iPod

Po hodně náročným dnu jsme se konečně dostali do hotelu. Museli jsme se prodrat pořádnou tlupou fanynek. Nevím, jak se dozvěděly, že tu dneska budeme, ale je jich tu fakt hodně. Mám toho dneska akorát, protože sme museli vstávat už v půl 6 ráno, abysme stihli tiskovku, pár interview, photoshoot a meet and greet s japonskejma fanouškama. Trvalo to snad věčnost. Překladatel mi pořád říkal jenom: „Miluju tě, Bille“, “ Seš ten nejlepší, Bille“, „Vem si mě za ženu, Bille!!“ Už jsem myslel, že mi z toho hrábne. Ale aspoň že se mnou byl můj nejmilovanější bráška Tom. Při pohledu na něj sem se docela dobře uvolnil a uklidnil. Teďka je 22.48 …. Vybaluju si věci, půjdu se umejt.

Kluci už asi spí, protože z Georgova pokoje se line chrápání a z Gustavova takový to brblání ze spaní. Škoda že tu nemůže bejt semnou Tom… Moc mě trápí, že nemůžeme bejt chvilku o samotě. I když Tomovi by to stejně nic nekříkalo. Jediný, čeho bych se od něj dočkal, by byla možná tak rána polštářem do hlavy. Kdyby ale věděl jak moc ho miluju… Když vidím jeho krásnej úsměv, je mi hned o moc líp. Když se podívám do jeho nádhernejch očí, chtěl bych si v nich zaplavat nebo se do nich koukat na věky. A když vidím jeho ladný tělo, podlamujou se mi kolena…. Ale Tom ke mně nic necejtí. Flirtuje s holkama a mě umí jenom pošťuchovat. To se mi vždycky udělá tak, jakoby mě zevnitř něco pomalu zabíjelo. Jako když mě kouše jedovatej had a já vím, že už mi nic nepomůže. Že nebude líp. Kéž by tu teď Tom se mnou byl, abych se mohl ponořit do jeho krásnejch očí. Nebo i něco víc… Kdyby se ale o mejch citech dozvěděl, určitě bych se mu zhnusil a už by mě nikdy nechtěl vidět…. a to já přece nechci. Radši budu trpět s Tomem než bez něj a vědět, že mě nenávidí….

Pomalu lezu do sprchy, zapínám si příjemně teplou vodu, opláchnu se, nepatlám se sprchovým gelem a smeju ho. Namáčím si vlasy a pomalu do nich vmasíruju šampon. Je to příjemný. Už sem poměrně promočeném, tak se jdu utřít. Oblíknu si župan s medvídkem na hrudi a na zadku. Samozřejmě že spím v boxerkách, ale ještě budu koukat na televizi, tak si ten župan radši vezmu, protože je tu zima…. Jdu si pro fén. Cestou sem o něco zakop… „Kurva,“ zažbrblám si pro sebe. Je to plyšovej pes, co sem dostal od Toma k svátku. Nosím ho všude sebou, aby mi Toma vždycky připomněl, když nejsme spolu…

Vysuším si vlasy,vyčistím zuby a jdu se natáhnout. Zapnul sem televizi… Samá ptákovina tam je, no nic… Tak jen tak ležím a přepínám. Najednou někdo zaklepe. Jdu otevřít. ´Kdo to prudí,´ řeknu si v duchu. Otevřu dveře a za nima stojí…Tom!

„Ahoj brácha!! Sexy pyžamo,“ dloubne si do mě.

„Přišel ses mi posmívat?“ řeknu smutně a zvednu obočí. Tom zvážní. „No vlastně, jenom sem se chtěl zeptat, jestli na chvíli nemůžeš ke mně, potřebuju si s tebou promluvit,“ řekne trochu naléhavě.

„A to nemůžeme bejt tady?“ Nechápu ho.

„No, můj pokoj je mi takovej sympatičtější,“ řekne a strčí hlavu do dveří…

„No dobrá,“ povzdychnu si. Vezmu si bačkory a jdu za ním. Máme pokoje hned naproti sobě, takže nemusím nikam daleko v týhle hrůze:D

„Posaď se,“ řekne Tom a ukazuje na postel. Je vážnější, než sem zvyklej, tak sem trochu nervní…

„Tak cos mi chtěl?“zeptám se a juknu na něj provokativně. „Takže, Bille… Já nevím, jak ti to říct ale… už dál nemůžu. Nemůžu se koukat na tebe, když vím, že mě bereš jenom jako bráchu. Asi už se nebudeme moc dál vídat. Je mi to moc líto, Bille.“

