Konečně – dnes odjíždíme s Billem na dovolenou a už se nemůžu dočkat, až si ,,odpočineme“ od světa a všech těch kamer a foťáků.
Hned to odpoledne co jsme přijeli, jsme se šli zchladit k moři. Voda byla příjemně chladná a my se jí nemohli nabažit. Stejně tak jako sebe. Pili jsme ty nejrůznější koktejly a užívali a užívali volna.
Jeden den byl ale osudný. Když jsme tak zase leželi na lehátku a vášnivě se líbali, Bill se ode mě prudce odtrhl.
,,Tome, foťák!!!“
,,Co? Jakej foťák?“ nic jsem nechápal.
,,Tam – někdo nás vyfotil!“ začal hystericky křičet a já, když jsem se vzpamatoval, jsem se rozběhl za tím parchantem, co nám lezl do soukromí.
Chvíli jsem za ním běžel…
Bohužel jsem ho ale nedoběhl a vrátil jsem se na pláž. Bill tam už nebyl. Šel jsem teda na pokoj, kde jsem ho našel ubrečeného na posteli.
,,No táák… nebreč, to se vysvětlí,“ snažil jsem se ho uklidnit.
,,Ne, nevysvětlí. Prostě nás nachytali a teď se o tom dozví celej svět, chápeš to? Sme v hajzlu!“ rozbrečel se ještě víc.
Netušil jsem co mám udělat, já sám jsem byl v šoku!
Chvíli jsme jen koukali nepřítomně před sebe… Radši jsem nic neříkal, protože jsem se bál, abych Billa ještě víc nerozzuřil. Párkrát se mi to už stalo. To nepříjemné ticho, které už mi málem roztrhalo uši, po chvíli přerušil Bill. Bohužel ne podle mých představ..
,,Tome, jedeme domů!“ Co? Teď, když máme dovolenou našich snů? Sice už jsme tady týden, ale mě to prostě nestačí!
,,Halooo! Posloucháš mě?“
,,C-co? Jo… no… teď chceš jet domů?“ Cosi jsem ze sebe dostal.
,,No a ty bys tady snad ještě zůstal? Tome, máme malér jako prase, tobě to snad ještě ani nedošlo, ne…“ zase se ho začal zmocňovat vztek i když vlastně měl pravdu.
,,No dobře, máš pravdu. Zítra pojedeme domů.“ Jen kývl hlavou a zmizel v koupelně.
…
Druhý den jsme už ráno nastupovali do letadla. Pokaždé, když si na to Bill vzpomněl, začal nadávat. Nevím, ale mě to ani nijak nepřipadalo… Byl jsem naprosto v klidu, i když bych neměl. Prostě mi to pořád ještě nedošlo.
To se ale změnilo, když jsme dorazili. Hned v první trafice na letišti jsem uviděl článek v novinách: ,,SKANDÁL: DVOJČATA Z TOKIO HOTEL UDRŽUJÍ INCESTNÍ POMĚR!“ Pod ním byla fotka nás dvou, jak se líbáme na lehátku! Billovi to samozřejmě neušlo a hned řekl Sakimu, ať je jde koupit. Když uviděl titulní stranu, byl z toho celkem vykolejený. Podíval se na nás s nechápavým výrazem a my raději popadli z jeho rukou časopis a nastoupili do auta.
V něm dostal Bill doslova hysterický záchvat! Já na to jen koukal a sprostě nadával, že toho hajzla zabiju! Přibližně za 15 minut mi zazvonil mobil. Byl to David…
,,Ehm… Halo? Davide?“ Jeho proslov mě vůbec nepřekvapil.
,,Sakra! Jak si to vůbec představujete? Máte ponětí jaký s tím vaším vztahem budou problémy? Jste normální? Tohle až se dozví celej svět, tak jste pěkně v prdeli, protože tohle prostě lidi nepřekousnou a s kariérou bude konec!! Já z vás asi dostanu infarkt!“ Myslím, že to bylo slyšet na pět metrů daleko a Bill se tiše rozbrečel.
,,Hele nekřič, my za to nemůžeme. Toho fotografa jsme si nevšimli a …“
,,A co? Chtěl jsi říct, že se to vysvětlí? Tak to se nevysvětlí, Tome! S váma jsem skončil!“ Uf … tak to byla rána!
Za chvíli jsme dojeli do hotelu. Bill se zhroutil z posledních sil na postel a já jsem ho následoval.
,, No tak… Billi. Nebreč, my to zvládnem!“ snažil jsem se ho trochu uklidnit, i když bych to samé potřeboval já.
,,Tome, já se bojím… já o to všechno, slávu a fanoušky, nechci přijít!“ z očí se mu hrnuly potůčky slz.
,,Já vím, pokusím se s tím něco udělat!“ zatím mě ale vůbec nenapadalo co. Jen jsem ležel vedle něj na posteli a hladil ho po vlasech. Stačila chvilinka a oba jsme tvrdě usnuli.
…
Následující dny nestály za nic. Titulní stránky časopisů plnily naše fotky z dovolené a naše kariéra se zdála být úplně ztracená. Depka zdaleka nekončila, spíš naopak. Bill jedl prášky na uklidnění a já byl úplně na dně nejen kvůli tomu, že jsme mohli v klidu jít po ulici, ale že se na mě ani jedna holka nevrhla, ale raději na mě vrhla ponižující a znechucený pohled. Ne, že bych byl takovej parchant, když mám Billa, ale dělalo mi to dobře, když byl o mě zájem. Taky Gustav s Georgem se na nás vykašlali. Nemohli to prostě pochopit. Saki se na nás sice nevykašlal, ale nebyl nám už nic platný.
…
Tuším… byly to dva týdny od toho, kdy začalo to peklo. Bylo něco málo po jedenácté dopoledne a mě vzbudilo prudké bouchnutí dveří. První co mi problesklo hlavou bylo, že Bill zase objevil nějaký nový článek o našem ,,zakázaném vztahu“ a rozzuřený se vrátil domů.
Nebyl jsem daleko od pravdy, ale měl poněkud dobrou náladu. Skočil na mě na postel a křičel: ,,Tome, koukni, honem! Podívej se co jsem objevil!“ zamžoural jsem očima a snažil se přečíst titulek novin, které přinesl. Nechtělo se mi zase číst to samé dokola, ale jakmile jsem rozeznal písmenka a došel mi význam těch slov, nemohl jsem tomu uvěřit! Bylo tam napsáno: ,,TOKIO HOTEL BYLI ZAVRHNUTI VŠUDE, JEN V ČESKU JE MILUJÍ VÍC NEŽ DŘÍV!“
,,Em… co? Co to je?“ zeptal jsem se zmateně. ,,Přece… oni na nás nezapomněli! Mají nás pořád rádi, Tome! Čti dál ..“ začetl jsem se teda dál…
,,Slavná dvojčata Kaulitzova byla před dvěma týdny nachytána při polibku na dovolené na Maledivách. Od té doby se toho mnoho změnilo, jejich incestní vztah se provalil a celý národ je zavrhl. Jen v sousední zemi je tomu jinak. České fanynky jakoby ještě dlouho před odhalením tušily o tomto poměru, a nebo o něm dokonce snily a doufaly v něj. Nyní se vzbouřily, že chtějí TH zpět a ještě víc. Je jen ve hvězdách, jak tenhle příběh slavných dvojčat a teď už páru, dopadne.“
,,No ty vole!“ nic inteligentnějšího ze mě v tu chvíli nevypadlo.
