Police academy

Tom vystoupil ze žlutého taxíku a podíval se na obrovskou budovu bílé barvy, která byla za vysokým železným plotem. Spokojeně se pousmál. Mezinárodní policejní akademie. Škola, kterou studoval v Německu, které bylo zároveň jeho rodnou zemí. Stejná škola, přesto jiná. Hlavní rozdíl byl v tom, že tady na té škole byli studenti ze všech koutů světa a byla v New Yorku. Díky svým dobrým studijním výsledkům mohl tady strávit rok, na který mu bylo poskytnuto stipendium. Vážně se nemohl dočkat, až projde brankou, která ho od školy dělila.

Tom se zhluboka nadechl čerstvého amerického vzduchu a spokojeně přivřel oči. Ani zdaleka nemohl vyjádřit svoji radost slovy ani činy. Samozřejmě, že by mohl ječet a poskakovat jako bláznivá náctiletá holka, to ale neměl zapotřebí. Chtěl prostě zapadnout.

Z kufru taxíku vyndal svoji obrovskou sportovní tašku značky Adidas, ve které měl oblečení a takové věci. Dal si ji přes rameno a vyndal od stejné značky ještě batoh, ve kterém měl učení ze svojí školy. Sice tušil, že tyto věci, které byly v němčině ,mu tady budou k ničemu, ale raději si je vzal. Nerad by přijel úplně nevybavený, prakticky jako turista.

Tom zavřel kufr a přešel k řidičově straně auta. Ze zadní kapsy volných džín vyndal koženou peněženku hnědé barvy. Vytáhl desetidolarovku a podal ji řidiči. Peněženku schoval a usmál se.

„Drobné si nechte,“ mrknul na něj levým okem. Byl to přesně ten typ výrazu, ze kterého se většině dívek podlamovala kolena. Tom vždycky věděl, jak si má jejich pozornost přilákat. S řidičem to rozhodně neměl v plánu, byl to pro něj prostě automatický výraz.

„Děkuju,“ kývnul řidič a usmál se. Stažené okýnko zavřel a rozjel se pryč.

Tom si promnul ruce a zavýsknul. Ačkoliv si tyhle projevy zakázal už na letišti, nemohl se jim teď ubránit.

S taškou přes rameno a s batohem přes druhé šel k bráně školy. Zastavil se až těsně u ní. Pohledem sjel zvonky a přemýšlel, na který z nich má zazvonit. Nakrčil nos, snažil se rozpomenout se na to, co měl napsáno v instruktážních papírech. Byl si jistý, že tam byl i zvonek.

„Fajn, zkusíme ředitelnu,“ zamumlal si sám pro sebe německy a přitlačil palec na příslušný zvonek. V malém reproduktoru nepříjemně zapraskalo.

„Mezinárodní policejní akademie. Přejete si?“ ozval se příjemný mužský hlas.

„Dobrý den. Jsem student z Německa. Tom Trümper,“ ohlásil se Tom a nervózně přešlápl na místě.

„Samozřejmě, pojďte dál. Už vás očekáváme.“

Kolem kliky se rozezvučel bzučivý signál. Tom se o spojené železné tyče opřel pravým bokem a brána se otevřela. Zase za sebou zavřel a rozhlédl se. Stál na školním pozemku ani ne minutu, a už mu to tady připadalo fantastické. Trávníky byly sytě zelené, v záhonech byla květinová výzdoba, všechny keře byly upravené. Cesta byla vysypána malými bílými kamínky, v desetimetrových rozestupech byly lakované lavičky z hnědého dřeva. Školní areál byl vážně velký.

Tom šel spořádaně po cestě. Nemohl se ale přestat dívat kolem sebe. Bylo to pro něj něco nového. Takhle to v okolí jeho školy rozhodně nevypadalo. Všude byly oprýskané zdi činžovních domů, které používali sprejeři jako plátno pro svoji tvorbu. Na dlažebních kostkách byly staré žvýkačky, koše byly vyvráceny. Oproti tomu to tady přišlo Tomovi jako v královské zahradě, takže nebylo divu, jak je z toho unešený.

