autor: Bitter & Becs
Bitter – Bill (Bee, Bambi) Tom z Rumors – kurzíva
Becs – Bill (Billy) Tom (Tommy) z Insomniaxu – klasický text
„Asi budu zvracet,“ přiznal Bill, když zaklepali na dveře, za kterými zněla hudba a hlasitý hovor.
„Určitě to zvládneš,“ povzbuzoval ho Tom a poplácal ho po rameni.
„Nesnáším tě za to, žes mě k tomu donutil,“ cedil skrz zatnuté zuby.
„Hezky si sníš, co sis nadrobil,“ pronesl vousáč mentorským hlasem. To už se ale dveře otevřely a za nimi stál Bambiho přítel Tom.
„Nazdar Tommy.“ Usmál se na kamaráda kytarista a pokynul mu směrem dovnitř.
„Bee docela vyšiloval, žes nedal do včerejška vědět. Málem mi vynadal, že nevoláš, protože se bojíš, že vám do toho zas budu kecat skrz motorku. Což mi připomíná, že ti tu nádheru můžu konečně ukázat naživo. Ale až nebude Bee ve střehu. Ještě pojme podezření, že chci odjet, a zabije mě. Všichni musí být teď tady až do konce, aby to bylo dokonalé. Už takhle má pocit, že se vše sesypalo, protože cattering to trochu popletl. Jak kdyby někdo z hostů věděl, co bylo objednaný. Nechci vidět, jak bude vyšilovat, až s Adamem dodělaj merch k nový desce a jako vždycky udělaj všichni okolo práci jinak, než se jim zadá.“ Vybalil na něj hned, a pak se obrátil na jeho bratra.
„Minule jsme se nestihli seznámit. Tom, ten omrzelej Beeho přítel.“ Natáhl k němu ruku připravený mu nic neulehčit a pohlídat si ho. Ještěže jeho Bill byl mimo doslech. Zabil by ho. Tohle nebylo zrovna v příručce slušného chování k hostům.
„Bill,“ špitnul a sklopil hlavu k zemi. Věděl, že se chová jako dítě, ale pocit trapnosti ho tak sevřel, že ze sebe nevysoukal nic dalšího.
Bratr se mu aspoň trochu snažil pomoct, a tak odvedl hovor jinam. „A kde je naše úžasná diva?“
Tom se zasmál a ukázal k minibaru, kde se jeho přítel schovával za Bec. To mu v blankytně modré košili moc nešlo, ale snaha byla.
Sotva si ho blonďák všiml, rozzářil se a vydal se jim naproti.
„Tommy!“ Výskl jak dítě a objal ho. Automaticky ho políbil na obě tváře a pak přesunul pozornost na Tommyho dvojče.
„Billy… Jsem rád, že jsi tady a v pořádku.“ Usmál se na něj jako na novorozence v kočárku, a než stihl zpěvák couvnout, byl objat a zlíbán stejně jako bratr.
„Tady Bill by vám chtěl něco říct,“ řekl Tom na úvod a kývnul na své dvojče, aby pokračovalo.
„Chtěl jsem se vám omluvit za to, jak jsem se choval, když jsme se tehdy viděli. Obzvlášť tobě, Bambi,“ při vyslovení jeho dávné přezdívky mu trochu zakolísal hlas, ale jinak se tvářil docela statečně. „Uvěřil jsem tomu, co se píše v bulváru. Já… prostě promiň.“ Znovu klopil oči k zemi a vypadal, že by byl nejradši někde na vzdálené planetě, miliony kilometrů odsud.
„S tím si nelam hlavu, nejsi ani první ani poslední. Hlavní je, že je všechno zase v pohodě. Hele, bude hodně divný, když tě pak poprosím, jestli mi podepíšeš cédéčko?“ Zazubil se a automaticky mu položil ruku na rameno, aniž by si všiml, jak je z něj mladší dvojče rozhozené.
„Máš úžasný hlas, ale nesmím to tady moc vykřikovat, nebo přiběhne Adam a zbije mě. Kdybych nebyl na tour s Tomem, určitě bych zašel na koncert.“ Chrlil na něj dál a podvědomě se naklonil do náruče svého přítele a ten mu dal ruku kolem pasu.
„Děkuju,“ zamumlal Bill a na víc se nevzmohl, protože Bambi byl jako buldozer. Jakmile se jednou rozjel, už ho nešlo zastavit. Nepsali náhodou, že trpí depresemi? Jestli takhle vypadá deprese, docela by se mu jedna hodila, aby dnešek přežil.
„A co otec, Tommy? Neprudí? V Insomniaxu taky vše ok? Měli bychom… to si děláš prdel…“ Vyhrkl najednou rozhozeně a úplně zkameněl při pohledu na dvě ženy ve dveřích. Pak mu došlo, co řekl, a připlácl si dlaň na ústa.
„Omlouvám se, to nebylo na vás. Hned se vrátím, jen musím něco vyřídit. Nabídněte si zatím něco. Jestli jsi ještě pořád vegetarián, Tommy, tak ten stůl napravo, já totiž žiju s králíkama.“ Mávl směrem ke stolu plnému jídla a pití. Tom se jen ušklíbl, protože Bee jeho a Adamovo vegetariánství nechápal. Na druhou stranu u něj to bylo pochopitelné. Dvacet let jedl zeleninu a rýži z donucení, každý, kdo se dobrovolně vzdal masa, byl podle něj idiot. Ustoupil alespoň v tom, že vybíral výhradně restaurace s co nejhumánnějšími dodavateli.
