autor: Doris
„No pojď, krasavice. Bude krmení.“ Rozplýval se černovlasý rasta nad svým novým přírůstkem ve skleněném teráriu, které si nechal zabudovat do zdi. Bylo velké přes polovinu obývací stěny. Uvnitř na něj koukala stočená černá mamba. Jeden z nejjedovatějších hadů světa. Tom za něj vyplázl obrovský balík. Byla to jedna z nejdražších věcí, co doma měl. Možná ho prodavač natáhl, ale Tom si nehodlal stěžovat. Toužil po tom hadovi.
Sáhl do klece na vedlejší polici a vyndal jednu bílou myš. Odsunul skleněná dvířka v horní části terária a ruku s myší strčil dovnitř. Mamba vztyčila hlavu a útočně zasyčela. Tom pustil myš na samé dno, vytáhl ruku a terárium důkladně zavřel. Díval se, jak had upřeně sleduje svoji potravu a po chvíli se prudce vymrštil. Myš zůstala ve spárech jeho jedových zubů. Tom se spokojeně usmál a odešel do sprchy.
Několik dalších dní hada krmit nemusel. Čím dál častěji se ho ale večer zmocňoval pocit, že ho had pozoruje. Kdykoliv prošel kolem nebo jen seděl u televize. K uším mu doléhalo syčení, a když se otočil, spatřil jen spícího hada stočeného na dně terária nebo omotaného kolem větve.
„Ježiši, neblázni. Zbytečně se stresuješ.“ Pokáral se Tom a promnul si čelo. Dál se zadíval na film, který si pustil. Vždy, když mu v uších zazněl sykot, měl pocit, že mu had unikl z terária, i když to bylo téměř nemožné. Čím dál tím míň se dokázal soustředit na obrazovku. Oči se mu zavíraly, až usnul docela.
S trhnutím se probudil do naprosté tmy. Televize byla vypnutá. Nakrčil čelo v zamyšlení, kdy ji vypnul. Vzhledem k tomu, že ale ovladač ležel vedle televize, bylo mu jasné, že on ji vypnout nemohl. Rozhlédl se kolem a vzápětí vyjekl leknutím. Před teráriem kdosi stál.
„Co tu děláš?“ vyhrkl Tom a neohrabaně se škrábal do sedu. Marně nahmatával něco, čím by neznámého udeřil, kdyby náhodou.
„Bydlím tu.“ Odpověděl neznámý a jeho slova doprovázelo podmanivé syčení. Tom šokovaně zamrkal a zůstal neschopen pohybu.
„Kdo jsi?“ Vydechl a nespouštěl oči z té vysoké štíhlé postavy.
„Bill. Ale ty mi říkáš krasavice.“ Odpověděl klidně narušitel a syčení se znovu rozlehlo pokojem. Pomalu přistoupil k Tomovi a zůstal stát před ním. Tomovi se zastavil dech a srdce mu splašeně bilo do hrudi. Prohlížel si ho. Měl lesklé černé vlasy splývající mu po ramena. Žluté oči s úzkou štěrbinou uprostřed a pod levým okem několik malých černých šupinek. Stejné se mu táhly přes levou pravou a stranu krku až na klíční kost a několik jich bylo možné vidět v oblasti pánve a na pažích. Měl na sobě úzké černé kalhoty. Horní část těla byla nezahalena.
„Jsem tvoje mamba.“ Dodal Bill a až líně pomalu klesnul na kolena před Toma. Tom byl jako opařený. Fascinovaně sledoval dva ostré zuby, značně přečnívající ostatní, v Billových pootevřených ústech.
Tohle nebylo možné. Tohle se mu jen zdálo. Už byl moc posedlý svým hadem. Otočil se k teráriu. Zelo prázdnotou. Ten kluk před ním měl ale tolik hadích znaků, že bylo nemožné mu neuvěřit. Rasta vrátil svůj pohled na Billa. Roztřeseně zvedl ruku a dotknul se jeho vlasů. Byly skutečné. Konci prstů mu přejel po tváři. Byla to na dotek stejná kůže jako ta jeho. Jen chladnější, až na těch několik šupin pod okem. Ty byly přesně takové, jako byla na dotek jeho mamba.
„Jak je to možný? To přeci…“ Snažil se Tom stále najít nějaké vysvětlení toho, co se tu dělo. Bill se jen lehce usmál.
