,,Bille, lásko…“ Dredatý chlapec tiše vydechl a zabořil obličej do jemných uhlově černých vlasů svého mladšího brášky.. Tiskl se k němu, jako by to mělo být naposled.. Ale ono to bylo naposled.. A oba to věděli.. Věděli, že dnes je jejich poslední noc.. Až se rozední, jejich život jako milenců skončí.. Opět budou muset být JEN bratři.. Ale zatím si to ještě ani jeden z nich nepřipouštěl.. Teď si užívali společné chvilky v objetí toho druhého a neřešili svět kolem sebe.. Na to bude času ještě dost…
*°*°*°*°*°*°*°*°*
,,Tomi??“ Bill tiše špitl bratrovi do ucha a jemně jej políbil na tvář.. Leželi ve společném objetí na Billově posteli a užívali si blízkost toho druhého.. Bill prsty jemně bratra šimral po bříšku a vdechoval jeho vůni.. Z Tomovy strany se však nedočkával žádné odezvy.. Bál se, že bratr usnul.. Teď nesměl spát.. Tohle je jejich noc, nesmí spát..
,,Lásko,“ špitl Bill znova a prstem přejel po bratrových rtech..
,,Nespím…“ vydechl Tom a otevřel těžká víčka.. Lhal.. Tiše podřimoval.. Billovo jemné zacházení jej dokonale ukolébávalo a dodávalo mu pocit jistoty.. Bill se slabě zasmál.. ´Je tak roztomilý´ prolétlo Billovi hlavou, když se skláněl nad Tomův obličej, po kterém ho šimral pramínky svých vlasů..
,,Tomi, nesmíš spát.. Prosím,“ špitl Bill a v jeho hlase byl slyšet podtón naléhavosti.. Tom párkrát zamrkal.. Nechtěl spát.. Chtěl si tuhle poslední noc užít.. Chtěl ještě naposled cítit doteky, které mu Bill věnuje.. Chtěl ještě jednou cítit polibky, kterými ho Bill zasype.. Nadzvedl se na loktech a tím se ocitl obličejem jen několik málo milimetrů od Billova obličeje..
,,Miluju tě…“ vydechl Tom a jemně přitiskl své rty na ty bratrovy…
*°*°*°*°*°*°*°*°*
Jejich těla se vzájemně proplétala.. Splývala v jedno.. Padl dotek sem.. Dotek tam.. Pokojem se nesly dvoje tiché, vzrušené, zároveň však bolestné steny.. Oba chlapci si tuhle chvíli užívali naplno, jak jen mohli.. Vnímali blízkost toho druhého, jeho doteky, polibky.. Přesto jim však z mysli nešlo blížící se ráno.. Ten prokletý okamžik, kdy budou rozděleni..
,,Tome… Lásko… Tome…“ Bill špital stále dokola bratrovo jméno.. Tolik ho miloval.. Nechtěl jej ztratit.. Nikdy opustit.. Celý se prohl ve chvíli, kdy sjel Tom dlaní až příliš blízko k lemu jeho boxerek.. Jeho doteky ho tolik rozpalovaly.. Nedokázal si představit, že někdy bude muset žít bez nich..
,,Tomi… Lásko, prosííím,“ zasípal Bill a jazykem si olízl suché rty.. Tom se jen usmál a konečně jeho ruka putovala tam, kam si oba tolik přáli, aby dospěla.. Tváří se sklonil těsně k Billovi a jemně mu olízl rty, na které mu následně slabě foukl.. Dlaní přitom zajel pod upnuté prádlo, které měl Bill ve zvyku nosit.. Mladší z bratrů se v tom okamžiku slastně prohnul a z jeho úst vyšel táhlý, a pro Tomovy uši dokonale znějící, sten..
*°*°*°*°*°*°*°*°*
Oba se udýchaně zhroutili do měkkých přikrývek a vstřebávali právě prožitý zážitek.. Bill se opatrně schoulil bratrovi v náruči a nechával se jemně hladit po vlasech.. Občas padl i drobný polibek.. Bill se k Tomovi přitiskl ještě o poznání více, mezi jejich těly by neprošel ani mravenec..
,,Mmm, Billí…“ zasmál se Tom a pokusil se ho od sebe nepatrně odtáhnout.. Pomalu mu docházel dech.. Ale Bill se ani nehnul.. Teprve teď si konečně uvědomil pravou vážnost toho, co jej čeká už za pár krátkých hodin..
,,Lásko?? Ty pláčeš??“ Tom vydechl v tichém úžasu.. Právě Bill byl ten, který byl ohledně téhle situace ten silnější.. To Tom propadal zoufalosti.. Ne Bill.. Bill nikdy nechtěl ukázat své slabiny.. Ale teď byl jen s bratrem.. Se svou láskou.. Teď byl ten pravý čas ukázat, že ani on není tak silný, za jakého ho všichni mají..
,,Tomi?? Slib mi jednu věc…“ špitl Bill potichounku a dál nechával stékat své slzy po tvářích..
,,Ano broučku?? Cokoliv…“ Tom jej konejšivě hladil po vlasech a tiskl ho k sobě tak, jak jen mohl.. Nebral ohled na své pohodlí.. Teď byl důležitý Bill..