„Dobrý den,“ pozdravil jednoho z mnoha zahradníků, který právě zastřihoval keř. Chtěl udělat dobrý první dojem, protože dost dobře věděl, že ten se s ním potáhne celou dobu jeho působení na této škole.

„Dobrý,“ pokýval zahradník, aniž by se na Toma otočil, dál se věnoval svojí práci. Nemohl se otáčet, stačilo by jedno špatné střihnutí nůžkami a vše by bylo zničené. Tom to nekomentoval, pokračoval raději cestou dál.

Po chvilce už stál Tom před dveřmi ředitelny. Byl rád za pomocné značky, které ho tam dovedly. Byl za ně opravdu vděčný, protože jinak by tady bloudil mnohem déle. Škola zvenku vypadala velká, uvnitř byla ale snad ještě tisíckrát větší. Všude dveře, schodiště… Byl tam i výtah. Interiér školy se Tomovi líbil stejně jako exteriér. Obojí bylo čisté a upravené, z podlahy by se dalo snad i jíst. Skousnul si ret a vztáhnul ruku, aby mohl zaklepat.

Jakmile tak učinil, ozval se z místnosti stejný mužský hlas, který se ozval, když zvonil. Alespoň si myslel, že to byl mužský hlas, protože by bylo nesmyslné, aby ho měla žena posazený takhle moc hluboko.

„Dále.“

Tom ihned vyzvání ke vstupu přijal. Obtočil prsty kolem mosazné kliky a vešel do kanceláře. Rozhlédl se. Všude po zdech byla zarámovaná ocenění, která znovu poukazovala na prestiž americké školy.

Až jako poslední zaujal Toma černovlásek, který seděl na židli vedle pracovního stolu. Chlapec měl dlouhé černé vlasy, které byly spletené do drobných dredů, černě orámované oči a těsné oblečení. Ve tváři měl nepřístupný výraz, ten se Tomovi ale líbil ještě mnohem víc než celý mladík. Byl si jistý, že chlapec, který ho zaujal, rozhodně nebude heterosexuál, protože on sám byl bisexuál, a to vypadal mnohem mužněji než to černovlasé stvoření.

„Ahoj,“ pozdravil Tom Billa a přejel si špičkou jazyka po rtech. Bill mu pozdrav ale neopětoval.

„Věnuj se radši vedení,“ kývnul Bill k muži po svojí pravici. Neměl na Toma ani tu nejmenší náladu. Vlastně nechápal, proč se měl Tom stát jeho spolubydlícím na pokoji. Dodneška tam byl sám a nikomu to nevadilo. Musel ale uznat, že Tom vypadal vážně skvěle. Byl přesně jeho typ. Byla to jediná polehčující okolnost. Nebyl to ale důvod k tomu, aby ho přestal nesnášet. Sice ho ještě vůbec neznal… Ale to byl detail. Nesnášel ho dopředu.

Tom jenom kývnul a podíval se na muže vedle Billa. Byl hodně světle blonďatý a ve stejné barvě měl i vousy. Tomovi nepřišel vůbec pohledný, byl přesný opak Billa.

„Dobrý den,“ natáhl k muži ve středních letech Tom ruku k pozdravu. Ředitel se zvednul ze svého koženého kancelářského křesla a nabízenou ruku přijal.

„Dobrý den. Oficiálně vás vítám na naší škole. Posaďte se,“ pokynul rukou k židli na opačné straně stolu, než seděl on, a sám se posadil.

„Děkuju,“ přijal Tom nabízené místo. Nevěděl, co má říkat, takže raději mlčel, než aby plácnul nějakou blbost, která by ho napadla jako první. Koutkem oka pořád sledoval Billa, prostě mu to nedalo. Nemohl od něj svůj pohled odtrhnout. Ředitel si odkašlal, aby na sebe upozornil.

„Nebudu to dneska nějak extra zdržovat. Hádám, že jste unavený po dlouhé cestě z Evropy, takže…“ kývl hlavou k Billovi, „váš spolubydlící. Bude mít na starosti všechny vaše kroky, když budete cokoliv potřebovat, obrátíte se na něj, ano?“

„Cokoliv?“ zamrkal Tom. Vážně se mu tady začínalo víc a víc líbit.

