvi piva, napil se a rukou si otřel ústa. Tom protočil oči a vylil nechtěný čaj do dřezu.
„Proč nejsi s ní?“ zeptal se Bill a celé Tomovo tělo se napjalo.
Otočil se zpátky k Billovi a opřel se o linku. „Víš, že tu není místo, kde bych chtěl být raději než s tebou.“ Bill si odfrkl a odvrátil se. „Myslím to vážně,“ řekl tiše Tom, natáhl ruku, chytl Billa za zápěstí a jemně jej stiskl.
„Tome,“ varoval jej Bill, na pažích mu naskočila husí kůže v místech, kde se ho Tom dotkl.
Tom se usmál a zvedl Billovu bradu, takže stáli tváří v tvář.
„Ano?“ zeptal se a přejel svým palcem přes Billovy rty. Bill se usmál nazpátek, ale zdálo se, že váhá, což Tomovi způsobilo dobře známou bolest v hrudníku.
S každým detailem si Tom pamatoval tu noc, kdy mu Bill řekl, že je konec. Jeho slova Toma stále trýznila, dokonce i teď ve vzpomínkách. Bill poukazoval na to, jak se vzájemně uzavírali, tak zoufale se snažili k sobě dostat blíž, šíleně riskovali a téměř všechno zničili svou sobeckou potřebou být spolu.
„Víš, že bychom neměli…“ řekl Bill, kousl se do rtu a neudělal nic, aby přesvědčil Toma, že to nechce stejně jako on.

Nebylo to tak, že by Tom nevěděl, jaké problémy mají; pro něj byl jejich vztah naprosto pohlcující, ovlivňoval každou část jejich života včetně skupiny, a co bylo ještě horší, i včetně jejich rodiny. Všech se stranili, protože tu nebyl nikdo, kdo by to mohl nebo chtěl pochopit. Ale Tom byl ochotný všechno zahodit, všechno pro Billa.

Nakonec Bill Tomovi řekl, že jej nikdy nepřestane milovat nebo být do něj zamilovaný, ale musejí to skončit. Jednak kvůli sobě samým a jednak kvůli všem ostatním v jejich okolí. Tom nedokázal pochopit, jak mohl Bill ničit, co měli. Řekl Billovi, že by byl šťastný, i kdyby to jediné, co na světě bude mít, bude Bill, ale Bill řekl, že by mu nikdy nechtěl všechno vzít a že si to už nerozmyslí.
Pokaždé, když se touha dostala do krajních mezí, nutkání bylo příliš silné a Tomova slabost jej přiměla žadonit o Billovu pozornost byť jen na jednu noc, Bill mu ji vždy věnoval. Nedokázali si vzájemně odporovat. Někdy to byl Bill, kdo se o něj zoufale opíral a Tom mu nedokázal říct ne. Musel však připustit, že většinou jejich sblížení vyhledával Tom.
Dnes večer nevěděl, kdo to ve skutečnosti začal, ale rozhodně se to odehrávalo.
„Ale jsme tu,“ řekl jemně a otřel kapky vody z Billova nosu.

Po rozchodu byly věci mezi dvojčaty tak divné, že Tom přemýšlel, co s nimi bude dál, s jejich hudbou, se vším. Dokonce i se svým falešným novým vztahem do toho byl Tom zamotaný. Nedokázal se od Billa odpoutat, neustále ho otravoval, když šel ven bez něj. Vždycky potřeboval vědět, kde Bill je, co právě dělá a děsil se odpovědi. Jediná věc, která mu bránila, aby úplně nezešílel, bylo, že Bill nikdy jeho hovory ani zprávy neignoroval. Jako by se vůbec nic nezměnilo. Tom se ponořil do vytváření něčeho, o čem doufal, že to bude další album, Bill se objevoval, jen když nahrával a jen pokud nezbytně musel. Všechno to bylo bez nápadu a Billův výkon to zcela zjevně odrážel. Tom myslel, že je konec. Až po dlouhé době se Bill vrátil zpátky do formy a společně do textů psali svůj příběh. Nakonec, když konečně něco udělali, byli s tím spokojeni a Tom věděl, že téměř každá píseň na albu bude o nich. Zpočátku ho to trápilo, ale jakmile bylo hotovo, uvědomil si, jak moc tohle potřebovali. Ten čas, který spolu strávili zavření ve studiu, jen se svojí bolestí, svou zvrácenou láskou a svou hudbou. Tentokrát bylo album opravdu jen a jen jejich.

