Milý Ježíšku, chci novou Gibsonku… a Billa

autor: Bitter

Já wim, do wánoc času dost, ae sem se prostě nudila no… tag snad se wám to bude líbit XD

Otevřel dveře svého pokoje a první, čeho si všiml, byla obálka za oknem. Pousmál se.

Byl to dopis Ježíškovi, Billův dopis. Měli už odmala takový zvyk, psát si, co by chtěli a Bill napsal. Nebylo by to až tak překvapující, kdyby si naposledy psali i minulý rok, jenže oni nepsali už pěknou řádku let. Přišla sláva a na nějaké psaní Ježíškovi každý zapomněl a najednou má Tom za oknem obálku. Podal si jí a začetl se do dopisu.

Milý Ježíšku…. je to dlouho, co jsem nepsal a omlouvám se 🙂
Nebyl čas. Semlelo se toho tolik, sám to jistě víš. No, ale teď jsou Vánoce a poprvé za dlouhou dobu máme volno celej měsíc, tak ti píšu.

Letos bych chtěl… ani nevim co. Co taky? Původně auto, ale bez řidičáku maximálně tak koloběžku. Budu na ní drandit s děckama na hřišti u pošty a všichni ze mě budou mít prču. A ty taky. No, takže koloběžku asi nee 😀 Tak snad nějakou kšiltku? Já vím, že ty jseš na ně expert.
Tak děkuju, papa, Bill. Příští rok zas doufám napíšu.
PS.: Mám tě rád, Ježíšku.

Při péesce mu vyhrkly do očí slzy. Mám tě rád…. To on jeho taky, a kdyby jen to, byl by rád.
Sedl si ke stolu a vzal první papír, co našel, propisku a chtěl začít, jenže co napsat? To, že nechce auto ani koloběžku, ale jeho? A vlastně proč ne. Napíše Ježíškovi.

Milý Ježíšku,

psal jsem naposled tak před třinácti lety, a to jsem chtěl, aby se rodiče nerozvedli a taky autodráhu. Tenkrát jsem na tebe přestal věřit, protože naši se rozvedli a autodráha taky nikde. Ale už je to dlouho a máme novýho tatínka. No a autodráhu už taky nechci. Na hraní mám teď něco většího. Koupil jsem si Cadillac.

Tak co vlastně chci? Proč tě po třinácti letech zas otravuju? Protože já, já chci, milý Ježíšku, novou Gibsonku a hlavně jeho… Billa…

Nečteš blbě, nový brejle nepotřebuješ, fakt je tam Billa. Já vím, že je pořád se mnou, a že se máme rádi, ale v tom je ten problém, víš? Rozešel jsem se s jednou holkou a dost jsme se hádali a ona se mě zeptala, jestli jsem někdy někoho miloval a já řek že jo, ale ona to není, pak jsem o tom přemejšlel a s hrůzou si uvědomil, že jedinej, kdo by zapadal, je právě on. Bill, moje dvojče, kdybys náhodou nevěděl. Pro něj jsem tady ve dne v noci, pro něj bych udělal cokoli, jemu maximálně důvěřuju, pro něj bych umřel. A co jiného je láska, něž tohle všechno? Docela se mi to dařilo potlačit, až do té noci, co se mi zdál ten sen. Ráno jsem si uvědomil, že jsem ztracenej. Teď už to byla láska se vším všudy. Ani si neumíš představit, jaký je to těžký, chovat se před nim normálně, když bych ho nejradši povalil a radši nedomejšlet, co všechno s ním udělal. A pak přišla další pecka, a to když jsme se na narozky opili a on napsal na net, že je teplej. Tenkrát mi došlo, že je to vlastně kluk! Já vím, je takovej celej život, ale mně to jaksi uniklo. Teda ne, že bych o něm snil jako o holce, to ne, ale prostě jsem si to neuvědomoval. Takže nejenže jsem se zabouchl do dvojčete, Tom Kaulitz je ke všemu teplej! Pecka, co?

Takže Ježíšku, prosimtě, ať se stane zázrak. Původně jsem chtěl velkou krabici, ve který by byl zabalenej Bill, ale teď chci nějakej zázrak, kterej by mě toho všeho zbavil. Snad jsem nezlobil tolik, abys to nemohl zařídit.