Bee vzal svého Toma křečovitě za ruku a než vykročil přivítat další hosty, pořádně si přihnul. Tom se na dvojčata jen omluvně usmál a neslyšně Tomovi naznačil rty „moje máma“.
„Mluvíš se mnou, jako bych byl neposlušný školáček,“ plácnul Bill bratra přes hrudník, když se hostitelé vzdálili. „Tu omluvu bych zvládl sám i bez tvého přičinění.“
„Stalo se. Prostě to nechme být,“ povzdechl si Tom a rozhlížel se, jestli tu neuvidí nějaké známé tváře. Bill si nabídl skleničku šampusu a polovinu do sebe hodil na jeden zátah. „Moc nepij,“ pokáral ho Tom.
„Jasně, mami,“ odpověděl uštěpačně Bill a na truc do sebe hodil i zbytek perlivého nápoje. Popadl do ruky další šampusku a zamířil pryč. Tom se také chopil nápoje a trochu usrknul. Tiše zadoufal, že se tahle návštěva nezvrhne v něco příšerného.
O chvíli později se k němu přiřítil Bambi, vzteky celý rudý a po vzoru jeho dvojčete do sebe obrátil zbytek svého růžového vína a vzal si další.
„Dnešek je naprostá katastrofa.“ Ucedil skrz zuby.
„Jo, Tom už říkal něco o jídle…“
„To vem čert. Vidíš tu harpii vedle mýho Toma?“ Slovo „mýho“ zdůraznil, a jak byl rozrušený, zase mluvil se silným německým přízvukem.
„Vypadá jako fajn paní, co?“ Naklonil Bill svou sklenku růžového směrem k tmavovlasé ženě vedle jeho přítele a nakrčil obočí.
„Má hrozně ráda lidi, hrozně ráda je poslední dobou představuje Tomovi. V žádným případě nedopusť, abys s ní ty nebo tvůj brácha byli o samotě. Hned by jí zajímala vaše orientace. No, ty bys mohl být v klidu, pořád to tajíš perfektně, ale Billyho varuj. „Promiňte, nejste gay? Ano? To je úžasné, drahoušku, ráda vás představivým mému synovi.“ Zapitvořil se a trošku upil. Začínal druhou skleničku, dovolil si pro dnešek tři, ale jestli to půjde takhle dál, budou to tři flašky a ne sklenky.
„A ta červenovlasá vedle? Ta je ještě lepší. „Já jsem modelka, znám Bambiho hoooodně roků a spala jsem s Tomem.“ Čůza. Oh bože, odstín její krve by byl perfektní na vymalování mojí a Tomovy ložnice. Jednou jsem ji potkal na focení, ani jsem si to neuvědomil, dokud mi to neřekla. Vypadá úplně jinak a řeknu ti, půlka z toho, co teď vidíš, je bakelit.“
Znova si přihnul, když si všiml, jak se k nim řítí Tom, a vystrčil bradu.
„Mě napomínáš, a pak se Rii zeptáš, jestli má větší prsa a jestli jí nemáš donést něco nealko kvůli rekonvalescenci po plastický operaci? Přeskočilo ti?“
„Jestli na tebe ještě šáhne, přemaluju naši ložnici její krví.“ Odvětil hned Bill a jeho přítel jen bezmocně zavrtěl hlavou.
„Bee, ta tvoje krvelačnost je sice roztomilá, ale mamka se může zbláznit.“
„No a co, ráda mě stejně nemá.“ Odsekl jako dítě a Tom mu sebral skleničku z ruky.
„Bee, hlavně se uklidni. Nenech se rozhodit, prosím. Slibuju, že je od tebe budu držet dál, ano?“ Rychle ho líbl na čelo.
„Miluju tě.“ Ujistil ho a vrátil se k ženám ve snaze urovnat, co jeho drahá polovička způsobila.
„V pořádku?“ obrátil se na blonďáka Tom a nedokázal skrýt pobavený úsměv. Bambi byl vždycky jako malá raketa, když se mu něco nelíbilo. A zvlášť, co se zbavil vlivu své matky, se tenhle charakterový rys opravdu projevil.
„Já ji znám taky. Setkali jsme se na jednom focení. Hrozně se tam tehdy ztřískala,“ dodal a sledoval tu plastovou princeznu, jak se koketně směje něčemu, co řekl druhý Tom.
„No tak, Bambi. Na tebe nemá. Jsi mnohem víc sexy než tahle plastelína,“ pokusil se o povzbuzující tón a pohladil ho po paži.
„Jo, na mně jsou umělý jen zuby.“ Uculil se a koketně naklonil hlavu v imitaci Riy a našpulil rty. Pevně sevřel jeho nadloktí, když viděl, jak zrzka vystavila dekolt a naklonila se k JEHO Tomovi.
„Bože, já ji vážně zabiju. Nebo za ty její nastřelený vlasy odtáhnu na zahradu a utopím ji v bazénu. Kde je vůbec Billy?“ Radši se k celému výjevu otočil zády, ale Tommyho držel pořád.