Tom se přiblížil ke svému dvojčeti, přesunul svou ruku z bratrovy tváře dolů, kde měl kolem boků omotaný ručník, jemně vsunul ruku kolem Billových zad a majetnicky ji omotal kolem.

„Proč já, když máš ji?“ zeptal se ho Bill, voda z rozcuchaných mokrých vlasů mu stékala po obličeji.
Tom si povzdechl. „Víš, že to není skutečné, Bille. Souhlasil jsi s tím, že to bude vypadat lépe, když bude kolem,“ Tom si opřel čelo o Billovo, nezáleželo na tom, že byl v tu ránu mokrý. „Ty víš, co opravdu chci,“ zamumlal a přitáhl si Billa do objetí.
Bill se z jeho paží vykroutil a ustoupil zpátky i s Tomovou lahví piva. Znovu se napil a zamračil se Tomovým směrem.
„Oh, prosím tě,“ řekl Tom a sjel očima nahoru a dolů po Billově hladkém, vlhkém těle. „Moc dobře jsi věděl, co děláš, když jsi sem přišel úplně mokrý, jen v ručníku, celý oholený a vůbec.“ Tento malý detail mu neunikl.
Bill protočil oči. „Hele, po dnešku je mi dovoleno zbavit se veškeré špíny, díky moc. Mimoto,“ dodal, „většinu jsem udělal už včera, takže dneska jsem to jen dokončil,“ nevinně se na Toma usmíval.
„Zmetku,*“ zamumlal Tom, jeho břicho se zachvělo.
„Tam taky,“ řekl Bill. Zvedl Tomovu láhev ke svým ústům, jen aby po vršku přejel kolem dokola svým jazykem.
Tom sebral láhev bratrovi z ruky a zatlačil jej dozadu, dokud nebyl Bill natisknutý přímo proti lednici. „Kurva, Bille,“ zasténal Tom.
„Okay,“ řekl Bill a jeho hlas trochu zakolísal.

Tom zavrčel a políbil ho, odtáhl se dost na to, aby mohl Billa dráždit jemným olizováním jeho rtů, celé Tomovo tělo reagovalo na Billa, když jazyk jeho dvojčete vystřelil ven a olizoval Tomův nazpět. Tom už nyní pociťoval horko a vzrušení, a přitom všechno, co dělali, bylo jen líbání. Ten starý známý pocit být vtažen do vítaného tepla Billova objetí Toma rychle pohltil jako vždy, když spolu byli tímto způsobem. Gravitace je tlačila k sobě a směrovala je k nevyhnutelnému rozhodnutí.

Tom sklouzl svýma rukama dolů po mokré kůži, dokud jeho prsty nenarazily na překážku v podobě nadýchané bavlny omotané kolem bratrova těla. Obratně dostal své prsty pod ručník a pokračoval v průzkumu. Když se mu konečně podařilo uchopit Billův zadek oběma rukama, Bill mu zasténal do úst, jak jej masíroval.
„Ty jsi zmetek,“ řekl Bill, přerušil polibek jen na tak dlouho, aby ta slova mohl říct, a pak znovu přitiskl své rty proti Tomovým.
Tom se otřásl, když se Billovy ruce objevily pod jeho tričkem, obkreslovaly strukturu jeho kůže. Vydaly se vzhůru, až Bill narazil na jeho bradavky a zkušeně je stiskl, čímž přiměl Toma zalapat po dechu. Cítil Billův penis, jak naráží do jeho vlastního, stejně tvrdý a stejně dychtivý. Tom opatrně přesunul své ruce zpod Billova ručníku a chytil jej za zápěstí, potěšen, když spatřil růžový ruměnec, který se objevoval všude po Billově odhalené kůži. Billovy oči ztmavly a jeho pohled stačil na to, aby spěšně vyslal Tomovi ve vteřině krev do slabin.

Vedl Billa z kuchyně a snažil se vyhnout Pumbovi na podlaze. Pes se s odfrknutím probudil, zvedl se a neohrabaně klusal za nimi, jak Tom bral Billa dolů do ložnice, kterou obýval, zatímco tu zůstávali.