Tvůj Tom.

Musel se začít smát. Z rádia hrála Cascada Last X – mas a on tady smolí dopis, ve kterym chce pod stromeček krabici s Billem. Vstal od stolu a odešel pryč. Za Andreasem, přijít na jiný myšlenky. Jenže ve chvíli, kdy se za ním zavřely dveře, se do jeho pokoje vkradla vysoká černovlasá postava, která měla do Ježíška hodně daleko.

Už odmala byl maximálně zvědavej a někdy na to docela dost dojížděl, ale on si nemohl pomoct. Kolikrát už dostal, když byl malej, na zadek, protože všude lez a všechno musel vědět… milionkrát. A kdyby tady Tom byl, chytl by další, ale Tom je pryč, šel za Andreasem a nedal mu ani vědět, jestli četl ten dopis, nebo jestli mu napsal, což ho vedlo k nepříčetnosti. Netrpělivost a zvědavost, touha vědět hned všechno, to zavinilo něco, co původně osud s jejich životy neplánoval. Ale koho zajímá, co si osud plánuje? Jeho? Ani omylem.

Bill za sebou potichu zavřel a hledal dopis. Ten od něho našel hned a na stole byl další papír. Začínal slovy milý ježíšku, takže si automaticky domyslel, že je pro něj. To, že pro něj není, pochopil docela rychle. Roztěkaně položil papír zpátky a utekl k sobě do pokoje.

Máma měla pravdu když mu říkala: nehrab nikam, kde ti to nepatří. Kdyby poslechl, nemusel teď v naprostém šoku přešlapovat po pokoji jak tygr v kleci.

24.12. Vánoce

Celá Kaulitzova rodina byla zalezlá v obýváku u stromečku, teda až na jednoho. Ten ležel ve svém pokoji s tím, že je mu děsně zle, a že bude radši spát.
Všichni si postupně dali dárky a Tom se rozhodl, že ještě pude za Billem, a pak si pude taky lehnout.

Bill mezi tím v jeho pokoji realizoval svůj plán. Tom chtěl velkou krabici s ním, tak mu jí dá. Postupně slepil velkou krabici beze dna, obalil ji oranžovým papírem a převázal červenou stužkou. Zavázal ji tak, aby hned po otevření stěny spadly na zem. Dal si doprostřed koberce pár polštářů, nasadil na sebe krabici a modlil se, aby tam Tom nezkejsl dlouho. Připadal si jak blbeček. Ale co, přál si Tom jeho? Přál, tak co měl dělat. Zabalit se a dát se pod stromeček v obýváku? Rodiče by asi měli mírný šok. Takhle předstíral, že je mu zle a bylo.

Seděl na polštářích a přemýšlel co udělá, co řekne, až ho Tom „rozbalí“.
Skočí na něj a políbí ho? Nechá Toma, ať udělá první krok? Nevěděl co.

Konečně se otevřely dveře a on zapomínal dýchat.

Tom zůstal zaraženě stát. Obešel krabici a položil dárky, které dostal, na stůl. Původně chtěl ještě za Billem, teď byl ale přednější tenhle dáreček. Podle barvy papíru a stuhy poznal, od koho je. Máma používala bílou a růžovou, táta modrou a stříbrnou a on zelenou a žlutou. Červenou a oranžovou měl vždycky Bill.

Přibližoval se ke krabici jako ke kleci s příšerou a opatrně rozvázal stuhu, načež na něj málem spadlo jedno víko. Málem spadl taky, když viděl Billa, sedícího na polštářích.

,,Co… co to má bejt?“
,,Dárek.“
,,Dárek?“
,,Napsal sis o mě přece, nebo už mě nechceš?“

Tentokrát už Tom padnul opravdu, ale jen na kolena.

,,Ale jak… jak…“
,,No přišel Ježíšek, narval mě do krabice a odnes sem.“ Tom se jen usmál. Vzal do dlaní Billovy tváře a pomalu si ho přitáhnul.