„Někde se tu potuluje,“ pokrčil Tom lhostejně rameny.
Pravdou však bylo, že Bill stál nedaleko od nich. Obracel do sebe další skleničku a přísným pohledem si je měřil. Nemohl si nevšimnout Billova koketního chování. To jak se před jeho bratrem nakrucoval, ty letmé doteky, co si vyměňovali. Ať mu nikdo netvrdí, že mezi nimi nic není. K němu se Tom choval jako k nějakému nezbednému harantovi a celou dobu se jen šklebil. Jakmile se dostane do Bambiho blízkosti, najednou září jako sluníčko a rozhazuje úsměvy na všechny strany. Cítil, jak mu žárlivý vztek zaplavuje vnitřnosti a alkohol kolující mu žilami ho v tom jen podporoval. Toma si vzít nenechá, to tedy ani náhodou.
Postřehl, že Bambi věnoval bratrovi poslední flirtující úsměv a odcházel někam do útrob domu. To byla jeho šance. Promluví si s ním z očí do očí a řekne mu, že ho prokoukl. Málem vrazil do nějaké starší ženy, takže se jí omluvil a opatrně, aby ho Tom nezahlédl, se vydal za ním.
Bee se jen Tommymu omluvil s tím, že se jde upravit a trochu vydýchat, aby na tu barbínu opravdu nevletěl, když pohladila jeho Toma po hrudi, předstírajíc, že se ho dotkla jen mimochodem, aby mu smetla nějaké smítko, a pospíchal do patra do jejich pokoje, když si všiml, jak mu Tom nenápadným gestem ukázal, že se sejdou nahoře. Evidentně ani jemu neuniklo, že Ria se dnes chová přes čáru a Bill se schválně před jeho kamarádem nakrucoval stejně jako ona před ním. Ulevilo se mu, když si mohl na chvilku vydechnout v soukromí jejich ložnice. Ani si nevšiml, že se dveřmi protáhl někdo další, takže když dotyčný promluvil, hrklo to v něm.
„Já moc dobře vím, o co ti jde,“ zašeptal zlověstným hlasem Bill a zle na Beeho pohlížel.
„Billy… lekl jsem se. Co tím myslíš? O co by mi mělo jít?“ Nedokázal momentálně logicky uvažovat, hlavu pořád plnou té rudovlasé fuchtle. Pak mu to došlo a zasmál se.
„Ale né, to bylo jen tak. Chtěl jsem trochu vyprovokovat mého Toma. Ta rezavá nána po něm leze jak břečťan.“ Ušklíbl se a zkoumavě si zpěváka prohlédl, protože přesně tak nenávistně, jak se teď díval Tommyho bratr na něj, musel celou dobu civět on na Riu. Tommyho bratr bude zřejmě až moc ochranářský, co se rodiny týče…
„Jasně, chtěl jsi, aby tvůj přítel žárlil, a tak jsi k tomu použil mého bratra. Ale já ti teď něco řeknu, ty už se ho nikdy nedotkneš, protože Tom je můj, rozumíš tomu?“ zasyčel na něj a mírně se zapotácel. Možná se s alkoholem měl vážně trochu krotit.
„O.K, hele, klid jo, nechceš si radši sednout, přehnal jsi to nejspíš s pitím a dneska je vedro a …“ Bezmocně kolem sebe rozhodil rukama. Naprosto teď nechápal, o co Billymu jde a celé už mu to nepřipadalo tak směšně absurdní jako před chvilkou. Uvědomil si, že před ním i couvl.
„Já jsem naprosto v pohodě,“ prsknul na něj na oplátku. Potěšen tím, jak se před ním stáhl. „A ty budeš taky, dokud budeš ty své pracky držet dál od mého Toma. Je můj a já nedovolím nikomu, aby mi ho vzal. Miluju ho a on miluje mě,“ pokračoval. Pak se mu skrz zamlženou mysl prohnala jedna střízlivá myšlenka. Připlácl si ruku na pusu, když si uvědomil, co právě řekl.
Bill couvl ještě víc a prudce dosedl na kraj postele.
„Ty… ty a… no mě snad dneska zase trefí…“ Zamumlal a promnul si jizvu na hrudi. Začínalo toho být trochu moc.
„Řekl jsi vážně to, co si myslím?“ Zeptal se pochybovačně a vzpomněl si na to, co tenkrát řekl svému Tomovi. Že si myslel, že jsou milenci, když Bill ještě obsluhoval a Tommy se na něj díval tak nějak jinak, když ho přišel nenápadně zkontrolovat. A taky si vzpomněl na to, co tenkrát četl o dvojčatech, když zjistil, že Tommy jedno objevil.
„Ne, ne, ne,“ kroutil zběsile hlavou blonďák a nejradši by si nafackoval. Teď už byl absolutně střízlivý. Jak se mohl tak hloupě prokecnout?
