Smrtí nic nekončí

(Tom)

Ráno se probudím a jdu nachystat snídani.Udělal jsem vafle, Billovo oblíbené jídlo.Když už jsou na stole, jdu pro Billa do pokoje. Tam ale není, chci se podívat do koupelny, jestli není tam, zaujme mě ale dopis, který leží na jeho překvapivě uklizeném stole. ,,Tome, odpusť mi, ale já už nemůžu, nemůžu dál. Miluju tě. Bill“

To snad ne?! Nevím, co mě to napadlo, ale běžím k budově, kde jsme nedávno natáčeli klip Spring Nicht. Doufám, že bude tady. Opravdu tu je. ,,Bille?“ začnu opatrně, abych ho nevylekal. Stojí na okraji střechy. Jen ke mně pootočí hlavu.

„Tome,co tady děláš?“ Podívá se na mě smutnýma uplakanýma očima.

,,Bille,co mi to děláš? Slez dolů, prosím!“

,,Ne, Tome, promiň, ale já to musím udělat. Nechci tě trápit. Miluju tě. Sbohem.“ Naposledy mě obejme.

,,Ne, Bille, nééééé!!!!!“ Křičím zoufale. Ale marně. Vidím už jen Billovo mrtvé tělo a spoustu
krve.

,,Lásko, ale já tě miluju!“ Špitnu do ticha…

Dnes je Billův pohřeb. Myslím, že to nevydejchám. Nikdy se s jeho ztrátou nevyrovnám. S klukama z naší už bývalé kapely, jsme domluvený, že mu zahrajeme Rette Mich! a já to odzpívám. Pro Billa cokoliv.

,,…Rette Mich!“ Už to nevydržím a rozbrečím se. Je mi jasný, že bez Billa to nezvládnu. Nezvládnu žít bez něj, bez mojí lásky. Rozběhnu se k místu, kde můj anděl spáchal sebevraždu. Stojím na místě, kde stál i on a koukám se dolů. Ještě tam je jeho zaschlá krev. Miloval jsem život, život s ním.. Teď jsem přišel o něj a za okamžik přijdu i o život. Nikdy jsem na život po smrti nevěřil, teď doufám, že existuje a já se setkám s mým Billem, mou láskou.

Udělám poslední krok..krok do prázdna. Cítím jen krátkou bolest, pak už nic..

Jdu tmavým tunelem, na jehož konci mě pohltí světlo..V tom světle se pohybují průsvitné postavy, duše mrtvých. Jsem teď jeden z nich..najednou rozpoznám Billa. Blíží se ke mně.

,,Bille!!!“

,,Tome, ty ses zabil?“

,,Nedokázal jsem žít bez tebe, proč jsi to udělal?“

,,Proč jsem se zabil?“ Usměje se.

,,Tome,já jsem chtěl, abys na mě měl hezký vzpomínky, já měl rakovinu.“ Vydechne.

,,Proč jsi mi nic neřekl?“ Nechápavě se na něj podívám

,,Vždyť jsem ti říkal,že jsem tě nechtěl trápit.“ Znovu se krásně usměje.

,,Tady nám bude dobře, budeme tu žít věčně a spolu, napořád.“ Jsem tak šťastný!! Sice už nežiju pozemský život, který jsem měl rád, žiju ale tady, s duší, kterou miluju, budu s ním
věčně, navždycky..

,,Miluju tě“ řeknu

,,Já tebe taky,“ odpoví Bill a nádherně mě políbí.

s pozdravem a přáním hodně štěstí při psaní povídek

autor: Blacky
betaread: Janule