,,Cokoliv??“
,,Cokoliv miláčku!!“ Pro potvrzení svých slov jej něžně políbil na čelo.. Billovi se tváří mihl drobný úsměv..
,,Slib mi, že nikdy nepřijde ráno… Že nás dva nikdy nerozdělí… Že budeme stále spolu… Slib mi to Tomi…“ V pokoji zavládlo naprosté ticho.. Tohle mu přeci nemůže slíbit.. Tohle nejde.. Kdyby to bylo jen trochu možné, nikdy by od Billa neodešel, nikdy by ho nenechal samotného.. Ví, jak moc ho potřebuje.. Ale… Nejde to.. On je moc ,,malý“ na to, aby dokázal tohle změnit..
,,Slíbil jsi, že mi slíbíš cokoliv, Tome,“ vydechl po chvíli Bill a jeho slzy se spustily naplno.. Plakal zoufalstvím, strachem, bolestí..
,,Promiň…“
*°*°*°*°*°*°*°*°*
Seděl na okně a tiše sledoval, jak jeho bratra odvádějí pryč.. Jak k tomu došlo?? Proč?? Proč zrovna Bill?? To si je nemohl vzít otec oba?? Proč je chtěli rozdělit?? Nikdo přeci o jejich vztahu nevěděl, tak proč se to stalo?? Proč chce otec jen Billa?? Proč ho chce odvézt na druhý konec planety?? Tak daleko od něj?? Vždyť jsou dvojčata.. Patří k sobě, každý to ví.. Tak proč je život tak nespravedlivý a bere mu jej?? Tom se prudce postavil, dlaně přitiskl na sklo okna.. Bill se na něj dívá.. Pláče.. Slzy mu ničí tak pracně udělané líčení..
,,TOME!!“ vykřikl najednou černovlasý chlapec a vytrhl se ze sevření svého otce.. On od něj nemůže odejít.. Ne bez toho, aniž by ho ještě jednou políbil.. Rychle se rozběhl směrem k domu.. Rozrazil vchodové dveře a vybíhal schody k jejich společnému pokoji.. Na půli cesty se srazil s Tomem..
,,Lásko…“ vydechli oba společně a vzájemně si padli do náruče.. Tiskli se k sobě, jako by je to mělo scelit v jedno tělo..
,,Miláčku, já… Nemůžu odejít.. Nechci odejít.. Prosím, nenechávej mě jít…“ Bill naléhavě špital své prosby a aniž by bral ohled na to, že je může otec i matka vidět, zasypával Tomovy tváře drobnými uslzenými polibky..
,,Miluju tě.. Tak moc tě miluju, Bille!! Ať budeš kdekoliv, pořád to tak bude!! Miluju jen tebe lásko!!“ špital Tom a jeho drobné polibky opětoval..
,,Tome… Tome…“ Bill se mu choulil v náruči a nikdy jej nechtěl pustit.. Ale to nikdy bylo příliš krátké..
,,Kluci!! Pusťte se!! Musíme jít nebo nám to uletí!!“ Jejich otec se zastavil pod schody a sledoval tu dojemnou scénu, která se odehrávala o pár schodů výš..
,,Nikam nechci!!“ vykřikl najednou Bill a ještě pevněji bratra zmáčkl v obětí..
,,Bille!! Okamžitě pojď dolů nebo si pro tebe dojdu!!“ Panu Kaulitzovi docházely nervy.. ,,Lásko…“ špitl Bill a hlasitě zavzlykal..
,,Neplakej… Billí, ať budeš kdekoliv, já budu pořád s tebou… Tady…“ Přiložil mu dlaň na místo, kde je srdce…
,,A ty budeš stále se mnou… Tady…“ druhou dlaň položil na své srdce..
,,Ach Tome…“ vydechl Bill a pevně se bratrovi pověsil kolem krku.. ,,Miluji tě…“ špitli oba nastejno a jejich rty se spojily v posledním polibku… Tohle bylo naposled… Naposled cítili polibky toho druhého.. Naposled cítili doteky toho druhého.. Naposled cítili blízkost toho druhého.. Naposled..
*°*°*°*°*°*°*°*°*
Poté, co Bill odešel společně se svým otcem, který byl značně vykolejený polibkem jeho dvou synů, se událo všechno tak rychle.. Cesta se míhala za oknem, Billovy slzy tekly proudem.. Naposledy se otočil k domu, kde uprostřed ulice stál Tom, stejně zničený jako jeho bratr.. Naposledy zvedl ruku, aby mu zamával.. Poslal vzdušný polibek.. Když auto zahnulo za roh, už nic nevnímal.. Jen prudký náraz a silnou bolest.. Naposled…
autor: Dádinka
betaread: Michelle M.
ježišmarjá 🙁 musím Ti něco říct.když čtu nějakou povídku s komentářema bulím jako želva apod.,aby to nebylo trapné,napíšu to tam taky (teda,většinou)…nikdy (teda…někdy jo) to nemyslím upřímně,ale teďka,když bych to napsala,tak by to bylo podle pravdy,protože tady tendle kousek se někomu jen tak nepovede…je to moc smutné,fakt teďka brečím…a budu.asi ještě 5 minut….jen nějaká povídka mě nerozbrečí.tahle ale jo.je to dokonalá povídka a hezky napsaná.. x) fakt ti gratuluju x)