„Teď ne, hochu,“ zašeptal Tom, něžně jej podrbal na hlavě, než zavřel dveře od ložnice a nechal Pumbu za nimi. Opřel se proti dveřím a podíval se na Billa, který stál u konce Tomovy postele.
Bill si z boků stáhl ručník, a aniž by přerušil oční kontakt s Tomem, se začal utírat. Tom měl stěží chvíli na to, aby zareagoval na bratrovu úplnou nahotu, na tu potetovanou nádheru přímo před sebou. Dokonce i když jeho postavu ozařovalo jen měsíční světlo, Bill vypadal úžasně. Příliš dobře, aby to byla pravda.
„Ne,“ zavrčel Tom a zbavil se svého trika. Přešel k posteli a vzal si od Billa ručník. Stále mohl vidět zbloudilé kapky a malý potůček vody na různých místech jeho dvojčete. Tom chtěl slízat každou zbývající kapku a pak i něco navíc. Odhodil ručník a postavil se před Billa, jejich dech byl nevyrovnaný, ale stále ještě sjednocený.

Bill s povzdechem naklonil hlavu, když Tom olízl pruh jeho kůže od ramene až ke krku, cítil, jak se po něm Billovy ruce natahují a kloužou přes boky. Tom přejížděl svým jazykem po Billově kůži, slíbával každou kapku vody. Bill byl nakloněný dozadu tak moc, že jej Tom musel přidržovat na místě, když měl pocit, že by mohl spadnout dozadu na postel.

Bill se narovnal a Tom jej pevně objal, pohřbil svou tvář do Billova ramene a líbal odhalenou kůži. Vdechoval tu známou vůni, která jej vždy doháněla k šílenství, zvlášť když byl Bill čerstvě vysprchovaný – čistý, svěží a hebký jen pro Toma. Bill musel vědět, že z něj Tom bude paf, když se ukázal v kuchyni do půl těla nahý a mokrý.
„Jsi si jistý, že jsi po dnešku v pohodě?“ zamumlal Tom do Billova krku, spokojený, že tu stojí a drží jej.
„Jsem v pořádku,“ řekl Bill a sklonil hlavu tak, že odpočívala na Tomově rameni. „Jen jsem to hrál.“ Na chvilku se odmlčel. „Ten chudák na záchodech byl tak trochu troska.“
Tom se musel začít smát. Zvedl hlavu a podíval se na Billa, jejich nosy se v příšeří téměř dotýkaly. „No, ne každý v tom umí chodit jako ty.“
Bill pokrčil rameny. „Víš, že tyhle depresivní sračky miluju.“
Tom třel Billovy boky svýma rukama. „No, jsem radši, když se usmíváš.“
„Tak mě rozesměj,“ řekl Bill a z jeho hlasu zmizelo veškeré pobavení. Jeho prsty rozepínaly Tomovy kalhoty a Tom zasténal, když ucítil Billovu ruku, jak se proplazila do jeho boxerek a uchopila jeho penis a zatlačila ho proti Billovu vlastnímu penisu, vklíněnému mezi nimi. Bill přejížděl svými prsty nahoru a dolů po celé Tomově délce a Tom si vzpomněl na dobu, kdy od něj Bill nebyl schopen udržet ruce ani pusu.

Ta vzpomínka vyslala tupou bolest do Tomova hrudníku, a zároveň také horkost do jeho břicha. Políbil Billa znovu, jeho ústa byla naléhavá a žádostivá. Bill jej hladil, dokud Tom nepoznal, že už víc nevydrží. Odkopl své kalhoty a pomalu klesl na kolena, zíraje na dotčený výraz v bratrově obličeji. Oba tohle tak strašně potřebovali a Tom se chystal ukázat Billovi, jak moc ho miluje. Potřeboval, aby Bill porozuměl.

„Posaď se,“ řekl mu Tom a Bill poslechl, sedl si na konec postele a trpělivě se na Toma díval. Tom si před něj klekl, vzal Billův penis do ruky a olízl jej přes špičku. Bill vydal překvapený zvuk a Tom jej olízl po celé délce až ke kořeni, čímž způsobil, že se Billova stehna roztřásla.
„Chci tě lízat všude,“ vysvětloval Tom.
„Oh,“ zafuněl Bill, padl zády na postel a trochu od sebe Toma odtáhl.
„Ale já ještě neskončil,“ vyřkl Tom, stále na kolenou.
„Jo, skončil,“ řekl jemně Bill a roztáhl nohy.
Teď to byl Tom, kdo se začal chvět, když se Bill zcela odhalil. I když jediné světlo v místnosti bylo to, které pronikalo oknem, mohl Tom vidět všechno; perfektní malý bledý zadek přímo u jeho tváře. Billova stehna se ohýbala dozadu a jeho palce se nořily do okraje matrace, trochu se na posteli kroutil.

