pokračování
„Tohle je pánské fitko?“ zeptal se Bill nevěřícně.
Tom se usadil na lavici, na které se vzpírá. „Jo, proč?“
Bill se rozhlédl. Na dohled od něj skutečně nebyla žádná žena, všechno ukazovalo, že tohle je opravdu jen pro chlapy.
„Já jen… způsob, jakým jsi o tomhle místě mluvil, představoval jsem si polonahé holky, které u každého stanoviště podávají pivo zdarma.“ Řekl Bill.
Tom se zasmál a vytáhl ocelovou tyč dopředu, čímž zvedl závaží zavěšená za ním. „Říkal jsem ti, že sem chodím cvičit.“
„Jo.“ Dvojčata sem dorazila mimo špičku, takže tu nebylo mnoho lidí. Bill byl ohromený. Byl si jistý, že je tu nějaká dívka, na kterou chce Tom udělat dojem. Ve skutečnosti mu řekl, že je tu někdo, kdo se mu líbí.
„Tak co říkáš?“ zeptal se Tom napjatě. „Sleduj to, zvedám jednou tolik, než kolik vážíš.“
Bill pohlédl na hlavní závaží a hvízdl. „Impozantní.“
„No tak,“ Tom spustil závaží dolů a pokrčil ruku. „Je to docela působivé.“
Růžolící Bill se odvrátil od napnutého bicepsu; to bylo působivé. Tom vypadal vážně dobře a všechno, na co Bill dokázal myslet, bylo, jak jej ty ruce hází do postele.
„Ahoj.“
Bill se stále ještě červenal nad svými myšlenkami, když namakaný blonďatý muž prošel kolem nich, usmíval se na Billa a věnoval mu jeden pronikavý pohled modrých očí.
Bill si byl jistý, že mu ten muž dokázal číst jeho nemravné myšlenky o Tomovi a nervózně se zasmál. „Čau.“ Ruce toho chlapa byly obrovské; pokud Tom dokázal uzvednout Billa, ten chlap by je zvedl oba a možná ještě někoho dalšího. Mrknul na Billa a vykračoval si dál.
Bill pohlédl zpět na Toma, jeho tvář byla napjatá; Billovi to připadalo, jako by bojoval se závažím. Nechtěl nic říkat. Nemyslel si, že by Tom uvítal, kdyby jej v posilovně peskoval.
„To byl Randy.“
„Huh?“
„Randy. Je osobní trenér.“ Vyštěkl Tom.
„Oh,“ Jako by to Billa zajímalo. „Takže, máš nějaký kámoše v posilovně?“ Rozhlédl se kolem, jistě tu muselo být něco kromě zvedání závaží, co na tomhle místě Toma přitahovalo.
„Proč? Hledáš kluky?“
Bill naklonil hlavu k Tomovi. „Ne! Bože, ne.“
Pak náhle dveřmi prošla skupina mladých mužů přímo do zóny pro zvedání závaží, hlasitě mluvili a měli jasný cíl. Všichni měli poměrně silné, svalnaté tělo a Billovi se chtělo utéct do kouta; začínal se cítit malý a slabý. Plus, tohle místo smrdělo jako klobásy. Opravdu nedokázal pochopit, proč tu chce Tom trávit čas.
„Jedeme domů.“ Řekl Tom najednou, postavil činku, se kterou právě cvičil. Jeho tvář byla temná.
„Co? Právě jsme sem přijeli.“
„Jo, ale ty vypadáš pěkně znuděně.“ Tom si stoupl a přehodil si ručník přes rameno. Jeho paže byly lesklé od potu a Bill měl co dělat, aby jednu nechytil a neolízl až k jeho rameni. Byl si jistý, že Tomova ruka by pod jeho jazykem byla tvrdá jako skála.
„Nenudím se… tolik.“ Zamumlal Bill a skousl si ret.
„Zapomněl jsem ráno nakrmit psy.“ Řekl Tom mrzutě a popadl svou tašku. Zdálo se, že spěchá, aby se dostal ven.
Podezření projelo Billovou páteří; Tom nikdy nezapomněl nakrmit psy. Zamračil se a ohlédl na skupinu mužů, která právě vešla dovnitř. Byl v té skupině někdo, kvůli komu se chtěl Tom vypařit?
„Tak pojď.“ Tom ho chytil za paži a téměř jej dotáhl ke dveřím.
