autor: Bitter
Vysoký, štíhlý chlapec vyběhne z domu a okamžitě si nasadí kapucu své černé mikiny.
V uších mu zní hlasitá hudba a on se rozhlíží kolem. To, na co teď nemá sebemenší pomyšlení, je horda fanynek nebo nějací dotěrní fotografové.
Zahne ke kamenné zdi a sedne si na lavičku. Chvilku se rozhlíží, když konečně zahlédne partu pěti kluků – Andreas, Dominik, Tobias, Jan a Nigel – v doprovodu pěti dívek – Lena, Jasmin, Alex, Kirsten a Katrin.
To s sebou musej furt tahat Andrease? Zaúpí, když konečně rozezná blonďáka vzadu.
Nevstane, čeká, až ho parta dojde. V tu chvíli se všichni kluci sednou na lavičku a dívky si sednou naproti nim na kamennou zídku, jen Andreas nervózně přešlapuje na místě.
,,Tak kam dneska vyrazíme?“
,,Co takhle do toho klubu, co ho otevřeli před tejdnem?“ Navrhne Bill a už propaluje pohledem jednu z dívek. Sebevědomě se usměje.
,,Ale Tom říkal, že zítra odjíždíte, takže bys neměl…“
,,Tom říkal… a já se z něj poseru nebo co?“ Hodí na Andrease otrávenej pohled.
,,Já jen myslel…“
,,Tak nemysli, Andreasi. Bude to rozhodně lepší.“ Zakroutí hlavou a skloní se k Nigelovi.
,,Nechápu, proč ho s sebou furt taháte.“ Znovu se otočil k dívkám a sebevědomě sjel Lenu pohledem.
,,Tak co vy na to dámy, jdeme?“
,,A nebude tam moc lidí?“
,,Hlavně, aby tam nebyli reportéři, nebo to dopadne jak minule.“
,,Ještě řekněte, že vám to vadilo.“ Protočí Bill oči.
,,No, mně by to rozhodně nevadilo.“ Prohodí Lena smyslně a už si to vykračuje k Billovi, který se pohodlně opře o opěradlo lavičky a rentgenuje jí smyslným pohledem, olízne si rty a dá si záležet, aby maximálně vynikl jeho piersing. Lena se rukama zapře o opěradlo a nakloní se k Billovi.
,,Já myslela, že hledáš lásku na celej život… Čekáš přece na tu pravou, nebo se mýlím?“
,,Komu by se chtělo čekat…“ Už se chystá jí políbit, když mu zazvoní mobil. Lena se vrátí na zeď a Bill tiše zaúpí, když se na displeji objeví jméno Tom.
,,No co je?“
,,Jak co je, můžeš mně říct, kde seš? Zítra odjíždíme, jestli ti to nedošlo.“
,,A co já s tim?“
,,Měl by sis zabalit.“
,,Zabalim si, až přijdu.“
,,Ty přijdeš… a po svejch, nebo tě zas potáhne jeden z těch tvejch poskoků, co?“
,,Polib si, bráško.“ Odsekne a nečeká na další Tomovu reakci a hovor típne.
,,Panstvo, jde se…“
Tom naštvaně hodí mobil na postel. Co si o sobě sakra myslí? A tohle je pořád dokola. Od tý doby, co vyhráli se singlem Rette mich tolik ocenění, je jako vyměněnej. Je, Tom si to nechtěl přiznat, jako Tom, svůj vlastní opak, ač tisíckrát horší.
A to ještě pověřil Andrease, aby ho hlídal, a má to nějaký efekt? Žádný. Jak chce, Tom ho v tom podporovat nebude. Sice ještě nevěděl jak, ale byl odhodlanej ho to odnaučit…
,,Říkám ti, že každou. Klidně tvojí matku, když na to přijde.“ Bill třískne na stůl skleničkou, aby dodal svým slovům pořádný důraz.
,,Vsadíme se?“
,,Proč ne.“
,,Říká ti něco twincest?“
,,Co?“ Vytřeští oči.
,,No tak tím líp. Zjisti si co to je a podle toho jednej.“
,,Ne po… počkej, já vim, co to twincest je, jen nechápu jak… to jako že bych měl balit Toma?“ ,,No a proč ne?“ Bill ani neváhá a hned odpoví jednoduchou otázkou.