„Vy dva… Proto jsi tak zuřil, když jsi mě viděl u Tommyho? Proto byl Tommy tak vyřízený… Ježiši… Kdybych se nebál, co na to moje léky, dám si panáka…“ Prohrábl si vlasy a zatahal za ně. „Muselo být šílené, když jste zjistili, že jste dvojčata… Proto ty drogy?“
„My jsme věděli, že jsme dvojčata dřív, než jsme si spolu začali,“ přiznal Bill s porážkou vepsanou do tváře. Už nemělo smysl zapírat. Z tohohle by se nevylhal, ani kdyby se o to pokoušel. A svým způsobem bylo podivně uspokojivé o tom s někým konečně mluvit. I když to byl zrovna ten poslední člověk, kterému by se přiznal dobrovolně. „Věděli jsme, že jsme bratři. Ty drogy přišly až později a kvůli něčemu jinému.“
„Věděli…“ Zopakoval Bill zpěvákovo přiznání a párkrát jen naprázdno otevřel pusu, než byl schopný něco říct. „Omlouvám se…? Vážně za tím nic nebylo… Já miluju Toma, svého Toma…“ Vyžbleptl naprosto nelogicky, ale momentálně nevěděl, co má řešit dřív. Jestli to, že v záchvatu žárlivosti osahával přítele někoho, kdo mu právě přišel ztropit scénu, nebo to, že dotyční byli sourozenci. Dvojčata.
„Nechtěl jsem tě nijak ohrozit nebo něco… Já… já nevěděl… Kdo by taky jo?!“ Vyjekl.
„Prosím, přísahej, že to nikomu neřekneš. Já vím, že je to docela pecka, ale zničilo by nás, kdyby nás někdo rozdělil. Nevím, čím to je, že v sobě tenhle cit máme. Možná tím, že jsme spolu nevyrůstali, těžko říct. A bránili jsme se tomu, i když teda ne nějak moc. Vím, že to je zvláštní, ale prosím, nikomu to neříkej.“
Bill jen chvilku nechápavě civěl, pak se zvedl a přitáhl si to koktající a vyděšené stvoření k sobě na postel. Billy byl evidentně víc rozhozený než on sám.
„Nemám nejmenší právo to někde říkat, proboha… co bych z toho měl…“ Ujistil ho a opatrně mu položil ruku na rameno. Zpěvák vypadal, že se snad každou chvilku složí.
„Někdo vás už rozdělil? Proto se mě tak bojíš? Podívej, znám Tommyho, byl krapet do větru, ale nemyslím, že by… moment… ty drogy… on tě podvedl? Ten zmetek! A pak ze sebe dělá takovou chudinku a já ho ještě utěšuju…“ Rozohnil se najednou. „A ani mě nezastaví… ježiš, já ho proplesknu, protože jestli ne ty, tak já jo.“
„Nepodvedl mě,“ utíral si Bill slzy, které mu vyhrkly nad tím milým gestem. „Byli jsme tak pitomí, že jsme si to dokázali posrat sami. Dvakrát. Jednou on a jednou já. Jenže ten strach, že o něj přijdu, je tady pořád. Je pro mě všechno. Můj bráška, moje láska. Prostě všechno. A když vidím, jak hezky se k tobě chová a s vaší společnou historií, přivádí mě to k šílenství.“
„Nedivím se, že se bojíš. My museli zůstat s Tomem v tajnosti pár měsíců a já musel sledovat, jak všude tahá tu rezavou čůzu. Nedokážu si představit, jaký musí být pořád se skrývat. Nevydržel bych to a pro tebe to musí být… ani si to nechci představit … A moje a Tommyho minulost… to není žádná pohádka. Co všechno ti řekl?“
„Skoro nic.“
„Bylo mi dvacet, fotili jsme spolu na Maledivách pro Vogue a matka po mně chtěla, abych ho svedl a nahrál, až spolu budeme spát, když si všimla, že trochu oplácí můj flirt. Aby ho měla čím vydírat a zajistila si prachy. Jenže Tommy se doslova zděsil, když viděl, jak jsem pod oblečením tenkrát vypadal. Popravdě měl co dělat, aby se nepozvracel. Měl jsem anorexii a ani to nevěděl. Tommy mě přesvědčil, že to, jak žiju, není v pořádku, a přesvědčil mě, abych od matky odešel. Pár dní na to jsem defakto umřel a myslím, že Tom si trochu vyčítá, že mě s ní pustil zpátky do Evropy. Ne že by to něčemu pomohlo, protože ani jeden jsme nevěděli, že matka mi míchala koks do pití bez mýho vědomí, a mě zabilo právě tohle. Ta anorexie byla jen třešinka na dortu… Mám transplantovaný srdce. Tommy věděl, že jsem nic z toho, co se psalo, nepodstoupil dobrovolně, a to byl jediný důvod, proč jsem ho tady pak vyhledal a držel se ho jak ocásek. Nevěděl jsem vůbec nic o světě. Najednou jsem byl svobodný a všechno si čmáral na růžovo. I Chloe byla vedle mě dospělejší. Můžu tě ujistit, že se na mě Tommy nikdy nepodíval jinak než jako na další uječenou pubertální kamarádku své sestry. Protože to jsem tak trochu pořád…“ Osmělil se a objal ho. „No tak… hlavně nebreč, nebo začnu taky… tohle je jak z nějakýho zvrácenýho slaďáku.“ Pokusil se o vtip a slíbil si, že Tommymu vynadá, za to že mu dovolil se k němu dneska chovat tak, jak se choval.