„Cokoliv.“

Bill pouze protočil oči a zvednul se ze svojí židle. Neměl na tyhle vykecávací řeči náladu, neměl ji ani na Toma. Pořád nebyl smířený s tím, že má od dnešního dne spolubydlícího. Vždycky se chlubil tím, že bydlí sám. Postavil se vedle Toma a sjel pohledem ředitele.

„My půjdeme,“ obrátil se pohledem na Toma. Ten jen kývnul a také se zvednul ze svojí židle.

„Zatím nashledanou,“ rozloučil se ještě Tom a rychle se vydal za Billem, který už byl dávno venku z kanceláře a jen znuděně protáčel oči.

„Už jsem si myslel, že tady zapustím kořeny,“ ušklíbnul se Bill, když si konečně všimnul Toma a šel k němu.

„Jak vidím, nic jsi nezapustil. Takže kde je problém?“ zašklebil se Tom a upravil si popruh na sportovní tašce, který se mu zařezával do ramene. Nebylo to pro něj ani trošku příjemné.

„Jsem Bill, to už víš. Jo a jsem s Ruska,“ představil se černovlásek a založil jednu ruku v bok. Prohlédnul si přísným pohledem Toma od hlavy až po boty. Přišel mu vážně dost pěkný. Nebyl to ale důvod, aby přestal dělat nedostupného.

„Jo, super. Takže… Můžeš mi prosím ukázat náš pokoj? Jsem celkem unavený a rozlámaný, rád bych se natáhnul.“

„Fajn, jak myslíš,“ pokrčil černovlásek rameny a otočil se k Tomovi zády. Levou rukou se chytnul zábradlí a šel pomalu dolů ze schodů. Mlčel, neměl co říkat. Ani se mu příliš mluvit nechtělo.

Chlapci došli bok po boku do budovy, která sloužila jako ubytovna. A pro Toma to byl další šok. Rozhodně to nevypadalo jako ubytovna pro studenty, ale spíš jako luxusní hotel. Uprostřed podlahy vždy vedl dlouhý koberec, na stěnách byly různé obrazy. Právě procházeli společenskou místností. Tomův pohled sklouznul k veliké plazmové obrazovce na stěně. Pousmál se, když si všiml několika barevných sedacích pytlů. Zbožňoval je pro jejich pohodlnost.

Bill nad Tomovým počínáním opět protáčel jen oči. Stisknul mu silně paži a zatáhnul ho za ní.

„Pojď, prosimtě,“ zamrmlal. Tom ale Billa chůzí nenásledoval. Jenom stál konsternovaně na místě a zaraženě sledoval souložící pár na pohovce. Nasucho polknul, zamrkal. Absolutně nemohl pochopit, proč to dělají právě tady, kde byli i ostatní… Navíc, že jim nikdo nic neřekl.

„Neviděl jsi nikdy šukat dva lidi?“ ušklíbnul se Bill a založil ruce na hrudníku.

„No… Samozřejmě, že viděl,“ ušklíbnul se Tom, „proč to ale dělají tady, kde jsou všichni?“ podíval se Billovi do očí, doufajíc, že od něj dostane kloudnou odpověď.

„Dělají domácí úkol,“ pokrčil černovlásek rameny, „pojď už.“

„Cože? Domácí úkol?“ dredatý mladík nechápal víc a víc. Jak mohl být sex za domácí úkol? Nedávalo to ani nejmenší smysl.

„Tak snad víš na jaký jsi škole, ne?“ ušklíbnul se pobaveně Bill.

„No… Jo. Policejní akademie.“

„Idiote, to je jenom zástěrka. Téměř nic tady nesouvisí s policajtama. Neboj, pochopíš to brzo,“ Bill v sobě musel dusit smích. Nechtěl věřit tomu, že si Tom vážně myslel, že je tohle… normální škola. Zakroutil nad tím raději jenom hlavou a mlčel, protože se nechtěl dostat do konfliktu. Vydal se k pokoji, když se otočil, kývnul si. Tom ho následoval.