,,Vo kolik?“
,,Bille, co blbneš? Dyť je to tvůj brácha!“
,,Andy, ptal se tě někdo na něco? Neptal, tak laskavě drž hubu! Za kolik.“
,,Kilo?“
,,Dvě.“ Přitvrdil.
,,Okej.“ Dominik se zvedne a jde oznámit zbytku party, k čemu vyhecoval Billa.
,,Bille, tobě snad přeskočilo!“ Vykřikl na něj Andreas.
,,Andreasi, řeknu ti jedno… řekneš to Tomovi a nechám tě zřídit tak, že tě matka nepozná. Rozuměl?“ Nečeká na odpověď a vstane od stolu…
,,Cože udělal?! Já ho zabiju! Co si vo sobě kurva myslí!“ Tom přecházel po pokoji jak vzteklý tygr a z očí mu šlehaly blesky.
,,Tome, nešil… On to neudělá, jen machroval před klukama.“ Snažil se ho, ač marně, Andy uklidnit.
,,Andreasi, tohle už není normální, dyť von se chová jak…“
,,Jak nějakej kretén.“ Doplnil Andy pohotově a hlavně popravdě.
,,Víš co, já to nějak vyřídím, jo. A neboj, já mu to neřeknu…“
O týden později…
,,Bille, přestaň pít… odvedu tě na pokoj…“
,,A proč by ses měl o mě starat? Dyť už mě skoro ani nezdravíš…“
,,Bille, pojď.“ Chytí Billa kolem pasu a vede na pokoj.
Jen co zavře dveře, Bill ho beze slova přitiskne na stěnu a začne líbat.
Tom ho chce odstrčit, ale Bill se nenechá a přitiskne se na něj ještě víc.
,,Nekaž to, Tome… já tě miluju… tak dlouho…“
,,Víc než ty dvě stovky od Dominika?“ Bill od něho odskočí jak od žhavého železa.
,,Jak… ten hajzl…“
,,Hajzl? Andreas? Jedinej hajzl jseš tady ty! Podívej se na sebe! Co si sakra o sobě myslíš?! Podívej se na sebe, jak se chováš!“
,,Stejně je to tvoje vina!“ Vykřikne Bill a najednou se mu po tvářích kutálejí slzy.
,,Moje? Ty se vsadíš, že mě sbalíš a je to moje vina?! Můžeš mi říct, co to tady hraješ za divadlo?!“
,,Jasně, já jsem ten špatnej… možná jo, každopádně nejsem taková svině jako ty! Zkus si vzpomenout na to, co se stalo tu noc po oslavě na Commet. Já mám právo ti to vrátit a je mi úplně ukradený, jestli si to pamatuješ nebo ne!“ Vřískne Bill hystericky.
,,Já… já nevim o čem mluvíš…“
,,Ne? Jak jinak… zlil ses jak hovado a já tě vlek na pokoj, kdybych jen tušil, co se stane a co mě to bude stát, nechal bych tě tam, ať tě třeba odvezou na záchytku!“
,,Přestaň na mě řvát a řekni mi konečně, co se stalo…“
,,Udělal jsi to samý, co já teď tobě… neptal ses, jestli chci nebo ne… Slíbil jsi mi, že spolu budem už napořád… že… že… mě nenecháš a já blázen ti věřil a ráno, ráno byl pokoj prázdnej. Když jsem šel do tvýho…“
,,Jasmin…“ Vydechl Tom. Bill jen kývl a polkl další příval slz.
,,Na mě jsi zapomněl, takže mi laskavě neříkej, kdo z nás je horší.“
,,To… to není pravda… ty… ty lžeš, jen aby ses z toho nějak vykecal…“
,,Vážně?“ Bill vytáhl z pod trika tenký řetízek, který nebyl vidět a strhl ho. Hodil ho Tomovi k nohám a odešel. Tom řetízek zvedl a pozorně si prohlédl klíček, který na něm visel. Byl to klíč od hotelového pokoje, lépe řečeno od ložnice pokoje 483, který tenkrát patřil Billovi, a ve kterém je Tom zamknul. To číslo na něm bylo zřetelně vyryto ozdobnými číslicemi a tiše svému majiteli připomínal tu nejkrásnější noc v jeho životě a to nejhorší ráno, co kdy prožil. Ráno, ve kterém se mu naprosto rozplynuly všechny naděje a sny o pravé lásce.