„Tomi,“ vyjekl Bill, ale nechal se vláčet ke dveřím. Naposledy se podíval na páchnoucí propocenou tělocvičnu, než jej Tom vytáhl ze dveří.
Domů jeli v tichosti a Billa napadaly různé věci. Zíral z okna a snažil se nemyslet tak moc.
***
Když dvojčata dorazila domů, vešla do bytového domu a nahoru po schodech. Bill chtěl protestovat, že měli použít výtah, ale ještě nebyl připravený na svého bratra mluvit.
Tom odhodil tašku na cvičení na podlahu obývacího pokoje a ponořil se do pohodlného křesla, dívaje se před sebe. Byl pořád v oblečení do posilovny, mírně se potil, jak z cvičení, tak ze stoupání do schodů. Bill se posadil na opěradlo pohovky a poplácal po hlavě psa, který k němu nadšeně přišel.
„Měl bys nakrmit psy.“ Řekl Bill Tomovi.
„Ne, udělal jsem to ráno.“ Odpověděl Tom. „Právě jsem si vzpomněl.“
„Oh,“ Bill si vzpomněl na skupinu chlápků v posilovně a zamračil se. „Tomi…“
„Jo?“
„To vždycky z posilovny odcházíš takhle? Nebo je dnešek něčím výjimečný?“ Bill si založil ruce a vzhlédl. „Myslím tím, bylo to fakt divný. Prakticky jsi utekl.“
„Já nevím, prostě jsem chtěl pryč.“ Řekl Tom podrážděně.
„Okay.“ Řekl Bill. Hrál si s volnou nití na své košili a další otázka jej pálila na jazyku.
„Um… Tomi?“
„Jo?“
Bill se kousl do rtu. Nebyl si jistý, že je připravený položit otázku, ale přemýšlel o tom po celou cestu z posilovny. „Hádám, že chci vědět, um… No, říkal jsi, že se ti někdo líbí.“
Tom se zájmem vzhlédl. „Jo?“
„A…“ Bill musel být velmi opatrný při výběru slov k této otázce. „No… Je to kluk, kdo se ti líbí?“
Tom na Billa prostě civěl.
„Jen mi to řekni.“ Řekl Bill rychle. „Potřebuju to vědět.“
„No…“ Tom váhal.
„Je to v pohodě, pokud to tak je.“ Ujistil jej Bill. „Nebudu tě soudit, myslím tím, já mám rád kluky, to už víš.“
Tom si trochu odfrkl. „Jako ty chlápky z posilky?“
Bill zkřivil obličej. „Co? Ne! Hnus. Ti chlápci byli velcí a nabušení, vůbec nebyli můj typ.“
Tomova tvář se trochu uvolnila. „A jaký je tvůj typ?“
Ty.
Bill věděl, že to nemůže říct a bolelo to. „Nemluvíme tady o mně.“ Vybreptal. „Na něco jsem se ptal – je to kluk?“
Tom sklopil pohled. „Jo, je to kluk.“
Bill cítil, jak se mu v krku tvoří knedlík, s dívkou by se nejspíš dokázal vypořádat, s nimi to nikdy netrvalo dlouho, ale naproti tomu kluk…
„Ale není to tak, jak si myslíš.“ Řekl Tom a vrtěl hlavou. „Není jako ostatní kluci. Je speciální.“
„Speciální?“
Tom se na něj podíval a usmál se. Bill pocítil strašlivou bolest v žaludku. Tom vypadal tak oddaně, nejspíš pro toho kluka ztratil hlavu.
„Jo, opravdu speciální. Nutí mě cítit věci, které jsem nikdy předtím necítil,“ začal Tom a díval se Billovi přímo do očí. „Nedokážu si bez něj představit život, víš. Nemohl bych nikdy milovat nikoho jako jeho. Je pro mě nejdůležitější osoba na světě.“
Bill cítil, že má sucho v ústech a celé tělo se mu třese. Zvedl se z místa, na kterém seděl a otřel si oči, kde cítil, jak se mu tvoří slzy a hrozí mu stéci po tvářích.
„Co je špatně?“ zeptal se Tom, zněl znepokojeně.
