autor: BlackAngel
„Ahojky holky, je tady moje první jednodílná povídka, tak doufám, že se vám bude líbit. Psala jsem ji pár dní po koncertu. Vznikla v chvíli, kdy se mi po Tokiáčcích moc stýskalo. Poslouchala jsem u toho jednu smutnou, ale za to krásnou písničku.
..Jinak tu povídku bych chtěla věnovat pro Nikku, Barush, Petinku a Ev…Jsou to holky, na kterých mi moc záleží a mám je mooooc ráda. No, ale nebudu se tady moc dojímat a vykecávat. Přeju pěkný počtení. Budu čekat na vaše komentíky…
Pa vaše BlackAngel
Miláčku,
tento dopis jsem sepsal v době, kdy můj stesk po tobě byl největší. Nebyl na blízku nikdo, komu jsem se mohl svěřit. A přesto jsem se svěřil. Šel jsem do tvého pokoje, protože tady tě stále cítím a vidívám, vzal jsem z tvého psacího stolu papír, na který jsi už napsal tolik songů, ten dopis píšu propiskou, která s tebou tak ráda spolupracovala, když vznikalo nové CD Humanoid.
Tak rád bych se tě zeptal, co ke mně vůbec cítíš? Je to láska? Je to zášť? Co, Bille? Já vím, lásko, nejsem ten, který má nad hlavou svatozář, ale mám něco, co ty moc, moc dobře znáš. Je to moje srdce. Bille, ani nevíš, jak moc se mi po tobě stýská. Strašně mi schází tvoje dokonalá ústa a ten zvonivý, kouzelný smích, který prozářil i ten nejdeštivější den. Scházíš mi naprosto celý, a ty, Bille, ty to moc dobře víš. Myslím na tebe stále, co nejvíc, jak jen to jde. Bez tebe, každá chvíle, kterou prožiju, je pro mě jen trápení. Strašně moc si přeji, aby se to mohlo změnit. Všechno, co jsem řekl, bych chtěl vrátit nazpět.
Možná se ptáš, co bych za to dal? I to už vím. Dal bych za to celý můj život, celý tento svět. Bille, prosím, ptám se tě, co ke mně doopravdy cítíš? Sám jsi mi neřekl, co přesně. Já vím, o čem mluvím. Taky jsem ti neřekl, jaký jsou moje city. Prosím, mohl bys mi to odpustit? Říkám to teď: Miluju tě!
Dávám do toho čím dál víc sil, abych zase mohl být s tebou. Abych tě nikdy, v žádném případě, neopustil. A ty, abys nikdy neopustil mě.
Miláčku, tenhle dopis, který ti píšu, je jen o nás dvou. O tobě. O mně. Proto poslední dobou tak často zavírám oči. Upadám do nejkrásnější říše. Do říše snů. A mých přání, ale jedna věc, osoba, ta nejnádhernější, nejkřehčí a nejkouzelnější bytost, mi tu stále schází. Uhádneš, kdo to je. Jednoduchá odpověď. TY!! Jak už jsem psal, chybíš mi ty, lásko, tvoje sladké rty, tvé polibky, bez kterých se nedá žít, protože tak krásně umíš líbat jen a jen ty.
Strašně mě mrzí, že jsem si nevážil okamžiků, které byly jen nás dvou. Bral jsem to jako naprostou samozřejmost. Najednou tu nejsi, a já mám už jen vzpomínky. Bille, já vím, že prostě jsem člověk, který má spoustu chyb, a který udělá tolik blbostí, ale jestli neuslyším tvůj sametový hlas, neucítím tvoje krásné doteky, to objetí, při kterém jsem ztrácel řeč, přísahám, že už to nezvládnu. Ty pro mě znamenáš strašně moc. Nadechuju se jen pro to, že ty dýcháš. Moje srdce tluče jen pro to, že bije i to tvoje.
Lásko, bez tebe to nejsem já. Jsem sebou jen tehdy, když jsi vedle mě. Jen tehdy se dokážu upřímně smát. Teď tu nejsi, usínám sám, v prázdné posteli. Srdíčko je tolik rozbolavělý a prolívám litry slz. Nikoho jsem nemiloval, a ani milovat nebudu tak jak tebe. Bille, víš, co bych pro tebe udělal? Kdybys přišel o hlas, dám ti svůj, abys mohl zpívat, kdybys potřeboval srdce, ani chvíli bych neváhal a dal ti moje. Kdybych kvůli tobě musel skočit do ošklivé propasti, ihned se odrážím. Zemřel bych pro tebe, nikoho si tak moc necením jako tebe.
