Uvěřili jí…

autor: Blacky
betaread: Janule
Proč už nemohou jít obyčejně nakoupit, aniž by se od nich lidské tváře s odporem odvracely?
Proč už nemohou jít obyčejně na procházku, aniž by si na ně ukazovaly prsty všech přítomných?
Proč už nemohou obyčejně vynést odpadky do popelnice, aniž by sklidili opovržlivý úšklebek sousedky? Proč už nemohou dál normálně žít? Proč? Jednoduchá to otázka… jednoduchá to odpověď…
Všechno začalo jednou dívenkou. Ta dívenka byla Billova bývalá přítelkyně. Milovala ho. Moc. On ji taky. Ale jeho kapela byla čím dál víc slavnější, až přestal mít na přítelkyni čas. Každičkou minutku věnoval kapele, na milující dívenku nezbyla ani sekunda. Museli se rozejít. Bill se chtěl rozejít. Tak se rozešli. Spíš jí rozchod přikázal. Ona ho však nepřestala milovat. Celé její srdce patřilo jemu. A on ho odhodil do nejbližšího odpadkového koše… Ta dívenka byla na dně. Několikrát se pokusila o sebevraždu, neúspěšně. Když už potřetí ležela v nemocnici ze stejného důvodu, řekla si Dost! Nechtěla už ničit sebe, chtěla se pomstít Billovi. Za to, že zlomil její křehké srdíčko a neuvěřitelně ji ranil.

V nemocnici pobývala dlouho, za tu dobu dokázala vymyslet dokonalý plán na pomstu. Vážně dokonalý. Jakmile se vrátila domů, okamžitě na něm začala pracovat. Pracovala neúnavně, měla velkou výdrž. Vidina pomsty ji hnala stále kupředu. Až jednoho dne konečně na svoji novou internetovou stránku pověsila všechny montáže, fotky s komentáři, povídky a videa… téma? Twincest. To slovo si vymyslela. Twin- podle anglické podoby slova dvojčata a -cest podle koncovky slova incest. Význam? Intimní vztah mezi dvojčaty. Jakými? Kaulitzovými.
Byla přesvědčená, že její plán vyjde. Musel vyjít. Hned začala s reklamou. Na všechny stránky o Tokio Hotel které našla, a kterých nebylo málo, napsala do komentářů a vzkazů adresu jejího blogu. Twincest… každého to zajímalo, tak návštěvnost na těchto stránkách nelítostně rostla. A přibývalo jak komentářů, tak i fanoušků a lidí, kterým se dvojčata zhnusila… Těch antifanoušků Twincestu stále přibývalo… bylo příliš těch, kteří věřili montážím a fikcím, a dávali jim přednost před realitou…
Uvěřili jí… Té drobné dívence plné zloby. Neznali ji, ale věřili jí. Věřili její tvorbě. Věřili bludům… Později nebylo dne, kdy by na Kaulitzova dvojčata někdo nepokřikoval, neházel po nich rajčata, netrefoval se do nich kameny… Už nemohli dál hrát. Museli se své vášně vzdát… museli se vzdát svobody… už nemohli ani vycházet z domu, na každém rohu na ně číhala smrt… Lidé je odsoudili…

autor: Blacky

14 thoughts on “Uvěřili jí…

  1. Kett? není to nějaká tvoje pomsta tento blog že ne? xD xD ber to ze srandy já ti věřím že ne 🙂 😉

    jako povídka to je dosti zajímava 🙂

  2. Jé je to pěkný ale nemyslíte že by sme se měly na tím taky trochu zamyslet??? No fakt zkuste se ne to nedívat jako na povídku…

  3. taky mě prvně napadlo, jestli tenhle blog taky nějakej zrod pomsty. .xDD Ale tady jsou spíš fanoušci než anti ;)) mocky pěkná povídka……stojí za to se nad tim zamyslet…;)

  4. Lenik: Já to taky nepsala jen jako povídku….mohly bychom si uvědomit, že dvojčatům těma našima výtvorama někdy vlastně ubližujeme a děláme nepřátele…ne každej je twincesťák, že ?…..škoda no :-)))

  5. THandie – Sorka, tak se na mě za to přece nebudeš zlobit… mám ho tu poprvý…

    Blacky – Za co děkuješ? Za to že umíš tak krásně psát? Za to neděkuj mě ale sobě!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics