Šnekofilové

autor: Biky

Ahoj, twincesťáci moji :)!
Dlouho, dlooouho jsem se vám neozvala. To víte, průsery. Ale to neřešme.
V tý době, co jsem tenhle web jen pročítala a nepřispívala, jsem si pořídila šneky. Když o těch stvořeních přemýšlíte správně, jsou neuvěřitelně sexy.
Fakta v povídce, myšleno ty šnečí, jsou pravdivá. Tak budete po přečtení zas o něco chytřejší (a hříšnější). Technická poznámka: Minor byla Billovi a Tomovi zapůjčena z mého terárka 🙂
Tak snad se vám to bude líbit:) vaše Biky

„Ťutí mutí… óóóóó miminko moje… chichí…“
Proboha, co se děje? Co tam vedle Bill vyvádí? Zní to, jako by tam měl nějakou holku… proboha… Měl bych se tam jít podívat.
Ano, čtete správně. Já, Tom Kaulitz, slavný kytarista, blá, blá, dále už to znáte, jdu kontrolovat svoje dvojče, jestli náhodou není pedofilní.
Opatrně se plížím po chodbě našeho domu. Ano, zní to zřetelně.
„Ty moje ňuní, ale né, tam mi nelez… Ale ty čuňátko, teď nééé… chichííí…“
Na to se nedá nic říct.
Nakouknu klíčovou dírkou. Bill sedí se zkříženýma nohama na posteli zády ke mně a sklání hlavu k něčemu ve svém klíně. Je přesně v té poloze, jako by mu ho kouřilo batole. Bille, ty čuně, jak jsi to dokázal? Ztratil jsi tomu malýmu ubožáčkovi dudlík?
Kašlu na to, stejně zjistí, že tady jsem a lepší bude, když tam vpadnu, jakože něco potřebuju.
Třísk. Dvéře letí, táta vchází do dveří. Ne, Tom vchází do dveří. Měli bychom vážně pochybovat o páně Erbenově duševním zdraví. Já přeci ještě nejsem táta (nebo aspoň doufám).

„Jó, Billí…“ chtěl jsem ještě něco uvařit z vody, jako třeba „nemáš náhradní bublinku do vodováhy“ nebo „venčil už jsi dneska polštáře“, ale trochu jsem se zasek.

Bill sebou trhnul a něco temně žuchlo na předložku před postel (na předložku, ten malej huňatej kobereček. Pokud někdo čte „předkožku“, je stejný čuně jako já).
„Ty blbečku, víš, jak jsem se lek?! A tady kolega/yně z toho bude mít životní psychickou újmu!“ zaječel Billda se zadkem vystrčeným do výše a prapodivné póze lovil to kolegiální něco pod postelí.
„Jakej kdože cože?“ Bill ustrnul v oné póze. Ne, že bych si na ten výhled stěžoval, ale docela mě zajímalo, CO mu vlastně sedělo (ano, sedělo, nemysleme hned šukalisticky) na klíně.
Vteřina, dvě, tři. Ticho, jak kdyby se zastavil čas. Tohle se nám stávalo s televizí, když jsme s Billem byli malí a koukali se doma na televizi. Někdo z nás se pak musel zvednout a jít do té kraksny bouchnout, jedině tak zase začala hrát. Teď mi ale něco říká, že by to nebylo nejvhodnější řešení. Ne že by mě nelákalo plácnout Billa po prdelce, ale asi by spadl a rozmlátil si ňufáček o zem. A ještě by si zničil předložku obtiskem make-upu.
Začal se pomalu zvedat a obrátil se ke mně. V rukách držel něco, co vypadalo, jako by to ukáplo Sfinze z nosu.