Bill se nadechoval k odpovědi, když do místnosti vešlo jeho dvojče. Tom měl na tváři svůj zamračený, ustaraný pohled, ale když viděl scénu před sebou, zarazil se a překvapeně zamrkal. „Dobře, tak tohle jsem nečekal. Co se tady děje?“
„Děje se to, že jsi idiot.“ Vystartoval po něm hned Bambi a založil ruce na prsou. „Přemýšlíš ty někdy? Víš, jak nervní jsem z Rii, a necháš mě se plazit po tobě, abych nakrknul Toma, jemu na očích.“ Ukázal na popotahujícího Billa vedle sebe.
„Cože?“ vytřeštil Tom oči na bratra. Ten si jen složil obličej do dlaní a pořád dokola opakoval: „Ne, ne, ne.“
„Já to asi nechápu,“ přiznal a těkal pohledem od jednoho k druhému.
„Nechápeš… jak by bylo tobě, kdyby já nevím… začal Billyho ošahávat třeba Adam.“ Vyhrkl první jméno, které ho rychle napadlo, a všiml si, jak mu ve tváři cukl sval. „Paráda, už chápeš.“ Tleskl a vstal.
„Tak jo, asi vás nechám o samotě a ty na něj buď hodnej, nebo mu řeknu, jak ses málem počůral strachy v tom domě hrůzy na pouti, kam tě zatáhla Chloe. Upst… já to řekl.“ Zamával nevinně řasami a otevřel dveře.
„Počkej, on ti to řekl?“ vzpamatoval se Tom ze svého šoku a otočil se na Bambiho. „Bille, ty si mu to řekl?“ obrátil se k bratrovi, který si utíral slzy.
„Uklouzlo mi to,“ přiznal a popotáhl. „Nechtěl jsem.“
„Do prdele,“ zaklel Tom a vjel si rukama do vlasů. „Bambi, nemám vůbec představu o tom, co si teď asi myslíš, ale já…“ větu však dokončit nedokázal, protože mu zkrátka došla slova.
Bill dveře zase zavřel a opřel se o ně.
„Tommy… Do toho, jak to mezi sebou máte, mi nic není. Já si asi těžko umím představit, jak silná mají mezi sebou dvojčata pouta, a jestli sis dávno nevšiml, já jsem ten poslední, kdo se tady řídí rozumem, protože kdyby ano, nestalo by se to s Alexem, a pak, dávno tady nejsem a jsem zas někde zalezlej. Mám silnější léky než před Tomem a stejně jsem s ním. Miluju ho. Rozum je to poslední, co chci řešit. Kdyby Billy řekl „jenom spolu spíme“, tak jo, to by asi bylo divný. Ale neargumentoval tím, že na tebe nemám sahat, protože spíš s ním, ale protože tě miluje.“
Tom vteřinku váhal a rozmýšlel si svou odpověď. Často uvažoval nad tím, co by udělal, kdyby někdo opravdu přišel na to, jak to spolu mají. Jenže Bambi nebyl jen tak obyčejný. Sám si prošel takovými dramaty, nad jakými lidem vstávají vlasy hrůzou na hlavě. Kdo jiný by to mohl pochopit než on? Nakonec jen svěsil ramena a kývnul.
„Takže co? Zamorduješ mě a zakopeš na zahradě? Vážně myslíš, že bych to někde vykřikoval? Nebo se kvůli tomu jako přestaneme stýkat?“
„Nemůžu tě zakopat na zahradě. Tom by to zjistil, a pak by zakopal mě,“ zažertoval Tom a hned se cítil o malinko líp. Došel až k Billovi, který ještě pořád seděl na posteli a tvářil se jako hromádka neštěstí. Propletl jejich prsty dohromady a vtiskl mu polibek na hřbet ruky. „Miluju tě,“ zašeptal a Bill se konečně taky usmál.
„Není to fér. Jste vážně tak krásný pár.“ Zamumlal Bill. „Už když jsem tě poprvý viděl, jak jsi ho sledoval, když ještě obsluhoval, myslel jsem, že spolu něco máte, a byl jsem hrozně rád, že konečně je někdo, koho si k sobě pustíš. Říkal jsem to pak i Tomovi… Ježiš Tom! Každou chvíli přijde!“ Vyjekl Bill a začal je zvedat z postele a následně urovnávat přehoz.
„Omlouvám se, ale nejsem si jistý, jak by se tvářil, kdyby nás tři našel v ložnici se zmuchlanou postelí. Musíte pryč, hrdličky, ale Tommy, rozhodně pokračuj, to zas jo, chudák Billy musí být z dneška úplně kaput. Vedle je koupelna a pak další dveře jsou do pokoje pro hosty, jděte si to vyříkat tam, jde zamknout. Honem, honem.“ Začal je vyhánět, ale jen co otevřel dveře, vyjekl a málem je zase zabouchl.
„Tome!“
„Bee… co se to tady…“
„No kde jsi! Čekám už věčnost, ale to bys nesměl očumovat ten bakelit. Tommy to taky viděl!“ Ukázal na kamaráda a jeho přítel trochu couvl.
„A… ale… Bee, no tak, Ria je mě úplně volná a ona to nemyslí vážně. Taky jí není příjemný, jak s ní moje máti jedná, dělá to, aby od ní měla pokoj. A ty ses taky pěkně předváděl, aby bylo jasno, a pak tě tady najdu s dvojčatama. Proč jste zalezlý v naší ložnici?“ Otočil se k nim.
„Nezakecávej to. Billy, Tommy, omluvíte nás?“ Vyhnal je z pokoje a za límeček si k sobě přitáhl svého Toma. Kopnutím zabouchnul dveře a uťal veškeré jeho protesty polibkem.
„Půjdeme domů?“ navrhl Tom a snažil se neslyšet zvuky, které se začaly ozývat ze zavřené ložnice. „Myslím, že pro dnešek už těch dramat bylo dost.“
„Nezlobíš se?“ sklopil Bill pohled k podlaze.
„Nezlobím,“ odpověděl mu a přitáhl si ho k sobě, aby mu mohl věnovat rychlý polibek. „Tak pojď, než nás tu načape někdo další.“
L.A. se teprve probouzelo, ale on už řídil pěkných pár hodin. Napsal rychlý vzkaz, který položil na polštář vedle spícího přítele, ale tentokrát si s sebou vzal mobil, aby mu mohl později zavolat. Přitáhl mu peřinu až pod bradu protože se jako vždy odkopal a poslal Pumbu ho hlídat. Ne že by buldoček potřeboval pobízet, aby do vyhřáté postele zalezl.
Vyjížďka byla neplánovaná čistě z toho důvodu, že nemohl spát. O to víc ho překvapila kladná odpověď kamaráda, kterému zkusil chvilku po půlnoci napsat, jestli by si nevyjel s ním a nechytli východ slunce.
Počítal s tím, že jeho drahá polovička ho později bude chtít zabít, ale snad to pochopí. Brzo se bude muset své krásky vzdát, protože na tour ji vzít nemůže.
Dojel muže před ním ve zlaté helmě a kývl směrem k odpočívadlu před nimi. Tommy také kývl a oba k němu zabočili.
„Ještě tě nebolí zadek?“ zažertoval, když si helmu sundal a začal si z prstů stahovat i rukavice, aby mohl v kapse najít cigarety. Jednu z krabičky vyklepl a vložil si ji mezi rty. Dřív, než si ji stihl zapálit, se zarazil a skenoval kamaráda zkoumavým pohledem. Už to, že ho takhle neplánovaně vytáhl, bylo divné. „No tak, Tome, co je to s tebou? Jsi myšlenkama jinde.“
Tom si taky zapálil a opřel se o zábradlí. Chvíli jen mlčky zíral na město pod nimi. „Bee… Před pár dny mi řekl, že byl rok na psychiatrii po tom, co se zotavil z operace. Někdy prostě zapomínám, jak zkurvenej život měl, než začal tady v L. A., a vždycky když řekne něco dalšího, co jsem doteď nevěděl… je to nanic. Tys to věděl? Nechtěl to pak rozebírat. Popravdě mu to uklouzlo, protože ho vykolejila moje matka. Hrabala mu ve věcech a slídila v lécích a vytáhla to v nejlepší chvíli. Byli jsme s kapelou a ještě pár lidma grilovat, Gustav tam měl malou a ona začla o vnoučatech a nasralo jí, že nechcem děti. Bee se to snažil zachránit s adopcí a ona pak na něj přede všema vyjela, že není v pořádku psychicky a že jemu by svěřil dítě leda magor. Když jsme pak byli doma a já se ho snažil dát dokupy, vypadlo z něj, že má vlastně pravdu s tím, že není normální… Ani si nejsem jistej, jestli mě věří, že děcko fakt nechci.“ Popotáhl rozčileně z cigarety a nakopl kamínek.
„O léčebně jsem věděl,“ pokýval hlavou a zatvářil se smutně. „On o své minulosti hrozně nerad mluví. Zvlášť o takových věcech, jako je psychiatrie a to, co ho tam dostalo. Nikdo se nechlubí tím, že chtěl spáchat sebevraždu. Nejsem si jistý, jestli by to přiznal i mně, kdyby nepotřeboval vozit na terapie, než si udělal řidičák.“
Tomovi doslova spadla cigareta a zaklel, když si popálil nohu. Zašlápl ji a roztřesenými prsty hned zapálil další.
„Ježiš, a já vůl myslel, že kvůli tý anorexii…“
„Oh, kurva. Tys to nevěděl? Jsem idiot,“ překryl si oči rukou a nejradši by se propadl do země. Jestli Bambi zjistí, že mu to vykecal, zabije ho. „Hele, ani já nevím úplně všechno. Prostě budeš muset počkat, až bude připravený ti o všem říct. Po tom všem, co mu provedla matka, má strach se někomu úplně otevřít.“
„Jo, to jsem pochopil. Bec třeba ani nevěděla, že ještě pořád chodí jednou měsíčně na sezení. A to bych nebyl já, kdybych zas něco neposral a nevyžvanil to. Nenapadlo mě, že to neví, a čekala u nás, když se vrátil, a já se ho zeptal, jestli je všechno v pořádku, protože doktor předtím navrhoval, že mu změní léky. Občas nechápu, kde na mě bere energii. Já na něj netlačím, ale víš jak. Dává nám zabrat už jen to okolo nás. Přitom když ho vidíš, řekl bys, že je to ten nejotevřenější a nejoptimističtější člověk na světě. Jenže pak někdy jen sedí, zírá před sebe a já se jen bojím, kdy mi řekne, že už to nedává a odejde, ale místo toho vybalí úplně jinou pecku. Jsem rád, že tě na začátku měl. Žes nebyl stejnej sráč jako Alex a nevyužil ho.“
„Och, o tom kreténovi ani nemluv,“ protočil oči, tak jak to obvykle dělal jeho bratr. „Má štěstí, že jsem ho už dlouho nikde nepotkal. Rozbil bych mu držku.“
Na moment se odmlčeli a sledovali, jak obloha na obzoru začíná růžovět.