Z vedlejšího pokoje se ozvala tupá rána a tlumený výkřik. Během chvilky už na dveře Billova pokoje klepal Georg, který měl pokoj vedle. Když to pozbylo efektu, zaťukal na Toma, kterého teprve tohle probralo. Otevřel.
,,Tome, něco je s Billem…“
,,Nic mu není.“ Opáčil nepřítomně.
,,Jak… jak to můžeš vědět?“
,,Pohádali jsme se. Určitě se jenom vzteká.“
,,A nemyslíš, že by jsi se mu měl jít omluvit?“
,,Ono ho to přejde.“ Zavřel mu přímo před nosem, neměl náladu se s někým bavit. Potřeboval přemýšlet a hlavně… co všechno se tenkrát stalo?
Sedl si na pohovku a snažil se soustředit.
Flashback
,,Tome… co… co to děláš?“ Špitl vyděšeně Bill, když ho Tom prudce přitiskl na stěnu.
,,To, co ty chceš.“ Odvětil Tom a vášnivě ho políbil.
,,A – ale to ne… nejde…“
,,Mám přestat?“ Ještě víc slisoval Billa na stěnu a natlačil mu koleno do rozkroku. Bill tlumeně vzdychl.
,,Takže ne…“
Konec flashbacku
Prudce ho bodlo u srdce. Zaplavila ho obrovská úzkost a prázdnota. Nebylo to vzpomínkou… něco se stalo… Billovi…
Prudce rozrazil dveře a vykřikl hrůzou. Na zemi byla rozbitá váza a malá kaluž krve, která tvořila cestičku až ke koupelně, odkud slyšel téct vodu. Rozběhl se do koupelny a našel Billa ležet na zemi. Jednu ruku měl rozdrásanou od střepů. Ale nejenom ruku, ale celou levou polovinu těla včetně tváře. Na zemi kolem se mísila krev s vodou, která se na zem valila z plného umyvadla.
,,Bille!“ Okamžitě k němu přiklekl. Opatrně ho popleskal po tvářích. ,,Bille slyšíš mě?! Bille!“ Bill nereagoval. Pootevřenými rty těžce vydechoval a jinak nejevil sebemenší známky života.
,,Nenene… to ne…“ Rychle našel lékárničku a začal ošetřovat nejvážnější zranění. Obvaz i náplasti došly a Tomovy nezbylo, než očistit škrábance a doufat že udělal dost. Vzal Billa do náručí a odnesl ho do ložnice. Převlékl ho do čistého trička, sundal boty a stáhnul mu kalhoty. Hlavu mu podepřel tak, až skoro seděl. Zachumlal ho do přikrývky a vzal do dlaní jeho levou ruku, kterou zdobila řada náplastí a obvaz od zápěstí až k předloktí. Bill pomalu přicházel k sobě. Tom ho pohladil po tváři a jemně políbil na čelo.
,,Co jsi to proboha vyváděl?“
,,Spadl jsem…“ Tomovi to bylo jasné už předtím, Bill nesnášel krev, takže než se stihl ošetřit, omdlel. Tom se usmál. Vstal a zamknul.
Bill se na něj nechápavě podíval. Tom mu do dlaně vtiskl klíček s číslem 89.
,,Nezkusíme to znova?“
,,Ale neodejdeš jako předtím, že ne?“
,,Jedině pokud budeš ty chtít…“
,,Nebudu… už nikdy.“
,,A já už nikdy neodejdu…“
autor: Bitter
betaread: Janule
teda…krásný a výjimečně nesadistický…až na tu vázu a krev no..ale to se dá přehlídnout..xDDD
to bylo krásný:-) taková romantika:-)
Poslední dobou nějak měknu co? Šak se nebojte, ja to doženu;-)
jen měkni! Mě osobně to nevadí! Mě by spíš zajímalo co se stalo, že tak měkneš..xDDD
Moc se ti to povedlo,je to krásný!!
