Naše hvězdná noc

autor: Bill’s Lollipop
betared: Janule

Seděl tam. Byl tak krásný, sladký, roztomilý, smyslný prostě dokonalý. Upřeně jsem na něj koukal z terasy. Seděl na trávníku uprostřed zahrady a spokojeně papkal jahody. Je šíleně roztomilý. A i když je teprv začátek června, je horko jako v peci, takže můj malej bráška má na sobě jen plavky, které mu skoro až padaly z jeho útlých boků. A kvůli tomu z něj nemůžu odtrhnout oči. Byl tak krásný… vím, že se opakuju, ale on je váážně totálně dokonalý.
Je to už pár týdnů co jsem si uvědomil, co pro mě znamená. Že ho miluju. Ale přesně tak jak bych neměl. Ne jako svého brášku, ale…jako přítele, partnera, i když bohužel nejsme spolu . Mám i takový pocit, že on cítí to samé. Vlastně můžu děkovat za ten Andyho nápad hrát na tý párty flašku a tý střeštěný holce, co vymyslela úkol, že se s Billem musíme políbit. Já nebyl proti. A ani u Billa jsem nenašel žádný známky protestu. Ba naopak jsem měl pocit, že v těch jeho nádherně čokoládových očích se objevil plamínek radosti.

„Chceš taky?“ vytrhlo mě ze vzpomínek bráškovo volání.
„A dal bys mi jednu?“ šel jsem pomalu k němu a sedl jsem si naproti.
„No… že si to ty,“ uculil se, vzal jednu jahůdku a pomalu se s ní přibližoval k mým rtům a já jen mlsně očekával tu dobrotu. Ale Bill se zasekl a jahodou mi přejížděl po rtech a vždy, když sem jí chtěl chytit a sníst, ucuknul. Takhle si se mnou hodnou chvíli pohrával, tak jsem si nepozorovaně vzal svojí a mlsně se do ní zakousnul.
„Hey! To je moje! Ty podvádíš!“ smál se na celé kolo.
„No…jestli chceš, ještě ti jí můžu vrátit xD“ nabídl jsem mu… no nejsem já na něj ale hodnej? „Hmm…“ kouknul na mě rozzářenýma očima… „Tak dobře!“ usmál se.
„Cože?!?“ ani jsem to skoro nedopověděl a bráška se na mě vrhnul. Začal mě líbat a povalil mě na záda na trávník. Samozřejmě jsem se nenechal dvakrát pobízet a začal jsem spolupracovat. V ústech měl pořád krásně nasládlou chuť jahod. Z našeho jemného a pomalého polibku se stával vášnivější a dravější. Hladil jsem ho na zádech a on mě na krku a bocích. Po chvíli jsem se ale poplašeně odtáhnul.
„Někdo nás může vidět…“ sice to byla celkem blbost, protože rodiče odjeli. Sousedy nemáme, protože se nedávno odstěhovali, z ulice sem vidět nebylo a bylo už i celkem pozdě, takže padala tma.
„Nikdo nás neuvidí… neboj se…“ zašeptal mi smyslně do ouška a jemně mi skousl ušní lalůček. Neubránil jsem se slastnému vzdechu. Cítil jsem, jak se Bill usmál a přesunul se na můj krk, který v momentě začal zasypávat miliony drobných dětských pusinek. A přesto plnily svůj účel a mně se nadmíru líbily. Odvážil jsem se mu sjet rukou až na zadeček a jemně jsem ho hladil. Bill zasténal. Bože, taková slast pro moje uši. Nebe se pomalu začalo plnit tisíci hvězd. My si jich však nevšímali. V tuhle nádhernou chvilku pro nás existoval jen ten druhý. Jen on a jeho dotyky a polibky s nádechem jahod.

Bill mi pomalu sundal moje výjimečně krátké tričko a hned na to mě laskal svým hbitým jazýčkem na hrudi. Musel jsem si skousávat ret. Přece jen. Jsme venku a někdo by to mohl slyšet. Bráška mě jemně, avšak intenzivně hladil po bříšku. Spokojeně jsem vrněl a občas i zasténal. Dech nás obou se postupně zrychloval. Srdce mi bušilo jako o závod. A jen pro něj. Pro Billa, mou lásku. Vždy říkal, že čeká na tu pravou lásku. Já jí právě našel.

Pomalu a něžně jsem se přetočil nad něj. Šortky co sem měl už byly dole a válely se někde nedaleko od nás. O to jsem se ale nezajímal. Jediné, co mě zajímalo momentálně nejvíc, bylo Billovo bříško, přímo volající po něžném, jemném a láskyplném laskání. Doplazil jsem se jazykem až k pupíku a kroužil okolo něj a pomalu bráškovi sundaval plavky. Bill se ani nějak nesnažil kontrolovat nebo dokonce tišit své slastné steny. Toho jsem se bál. Umlčel jsem ho dlouhým a vášnivím polibkem.
„Chci tě, Tome! Moc tě chci!“ zašeptal mezi polibky… rozhodl jsem se to neprodlužovat. Plavky jsem odhodil stranou a už už jsem se chystal vzít ho do úst, ale…
„Ale ne takhle…chci… chci aby sis mě vzal! Chci se s tebou milovat!“ ztěžka to dořekl a okamžitě ale zrudnul.
„Bille… jsi si jistý…?“
„Nikdy jsem si nebyl jistější… Tomi… chci, abys věděl jedno… miluji tě!“ řekl touhou zastřeným hlasem a otočil se na bříško. Ještě jsem ho chvíli laskal. Pak jsem ale naše těla konečně spojil v jedno. Pohyboval jsem se něžně a pomalu, ale Bill se začal nadzvedávat proti mému klínu. Pochopilj sem a zrychlil. Začal jsem přirážet. Jednou rukou jsem ho hladil po bocích a druhou mu zajel do klína. Oba jsme vyvrcholili najednou. Unaveně jsme se schoulili v náručí toho druhého. A spokojeně si vychutnávali tuhle chvíli.

„Miluju tě…tohle…moc to pro mě znamenalo a moc dlouho jsem si to přál… děkuju,“ políbil mě… a mě poskočilo srdce radostí.

Ještě nějakou chvíli jsme tam leželi v objetí, koukali na hvězdy a šeptali si do oušek sladká slůvka. Teď už jsem věděl co to je pravá láska, o které jsem ještě před rokem pochyboval. Moje pravá a životní láska je můj mladší bráška…

autor: Bill’s Lollipop