,,Je to… skvělý, že? Jen mi nejde do hlavy to, jak je tam napsaný, že o nás už něco věděly nebo aspoň tušily…“ hodil zamyšlený výraz. Fakt jsem nevěděl jak mám reagovat, jestli to třeba není blbost… taky takhle po ránu na mě vybalit takovou novinu!
,,Hej, vnímáš mě?“ zeptal se dotčeně Bill, čímž mě vytrhl z přemýšlení.
,,Ee… jo. Promiň, je to na mě trochu moc hned tak po probuzení! Je to super, to jo, ale… co je nám to platný? Kluci se na nás vykašlali, David to samý… nemáme kapelu, producenta nic… to jsi asi trochu nedomyslel,“ usmál jsem se na něj a dal mu malou pusu. Trošku zesmutněl.
,,Hele, uvidíme, jak to půjde dál a zatím tě teď pozvu na oběd, co ty na to?“ dal jsem návrh. ,,Tak dobře,“ přijal a usmál se na mě.
Druhý den mi zazvonil mobil. Wow, ten zvuk jsem dlouho neslyšel. Vždycky mi volal jen David, kluci nebo někdo z týmu.
,,Halo?“ nemohl jsem tomu uvěřit, byl to Saki.
,,Ahoj, Tome. To jsem já.“
,,Čau, Saki. Co se stalo? Rád tě slyším.“
,,Mám pro vás dva návrh. Mohli by jsme se tak za hodinu sejít?“
,,No jasně, tak za hodinu v baru naproti.“
Netušil jsem co by mi chtěl a Bill taky ne, proto nás pak naprosto vykolejilo, když přišel i Gustav a Georg.
,,Ahoj, kluci.“
,,Ahoj,“ na víc se ani jeden z nás nezmohl. Saki hned spustil.
,,Víte, že já vás neodsoudil a pořád stojím při vás. Četl jsem ten článek v novinách o těch fanynkách. A… myslím, že by jste mohli začít znovu a nějak toho využít. Zařídil bych koncert v Česku a myslím, že by jste se mohli dát zase dohromady,“ koukali jsme na něj jak na pitomce, až Bill konečně promluvil.
,,Počkej… to by bylo vážně fajn, ale jak to chceš udělat, když nemáme kapelu a všechno to kolem…“
„My by jsme hráli s váma,“ řekl nesměle Gustav.
,,Vy… vy se už na nás nezlobíte?“
,,Ne, byla to blbost, přiznáváme to.“
,,Tak co? Berete to?“ zeptal se myslím že dost zbytečně Saki.
,,No jasně!“ vykřikl jsem a objal šťastně Billa.
O MĚSÍC POZDĚJI:
Doufal jsem a ono se to vážně vyplnilo. Koncert jsme uspořádali a vážně se povedl. Fanynky byly nadšené a na transparentech měly nápisy: Bill + Tom nebo Twincest 4ever. Zajímavý slovo… Nicméně, začaly nám zase chodit dopisy nejen z Česka, ale i z ostatních zemí, ve kterých se nám naši fans omlouvali a podobně. Taky David se nám ozval, ale my ho odmítli. Teď nám dělá producenta Saki..
Začali jsme znovu a stálo to za to! Teď už nemusíme nic skrývat… a jsme šťastní! Ti nejšťastnější človíčci na světě! A to jen díky jim… Našim Českým fans! 😉
autor: BlackFairy
betaread: Janule
betaread: Janule
Heeej to je hustýýý,jako kéž by to byla pravda
tak to je drsnýý, supr 🙂
jéé to je teda úplně nádherné x)
přála bych si aby to byla pravda. x)
teďka si cestují v USA,Americe a všude jinde a my nic 🙁
radši at spolu chodi než aby si bill našel nějakou holku to by mě fakt nasralo….
viuuuu…to bylo hezký..aaach kdyby se to stalo…my twincestní dušičky bychom byli bez sebe a oni by si mysleli, že je konac. A to navíc je nás i dost v jiných zemích ne? 🙂
Výborné 🙂