„Nic,“ odpověděl Bill a sotva zabránil tomu, aby se mu třásl hlas. „Jsem za tebe šťastný, nikdy jsem tě neslyšel takhle mluvit.“ Otočil se od svého bratra, aby schoval svůj utrápený obličej. „Jsem moc unavený, Tomi. Půjdu už do postele.“
Než stačil Tom cokoliv říct, rozeběhl se z pokoje, zamkl za sebou dveře své ložnice a svezl se na zem.
Nemohl tomu uvěřit. Vždycky věděl, že se Tom jednou usadí, ale ten den byl tak vzdálený. Bill ještě nebyl připravený se s tím vypořádat. A odkdy se vůbec jeho bratr zajímal o lidi? Billův bratr měl být k takovým věcem lhostejný.
Bill si schoval tvář do dlaní a zavzdychal, nechal slzy, aby mu volně smáčely tváře. Kluk. Tomovi se líbil kluk. Celý Billův svět se otočil vzhůru nohama. Tom byl zamilovaný do jiného kluka.
Postavil se, nohy se mu třásly, ale podařilo se mu doklopýtat k posteli. Lehl si na břicho a zavřel oči. Celé jeho tělo bylo vyčerpané a mysl měl plnou věcí, na které nechtěl myslet.
Kdy se jeho Tomi stal Tomim někoho jiného?
***
Když se Bill později probudil, uvědomil si, že musel usnout, a oči jej štípaly. V ústech měl sucho, bylo to, jako by měl v puse vatu, a tak se natáhl pro láhev s vodou, kterou měl vždy na svém nočním stolku. Pořádně se napil a zamrkal do tmy. Pohlédl na hodiny. Byly skoro dvě hodiny v noci. Spal téměř čtyři hodiny. Jak se posadil, hlasitě mu zakručelo v břiše a nebylo divu. Naposledy jedl oběd. „Ugh,“ zamumlal a shodil nohy dolů z postele na podlahu. Šel spát rozrušený a rozrušený se i probudil. Vzpomínal na věci, které Tom řekl, že si někoho našel, někoho báječného, a ta osoba pro něj zjevně byla nejdůležitější na světě.
Bill nakonec ztratil své místo ve středu Tomova světa a věděl, že se s tím nevypořádá snadno.
Nebyl připravený bratrovi čelit, ale Tom stejně nejspíš spal. Bylo bezpečné proplížit se do kuchyně pro něco k jídlu. Zívnul a poškrábal se na břiše, jak otevíral dveře, kde jej nadšeně přivítali oba psi.
„Šššš…“ zasyčel Bill a sklonil se, aby je podrbal za ušima. Vzhlíželi k němu, zmatení, ale šťastní jako vždy. „Hádám, že můžete taky něco sníst.“ Psi se téměř předbíhali, jak hnali chodbou dolů za ním, ale byl si jistý, že šramocení jejich ťapek Toma neprobudí; Tom spal jako dudek. S bodavou bolestí přemýšlel, jestli ten kluk, který se Tomovi líbí, ví, jak Tom spí, jestli ví o tom, že se Tom škrábe ve vlasech, a to mu pomáhá usnout. Bill to věděl. Už s tím klukem Tom spal? Ta myšlenka byla nesnesitelná.
Když došel do obývacího pokoje, zastavil se. Tom vůbec nespal, pořád byl tady, seděl na opěradle pohovky a vyčkávavě na Billa hleděl. Vedle něj byly různobarevné deky a přikrývky přehozené přes nábytek a vytvářely tak malý uzavřený prostor. Bill zahlédl mezeru před vchodem do pevnosti z přikrývek.
„Co… co to je?“ zeptal se Bill Toma mírně zmateně.
„Nedal jsi mi šanci to předtím dopovědět.“ Řekl Tom.
Bill se podíval na svoje nohy. Bylo toho víc? Chtěl se k němu Tom snad nastěhovat?
„Byl jsem unavený.“ Zamumlal.