„Chtěl jsem ti to říct, už když jsem si to přines, víš, Tomí,“ špitl se zdráhavým úsměvem a to něco mi strčil před obličej.
Trochu jsem se lekl, a mírně couvl. Když jsem zaostřil, nedokázal jsem věřit svým očím. Promnul jsem si je, zamžikal a začal znovu ostřit. No vážně!
V Billových rukách seděl šnek.
Nemyslím toho normálního zahradního, s hnědou ulitou velkou jak vlašák. Dobromyslně na mě zírala černá tykadla velká jak sirky, jen o něco tlustší, hlava zvící velikosti meruňky a v Billových rukách se skrývala obrovská, aspoň dvaceticentimetrová podlouhlá ulita žíhaná černě a žlutě.
Není pochyb. Zešílel jsem. Bill přeci nemůže mít půlmetrovýho šneka.
Moje zaražené zírání na to stvoření přerušil až Bill.
„Co říkáš Minor?“
„Co bych měl říkat? Je to šnek a je strašně velkej a slizkej a… jakže se jmenuje?“
„Minor. Ono to znamená „Menší“. Říkal jsem si, že je to trefný.“
„Počkej, jak, menší? Je to velký jak těhotná kráva!“
„Ale ne, tenhle prcek byl na burze nejmenší. Tedy, jeho bratrosestrové byli větší.“
„Si ze mě děláš humor. A co to vlastně je?“
„No co by? Achatina achatina, největší šnek na světě.“

Nezmohl jsem se na nic jinýho, než bezmocně přikývnout. Je to tak. Právě jsem dostal jednosměrnou letenku do cvokhausu. Halucinuju, že si bratr obstaral největšího šneka světa a dal mu jméno Menší. Hahaha.
Bill vzrušeně pokračoval ve výkladu.
„No, ten chlápek na burze za Minor chtěl jen dva tisíce, představ si to, to je strašně výhodný!“
Chrochtl jsem si. Když teď jsem blázen, mám právo chrochtat. Billí si to asi vyložil jako známku ironie. A víte co? Asi měl pravdu. JEN dva tisíce za šneka. No nekupte to.
„Náhodou je to málo. A Tomí, víš že šnek může mít až desetkrát delší penis jak tělo?“ mrkl na mě se šibalským úsměvem.
Checht, a je to. Tenhle půlmetrovej šnek mě ještě pleskne přes čelo svým pětimetrovým ptákem a můžu si jít sbalit. Už vím, proč si ho Bill koupil.
„Ale vždyť je to slizký!“ pokusil jsem se zavést řeč na jiné téma.
„Ale není! Vidíš tady někde nějakej sliz?“
„Jo, tady, ukázal jsem na Billovy tepláky.“
„To není od Minor…“ zčervenal. Áha. Dostal jsem ho do rozpaků. Chápete? Sliz, kterej nezpůsobil šnek. Na teplákách. Co to jen může znamenat? No, nebudu ho přeci trápit. Otočme list.
„Proč sis ho vlastně kupoval?“
Další červenání. Prolamuje se hráz.
„Aby po mně aspoň někdo lezl,“ zaúpěl a zhroutil se do peřin v předstíraným dojetí, ale ve skutečnosti se klepal smíchy.
„A víš co?“ Vymrštil se do sedu, jako by ho tam strčila nějaká nová síla, která se dlouho nemohla dočkat, až ji Bill uvolní.
„Pamatuješ, jak jsme tenkrát šustili na záchodech?“
Jak bych nemoh! Já myslel, že Bill byl opilej!
„Nebyl jsem opilej!“
Čte mi myšlenky… To ovšem znamená, že…
„Billi, chci tě!“
„Na to jsem tak dlouho čekal,“ vydechl se spokojeným úsměvem, položil Minor na noční stolek a nechal se hýčkat…
Něco nevinného končí… a něco šnekózně šukézního začíná.

autor: Biky
betaread: Janule

19 thoughts on “Šnekofilové

  1. Tak tohle mě pobavilo xD Mě se líbily ty Tomovy úvahy!! xDxDxD Dokonalý, fakt jsem se u toho zasmála! Škoda, že je to tak krátký, ale jinak fakt super! xD

  2. no ty krávo tak to je výtlem. Tomovo dedukce mě dostávali. Představa že ho šlehne po xichtě pětimetrovej pták mě fakt dostala. Jáj no super.

  3. Checht, a je to. Tenhle půlmetrovej šnek mě ještě pleskne přes čelo svým pětimetrovým ptákem a můžu si jít sbalit. Už vím, proč si ho Bill koupil.
    Vážně drsný.Lool.

  4. Největší šnek a dal mu jméno "Menší" 😀 to sem chcípala, ale jinak dcl dobrá povídka 🙂

  5. bože, bože, bože, to jsem zas jednou na něco klikla 😀 😀 Tom by se nepochybně hodil Erbenovi do Kytice i se svojí před'l'ožkou :o)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics