Bar (2/3)

Nemůžu se nesmát při pohledu na mýho drahýho bratra, jak se prvně nádherně skácí k zemi, přičemž jeho hlava nezapomene minout ostrou hranu stolu a pak jeho pokus o to vstát, kdy na sebe strhne ubrus ze stolu + ještě nějaký sušený kytky, co na něm ležej xD

„Pocem,“ vztáhnu k němu ruce, abych mu pomohl na nohy, ale jen na mě vztekle zasyčí: „Nech mě na pokoji! Ty kreténe! Kvůli tobě mám zkaženej celej život, vypadni a nechoď mi na oči!!“ Na to se převrátí na všecky čtyři a s hlavou skloněnou se asi snaží o nemotání hlavy. Nejspíš vidí moje nohy, jak stále neodcházej, tak začne zase vřeštět, ale z té hloubky, kde se jeho hlava právě nachází, to moc slyšet není.

„Tome vypadni, já to myslím vážně!“ Zhluboka vydechne… posbírat sám sebe se mu nepodaří a tak si vyčerpaně lehne na břicho na zem. Kašlu na jeho výhružný výlevy, chytnu ho pod ramenama a vytáhnu nahoru. „Já jsem ti něco řekl!!“ prská kolem sebe a nezapomene ohodit i můj obličej sprškou slin. Tak nějak napůl si ho přehodím přes rameno a otevřu dveře od jeho pokoje. Nevnímám jeho zběsilý pěstičky na mejch zádech a posadím ho na gauč. Záměrně ho nenesu do postele. Ještě zkontroluju chodbu, jestli ten Billův incident někdo neviděl, naposled kouknu na ubrus a hromadu suchejch kytiček po zemi a dveře zavřu. Přisednu si k Billovi, kterej už konečně přestal chrlit nadávky na mou osobu.

„Chceš něco ukázat?“ mrknu na něj.

„Ne!“ zavrčí a odvrátí hlavu k oknu. Myslím, že právě teď by se nejradši sebral a pořádně za sebou bouchl dvěma… škoda, že není ve stavu, kdy by si mohl sám stoupnout…

„No, ale já ti to stejně ukážu,“ vydoluju v mikině foťák a držím ho v ruce. Čekám, až se milostivě otočí a sám se podívá. Nic… „No tak, Bille.“ … Opět nic. Chytnu ho za hlavu a mírnou silou mu ji obrátím směrem k foťáku. Změnu nálady v jeho očích můžu vidět téměř okamžitě. Jeho extrémně nasranej výraz se rozzáří a koutky se protáhnou směrem vzhůru.

„Ty seš…“ začne, ale vzápětí zase obrátí „… pěknej hajzl! Kdybys to neudělal, nemuselo kvůli tomu být tolik problémů!“

„Tak se nezloob! Já už to nikdy neudělám, hm?“ chlácholivě mu zatřesu s ramenem. Mírně se ošije…

„Mmm…“ .. smutnej pohled? Vidím smutnej pohled???

(Bill)

Já jsem tak blbej!! Samozřejmě nesmím zapomenout dělat na Toma smutný oči. Jo! Aby si myslel, že má vyhráno?? Ani omylem… !! Jenže, když mě to tak žere… Ale co, jsem dobrej herec!! Rázem nasadím bojovnou pozici a naštvanej výraz do tváře. Nejsem žádná chudinka a to spíš ON by teď měl litovat!

Tsss… si jako myslí, že když mi donese foťák s Allyinou kořistí a laskavě se uráčí to video smazat, tak si mě usmíří?! Ani náhodou!!! Ten trapas, BOŽE!! Ten trapas prostě nevymaže pouhým stisknutím tlačítka!! Viděla to přece Ally…

Grr…!! To snad nemyslí vážně! Tak co teda chce? Vždyť můžu ten foťák jednoduše rozšlapat, zbavit se toho videa a dělat jakoby se nic nestalo, ale on místo aby mi poděkoval, že jsem nás ušetřil spousty dotěrnejch dotazů a možná i rozpadu kapely, tak si na mě ještě otvírá hubu! Nepoznávám ho. Buď je už tak opilej, že neví co říká, nebo mi něco tají. Vytrhne mi foťák z ruky a pokusí se vstát z gauče, kam jsem ho před chvílí posadil. Zakymácí se a já ho jen tak tak stihnu chytit za loket a strhnout na postel. Měl štěstí, že nepřistál na zemi! Jenže místo toho přistál přímo na mě, obličejem jen pár centimetrů nad tím mým. Zavrtím se pod ním na náznak, aby se uráčil ze mě slézt dolů, ale on se ani nehne. Tak ho ze sebe prostě převalím na druhou stranu a vyhrabu se na nohy. Bezmocně se válí v peřinách s foťákem v ruce a minimálně několika promilema alkoholu v krvi. Naklušu si to do koupelny, kde namočím pod proudem ledový vody hadr a chystám se ho Billovi připlácnout na čelo. Jenže jen co se vrátím k jeho posteli, ztuhnu…

To snad není možný… já… já… Ach ne! Vzrušuje mě to video!! Jak se líbáme a… Jsem normální?? Jsem já vůbec normální?? S hubou otevřenou dokořán hltavě sleduju každej detailek… Vůbec si nevšimnu vykulenýho Toma, stojícího ve dveřích. Upřeně zírá na můj ‚drobet‘ napnutej rozkrok a jeho pohled kmitá střídavě z něj na můj rudej ksicht. Zaraženě ke mně přijde a místo, aby mi připlácnul na čelo (nebo spíš někam jinam) ten studenej hadr, jak měl nejspíš původně v plánu, s plesknutím si ho přiloží na čelo.

„Tome… já… ehm… to… není, tak jak… vypadá!!“ koktám, zasekávám se, nevím co mám říct a jak tohle vysvětlit! Ale copak ON tohle může někdy pochopit? ON, proslulej lamač dívčích srdcí, neodolatelnej macho? Může ON vůbec někdy vědět, co to je, být do někoho zamilovanej?! NE !! Tak jak mu mám tohle všechno vysvětlit… ?

(Tom)

Výborně… trapná chvíle ticha… to miluju! Bill podrobně zkoumá svoje ponožky a k dalším slovům se očividně nemá. Kdybych měl svoje momentální zděšení vyjádřit na stupnici od jedný do desíti, byl bych kdesi kolem patnácti… Sednu si k němu a pohledem bezděčně sklouzávám k jeho klínu… to je prostě divný – nevinnej Bill s holčičí tvářičkou… a stanem v rozkroku, prostě divný! Jakoby už nebylo dost divný Z ČEHO jeho kámoš stojí.

„Mmm… nechtěl bys mi to třeba vysvětlit?“ nahodím jakože mimochodem, ale pohledem se do něj přímo zavrtávám. Vzhlídne ke mně hořící obličej.

„Nevím, co bys na tom chtěl ještě vysvětlovat?“ řekne ospale, ale přesto nervózně. Taky pravda… Pár centimetrů si odsedne. Překvapeně se na něj kouknu, ale pak pochopím, proč to asi dělá. Provokativně (hm, spíš ze srandy…) si k němu přisednu zase na původní vzdálenost. Chudák se celej roztřese. Můj bratr se tu třese vzrušením, když sedím vedle něj? Koho by to kdy napadlo?

„Ukážeš mi to video?“ zeptám se. Po jeho vyděšeným pohledu kolem sebe opravdu začne šmátrat, až najde foťák, stiskne ho v dlaních a začne hledat… ani nemusí dlouho. Po krátkým zaváhání stiskne play. Nenamáhá se s natočením displaye víc ke mně a pak mi nezbyde nic jiného, než se mu přitisknout na záda, abych vůbec viděl. Jeho tělo se roztřese ještě víc. Natáhnu prudce ruku dopředu a video, který se ještě ani nestačilo rozjet zase stopnu.

„Co, že se celej třeseš, Bille?“ povytáhnu obočí. Je mi jasný, proč, ale chci, aby se v tom pěkně vykoupal… není přece normální, když vás přitahuje sourozenec… pro tohle platí zákony, tak to prostě je!

„Z-zimou?“ zkouší to.

„Faajn,“ pokrčím ramenama, znovu spustím video a zezadu ho obejmu kolem ramen. S hrůzou v očích se natočí na mě… „Aby ti nebyla zima,“ mrknu na něj pobaveně a dál se věnuju ději ve foťáku… „No tak, Bille…“ … Vidím sám sebe jak bráchu přemlouvám. Rázně zakroutí hlavou, ale vzápětí ho moje paže prudce stáhnou na můj klín. „Tome, nech toho, pusť mě, dělej!“ dlaněma se ode mě odstrkuje, ale netrvá to vůbec dlouho a naše rty se spojí v jedny. Ani jsem netušil, že to nebyla zrovna chvilička… nejdřív jsem si od Billa polibky bral násilím a pak… jasný, je to vidět přímo nádherně – jsem to já, kdo je zvrácenej dozadu pod silou Billovýho polibku! Pak jsme si je opláceli tak nějak oba navzájem… Bill se tak snažil, až se mu krabatilo čelo. Pak se najednou prudce odlepil.

„Ty kreténe, co si jako myslíš,že děláš?!“ vyskočil z mýho klína a pak… konec videa. Cukají mi koutky… kouknu na něj. Má ruku před pusou a třese se ještě víc.

„To ti je pořád zima?“ koušu se do jazyka, abych ho chudáka smíchy nepoprskal.

„Ne Tome, ah… já už nebudu pít, slibuju… tohle bylo… naposled… já pak… dělám hrozný kraviny, když piju…“ celej se mi v náručí uvolní a povalí do lehu. Pak jakoby chytnul druhej dech, rychle se přetočí, až mi zírá přímo do obličeje. „Můžeš si za to sám, tys s tím začal… tys to udělal, tys -„

„Bille, co to blbneš?“ vyděsím se.

„Tohle…“ vyčerpaně mu poklesne hlava a on začne líbat moje rty… jen rty… o nic víc se nepokouší. Proč, krucinál, proč se neodrthnu a nezabráním svýmu sourozenci, aby dělal ty věci, který sourozenci nedělají??

Já za to nemůžu! Nemůžu za to, že mě Tom přitahuje jak magnet! A já blbec jsem se zase neudržel. To nešlo, musel jsem ho políbit! Jako by nestačilo, že na tom videu jsem to JÁ, kdo si ty polibky vymáhal… Lehce líbám Tomovy rty, ale na víc si netroufnu… Napjatě čekám na to, že mě od sebe každou chvíli znechuceně odstrčí, ale on nic. Uvolněně sedí a nechá mě rozklepaně přicuclýho na sobě. Faaajn, Bille, ovládej se… Odtáhnu svojí hlavu jen pár centimetrů od Tomova obličeje. Kouká mi zpříma do očí. Znervózňuje mě to. Strašně moc… Klepu se snad ještě víc než doteď, a to jsem si myslel, že víc už to nejde!!

„Ehm, Tome…?“ povytáhnu obočí a chystám se nějak přerušit tohle napětí mezi náma.

„Pšššš…“ jemně přiloží prst na moje rty. Jo, mám toho už hodně v sobě, ale na tohle jsem až moc střízlivej… Převalí se tak, že teď já ležím vyděšeně pod ním. Nakloní se zpátky ke mně a naše rty se znova potkají v dlouhém polibku. Křečovitě se zavrtávám do matrace pode mnou, nedokážu se pohnout, aniž bych sebou nezatřás jak osika ve větru. Aaaah, panebože, co se to děje?! Jak dlouho už si tohle přeju? Přestal jsem to počítat už dávno, přestal jsem o tom snít… To co se stalo před Ally, to bylo… JINÝ!! Tohle je opravdový, dobrovolný, nenucený…

Nechápu Tomovo chování, vůbec nevím, proč to dělá, co mi tím chce dokázat? Úplně se rozklepu, když ucítím Tomův jazyk, jak lehce přejede po mých rtech. Bože!! Nesměle je pootevřu a čekám… Připadám si, jako když jsem se poprvé líbal! To jsem byl snad stejně vynervovanej jako teď… Cítím, jak se mi motá hlava, ovládaná démonem alkoholu. Přestávám se klepat… Jsem najednou tak uvolněnej, jako by ze mě ten strach s každým dalším polibkem opadal. Omotám ruce kolem Tomova krku a za chvíli ucítím ty jeho, jak hladí moje boky. Tohle je… wow… jestli jsem byl vzrušenej z videa, na kterým mu ‚jen‘ sedím na klíně a zvráceně ho líbám, tak tohle je potom nezvladatelná situace!! Přesouvám svoje ruce pod jeho triko, vůbec nevím jak, ale během pár vteřin je Tom skoro nahej a já s ďábelským úšklebkem sedím přímo na něm. Ano, já, ten Bill Kaulitz, kterej o sobě všude prohlašuje, jak moc je romantickej typ.

„Tome, ani nevíš jak dlouho…“ nedořeknu to, začne mě hltavě líbat, strhne moje tělo na sebe a majetnicky jej k sobě tiskne. Jen vzrušeně oddechuju a nechávám Tomovy ruce dál bloudit po mým bříšku. Bože, on… On je tak zkušenej, na rozdíl ode mě! Nadzvedne se a já se ocitnu pod jeho tělem. Zkoumá každej milimetr mojí tváře a já cítím strašný pnutí snad v každým svalu. Uhnu očima, ale on mě jemně chytí za bradu a lehce natočí zpátky tak, abych se na něj prostě MUSEL zpříma dívat.

„Bille, nechtěl bys mi třeba něco říct… ?“ koukne na mě tak zvláštním pohledem, vůbec nechápu na co naráží.

„Co bych ti měl říct?“ zašeptám a sklopím oči. Tom se ke mně zase nakloní, pořád jemně svírá mojí bradu mezi prsty. Nadzdvihne trochu můj obličej a líbne mě tak krásně přímo na rty…

„No tak, Bille… “ pobídne mě naprosto klidným hlasem. Nedokážu odpovědět, nedokážu se soustředit na slova… Rozpačitě ho sleduju. „Jak dlouho už tohle chceš, hm?“ hodí na mě jeden z jeho ‚macho‘ úsměvů. Jak on může vědět, že tohle chci?? To nechápu!! Ale… jsme vlastně dvojčata…

„No… no… víš, už… dlouho,“ sklopím oči, je mi naprosto TRAPNĚ, jsem určitě rudej jak rajče. Hoří mi celej obličej a bojím se pozdvihnout oči ke svýmu dvojčeti. No super. Právě jsem mu přiznal to, co jsem se snažil ututlat tak dlouhou dobu! Jsem z toho děsně nervózní. Tom se znova skloní k mýmu obličeji a začne znova líbat moje rty…

autor: *Nicky*, Týnka
betaread: Janule