„Časem ti všechny ty dílky skládačky poskládá dohromady. Jen to chce trpělivost a spoustu zmrzliny.“
„Zmrzlina je vaše, já ho učím kakao v kafi.“ Zasmál se Tom při vzpomínce na Billův výraz, když poprvé ochutnal kávu s kakaem.
„Ale on popravdě vyluxuje úplně všechno, jak ho to chytne, sežral by i Pumbovi granule.“ Dodal se smíchem nad občasným Billovým piknikem, kdy vyndal vše z lednice i skříněk a jedl od každého něco. Třeba solený chipsy s mléčnou čokoládou.
„Občas se bojím, že je těhotnej.“ Dodal s útrpným výrazem, jako by to byla reálná hrozba, a oba se rozřehtali.
„Ach kámo, tady je krásně. Na světě není nic lepšího než tohle,“ zasnil se Tom, když si prohlížel údolí zalévající se prvními slunečními paprsky a poplácal při tom svoji motorku.
„No, krásný to je, ale na Beeho v posteli po ránu to nemá. Ty už seš vážně jak stará panna, člověče. Měl bys s tím začít něco dělat. Ne že bych tě posílal očumovat mi Billa po ránu.“ Zasmál se a šťouchl ho do ramene.
„Víš, já ho vlastně ráno v posteli viděl. A dokonce to byla moje postel,“ vrátil mu rýpnutí zpět.
„Jo, myslíš po tom, co jsi mu přivodil kóma zmrzlinou? Protože oba víme, že dobrovolně by ti do ní nevlezl. Dals tam něco na spaní, aby ses tím mohl chlubit, co? Nebo si pleteš Billa a Billa a tvůj brácha si plete postele?“ Zasmál se a popotáhl z cigarety.
Tom měl co dělat, aby tohle prohlášení ustál. Asi by nebylo zrovna na místě říct: „Trefa, kámo. Svého bráchu mám v posteli každé ráno.“ Takže se jen neupřímně zachechtal a nijak to nekomentoval.
„Co je, došel humor?“ ušklíbl se a naklonil hlavu na stranu. „Když je řeč o posteli, o co vlastně šlo na té kolaudaci tenkrát? Do čeho vás Bee chtěl namočit? To měla být nějaká pomsta za to, že moje máti přitáhla Riu? Jako že vás najdu v posteli všechny?“
„Och ne, kámo. Nic takového. To by bylo ujeté,“ zakroutil Tom hlavou a promnul si zátylek. „Budeš mi muset věřit, když ti řeknu, že tohle vážně nechceš vědět.“
Ještě chvíli mlčky zírali na město, než dokouřili, a když si Tommy chystal nasadit helmu zpátky, zarazil ho kytarista prohlášením, po kterém na něj jen zůstal v úžasu zírat.
„Chci si ho vzít.“
autor: Bitter & Becs
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 19
Tak tohle bylo boží! Nejlepší díl z obou povídek dohromasy, vážně. Strašně moc se mi líbila ta rozmluva mezi Billym a Bambim, i když se bambula Billy tak nešťastně prokecl. Ale bylo vidět, že se mu vlastně ulevilo a že si o tom opravdu už potřeboval s někým promluvit.
A Bambi, to je tak úžasné třeštiprdlo, a to navzdory tomu, čím vším si už prošel. Mám ho moc ráda. A mám ještě větší radost i za něj, protože už vím něco, co on ještě ne, a až se to douví, určitě bude mít obrovskou radost! I když je mi jasné, že ho s Tomem po cestě ke štěstí čeká ještě spousta překážek…
Moc pěkná kapitolka co vše zaviní žárlivost.
Skvelá kapitolka, hoci musím priznať, že ten posledný odstavec na mňa pôsobila zvláštne. Zrejme pre tie neustále tajnosti. No čo už. Oba príbehy boli skvelé a ich prepojenie zaujímavé. Len tak ďalej. Rada si prečítam aj ďalšie vaše príbehy. Dúfam, že dostanem šancu.