Tom si povzdechl a natáhl se, aby chytil Billa za ruku a přitáhl si ho, dokud nestál přímo před ním. „Bille, kdo si myslíš, že je pro mě nejdůležitější osoba na světě?“ zeptal se ho Tom jemně. Bill se kousl do rtu, opravdu o tom nechtěl znovu mluvit. „Bille?“ Bill pokrčil rameny, stále se na něj nepodíval. „Je to jednoduchá otázka.“ Naléhal Tom. „Zvlášť, když na ni znáš odpověď.“
„Myslel jsem, že ano,“ řekl Bill, a konečně se na Toma podíval. „Myslel jsem, že jsem to já, nebo jsem alespoň býval.“
Tom se usmál a přitáhl si Billa ještě blíž. „Pořád jsi.“
Bill roztřeseně vydechl a zcela nechápal; nebyla žádná šance, že by to Tom myslel tak, jak to Bill pochopil. „Co? Myslíš jako… že jsem důležitý jako on?“
„Ty jsi on.“
Bill vytřeštil oči a otevřel ústa. „Já? Jsem on?“
„Samozřejmě, že jsi, Bille. Copak jsi idiot?“ zeptal se Tom, ale neznělo to ošklivě. Jeho tón byl jemný a vřelý a jeho oči hřály.
„Tak proč… proč jsi potom chodil pořád do posilovny?“ Bill se pořád nedokázal pohnout z místa, stále tomu úplně nerozuměl.
Tom trochu zrudnul. „Snažil jsem se na tebe udělat dojem, ale spíš jsem tě tím jen otravoval.“
Bill zalapal po dechu. „Ale já myslel, že tam chodíš, abys… To je jedno, na tom nezáleží.“ Bill cítil, jak se mu chvěje srdce, Tom to všechno dělal pro něj. „Jsi si jistý?“
Tom neodpověděl, ale omotal paže kolem Billa a zvedl ho. Bill cítil Tomovy silné, perfektně svalnaté ruce kolem sebe a usmál se, omotal mu nohy kolem pasu.
Tom Billa přenesl do přikrývkové skrýše, naklonil se s ním, když vcházel dovnitř. Bill se pevně držel a žasnul, jak dobře stavěný a silný Tom je. Zavřel oči, přejel prsty po jeho lopatkách a uvažoval, jestli se to skutečně děje.
Když oči otevřel, viděl, že se na něj Tom dívá, a roztřeseně se na něj usmál. Jejich rty se spojily ve spalujícím polibku, jejich prvním, Billovo sevření kolem Tomových ramen ještě zesílilo a dlaněmi sklouzl na Tomův krk.
„Jsem on?“ zeptal se Bill znovu, když se rozdělili, a Tom přikývl. Vzal Billovo drobné tělo a záměrně jej hodil do polštářů. Bill přistál na zádech, oči dokořán, téměř bez dechu, končetiny nervózně roztřesené v očekávání.
„Vždycky jsi to byl ty.“ Zamumlal Tom, podíval se na něj s jiskrou v očích, kterou Bill mylně považoval za bratrskou náklonost. Teď věděl, že je to něco jiného, něco víc. Byl si jistý, že v jeho očích bylo to samé.
Bill se zasmál, když se přes něj Tom natáhl, zakrýval ho celým tělem, a to bylo takové, jaké si Bill vždy představoval – pevné, silné, hladké.
„Ne, vážně, jen sním.“ Řekl Bill a rukama přejížděl po Tomových pažích. „Tohle je šílené.“
Tomův výraz zvážněl. „Tohle je to, co jsi chtěl, že ano?“
Bill mu odpověděl tak, že si ho k sobě stáhl, aby jej políbil, snažil se zapamatovat si pocit Tomových rtů na jeho, jak Tomův horký jazyk naléhavě tlačil proti jeho. Bill otevřel ústa a nechal jej vklouznout dovnitř, jako v závrati padl do polštářů a nechal Toma, aby nad jejich polibkem převzal kontrolu.
Bill se rozhodl, že Tom umí líbat skvěle a třásl se při pomyšlení na to, co dalšího Tom se svým jazykem umí. Jako by Tom dokázal číst Billovy myšlenky, přerušil polibek a hladově se vrhl na Billovo hrdlo, kde jej lízal a sál.
Bill zasténal a zatlačil boky vzhůru, kde ucítil tvrdost Tomova mužství. „Nemusíš si mě značkovat, víš?“ zasténal a otíral se o něj.
Tom vtiskl na jeho krk jemný polibek. „Ale já chci.“ Zašeptal. „Jsi můj.“
„Nepotřebuju značku, abych to věděl.“ Zavzdychal Bill, když jej Tom olízl na šíji a silnýma rukama přejížděl po jeho bocích nahoru a dolů. O tomhle Bill tak moc snil, o téhle chvíli. Představoval si, jaké by bylo cítit ty svalnaté paže na svém těle, představoval si, jaké by bylo cítit Tomovy rty na své kůži. Bylo to mnohem lepší, než si představoval. Bill se nechal Tomem pohltit. Líbali se pomalu, pohybovali se společně, Billovo drobné tělo snadno klouzalo po Tomově silném těle. Jejich ruce se spojily a Tom zabořil obličej do ohbí Billova krku, kde hledal malé místečko pod jeho uchem, aby jej vydráždil.