„Nehledej vysvětlení. Žádné neexistuje. Oživlé legendy, výplody fantazie, pohádky… říkej tomu, jak chceš.“ Billův hlas na Toma působil až mrazivým dojmem. Takže mu nepřeskočilo, když ho stále slyšel. Bill se zvedl ze země a klekl si na gauč nad Toma. Ten jen záda zabořil víc do opěradla. Měl docela strach. Tohle bylo tak nenormální. Nevěděl, co se má dít. Co má očekávat. Bill skláněl obličej blíž a blíž k němu a prohlížel si důkladně svého majitele.
„Jak ses dostal ven?“ Odvážil se znovu promluvit Tom a zarazit tak Billa v dalším přibližování se. Jeho jedové zuby ho činily dost nervózním.
„Na to se taky neptej. To je nad rámec tvého chápání.“ Zasyčel Bill a prstem kreslil Tomovi po hrudi a břiše kroutící se linii, kopírující přesně hadí pohyb.
„A co ode mě chceš?“ na to už snad mohl dostat odpověď.
„A co chceš ty?“ Usmál se Bill a rozeklaným jazykem olíznul Tomovo ucho. Tom se zachvěl. Tohle bylo příjemné. Nebylo to jako od člověka. Bylo to chladivé.
„Chci, aby se můj had vrátil do terária a neútočil na mě.“ Vzdychnul Tom a přivřel oči. Billův dech, který mu dopadal na tvář, působil jako nějaké opium.
„Vždyť na tebe neútočím. Viděl jsi, jak vypadá útok. Když jsem jedl tu myš.“ Bill chytil Toma za bok a stáhl ho pod sebe. Tom ležel nehybně. Jen v konečkách prstů cítil nutkání dotknout se ho. Bill se plazil po Tomově těle a ostrými zuby mu přejel po krku. Tom ucuknul.
„Chceš mě kousnout?“ Zadíval se do černovláskových žlutých očí.
„Možná ano. Bojíš se jedu?“ zasyčel mu Bill do ucha a pevně v rukách stiskl Tomovy boky.
„Ano.“ Přikývl Tom. Bill se zasmál.
„Neboj se. Vypustím jed, jen když chci.“
„A chceš?“
„Ne.“ Odpověděl jednoduše Bill. Jeho ruka sklouzla Tomovi do klína a následně hladce zajela pod lem kalhot. Tomovi naskočila husí kůže, když ho na podbřišku zalechtaly dlouhé nehty. V penisu mu několikrát zaškubalo. Připadal si trochu zvrhle. Vzrušoval ho jeho vlastní had.
„Takhle se chováš běžně?“ Vydechl ztěžka Tom a prsty mu vpletl do vlasů. Bill se usmál.
„Ne, jsi první. Jen na tebe jsem čekal. Vzrušuju tě?“ Syknul Bill a zůstal jen pár centimetrů od Tomovy tváře. Bylo to spíše konstatující optání. Cítil, jak rastův penis pod jeho rukou ztvrdnul.
„Neskutečně.“ Přikývl Tom a Billa si přitáhl. Toužil ochutnat jeho rty. Byly vláčné a ihned ochotně spolupracovaly. Billův rozeklaný jazyk si razil cestu do Tomových úst. Tom tiše zasténal a vyšel mu v ústrety. Zmocňovala se ho stále větší chuť, zažít s Billem víc. Bill volnou rukou rozepnul Tomovy volné kalhoty a vysvobodil tak jeho vzrušení. Táhlými pohyby rukou několikrát zapumpoval a palcem zakroužil po špičce. Tom mírně zvrátil hlavu a zavzdychal. Bill spokojeně mlasknul.
„Co uděláš?“ Vypravil ze sebe Tom a měl co dělat, aby se mu slastí nezavřely oči úplně.
„Ochutnám tě. Až budeš vlhký. Takový jazyk jsi ještě nezažil.“ Zašveholil Bill a zakmital jazykem. Tomovi se zamotala hlava. Bill se znovu sklonil a olizoval Tomův krk. Jeho ruka začala Toma v pravidelném rytmu honit. Tomovy svaly na břiše se zatínaly a povolovaly. Jeho zasténání se smísilo s usyknutím. Billovy zuby zajely mírně do jeho kůže. V ten moment Toma ani nenapadlo, přemýšlet nad tím, zda Bill do jeho těla vypustil jed nebo ne. Špička jeho penisu zvlhla, jak vypustil kapky předcházející rozkoše. Bill spokojeně syknul a hned se sklonil do jeho klína. Důkladně olízl vlhkost, na kterou se těšil. Tom zarazil hlavu do sedačky a stiskl Billovy vlasy u kořínků. Billův jazyk sjel po celé délce a hlavu nakláněl do strany.
„Patříš ke mně.“ Vydechl šeptem Bill a pohltil Tomův úd do úst. Nechal si ho klouzat skoro do krku a sál. Byl ostražitý vůči svým zubům.
Tom byl v naprostém deliriu. Omámený tou slastí. Trochu Billa zatahal. Očividně mu to ale nedělalo nějaký problém. Dál Toma kouřil. Tom ho ani nestačil upozornit. Na chvíli se mu zastavil dech a při následném lapání po dechu naplnil Billova ústa spermatem. Jeho mamba všechno spolykala a labužnicky si olízla rty.
„Chutnáš líp než myš.“ Zkonstatoval a olízl Tomovy pootevřené rty. Tom se ztěžka usmál.
„Jak jsi to myslel? Že patřím k tobě?“ Koukl na Bill s otazníky v očích.
„Jsi můj bratr.“ Syknul Bill a Toma propaloval pohledem.
„Jak to myslíš?“ Nakrčil Tom čelo. Bill chytil jeho ruku a vytáhl mu ji k obličeji.
„Vidíš… jsi můj bratr.“ Tom se na ruku podíval a nevěděl, zda má vyjeknout zděšením nebo vzrušením. Hřbet jeho ruky a místa na paži pokrývaly drobné lesklé šupiny. Zrovna takové, jaké měl na sobě Bill. Akorát zelené.
„Jsi mamba zelená.“ Dodal Bill. Tom to nechápal.
„Ale jak…?“ Čím dál víc si začínal myslet, že se mu to zdá. Ale mohl by ve snu cítit tak dokonalý orgasmus?
„Nechtěj vysvětlení. Žádné není. Takhle nám to bylo souzeno. Musel jsem tě znovu najít, abys mohl být zase jako já. Být se mnou. Být můj.“ Bill se usmíval. Bylo tak těžké a dlouhé ho najít. Ale jeho cesta byla u konce. Tom nic neříkal. Něco uvnitř ho nutilo věřit mu. Věřit, že ráno se probudí jako had a v noci bude jako on člověkem s hadí smyslností. Věřit, že bude mamba. Ještě jednou za noc chtěl ale cítit jeho polibky. A taky tak učinil. Úsvit mu ukáže, zda to je realita, nebo jen sen.
autor: Doris
betaread: Janule
Můj názor na tuhle povídku už znáš ženuško 🙂
no to bylo…zajímavé:)
nádhera prostě!!!! ^^
oooooh, tak smyselné!!! páči sa mi tam tá záhadnisť, je tam dokonalá! má nádherné čaro! nevieš,čo si máš myslieť…. dosť dobré…. ak by to bolo na FB, dám lajk 😀
wow tak toto bolo fakt super 🙂
Zajímavej nápad, i když to s tím rozeklaným jazykem mi přišlo dost morbidní 😀
No v celku dobře se to četlo, ale ten nápad je zvláštní. Z jedné strany je to zajímavé a nevšední, přemýšlela jsem, jak něco takového člověka napadne napsat 😀 (jakože já mám nápady na povídky inspirované alespoň z části ze všedního života) .. .takže v tomhle ohledu je to psycho 😀
nicméně, já zas tak moc sci-fi ráda nemám, takže mě to až tak moc nenadchlo a navíc ,kdyby se mi někdo v noci zjevil v bytě a tvrdil mi, že jsem had, nevím, jestli bych s ním byla schopná mít sex 😀
Teda ten Tom je stejně důvěřivej jak moje babička a ta by klidně věřila že po ní jede Pamela Anderson. 😀
No jak bylo psáno zajímavej nápad.. a Tom je vážně rychlík 😀
Podľa mňa to bolo dokonalé…..veľmi netradičný nápad avšak mňa strašne zaujal. Celá poviedka mala silnú atmosféru z ktorej som sa ešte poriadne ani nespamätala. Dlho už som nečítala nič také iné (námetovo) a pritom tak dobre spracované. Veľký obdiv autorke.