Každý večer, než jdu zase sám spát, se modlím, aby se mi vyplnilo moje přání. Abys tu byl, objal mě, řekl mi zase, jak mě miluješ, a že už se nikdy nerozdělíme. Bille, miluju tě z celého srdce, prosím, odpusť mi moje chyby, kterých jsem se dopustil, dej mi šanci. Já už nevím, jak dál, můj život je bez tebe potažený černotou a smutkem. Co myslíš? Pomůžou mi moje modlitbičky? Vyplní se mi můj dlouho toužebný sen? Já doufám, že ano! Kéž by sis tak mohl přečíst tento dopis, Bille! Možná, že by vše pak bylo o něco snadnější. Nikdy tě nepřestanu milovat.
Tvůj Tom K.
autor: BlackAngel
betaread: Janule
Dokonalost… Prostě krása, na to nemám slov…<3
moc smutné, ale krásné!
Kráásnééé 🙂 Písnička k tomu 🙂 procítěné…velice krásné 🙂
Tak jsem si říkala,že když to vypadá,že to píše Tom,tak to bude určitě od někoho jiného….a je to od Tomiho…krásné ♥
To bylo hrozně smutnéééé….. přišlo mi to že Bill tedy nějak umřel? Nebo ho opustil? Pač to jsem z toho nevyčetla…. byl to dojemný dopis… krásná povídka…. ách citliví Tom! xD
Jinak děkuju za věnování u takové krásné povídky :-*
No Illy, to z toho nemá bejt vyčíst schválně. Ať si každej domyslí svuj konec, jak chce…Jinak za nic neděkuj. Nemáš vubec za co..
děkuju moooc za komentíky…
Jů, moc krásný..já si mnyslim že tam Bill umřel..nic jinýho mě v tu chvíli nenapadlo a moooc kuju za věnování, prostě na ten den v Práglu se nedá zapomenout..Fakticky krásná povídka..
moc pěkné
<3 Dokonalost <3
Jinak tohle dílo nedokážu popsat.
Musím ae přiznat, že mi z toho až wyhrkly slzy.
Dojemné a tolik smutné ae krásné…
tak tohle se mi moc libilo. Bylo to krasny. RAdeji volim variantu, ze Bill ho jenom opustil…kdyby mel umrit….tak by to se mnou siblo. Mam rada, smutnejsi jedodilky a o to vic, kdyz se jeden druhemu nejakym zpusobem zpovida. Nebo se zpovidaji sami sobe. Priznavaji si jak se veci maji. Tohle mi tak prislo. Ze Tom v postate sam sobe priznava svoje city, ale bohuzel asi pozde. mel to Miluju te rict driv. NO ale nebudu se nad tim tak hluboce zamejslet, jinak se tu rozplacu. Tak BlackAngel (tady tech prezdivek andelu uz je, ze se v tom zacinam ztracet :D)mooc chvalim. 🙂
Nemůžu zastavit slzy… moc děkuji za věnování, tohle je ta nejsmutnější povídka, jakou jsem četla a ta písnička k tomu…prostě úžasný…
BlackAngel, ty jsi prostě dokonalá…
zlatíčka děkuju za komenty…Nikkííí, já děkuju za tu Prahu, ty a to tvoje: matkáááá…a jak ses schovávala…no dost dobrý…dík Petrush,
BlackAngel moc děkuju víš nikdy sem žádný TWC nečetla! Promin že se přiznávám až tady ale znáš mě až moc dobře!! Moc ti děkuju za věnování!! Stráášně moc mě mrzí že ti neumím nijak zvednout náladu!! Ale věř mi, že nikdy už nic takovýho krásnýho nikde nenajdu!! Bračím tady jako malé děcko který momentálně zničilo svou hračku tak že nejde opravit! Ale až teď jsem si uvědomila že sem málem něco takovýho udělala!! Prosím pamatuj si že bez tebe neumím žít!! Tak prosím,když někdy budeš chtít udělat to co tě napadá vždycky když seš smutná, řekni mi to!!!
Jinak seš fakticky šikulka! Je to nádherný!! Asi si mě donutila číst i ostatní!!:)
Ještě jednou mco děkuju! si dokonalá!!Tak se prosím neměň!
náladu mi nezvedne nikdo Ev, jen on a ty to víš…děkuju ti za to co jsi napsala, vážím si toho…páčko BA…jsi moje druhý já…mtmmmmmmmmmr EV