Takže na základě pár komentářů ( které mimo jiné mooc potěšily) k mojí první povídce Osudová chyba jsem se rozhodla napsat další. Chtěla jsem se nejprve ale omluvit těm, co chtěli druhý díl, ale vlastně ani není, jak pokračovat. Šlo o rozhovor na mostě. To byla inspirace. A vlastně jak pokračovat? Co by jste dělali, kdyby Vám umřel někdo mooc blízký? Není, co dělat, jen zapomenout a jít dál.. toho se budou týkat další dvě povídky.. ale k tomu až později..:o) A ještě jedna věc, tato povídka je inspirována mojím vztahem teď už ke kamarádovi ze školy. Nemohli překousnout, že poslouchám TH a dávali to pěkně najevo.. a pak, že život neinspiruje ;o)
PS: piště komentíky, prosííím :o*
Seděli jsme a povídali si. Po dlouhé době normálně, bez hádek a urážek. Aby jste tomu rozuměli. Poslední dobou můj život nemá cenu. Úspěch kapely neustále stoupá, to jo, nedávno jsme odehráli koncert v Praze (10.3) a bylo to úžasné. To překvapení, co nás čekalo bylo neskutečné. Jak před koncertem zpívali a pak ty světýlka… Bylo jich tam tolik!! Až mi málem vypadl text, jak mě to ohromilo. Je supení, jak nám chtěli dát najevo, jak jsou rádi, že jsme zpět a jak chtěli ukázat, že jsou lepší než ostatní fans. A jak tak nad tím přemýšlím, něco na tom možná bude…. To by bylo všechno OK. Ale v kapele jako takové je to strašné. Tomovi přeskočilo. Pořád mě popichuje, nadává mi a ponižuje. Ani neví, jak mi tím ubližuje! Právě on. Je mi v srdci blíž, než kdo jiný a on dělá tohle!! Ale proč tak najednou?
„Hele, napadl mě nový námět na písničku, podívej.“ Tom před sebe vytáhl papír s textem a vyzívavě se podíval na Billa. Neviděl jsem a tak jsem se přisunul blíž, abych lépe viděl. Pro mě to bylo to nejlepší řešení, alespoň jsem mohl být blíž a cítit jeho vůni a teplo jeho těla. Chtěl jsem se podívat, ale jeho reakce mě zaskočila. Odstrčil mě, vstal a vyštěkl.
„Co se na mě lepíš? Bože a ještě k tomu smrdíš, to je děs. Fuj, jdu pryč!“
„Ale, Tome, dyť používám ten parfém, co jsem dostal od tebe..“
„Mlč. Už tě nemůžu poslouchat. Fakt se s tebou už nedá normálně bavit. Nechci se s tebou vlastně bavit!!“ řekl a třískl za sebou dveřma. A já jsem zůstal sedět na gauči a přehrával si, co jsem slyšel. Avšak pochopit mi to nešlo. Co se stalo? To fakt smrdím?! To je blbost. Ach, Tome, jsi pro mě moc důležitý, prosím, vrať se mi!!!
Co jsem to udělal pomyslel jsem si. Bože, že smrdí, jsem fakt úplný pitomec. Vždyť on voní jako nikdo na světě!! Nikdo se mu nevyrovná jeho vůní, kterou nikdy nevymámíte ze své mysli.. Bože, co to zase melu?! Ale nemůžu za to.. nedokážu vedle něj pomalu sedět, natož když se přisune vedle mě a dotýká se mých kalhot svým vynikajícím hubeným tělem. Já ale nejsem gay! Nedokážu si to vysvětlit. Ale prostě nechci být s ním v kontaktu. To jsem přece já, Tom Kaulitz, který už dostal tolik holek, že se to nedá ani spočítat! Dost. Jdu dneska pařit. Seběhl ze schodů do předsíně popadl svojí novou bundu, vyměnil čepku, aby ladil a vyběhl z domu do temných ulic večera. Byl slyšet jen třískot zabouchnutí dveří a vzlyky vedoucí z prvního patra.