„Počkej, co to meleš?!“

„Nech mě mluvit,“ umlčí mě Tom. Je tak sladkej bez tý jeho kšiltovky, ale je mi trošku špatně z toho, co mi tu říká. Nechápu ani jedno slovo, natož celý věty, co mi tu vykládá. „Vím, že mě budeš nenávidět a že budeš ještě rád ,když se odstěhuju. Promiň, Bille, moc se omlouvám ale…“

Nechápu, za co se furt omlouvá, ale bedlivě poslouchám, co z něj teď vypadne. „Ale… Já tě miluju, bráško,“ svěsí hlavu a začnou mu téct slzy. Zvednu mu hlavu a začnu mu otírat slzy šňůrou od županu. Podívá se na mě tázavým pohledem, asi čekal trochu jinou reakci. Přiblížím se k němu a zadívám se do jeho krásnej očí. Je v nich strach, ale i touha… Začnu ho líbat, nechá se. Naše jazyky se proplétají. Je to nádhernej pocit. Jak když se nadechnete po tom, co už jste čekali, že se udusíte. Tohle je to, o čem sním už tak dlouho. Tak hrozně dlouho, že se divím, jak sem to vydržel .Tom se odtrhne a podívá se na mě. „Co to děláš, Bille?“

„Dělám to, k čemu mě moje srdce táhne už strašně dlouho, dvojčátko moje.“ Tom se na mě podívá s údivem. „Nevěděl sem, jak ti to říct. Taky sem si myslel, že bys mě nenáviděl. Tak sem se rozhod ti to radši neříkat, abych tě mohl aspoň vidět. Miluju tě, Tome… hrozně moc.“

Neví, co má říct. Najednou se ke mně přitáhne a začne mě líbat… líbáme se asi 5 minut. Tom mě položí a sundá mi župan. Já mu sundám tričko a kalhoty. Všechno se děje tak rychle. Asi je to tím, že to tak strašně moc oba chceme. Jsme oba jenom v boxerkách. Dotýkáme se sebe navzájem. Hladím Toma po jeho krásně teploučkým bříšku. Líbáme se. Pak mi Tom sundá boxerky a začne mi olizovat mého, už pár minut v pozoru, kámoše.Vezme ho do ruky a pomalu po něm přejíždí.

„Ach, Tome!“ Vzrušením se nezmůžu ani na kloudnou větu.“Z-z-zrychli, bráško,“ vykoktám se sebe. Poslechne. Pak nejednou začne pokračovat pusou. Je to tak krásný, že sotva dejchám. Najednou cejtím, že se blížím do konce. „Ach!“ vykřiknu a naplním Tomova ústa teplou bílou tekutinou.Chudák, nestačí polykat. Chvilku ležím a odpočívám… Pak Toma převalím a všechno mu oplatím i s úrokama. Tohle je to, co sme si oba už tak dlouho přáli. Když skončím, lehneme si vedle sebe. Tom mě obejme, já jeho.

„Miluju tě, Billíšku.“

„Já tebe taky.“

Asi po pěti minutách slyšíme klepání na dveře. „Tome? Spíš?“ A sakra! Rychle se svalím na zem za postel. „Né, pojď dál, Saki.“ Náš někdejší bodyguard teďka i náš manager…

„Co je? Děje se něco?“ zeptá se ho s klidem Tom a dělá ospalého. Chce se mi smát, ale nemůžu. „Jen sem ti přines tvůj iPod… našel sem ho dole u recepce. Ještě štěstí, že ho nikdo nevzal.“

„Ou, díky, seš hodnej… hledal sem ho asi hodiny :D“zasměje se Tom.“Tak na a dobrou.“ „Jasně, dobrou a ještě jednou dík!“

Dveře se zavřou a já jdu zpátky k Tomovi. Začneme se šíleně smát. Ale zase tak, aby nás Saki neslyšel… „Hele, lásko, já jdu k sobě do pokoje, aby nás ráno někdo nenachytal… miluju tě, dobrou noc.“ Dám mu pusu na čelo, on mě začne líbat. Odtrhneme se.

„Dobrou, Billíšku. Taky tě moc miluju.“

„A hlavně se mi nikam nestěhuj,“ usměju se na něj. „Tak to se neboj,“zamává mi Tom. Odcházím k sobě, kde po pár minutách přemýšlení o tom nádherným zážitku, kterej se mi právě stal, spokojeně usínám.

autor: Billinka
betaread: Helushka