***

Bill seděl na svojí posteli a díval se kolem sebe. Přemýšlel. Domácí úkol… Zatím ho nesplnil. Nechával si ho až na večer. Bylo ale už deset hodin a nikam na chodbu, aby ulovil nějakou oběť, se mu opravdu nechtělo. Jediná možnost byla ta, aby k tomu využil Toma. Tušil, že se mu nebude bránit, jelikož si nešlo nevšimnout pohledu, kterým si ho celé odpoledne prohlížel. A i kdyby tomu tak nebylo… Billovi zatím nikdo neodolal. Byl na to právem pyšný.

Olíznul si rty. Tom chtěl… Policejní akademii. Tím pádem by ji měl dostat, pomyslel si Bill. Zvednul se z postele. Měl dost času na to, aby se nachystal, jelikož Tom byl ještě v koupelně. Rychlými kroky se dostal k veliké skříni. Vytáhl jeden šuplík a posadil se na zem. Začal se v něm přehrabovat.

Černovlásek spokojeně mlasknul. Objevil to, co hledal. Vyndal z šuplíku černou policejní čepici, bič a plyšová pouta, ve stejné barvě jako zbytek věcí. Z druhého šuplíku vyndal kondom a lubrikační gel. Vše položil na svoji postel a postavil se. Otevřel táhnutím dveře skříně a ihned začal posouvat ramínka s oblečením, ve snaze najít to, co potřeboval. Na tváři se mu rozlil úsměv, když jeho prsty přejely po kožené bundičce. Ramínko hodil na postel a skříň opět zavřel. Rychle se vysvlékl.

Sundal z ramínka bundu a oblékl si ji na nahou kůži. Pohledem si sjel krátkou kostkovanou sukýnku. Ačkoliv to byla dámská záležitost, on se do toho oblékal rád, když chtěl někoho svádět. Dlouho nepřemýšlel nad tím, zda-li si to oblékne, nebo ne. Též ji sundal a rychle se do ní nasoukal. Na hlavu posadil křivě policejní čepici, do pravé ruky vzal pouta, do druhé bič. On byl připraven.

Právě, když se Bill prohlížel v zrcadle, vyšel Tom z koupelny. Měl pouze kolem pasu bílou osušku. Napřímil se a jeho pohled utkvěl na Billově těle. Musel nasucho polknout a skousnout si ret. Přišel mu dokonalý. Nikdy neviděl nic tak krásného jako teď. Ve slabinách začal pociťovat vzrušení.

„Sakra,“ vzdychnul Tom a pustil osušku, kterou si přidržoval. To zavinilo, že mu z boků sjela a on sice stál Billovi tváří v tvář, ale byl nahý.

„Copak?“ olíznul si černovlásek vyzývavě rty a rázným krokem šel ke svému spolubydlícímu. Přejel mu bičem po středu hrudníku, „neříkal jsi, že jsi na policejní akademii?“ uculil se nevinně.

„No… Jo. Jsem na policejní akademii,“ kývnul Tom a položil ruce na Billovy boky, „hádám… nesplnil jsi ještě domácí úkol, viď?“ držel ho a couval s ním pomalu k posteli.

„Chytrý chlapec,“ kývnul Bill uznale a nechal se na svoji postel položit. Spokojeně přivřel oči, když Tom začal svými rty mapovat jeho krk, vyšel mu z úst tichý vzdech.

„Tím pádem,“ zamručel Tom a prohlédl si pouta, která Bill držel v ruce, „tím pádem se to musí napravit,“ vzal mu je a chytnul jeho ruce. Dal mu je nad hlavu a spoutal je. Černovlásek rukama jenom cuknul a nespokojeně zamručel. To měl udělat on Tomovi, ne naopak. Už se nadechoval, že Tomovi něco řekne, on ho ale umlčel hlubokým polibkem.

„A tohle taky nebudeš potřebovat,“ zamumlal do Billových rtů dred a bič, který ležel vedle nich na posteli, hodil na zem. Ačkoliv Bill by s ním stejně teď nic nezmohl, nelíbila se mu představa, že by mu s ním něco dělal.