„Tomi…“ zasténal Bill. „Oh, bože. Ty jsi tak dobrý… A opravdu působivé, mimochodem.“ Dodal a stiskl Tomovy bicepsy.
Tom se zaculil a olízl Billův spodní ret. „Myslíš?“ napnul se pyšně.
„Jo, já jsem… myslel jsem na tyhle ruce.“ Připustil Bill.
„Jak jsi na ně myslel?“
„Tak, že bych to nedokázal zopakovat před babičkou.“ Řekl Bill.
„Nemluv teď o babičce.“ Odvětil Tom a posadil se na paty. Přetáhl si triko přes hlavu, odhodil ho stranou a Bill otevřeně zíral na jeho pevné tělo. „Co teď?“
„Vypadáš zatraceně dobře.“ Řekl Bill horlivě a přejel prsty po Tomově hrudníku. „Tohle jsi udělal pro mě?“
„Jo.“ Řekl Tom hrdě. Zajel svýma rukama pod Billovo triko a přetáhl jej bratrovi přes hlavu, dokud oba nebyli polonazí, lapající po dechu a třesoucí se. Tom přejel dlaní přes Billovu hruď a usmál se. „Jsi tak jemný. Miluju to.“
„Příliš jemný.“ Řekl Bill. „Možná bych měl začít cvičit. Myslím, že bych si měl domluvit schůzku s Randym, mým vysněným osobním trenérem.“
Tom zavrčel a zavřel Billovu pusu tvrdým polibkem. Bill nechal Toma, aby mu rozepl kalhoty a napůl je stáhl dolů, než řekl něco dalšího.
„Tomi, budeme… víš?“ Uvědomil si, že zní jako malej.
Tom se maličko odtáhl a zhluboka oddechoval. Jemně vedl Billovu ruku do jeho vlastních kalhot, dokud Bill neucítil horké, tvrdé mužství, které se o něj otíralo. Omotal dlaň kolem něj a sledoval, jak se Tom zachvěl.
„Tohle se mnou děláš.“ Zašeptal Tom a se zasténáním do jeho ruky přirazil. „Tak moc tě chci. Prosím, dovolíš mi to?“
Bill jemně stiskával Tomův penis a užíval si reakce, které jeho doteky u jeho dvojčete vyvolávaly.
„Ano.“ Odpověděl Bill. „Taky tě chci.“
***
Bill zavzdychal, pomalu se nakláněl dopředu a vychutnával si pocit, jak Tomův penis zasahoval citlivé místo v jeho těle. Podíval se dolů, uviděl krůpěje potu na bratrově čele a téměř bolestivý výraz v jeho tváři.
„Omlouvám se.“ Zavzdychal a stejně pomalu se zhoupnul zpátky. „Tohle je prostě zatraceně dobré.“
„To je v pohodě,“ řekl Tom, hladil Billa nahoru a dolů po bocích. „Vypadáš úžasně.“
Byli zpátky v pevnosti. Bill se zdráhal zbourat ji dokonce i po dvou týdnech a nenechal to udělat ani Toma. Billovi to připomínalo tu noc, kdy spolu byli poprvé. Od té doby to dělali na spoustě míst, na Tomově posteli, na Billově posteli, ve sprše, v kuchyni, ale Bill miloval, když mu to Tom dělal v pevnosti.
Už dobrou chvíli nechával Tom Billa, aby na něj jezdil, a Bill věděl, že Tom musí umírat touhou do něj přirazit a ovládat tempo i úhel, ale zatím se Tom držel v klidu a sledoval, jak se Bill dostává do stavu absolutního štěstí na Tomově penisu. Bill byl vděčný za Tomovu výdrž; možná, že jeho výlety do posilovny měly skutečně své výhody.
„To ty jsi úžasný.“ Odpověděl Bill s líným úsměvem a začal se na něm houpat rychleji, zvedal se na kolenou, aby sjel po celé Tomově délce, a pak rychle sklouznul zpátky.