,,Děkuju, Ježíšku.“ Špitnul těsně před tím, než ho políbil.

autor: Bitter
betaread: Janule

34 thoughts on “Milý Ježíšku, chci novou Gibsonku… a Billa

  1. no teda! originálnější povídku jsem snad nečetla! no a že se Vánoce zrovna neženou, nevadíxD

  2. Vím, že tohle nesouvisí, ale musím prostě nějak reagovat..xDD
    Tak se tak dívám na ty vaše děsný Twincesty.. Říkám si, že je to hloupý, jelikož největší drsnej twincest je to, že mu položí ruku na rameno..(xDD), ale nejvíc mě dostala věta "a následně se mu pokoušel nacpat pusu až do obličeje"  Já nevím, myslím, že strkání pusy až do obličeje vypadá úplně jinak.. Třeba takhle:
    http://www.youtube.com/watch?v=YyZXY-mDWFQ&feature=related
    Toto jsou taky dva kluci na koncertě, a myslím, že sami musíte uznat – tohle je trošku větší náznak náklonnosti, no ne?xDD Lol…

  3. Eii: to je sice pravda, ale musíš brat v potaz to že Tom a Bill jsou sourozenci… V jejich případě by toto na konzertech nemohli…nebo jo?

  4. Pane bože!!!Ježíšek je ten kdo tohle napsal,protože to je skvělej dárek jak si prozářit ještě víc tenhle už sluníčkovej den :)Takže díky Bitter…ehm vlastně ježíšku 😀 Krásnýýý

  5. To je krásný ♥ Líbí se mi ten nápad, Ježíšek. Úplně jsem si vzpomněla na ty Vánoce *zasněný pohled* xD

    Eii: No, já zase myslím, že je hloupý, že sem chodíš, když tenhle pairing nemáš ráda. Jestli jsi chtěla ukázat svou perfektní slovní zásobu, tak si můžeš jít jinde, my na to nejsme zvědaví. A asi Tokiáky moc neznáš, protože to bys věděla, že oni jsou bratři – dokonce DVOJČATA – a kdyby něco takového na koncertě provedli, tak by je mohli i zavřít, víš? Když prostě nejevíš zájem o tyhle stránky nebo vztah mezi Billem a Tomem, nikdo tě tady nedrží.

  6. Juj to je sladky:). Muzu se pridat?
    Mily Jezisku… vim casto sem toho chtela hodne, ale ted by mi stacila krabice s moji Theruskou.
    Jinak strasne pekna ffka 🙂

  7. Terezka: Hej, kdo tu používá stejnou přezdívku, jako já?
    Já chci do krabice s mojí Terinkou a rovnou za klukama do Německa! Vyzkoumat, jak se to má s Tomovejma vlasama, potvorou Natalií, úchylnym Jostem, géčkama, co žijou milostnym životem,… No a skončíme tak, že Teri.K jim bude dělat překladatelku, jelikož perfektně zvládá 5 jazyků (že, miláčku? xD) a já budu hlavní organizátorka twincestních vystoupení dvojčátek. 😀 Pohupování für immer! xD

  8. Je to milé, číst si na Velikonoce o vánočních dárcích, zvlášť o tom úžasném dárečku, který připravil Bill pro Toma 🙂

  9. ja ci taky mit billicka jako darecek:O) moc krasna povidka moc moc mocinky moc se mi libila upa sweet jakoo:-) jeziiskuu ja ci taky taky darecek!!:O(:-)

  10. já chci taky tokový dáre ježíšku.nešlo by zařídit,aby tam byly oba???prosííííííííím

  11. Škoda, že to tak není doopravdy 🙂 ale jsem za to ráda 🙂 protože bych to nemusela přežít 😀 Takže ať už jsou zase Vánoce 🙂

  12. Jo! Jo! Našel ten druhej dopis!^^:D
    Tohle bylo kouzelný! Miluju všechny tyhlety začátky^^ Vůbec jsem nečekala, jak se to vyvine. Při větě "Dal si doprostřed koberce pár polštářů, nasadil na sebe krabici a modlil se, aby tam Tom nezkejsl dlouho." jsem se začala jak ten blbeček culit a culila se až do konce, jak to bylo roztomilý:))) Napětí mě na konci neminulo – ještěže se Bill nezabalil v obýváku, to by mu nemohl dát pusu, awww:))) Díky!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics