autor: DarkAngel
Čaw twincesťáci, twincesťačky a twincesťátka XD Původně jsem žádnou povídku nechtěla posílat, ale pár lidí mě překecalo, tak jsem tu 😀 Je jenom na vás, jestli tady budete chtít moje další výtvory. Tohle jsem psala ve třinácti letech (před rokem a půl) původně jako hetero povídku mě a Billa xD, ale přepsala jsem ji na TWC, k Tomovi se Bill hodí líp xD Tak už jsem se vykecala dost, pusťte se do čtení! Užijte si to, váš DarkAngel :-*
,,Co to jako má bejt?!“ bráška mi před nosem rozhořčeně mává novým číslem Brava. Zaostřím, a to, co vzápětí spatřím, mi vyrazí dech.
,,B-bille, já…“ koktám a nevím, co říct. Byl jsem na 100% přesvědčený, že nás nikdo nemůže vidět, natož snad vyfotit. Byl to jen úlet, prostě mě svedla. Naštěstí jsem se ovládl a k ničemu jinému než k líbání nedošlo. Ovšem ani to mu teď nedokážu vysvětlit.
,,Nic mi k tomu neřekneš?!“ Provrtávám koberec pohledem a nejsem schopen slova. ,,Fajn.“ Ukončí svůj krátký jednostranný výslech, hodí mi časopis, který vše způsobil, na hlavu a s hlasitým třísknutím dveří opustí můj pokoj. Tak to se mi povedlo.
Je to vůbec poprvé, co jsme se za ten rok, co spolu jsme, pohádali. Přesně dnes je to dvanáct měsíců od začátku našeho zakázaného incestního vztahu. To jsem mu dal k našemu prvnímu výročí pěknej dáreček…
Pomalu vstanu ze svého prostorného gauče (tady už jsme toho zažili xD) a přitisknu ucho ke stěně. Bill má pokoj hned vedle a zdi jsou tenké, takže slyším každý jeho vzlyk. Doslova mi to trhá srdce, celá levá polovina hrudníku mě bolí. Já jsem takovej debil! Mám úžasnýho kluka, spousta holek (možná i kluků) by mi závidělo, kdyby o našem vztahu věděli a já ho téměř podvedu s nějakou brunetou s velkýma kozama a odporně rudou rtěnkou. Panebože, co jsem na ní jenom viděl? Zná někdo většího idiota, než jsem já? Určitě ne. To křehký stvoření tam pláče jen kvůli mně.
A dost! Okřiknu se v duchu a s rozhodným výrazem vyjdu na chodbu. S rukou na klice bráškova pokoje ale zaváhám. Co mu vlastně řeknu? Uvědomím si to příliš pozdě, ani nemrknu a už za sebou zavírám dveře jeho pokoje. Otočím se k tomu uslzenému klubíčku a při pohledu na něj mě opět píchne u srdce.
,,Neumíš zaklepat?“ špitne mezi vzlyky.
,,Promiň,“ odpovím mu stejně tiše a oba víme, že nemyslím vstup bez klepání. Posadím se na postel vedle něj. Dívám se do jeho mandlových očí a roztřeseným hláskem ze sebe vymáčknu: ,,Billí, prosím, odpusť mi to… já nechtěl, ale-„
,,Pššt.“ Umlčí mě svým ukazováčkem a hned nato mě začne líbat. ,,Já ti věřím, Tome. Myslím si, že každý by měl dostat druhou šanci. Začneme znovu, jeden blbej polibek nás přece nemůže rozdělit.“ Řekne klidně. Teda, tímhle mi naprosto vyrazil dech. Čekal jsem nadávky, scény, křik, možná i facku – ale ruku podanou ke smíru? Billík mě neustále něčím překvapuje.
,,Billí? Miluju Tě.“ Vydechnu. Je to vůbec poprvé za ten rok, co mu to řeknu. Šťastně se usměje a obejme mě.
,,A co teď?“ zeptá se dráždivě.
,,Noo,“ protáhnu. ,,Když už jsme v tý postýlce…“ mrknu na něj a on to pochopí…
autor: DarkAngel
betaread: Janule
no mohlo o být víc rozepsaný…ale jinak napsaný hezky..
Jé, to je skvělý. Sauri, to podle mně vůbec nevadí. 🙂
Co se týče nápadu, originalita nadevše – i když takovýchto povídek je na každém prstě deset, ale musím pochválit ten konec. 🙂
Většina twicestních spisovatelů popisuje křik, nadávky, hysterické záchvaty a bůhvíco ještě. Tady Bill Tomovi odpustil a to se mi moc líbí 🙂
Důvěra je hlavní 😉 Takže pochvala… Určitě piš dál 😀
PéeS: poslední odstavec xDD
Krásné! 🙂
je to pěkny…
mocinky pěkný:-)
Jen piš dál,piš bylo to hezký,a když se to příšťe wíc rozepíše bude to eťe lepčí;-) 😀
opožděně kuju moc za komenty :-* Dřív jsem nevěřila, že na každém komentáři autorovi tak záleží… Teď už věřim 🙂
LoFinQa*TWC: tak já pošlu nějakou tu vícedílovku… časem :)))
jen tak dál! Bezva!
Jo tak to byla rychlovka.. bum..nějaká borka v bravu..bucm..Bill oláče a hned je zase všechno dobrý..:D to se mi líbilo..