„Kurva,“ zasyčel Tom, popadl Billa za jeho útlá zápěstí, když na něm začal hopsat a nutil je oba sténat. „Můžu tě udělat?“
Bill přikývl a převalil se na záda, šťastný, že Tom převzal otěže. Roztáhl nohy a uvolnil se, když na něj Tom nalehl, vklouznul zpět do jeho dírky a tvrdě přirazil. Bill vykřikl a držel se Tomových ramen a snažil se popadnout dech, jak jej Tom přehnul téměř na půlku a přirážel do něj. Cítil, jak Tomův penis naráží do jeho místečka, a začínaly se mu z toho dělat mžitky před očima. Tom byl uvnitř něj obrovský a jako vždy se zdálo, že jeho pohyby jsou cílené na všechna dobrá místa v Billově těle a nutí jej se třást a vydat se Tomovi na milost.
Najednou se Bill prohnul v zádech, jeho penis tepal, jak dosáhl svého uvolnění a potřísnil své břicho, a Bill zaslechl Tomův spokojený výkřik, dvakrát, třikrát do něj přirazil, než nakonec zpomalil.
Bill zoufale popadal dech, sotva schopný dýchat, a jeho nohy byly ztuhlé, když jej Tom jemně rozevřel.
„Ježiši, myslím, že opravdu budu muset začít chodit cvičit, abych ti stačil.“ Podařilo se Billovi vydechnout a omámeně k němu vzhlížel.
Tom vypadal uspokojený a možná trochu ospalý, ale ne tak zničený, jako se Bill cítil. Usmál se a pomazlil se s jeho krkem. „Neměj obavy, já tě procvičím.“
„Slibuješ?“ usmál se Bill a políbil Toma na rameno. „Tomi, je tu něco…“
„Co?“
Bill se naklonil a povzdechl si. „No, vzpomínáš, jak Andy říkal, že bys byl schopný se mnou vzpírat?“
Tom zvedl obočí.
„No, mohl bys?“ zeptal se Bill.
Než se Bill rozkoukal, byl Tom pod ním a zvedl jeho štíhlé tělo do vzduchu. Bill se smál a natočil se na bok a dopadl na Toma, který kolem něj omotal paže. Políbili se, tady v jejich pevnosti, a Bill cítil, jak pod ním Tom opět tvrdne.
Tentokrát pozvedl obočí Bill. „Vzrušilo tě vzpírání se mnou?“
„Co když ano?“ Tom přitiskl Billovu ruku dolů na svůj penis a zažehl mezi nimi oheň. „Chceš to znovu?“
„Takhle ty zacházíš se svým závažím?“ Bill už se kolem něj kroutil a líbal jej na ramena.
Tom otázku ignoroval, položil se dolů na Billa, zhoupl boky a přejel svým penisem přes Billův. Bill zasténal a připravil se na to, že se udělá ještě jednou. Vzhlédl k Tomovi a vrtěl se, cítil, že taky začíná tvrdnout.
„Ne, tohle je lepší než jakékoliv cvičení v posilovně.“ Řekl Tom. Držel Billa v klidu a strčil svým penisem do Billovy dírky.
„Do prdele,“ vydechl Bill. „Ano, tam… Udělej to.“
A Tom to udělal. A znovu. A znovu. A znovu.
autor: Haylzee, undrockroll
překlad: Vanity Blair
betaread: J. :o)
Úžasná povídka, strašně moc díky za překlad, jinak bych si ji asi nikdy nepřečetla! Zhltla jsem ji už asi před třemi hodinami, během pečení lineckého, ale ke komentáři jsem se dostala až teď 🙂
Kluci jsou tady úžasní, chápala jsem je oba dva a zároveň jsem se jim musela i smát. Tak hlavně, že to dobře dopadlo!
Parádní povídka já si myslela že to Tom děla kvůli Billovi ta žárlivost v posilovně neměla chybu moc dík za překlad.
Parádní povídka já si myslela že to Tom děla kvůli Billovi ta žárlivost v posilovně neměla chybu moc dík za překlad.
Perfektné. Pred nedávnom som čítala poviedku Body language, a keď som sa pustila do tejto, okamžite som si na ňu spomenula. Pretože tu to bolo také očividné už od začiatku. Na Tomovi to bolo také zjavné! Úžasná poviedka. Ďakujem za preklad.