„To je moje, Thomasi,“ zamručel Bill nesouhlasně a znovu škubnul rukama. Pouta však jenom zacinkala, jak se železo o sebe otřelo. Tom znovu natiskl své rty na Billovy. Postupně polibek víc a víc prohluboval. Dlaně měl na Billových bocích a tisknul mu je. Pohladil ho po břiše, prsty sjel až k podbřišku a zase dlaň vrátil na bok. Druhou rukou mezitím rozepínal kraťoučkou sukni. Stáhnul ji a hodil na zem. Billa po zadku pohladil, ten na oplátku spokojeně vzdychnul. Tomovy doteky byly opravdu hodně příjemné.

Těla obou chlapců byla na sobě těsně natisknutá. Mladíci se o sebe třeli a navzájem si vzdychali do rtů. Pro oba to byl vážně příjemný pocit. Horkost, která z toho druhého sálala, oba ještě více vzrušovala. Bill netoužil po ničem jiném, než aby Tomův penis vyplnil jeho zadek, Tom netoužil po ničem jiném, než být v Billově těle. Sice to chtěl od prvního momentu, co černovláska uviděl… ale ani ve snu by ho nenapadlo, že svoji tužbu naplní hned tentýž večer, co do školy přijel. Ale nestěžoval si, protože neměl na co.

„Vezmi už ten gel… Už tě chci,“ zalapal po dechu Bill a prohrábnul si vlasy. Čepice mu z nich už dávno sklouznula.

„Yeah,“ přitakal Tom a od Billa se odtáhl. Ze spodní části postele vzal lubrikační gel a kondom. Olíznul si rty, trošku gelu si vytlačil na prsty. Gel ho na nich příjemně zastudil, znovu si olíznul rty. Cítil na nich chuť jahodového lesku, patřícího Billovi. Druhou rukou roztáhl Billovy nohy více od sebe a on automaticky podsadil pánev. Přivřel oči a uvolnil se, věděl, co má očekávat.

Tom přejel po Billově úzkém vstupu do těla prstem, a hned na to do těla vnikl. Podíval se do Billova obličeje, kdyby zpozoroval, že je mu něco nepříjemné… Nepokračoval by, a zároveň by toho nechal. Nic takového se ale nemuselo stát, jelikož černovlásek měl ve tváři naprosto uvolněný výraz, kterým dával najevo, že chce rozhodně víc než jeden prst. Tom nakrčil nos. Billovy zkušenosti v sexuálním životě neznal, na to byl tady příliš krátkou dobu. Byl si ale téměř jistý, že rozhodně nebude tak nevinný, jak by se mohlo na první pohled zdát. Už díky tomu, co měl na sobě oblečeného, když vylezl ze sprchy. Přidal tedy do Billova těla druhý a následně třetí prst. Roztáhl je od sebe a přirazil hlouběji do těla. Z Billových prokrvených rtů vyšel tichý sten. Pohled jejich očí se na malou chvilku střetl. Billův říkal, že nechce nic jiného než okamžitý sex, Tomův byl o něco víc ustaranější. Nerad by Billovi ublížil.

„Kurva už mě ošukej,“ zavrčel po dalších pár minutách Bill. Tři prsty, které zaplňovaly jeho tělo, mu rozhodně nestačily. Každým okamžikem chtěl víc a víc, Tomovi to ovšem nedocházelo. Začínal na něj chytat vztek, když se stále k ničemu neměl, „rozuměl jsi? Já chci sex,“ syknul Bill a škubnul spoutanýma rukama. Kdyby je neměl takhle u sebe, chytnul by Toma za bradu, aby mohl být ještě více důraznější. Takhle musel stačit tón hlasu.

„Jojo, fajn. Já ti jenom nechci ublížit,“ pokrčil dred rameny a vytáhnul prsty zpátky ven. Uchopil stříbrný čtvereček a jedním trhem prezervativ otevřel. Vyndal ho z obalu, a hned si ho nasadil na ztopořený penis. Položil se na černovláskovo útlé tělo a ruce si zapřel u jeho hlavy. Podíval se na výraz tváře, musel se nad ním pousmát. Bill měl přivřené oči, jen občas mrknul, pootevřené rty. Byl dokonale sexy.

Jedním přírazem se Tom do Billa dostal. Oba naráz zalapali po dechu. Bill, protože Tomův penis byl vážně veliký, od pohledu by ho ale nenapadlo, že až takhle moc. A Tom, protože Billovo tělo bylo vážně úzké, byl to intenzivnější pocit, než když měl v posteli nějakou holku. I když… Ta také nebyla k zahození.

„Jsi obrovský,“ zasténal Bill a propletl své prsty na rukou. Stisknul je k sobě.

„Ještě aby ne,“ ušklíbnul se Tom a prudce přirazil. Hlasitě zasténal a olíznul si rty. Takové domácí úkoly… Tušil, že by mohly být vážně fajn. Pokud je bude moct všechny plnit s Billem. Břichem se otřel o Billův penis a vlhce ho políbil na krk. Po místě, kam vtisknul polibek, přejel špičkou jazyka. Chytnul do dlaní zase Billovy boky a silně je stisknul. Olíznul si rty, když z Billova hrdla vyšel hlasitý sten. Bylo to pro něj jako rajská hudba. Nemohl se toho hlasu nabažit. Chtěl víc, stejně jako chtěl víc Billa. Byl jako v extázi, byl absolutně nesoustředěný na všechno okolo. Pouze přirážel do černovláskova těla a občas se o jeho mužství sám otřel břichem.

„Vezmi… Vezmi ho do ruky. Vyhoň mi ho,“ zasténal Bill, „takhle se neudělám,“ zalapal po dechu a cuknul proti Tomovi boky. Mírně zaklonil hlavu. Užíval si všechny pocity, které mu projížděly tělem. Vzrušení cítil až v prstech u nohou, akt s Tomem ho nutil téměř hrdelně křičet. S žádným jiným spolužákem se tohle nestalo, pro Billa to bylo něco dosud nepoznaného. A to už toho měl za sebou opravdu hodně, co se sexu týče. Myslel si, že už nezažije nic nového, jak se ale dneska ukázalo, opak byl pravdou. A on zjistil, že se má pořád co učit. Chtěl být ještě lepší, lepší pro Toma. Přesto, že bylo vidět, že ten si to užíval minimálně stejně intenzivně jako on.

„Jo… Dobře,“ vzdychnul Tom a znovu Billa na krk políbil. Tentokrát ale na druhou stranu. Strčil mezi jejich těla svoji ruku a uchopil Billův penis do ruky. Silně ho stisknul, palcem přejel po vrcholku. Ačkoliv nebyl nezkušený v oblasti sexu s klukem, žádný po něm nežádal tohle. Když nepočítal sebeuspokojování, byla pro něj tohle premiéra. Proto vsázel na to, co má rád on sám. Mezi palcem a ukazovákem stisknul žalud. Zároveň prudce přirazil, takže si právem zasloužil ještě hlasitější sten, vycházející z Billových úst. Po penisu, který držel v ruce, přejížděl dlaní. Hřbetem dlaně druhé ruky si otřel orosené čelo a vzdychnul. Cítil, že se už blíží k vyvrcholení, proto zrychlil pohyby rukou. Ani nepomýšlel nad tím, že by oba mohli dojít k vrcholu ve stejný čas.

Opak byl ale pravdou. Tom s hlasitým sténáním vyvrcholil a Bill ho ihned následoval. Billovo sperma bylo nyní na břichách obou chlapců. Oba trhaně dýchali, snažili se popadnout dech. Neodtahovali se od sebe, hleděli se do tváří. Měli totožný výraz – spokojený a uvolněný.

„Vítej na naší policejní akademii,“ pousmál se Bill a olíznul si rty. Pohladil Toma po paži a konečně se normálně nadechnul. Najednou přehodnotil. Spolubydlícího už neviděl až jako nesmysl. To ale pořád nebyl důvod pro to, aby ho přestal nesnášet. To, že je s Tomem dobrý sex, vůbec nic na nesnášenlivosti neměnilo.

autor: Catherine