Ti ani neim…XD ze by taky to zrádný slowíčko?
jaký zrádný slovíčko? xDDD
krásný!!!
dostal ty dvě kila? :-/ xD
ale jako pěkny… Novej klíček aj má…ten musí být rád 😀
Hele pjomin ze jsem napsala az tag pozďe ae wypad mi blog…
Hele neďelej že newiš:-P
pche…já asi tak něco vim…tele je totál vygumovaný! xD
Hahaha sme se zasmáli wiď:-D wíš móc dobře o co de:-P :-*
nedělej si ze mě srandičky…sem se urazila…
jůůů, to bylo psychooo! dobrej nápad děje 🙂 no jo… alkohol a trucování není dobrej nápad, pak to dopadá takhle… jinak dnes jsem si vzpomněla na 1000 Meere, hráli to před chvílí na óčku 🙂 po snad roce tam od TH konečně zase něco zahráli sami od sebe, aniž by si to někdo objednal 🙂 jenomže ten klip se mi jaksi mísil s větami z jisté povídky…
A umíš ty tagi něčo inýho? XD
A wíš a wíš!
seš drzá..opičáku jeden! Přišel ti tvůj vzor!
Hele áďo něgde u meere máš etě jeden wzkaz;-)
Hele ty ty…anděli abys nezpadla z nebe.
jááá? :-O ok, frčím na něj 🙂 ale jako uvědomuješ si, jak to není fér? člověk se soustředí na klip a místo toho tam vidí tu čůzu, co je sejmula
pche..nerozčiluj anděla!
tak a máš tam odpověď, abys věděla 😀
Pardón nó:-*
seš zlá…a nemluv na mě…
Budu! A nejsem na tebe zlá o tom uz jsme mluwili. Hele áďo napiš mi mail a já ti až budu doma něco pošlu. Dostala jsem takej napad…
o čem jsme mluvili…si nevzpomínám…xD
No ze te mam rada no a pag… Ti a ni neim já byla namol XD
nemáš mě ráda! To si pak řikala xPPP
No to tagi ae potom nee:-P
řikala si, že máš ráda jen svojí kočku!
No tu mam ráda ae jinak že jo. Toe jasný:-D
Ty vaše chaty a kecy mě dostávají na kolena xD
No nic… Krásná povídka, jako vždycky, a klidně měkni – však nám to nevadí, že? 😀
pche..já ti řikám, že mě nemáš ráda a tím náš rozhovor končíííí
Hele jako! Mám něčo prásknout? XD
Ty wíš moc dobře jak jsem to myslela:-*
co zas chceš práskout? Hm? mi napiš sms co chceš prásknout a já se pak podle toho zařídím! xDDD
No co asi…:-*
XD XD
fáááájn……už mlčiiiimm..xDDD máš mě ráda a už sem ticho..kde vlastně máme sister?
Cauky, jsem tadyyyyyyyyyyy. Povidku doctu pak xD
Kláááááása:-))Jako všechno od Bitterky:-)))
ahoj Teri…
Cauky Sauri, kdepak mame brasku?
takový romantický a něžný… x)) skvěle napsaný… x))
nevím a já taky bohužel už musím jít..tak se měj..ahoj!
Jeziis, tak papa
Bitter, tak mi napiš mailovou adresu 😀
tyjo, to je nádherný, naprosto originální a fakt krásný!!!
Áďo hofmany@seznam.cz ju?
Čáu sourozencí jste tady něgdo??
Bitterko sem tu..promiň dostávala sem kázání..xD
A jéje copak jsi prowedla?
nic sem neprovedla…xDDD
Ae jen nepowídej XD hey ti
Zejtra neco pošlu XD
copak mi pošleš? xDDD
Uwidiš XD a co jinak copak jsi dělala? Já se w kuse houpala půl hodiny a teď mě upe bolej nožičky XDD
nemáš se houpat praštěnče! xDDD
Njn dítě se neyapře XD hele ja už pudu spát ju? Pag papa:-*
teeeda….ty si ale ospalec..tak brou no…
To se musí nechat, byla to špica! Tvoje jednodílky jsou výjimečně originální. No a o "1000 Meere" samozřejmě nemluvě. 😀
Perfiš 🙂