"Připadal si trochu zvrhle. Vzrušoval ho jeho vlastní had." XD to vyznelo trochhu dosť zoofilne 😀
no tak k tomuhle nemám slov. já hady teda nemám ráda, docela se jich bojím (od doby, kdy jsem jednou málem přišlápla zmiji. nic mi neudělala, ale jak se zavlnila a zasyčela… nikdy nezapomenu). ale povídka byla dokonalá. neuvěřitelné skloubení fantazie s realitou, takové, že člověk dokáže vzít v úvahu nejen, že to byl výplod fantazie, ale že to mohla být i krásná skutečnost… neuvěřitelné prostě. momentálně se k tomu jinými slovy nedovedu vyjádřit, ale tohle je jednna z opravdu HODNĚ MÁLA povídek, které jsem hltala jedním dechem a po přečtení jsem jenom civěla na monitor, vidouc děj ještě před sebou…
paráda prostě. moc se ti to povedlo!!! i když tam byli hadi 😀
tak taková věc tu ještě není 🙂 je to fakt nádhera 🙂 supr supr supr!!!!
Úžasné, skvělý nápad, perfektní zpracování, moc chválím!!! Billa s hadími znaky jsi naprosto krásně vystihla, opravdu dobrá jednodílka, povedla se 😉
Jak je videt, tak nekomu se jednoznacne zalibilo v risi zvirat:-)
Velice zajimavy napad a Billa jako hada si dokazu predstavit uplne v pohode.
Ze mu Tom chutnal lepe nez mys me dokazalo neskutecne rozesmat:-D
Tak tohle bylo dokonalý, chtělo by to další díl…tak jen aby jsme věděli jak se Tomovi žije jako hadovi nebo jestli má opravdu tak bujnou fantazii… :D….ale jinak hrozně moc schválím a doufám že tu brzy bude další povídka, ikdyby jednodílovka…i ta se počítá… 🙂
no tak tohle bylo dost dobrý! hady miluju, ae táta má fobii tak mam smůlu, ae tydle mamby bych brala hned táta netáta XD
[13]: ja jsem tohle mela tak nejak v hlave jeste nez jsem zacala psat Immortality. Ale nebylo to jakoze domyslene. Az ted me to nejak dotrklo 🙂 Kazdopadne zvirata uz jsem si odbyla, tak zase budu muset objevit neco jineho :DD
Vsem vam dekuju za vyjadreni 🙂
[15]: Ja je prave taky miluju. A mamba je pro me snad nejkrasnejsi had 🙂
[16]:Aha..:-) Takze zviratka sis odskrtla ze seznamu, jo? Co, takhle zabrousilt do rise botaniky…O_o ? Ja nedavno cetla naprosto skvostnou povidku, ve ktere byl Tom kytka. Nejdriv se mi do toho nechtelo, zdrahala jsem se, ale nakonec to bylo neskutecne prijemne prekvapeni:-) Kdyz je fantazie a umi se to, jde skoro vsechno (tada jen teoreticky).
Takze preji ti furu fantazie a neskonalou inspiraci do dalsi tvorby:-)
[17]: TAk do kytek se asi nepustim. To si vubec neumim predstavit jak bych napsala. Mam uz neco vymyslene. Ale to spise vyjde na vicedilku. V jednodilce by to nebylo uplne ono 🙂
Jůů úžasná povídka a fakt dost dobrej nápad 🙂
Hady sice nemám nijak v oblibě, ale Bill v podobě hada…to je teda představa!! A dokonalý nápad!;) Povídka se mi strašně moc líbí, děj je úžasně originální a naprosto jedinečný a ty píšeš prostě tak úžasně, že jsem si až ke konci uvědomila, že jsem nosem asi 2cm od monitoru!:DDD Už jen ta představa, Bill s lesklýma hadíma šupinama… WOW!!! A ten konec… to, že bude v téhle povídce Tom Billův bratr, to byla naprosto nečekané a na chvilku mě to fakt úplně rozhodilo.:DDD Nemám k tomu co dodat, akorát je mi trošku líto, že jsi z toho udělala jen jednodílku, ten děj by se určitě dal rozvinout, chybí mi tady vysvětlení co bylo předtím, proč jsou ti dva takoví jací jsou a co bude dál. Rozhodně bys určitě nejen mě potěšila další kapitolkou.;) Ale to už je jen tvoje věc, názor na tuhle do-ko-na-lou povídku nezměním…♥♥♥
Tak to bylo zajímavé…miluju tyhle nadpřirozený věci 🙂
Originální nápad, to se musí nechat. Podobnou povídku jsem nečetla. Někdy se prostě najde téma nebo zvíře, které tu ještě nebylo. S tím komentářem s botanikou jsem se zasmála, ale kytky bych nechala kytkama… 😀
Jinak moc hezký! 🙂