Tom se posadil, rukama obtočil každou Billovu nohu a držel jeho stehna rozdělená. „Máš vůbec ponětí, jak úžasně vypadáš?“ zamumlal, vtiskl polibek do spodu kolení jamky a pak do druhé. Putoval svými polibky dolů po zadních stranách Billových stehen a pak se hřejivě vpil do malého otvoru mezi jeho nohama.
Bill kvílel a sténal, jen Tomovo sevření na jeho nohách jej drželo v klidu. Tom se tiskl k té dírce, dráždil ji svým nosem, než se lehce odtáhl, aby pak mohl posunout ruku dolů po stehně a jemně a dráždivě přejel svým prstem tam a zase zpátky po malém růžovém otvoru.
„Ah, kurva!“ zasténal Bill, chytl se rukama pod koleny a tlačil své nohy dozadu.
Tom přejel přes dírku svým jazykem, oči zavřené v soustředění, když olízl a nasál místo, které už nějakou chvíli neviděl – byla to dlouhá doba. Z vrchní části postele se ozývalo hluboké sténání a pohánělo Toma, aby zabořil svůj obličej do bratrovy prdelky a zapíchl svůj jazyk do toho těsného kroužku tak hluboko, jak jen dokáže. Cítil, že Bill začíná jančit a kroutit se, což jen Toma přimělo pracovat svým jazykem tvrději a rychleji.
Když odtáhl obličej, otřel si ústa a snažil se svým rtům vrátit nějaký cit, viděl, že Billovy nohy sklouzly dolů a on měl Tomův polštář přitisknutý ke své tváři, jeho hrudník se divoce zvedal.

„Ještě chceš rozesmát?“ zeptal se ho Tom.

Billova tvář vystřelila zpoza Tomova polštáře, aby se na něj podíval, jeho líčka byla jasně růžová a Bill věnoval Tomovi líný úsměv, díky kterému chtěl Tom vylézt nahoru a šoustat ho tady a teď. Tom byl tak tvrdý, až to začínalo bolet. Znovu přejel svým prstem přes slinami navlhčenou dírku a Billův obličej zmizel za polštářem. Tom však mohl zaznamenat malé tlumené zvuky.
Tom opatrně prstem zatlačil proti svalům, věděl, že je Bill ještě příliš stažený, ale byl netrpělivý a potřeboval ho cítit; a během chvilky byl jeho prst napůl uvnitř. Billova hlava vyskočila a Tom mohl cítit, jak se napjal, tlak na jeho prst se zvětšoval s ostrým sevřením.
„V pohodě?“ Tom použil druhou ruku a uklidňoval jej hlazením po boku.
Bill se opřel o předloktí, díval se na Toma přivřenýma očima. „Jo.“
„Uvolni se,“ řekl Tom nízkým hlasem. „A sleduj mě.“
Bill se kousl do rtu, nechávaje svoje oči na Tomovi, když kroutil svým prstem dokola, dokud se Bill neuvolnil dost na to, aby do něj Tom zasunul celý prst a zkroutil ho, aby pohladil to měkké místo, které mu Billa vydávalo na milost.
„Ah!“ vykřikl Bill a zaklonil hlavu.
„Ne,“ řekl Tom a narovnal prst. „Co jsem řekl?“
„Tome,“ zakňučel Bill a tiše se zasmál. „Nebuď zákeřný.“
Tom jen zabručel a znovu zatlačil na Billovu prostatu, pomalu po ní svým prstem přejížděl. Tentokrát se Bill nepodíval jinam, ale vypustil ze sebe podrážděný sten, který byl stále hlasitější, jak Tom jezdil prstem tam a zpět. Tom těkal pohledem mezi bratrem hekajícím na posteli a místem, kde se jeho prst ztrácel v jeho těle. Po několika dlouhých, pomalých pohlazeních se Bill znovu zhroutil na záda. „Tome, já už nemůžu,“ zasténal.

Tom se usmál a pokračoval, užíval si způsob, jakým se Bill na posteli kroutil, prohýbal se a motal své prsty do prostěradla. Tom se naklonil dopředu, uchvácen zduřelým růžovým okolím jeho prstu, pohyby jeho jazyka odpovídaly rytmu jeho prstění.