Bill seděl na pohovce a brečel. Už nedokázal zadržet stále narůstající smutek a zoufalost v jeho drobném tělíčku. Nedokázal pochopit proč. Proč jeho bratr, jeho dvojče, kus jeho sebe samého s ním nechce mluvit, nechce s ním být a nechce s ním mít ni společného. Už nemohl dál. Otevřel postraní skříňku v jeho pokoji a vytáhl láhev pití. Tu dostali s Tomem na jejich narozeniny. Jak byli šťastní. Konečně 18. Slíbili si, že si tu flašku nechají, co nejdéle a otevřou teprve při mimořádné příležitosti. Už už se chtěl napít a flašku načnout, ale rozmyslel si to. Ač se k němu bratr chová, tak, jak se chová, nemůže ho zklamat a porušit slib. Vrátil flašku zpátky a vytáhl tu vedle. Zhluboka se napil a nechával působit nával alkoholu a odevzdával se uvolňujícím pocitům. Nevypil toho moc, neměl rád alkohol, ale nenašel jiné východisko. Najednou nad tím začal uvažovat.
Z ničeho nic vstal, oblékl si mikinu, přehodil přes sebe bundu a vyběhl ven. Rozhodl se najít Toma a všechno mu říct. To, jak moc ho miluje a co pro něj znamená. Nebylo to způsobeno alkoholem, jen působil jako záminka. V Billovi se nahromadilo odhodlání spojené s už nesnesitelným zoufalstvím. Šel rázně ulicí a nevnímal ani sem tam pištící fanynku žádající o podpis. Věděl, kde bude. Kam chodí každou volnou noc a kde je k mání nejvíc holek.
V klubu bylo spoustu lidí, avšak Bill věděl, kde Toma najde. Šel dál uličkou a chtěl zahnout doprava, kde bylo zákoutí s židlema, kde seděla vždycky Tomova parta, avšak nezahnul. Zastavil se a pohlédl na parket. Právě hráli pomalou písničku a na parketu bylo spoustu zamilovaných i přátelských párů. Byl tam i Tom, který do druhé skupiny určitě nepatřil. Odvážně se svíjel na place objímajíc štíhlou hnědovlásku. Hladil jí vášnivě po zádech i zadní části těla a něco jí šeptal do ucha. Billa bodlo u srdce. Teď nebo nikdy.
Šel po parketu mezi svíjejícími se páry odhodlaně, jako kdy jindy. Tom měl zavřené oči a dál hladil onu neznámou dívku. Představoval si, jak už je s ní někde v pokoji, jak to skončí jako vždy a Bill bude zapomenut. Ale neustále se mu místo tváře dívky jevil Bill. Jak ho hladí, objímá, cítí jeho vůni a teplo. Vzrušení narůstalo, když v tom ho někdo uchopil za rameno. Odstoupil od dívky, naštvaně se, že byl vyrušen z myšlenek, otočil. Jaké bylo jeho překvapení, když tam stál Bill!! V duchu se zatetelil, jako malé dítě, které dostalo svou vysněnou hračku, ale rychle se zase vrátil do reality. Chtěl zapomenout, tak proč tu je?!
„Musím s tebou mluvit. O – sa – mo – tě.“ řekl jen Bill čekajíc reakci.
„Promiň“, utrousil Tom směrem k dívce a s návalem vzteku chytil bratra za triko a odtáhl z dohledu lidí. Přitiskl ho na stěnu a chytil pod krkem. Bill byl vyděšený, takového bratra neznal. Tom však své vzrušení které se měnilo v zlost už nedokázal udržet. Stisk bratrova krku ještě zesílil a křikl.
„Co tady děláš? Hm..? Kdo tě tady chtěl? Říkal jsem, že tě nechci vidět, že s tebou nechci mluvit. N – E – CH – C – I už s tebou být, nedokážu se na tebe už ani podívat. Proč jsi sem přišel? Kdybych si chtěl s tebou povídat, zůstal bych doma a nezašel sem, kde nejsi TY, chápeš? Tak proč jsi sem přišel?“ Tom povolil stisk, ale zlost vněm neustoupila. Už to ale nebyla zlost na Billa, ale na sebe samého, že je takový zbabělec.
„Proto“ řekl Bill a z posledních sil se nahnul k Tomovi a políbil jej. V tom polibku bylo řečeno vše, Jak moc ho miluje, že každý večer nemyslí na nikoho jiného, než na něj. Že bez něj nedokáže žít. Tom polibek opětoval. Už nedokázal zapírat sám sobě…
autor: Barush
betaread: Ter
týýýjo až mi tekly slzyyyy… :-* wow to je nádherný x)
Co tady děláš? Hm..? Kdo tě tady chtěl? Říkal jsem, že tě nechci vidět, že s tebou nechci mluvit. N – E – CH – C – I už s tebou být, nedokážu se na tebe už ani podívat. Proč jsi sem přišel? Kdybych si chtěl s tebou povídat, zůstal bych doma a nezašel sem, kde nejsi TY, chápeš? Tak proč jsi sem přišel?"
chudák Bill :((