Awwww, tohle bylo taaak romantický, no zvlášť ten konec, kdybych už neseděla, tak mě posadí na zadek:)))
Hlavně teda scéna, jak šli nahoru, říkala jsem si, že snad něco bude a vy to takhle úplně otočíte s tím, že pomalu BILLA s BEEM načape Tom z Rumors místo Bee a Tommyho, u kterých jsem úplně prvoplánově čekala, že by mohli dokončit, co začali před lety xD (ne, už mlčím, to už by to taky rovnou mohli dát dohromady Billy s Tomem a já bych měla bordel v hlavě úplně 😀 I když přiznávám, ano, trošku… trošku víc… jsem si přála, aby se Bee ještě nějak jinak kamarádsky zase sblížil s Ins-Tommym, páč se mi ta myšlenka zamlouvala už tý doby, co bylo první spojení těchhle dvou příběhů dohromady:) A ano, prosím ukamenovat, páč bych vám je tím pádem udělala nevěrný…:D)
No tak se uklidníme..:D
Nemůžu si pomoct, ale Bee je prostě dokonalá postava, tady se ukázal v pestrých barvách zase.:D Za prvý ta jeho spontaneita a přivítací rituály (všichni víme, že skáče lidem po zádech, dává pusy na potkání a nic za tím není:D ) a pak ty jeho monology, taková Drama Queen, ne (ha, Drama Queen a Diva:D) když tam stál s Tommym a komentoval tu rezavou čůzu, to mě neskutečně bavilo!:D Nejvíc část s vymalováním krví…xD Je boží, když ukazuje, jak krásně umí žárlit, fakt jsem se tu celou dobu tak pobaveně usmívala.:D A pak ten výstup v pokoji s Billym, to bylo dojemný^^
Oh… a svatba… Chci slyšet od Beeho to ano! Prosím!!!;D
Luxusní remix dvou povídek, jste šikovný, děvčata!^^
S touhle povídkou jsem čekala až na chvíli, kdy dočtu Insomniax II, abych to po případě chápala anebo aby mi to dopředu nevyzvědělo, jak Insomniax nakonec skončí! A hned po dočtení jsem se pustila do tohohle skvostu! 🙂
Upřímně jsou tyhle dvě povídky prvními propojeními, které jsem kdy četla (anebo si to už nepamatuji 😀 ) a musím říct, že se mi to opravdu líbí! Původně jsem měla v Rumors strach, že se nebudu orientovat a budu se ztrácet, protože jsem občas děsně chaotická, ale nakonec se ukázalo, že to vůbec nebylo složité a vždycky jsem věděla, o koho jde. Jednoduše se vám to povedlo, děvčata! 🙂
No a tahle společná povídka byla moc hezká. Hrozně moc mě fascinuje vztah Toma a Toma, jak hezky si spolu rozumí a podporují se v motorkách. 😀 Opravdu mám ráda části, kdy se ti dva ochranářští pohodáři spolu baví. 😛
No a Bill a Bambi? V jedu chvilku jsem myslela, že se asi vzájemně pozabíjí, ale když Billovi vyklouzlo to, jak se s bráškou milují…no..věděla jsem, že to jejich vztah pravděpodobně posílí a všechno mezi nimi bude v pořádku. Bambi tak alespoň mohl zcela pochopit, proč jej Bill neměl nikdy rád a proč tropil takové scény, a to se hned člověku odpouští lépe. Jsem prostě ráda, že to celé nakonec dopadlo dobře, všichni si rozumí a vede se jim hezky! 🙂
Moc děkuji za tuhle krásnou povídku, holky!
[5]: Hurá Mischulka je zpátky. Mám hroznou radost, že ses k nám vrátila. Četla jsem všechny tvoje komentáře pod Insomniaxem a moc ti za ně děkuju. Poctivě okomentovaný každý díl, vážně moc děkuju.
[4]: Niky myslím, že ani nemusím psát jak jsem vděčná za každý tvůj komentář. V Insomniaxu jsi pochopila Billa přesně tím způsobem, jakým měl být pochopený. A za to ti děkuju především. Protože ty prostě víš. 😀 Nebýt tebe a Bitter už tady dávno nejsem a přesunu svou pozornost jinam. Takže díky. Díky že nad povídkou přemýšlíš déle než dvě vteřiny. 😉
[7]: Becs: <3 <3 <3 Já děkuju za tvůj poklad v hlavě! A žes tu pozornost ještě nepřesunula, ač někdy z některých (ne)reakcí bys klidně mohla, ale povznesla ses nad to^^ 🙂 Což mi připomíná… že flákám Vampire a je na čase to změnit ;D
[5]: ty jsi zata! Uplne jsi me zabila 😀
Jak pise Becs, poctive kazdy dil… <3
A jinak musim rict ze teda sranda to neni to obcas psat, ale holt uz jsme to nacaly tak to nemohlo zustat otevrene 😀
Me pomahalo i to, ze Billa z Insomniaxu si predstavuju jako tu cast realneho Billa s vyholenymi stranami, cirem, rozdrbane jeansy a silenosti a Beeho z Rumirs jako tu uhlazenou cast co nosi ty vylizene gay veci. Kosile s maslema, podpatky, hezky nacesany nevyholeny vlasky a deravy kalhoty jedine kdyby sel vynyst kos 😀
Naopak presne takovy svihak je v my hlave Tom z Insomniaxu. Uhlazeny, opecovavane strniste jen tak pro efekt a ne ze se nechce holit. Kosile, kravaty a muj Tom z Rumors, to je ten zarostlej co veme prvni rozdrbany triko co kde najde. Kdyz prolustrujes Billovy a Tomovy real fotky a das je k sobe tyhle verze, fakt ti prijde ze koukas na 4 uplne jiny lidi. A oni jsou. Vsichni ctiri uplne stejny a pritom tak jiny. Proste neslo aby se nemeli nakonec radi 😂