„Ugh.“ Polštář opět zakrýval Billovu tvář a tlumil jeho výkřiky.
Tom jej ještě několikrát škádlivě olízl, než svůj prst úplně vytáhl. Bill se viditelně uvolnil, hlasitě si zpod polštáře oddechl, ale jen dokud jej nezačal Tom lízat jazykem, to se Bill jen svíjel a tiskl polštář pevněji.
Tomova kolena začala na protest bolet, ale on nehodlal přestat, střídal pomalé, něžné olizování se šukáním Billa svým jazykem. Tomův opomíjený penis byl těžký a nateklý, pustil Billa, aby se na chvíli mohl sevřít do pěsti, zasténal do Billova zadku, než pustil svého ptáka.
Znovu se zaměřil na lesklý růžový otvor mezi Billovýma nohama, odhodlaný udělat svého bratra jen jazykem. Tom věděl, že to dokáže, v minulosti to zvládl už mnohokrát. Viděl, jak se Bill vzpírá, jako by se snažil držet zpátky.
„No tak, Bille,“ řekl Tom, otíral se o něj a laskal bratrovu dírku.
Bill stáhl Tomův polštář stranou ze své tváře a podíval se dolů na něj. „Myslel jsem, že se mě chystáš ošukat?“
„Kdo říká, že ne?“ odpověděl Tom.
„Oh,“ řekl Bill, přesunul si polštář za hlavu, nechávaje ruce složené pod ním. „Dobře.“

Tom se zakřenil a vrátil se ke své práci, držel Billa v klidu, jak jen toho byl schopen, zatímco lízal a sál jeho otvor, a cítil, jak se nad ním jeho dvojče třese. Tom se soustředil na pohyby svého jazyka, udržoval stálé tempo, dokud si nebyl jistý, že je Bill na pokraji.

„Ah, kurva, ano!“ zavrčel Bill a celé jeho tělo se začalo třást. Tom zvýšil tempo a zahlédl, jak sebou Billův penis trhl, když dosáhl svého vrcholu.
Bill byl tak hlasitý. Tom věděl, že pokud by jejich sousedé byli doma, nebyla žádná šance, že by to přeslechli. Posadil se na paty a sledoval své dvojče zachycené v orgasmu. Nahradil svůj jazyk prstem a masíroval jej, aby ten pocit prodloužil. Zasténal, když viděl, jak se Billova dírka stahuje a zase otevírá ve vlnách vyvrcholení, a zalitoval, že v něm ještě není po koule ponořený a jeho kontrakce z něj nedostávaly všechno, co v nich bylo.
Tom se vyškrábal na postel a cestou odmrštil své boxerky stranou. Bill se stále chvěl a zalapal po dechu, když Tom svým vzrušením přejel přes Billovu dírku, aby si trochu ulevil. Vznášeje se nad ním, se Tom chvěl ještě silněji než jeho dvojče.
„Oh můj bože,“ vydechl Bill, nevěřícně na Toma zíral. „Co mi to, kurva, děláš?“ Stáhl si Toma dolů a zaútočil na jeho ústa. Oba sotva popadali dech, ale jediné, co opravdu chtěli, bylo vdechovat jeden druhého.
Tom cítil, jak se k sobě lepí v místě, kde se Bill udělal. Zasténal do polibku, vzepřel se na rukou, takže mohl ležet tak, aby pod sebou Billa nerozmáčkl.
„Tak sexy,“ zamumlal a třel se svou tváří proti Billově. „Jsi pokaždé tak zatraceně sexy.“ Znovu se posadil, aby mohl otřít hlavičku svého penisu o Billův otvor, zoufale se chtěl dostat dovnitř.

pokračování

3 thoughts on “Another Random Night 1/2

  1. Bože, tahle autorka to je něco. Né, vážně, já nevím jak to dělá, ale každá její povídka je tak reálná. Pokaždé to vypadá, že byla malou muškou v bytě dvojčat a pak to jenom hodila na papír 🙂

    Taky jsem kdysi přemýšlela, jak asi vypadalo natáčení právě klipu k Feel It All a řekla bych, že to opravdu musela být síla. A Haylzee to jako obvykle dovedla k dokonalosti, všechny ty pocity okolo.

    Ovšem ten konec téhle části? HOT… opravdu mě nic jiného ani nenapadá, jak tohle pojmenovat a to se chystám na druhou polovičku, která slibuje ještě větší jízdu 🙂

    Vanity Blair moc děkuji, že jsem si mohla díky tobě a tvé práci přečíst další skvost z dílny Haylzee

    tak a teď se jdu kochat druhou půlkou 😉

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics