Criminal

autor: Blacky

Ahoj… tak po dlouhé době povídka 🙂 A hned na začátku, kdybyste to někdo nepochopil, Bill narazil na twincest stránku. A někde uprostřed, jak si Tom zpívá, tak potom mu jakoby našeptává druhé já… tak jen pro srozumitelnost… hezký počtení, snad se to bude líbit  🙂

Vaše Blacky

„Kurva!“ Černovlasý chlapec praštil do klávesnice. „To snad není možný!“ Mrštil bezdrátovou myší kamsi pod postel. „Brácha!“ Zařval nasupeně… tři vteřiny nato už před ním stál v pozoru jeho bratr, dvojče Tom. „Čti!“ Zařval na něj. Ten, ač nerad, poslušně sedl na židli a začetl se do textu, na který přísně ukazoval bratrův štíhlý prst s pečlivě upraveným dlouhým nehtem… nevěřícně zíral na obrazovku. „Co na to tak čumíš? Snad se ti to nelíbí, ty tupče?!“ Tomi rychle zavrtěl hlavou… doufal, že si bratr nevšiml té nervozity, která svírala jeho tělo… ne, nevšiml. „Okamžitě mi něco nalej, nebo chcípnu!“ Tom poslušně odběhl pro „něco“ do baru. To „něco“ muselo Billovi chutnat, a Billovi chutnalo málo druhů alkoholu. Jak jeho dvojčátko správně odhadlo, měl právě chuť na sladkého Jelzina. Bohužel… nerozhodně zaklepal na bratrovy zavřené dveře. „Co zas?!“ dostalo se mu nasupené odpovědi. Opatrně otevřel…

„Já, já…“

„No, vím, ty, dál?“

„Ten, no, no, Jelzin došel.“

„Co?“

„Už tam není…“

„Jak není?“ Chudákovi Tomimu přiletěla facka… „Tos ho nemohl koupit, blbče?“

„Já… zapomněl.“

„Jo tak zapomněl?!“ Přiletěla další facka… „Tak si zapamatuj, že si máš plnit svý povinnosti. Ty hoperská buzno! Di do prdele a už se nevracej!“ Tomi za sebou tiše zavřel dveře… zničeně po nich zády sjel a rozplakal se…

„Proč mi to dělá?“

Za nějaký čas…

„This is ten percent luck, twenty percent skill
Fifteen percent concentrated power of will
Five percent pleasure, fifty percent pain…“

„Co si to zas zpíváš za hovadiny? Nenávidím hip hop, tak ho laskavě přestaň zpívat! Zvlášť když tomu nerozumim! Idiote…“ V Tomovi se najednou všechno vzepřelo… on už mu nebude ubližovat! Nebude kritizovat jeho, ani jeho hudbu! Ale… ne, nic mu nepoví… on by na všechno přišel… ne, Tomi to nesmí udělat… Tomi musí být hodný… všechno vydrží, pro brášku… ale on ho nemá rád! Tomi ho taky nebude mít rád… bude ho nenávidět. Ano, to udělá!

„Billíku?“ zašišlal sladce…

„Jaks mi to řekl?“ Bratr se otočil se zlobou v očích… s nenávistí v očích…

„Billíku.“ Tom se hrdě postavil proti němu… Už neměl strach. Už mu nebude dělat sluhu! Už ne! „Víš, bráško, to nebyla hovadina. To bylo Remember the name od Fort Minor. Tak si to laskavě zapamatuj. Díky.“ Tom pyšně se vztyčenou hlavou vydupal schody do svého malého podkrovního pokojíku. Měl ze sebe skvělý pocit. Konečně se dovedl bratrovi postavit! Je jednička! Je to prostě… Maxi King! Lálálálá Maxi King! Začal si zpívat a tancovat po pokoji… zatímco se dole jeho bratr vzpamatovával z obrovského šoku. Vždyť jeho sluha se mu postavil! Jeho otrok vyjádřil svůj názor! Tak to tedy ne. Tohle si vypije. To si nebude dovolovat. Nebude! Bill vyběhl do schodů rychlostí blesku. Rozrazil dveře a… to, co uviděl, ho zarazilo… ba ne, šokovalo ho to! Uviděl brášku, ale… on si zpíval a tančil po pokoji!

„Tak to teda ne!“ Vykřikl a na chudáčka Tomiho se zuřivě a vztekle vrhnul… kopal do něj, bušil pěstmi, facky lítaly jedna za druhou… „To si dovolovat nebudeš!“  řval na něj jak smyslů zbavený. Tom se chvíli bránil, ale Bill byl silnější. Bolestí omdlel…

„Ty měkká buzno! Neumíš se bránit? No tak! Bojíš se mě?“ Ale on nereagoval… Jeho tělo bylo bezvládné, jakoby bez života… To nahnalo Billovi strach. „Tome! Tome! Probuď se! Já… já to tak nemyslel! No tak! Tomee!“ Ale on se neprobouzel… byl… mrtvý.

„Bráško… co jsem ti to… udělal…“ Bill se rozplakal… zaplavily ho vzpomínky… vzpomínky na jejich dětství, na dospívání, na pubertu… byli vždycky nerozluční, měli se rádi.., tak v čem nastala ta chyba? Ten zlom? Proč ho najednou začal nesnášet? A dělat si z něj sluhu? A proč mu to trpěl? Oh bože…

„Co jsem ti to provedl… odpustíš mi? Prosím…“ Naposledy se na něj podíval… byl tak… krásný… ne, byl nádherný! Tak… dokonalý. Díval se na jeho jemnou tvář, která teď byla od krve. Díval se na jeho zavřené oči, které se už nikdy neotevřou. Díval se na jeho plné rty, které zdobila malá kovová ozdůbka… byl tak andělsky krásný! A on ho… zabil. Podíval se mu do tváře. „Miluji tě, Tome.“ Lehce ho políbil. „Odpusť mi, prosím…“

„Vítejte v hlavní zpravodajské relaci televize Nova. Dnes s Lucií Borhyovou a Reyem Korantengem.“

„Je to neuvěřitelné, tato zpráva zasáhla miliony fanoušků skupiny Tokio Hotel z celého světa. Již před měsícem bylo nalezeno tělo frontmana a zpěváka Billa Kaulitze, jeho pohřešovaný bratr Tom byl nalezen v pondělí prvního září mrtev ve své posteli. A teď už ke zprávám z dopravy…“

autor: Blacky

betaread: Janule