autor: Mykerina
Ach. Jak je to dlouho, Tome? Jak? Já nevím… pamatuji si jen, že jsem měl autonehodu a byl několik měsíců v kómatu. Když jsem se probudil, byl jsem zmatený. Tak strašně zmatený. Nevěděl jsem, kdo jsem, nevěděl jsem, kdo jsi ty, kdo jsou kluci z kapely. Přišel jsi ke mně. Krásně ses na mě usmál, slzy radosti v očích, že jsem se probral. A pak přišla ta krásná věta: „Miláčku, konečně jsi vzhůru!“ vykulil jsem na tebe oči, ale tys mě chytil za ruku, propletl naše prsty a vtiskl mi polibek. To, že jsem byl zmatený, ti bylo jedno. Prostě jsem se probral a tys byl nadšený. Kdybych věděl, co bude následovat, nikdy bych se dobrovolně neprobudil. Ne po tom, co jsem zjistil, jaký jsi hajzl! ACH bože! Jak jsem byl hloupý! Naivní! Důvěřivý! Ne! Už nikdy. Tak moc tě nenávidím!
Zezačátku jsi byl milý, citlivý. Stále jsi mě obskakoval, vyprávěl mi historky, byl jsi tak pozorný, že jsem se cítil nejšťastnější na světě. Jenže… každá pohádka musí mít konec a ten přišel záhy. Tvoje citlivost zmizela. Jako mávnutím kouzelného proutku jsi mě po několika měsících přestal obskakovat a začal naléhat. Tvrdil jsi, že sex je mezi námi pravidelný, chtěný z obou stran. Že já jsem ten, který vždycky přišel jako první. Ten, který se nechával ošukávat. Brr. Ještě teď mě mrazí. Tichý hlásek v zákoutí mé mysli mi našeptával. Tiše, ale přesvědčivě. Nějakou dobu jsem se ho snažil ignorovat, ale byl stále intenzivnější a naléhavější. Nechápal jsem, proč. Věřil jsem ti! A tys mě zklamal. Donutil jsi mě! Donutil, abych se ti oddal proti své vůli.
********Flashback*********
„Bille… no tak nedělej scény,“ protočíš oči. Jen tě sleduju a couvám.
„Nemůžeme to nechat… na jindy? Nejsem připravený, opravdu,“ polknu nervózně. Přijdeš ke mně a přitáhneš mě těsně na tělo. Ztuhnu.
„Přestaň, Bille, tohle už jsme řešili. Spali jsme spolu! Nikde nevidím problém!“ vrčíš vztekle. Rychle dýchám. Já nechci! Nechci!
„Tome, pusť,“ vydechnu. Uděláš přesně opak. Hodíš mě na postel a svým svalnatým tělem mě zalehneš. Snažím se ti bránit, ale jsi až moc silný. Vůbec se nestačím rozhlídnout, a už pod tebou ležím.
„Uklidni se, lásko, jsem nejlepší,“ usmíváš se. Vůbec ti nedochází, že jsem křečovitý, že to nechci. Tisknu ti nehty do ramen.
„Tome! Tome, dost!“ cukám se.
„Bille! Kurva, klidni se!“ vyštěkneš a dáš mi facku. Pocítím pálení, jak to štíplo. Do očí se mi nahrnou slzy.
„Ttttomi…“ vzlyknu.
„NE… ne… chci tě!“ vzteká se a stahuje si věci.
*********konec flashbacku********
Pamatuju si bolest, jak jsi do mě poprvé vniknul. Pamatuji si slzy, které smáčely můj obličej. Pamatuji si prosby, které jsem tiše kňučel do polštáře. Když jsi se mnou skončil, šel sis zapálit cigaretu, jako by se nic nestalo. Jako by to bylo běžné. Po tvém návratu sis mě vzal znovu. Tentokrát to bolelo ještě více, protože moje srdce bylo zlomeno. Byl jsem tvoje děvka. Nic víc. Tak moc tě teď nenávidím!
Nějakou dobu jsem to snášel. Stále jsem doufal, že se změníš. Že ke mně budeš znovu hodný, jako když jsem se probral. Ne. Dneškem skončí moje trápení. Má duše dostane uspokojení. Srdce se uklidní, ale nezahojí. Víš, co je nejhorší, Tome? Lhal jsi mi. Lhal jsi mi přímo do očí. Nikdy, nikdy jsme spolu nechodili. Využil jsi příležitosti, že jsem zapomněl. Že jsem ti bezmezně slepě věřil. Ale s tím je konec. Pošlapal jsi moji čistou duši. Teď překypuje nenávistí a touhou po pomstě. Po tvé smrti. Po tvé horké krvi. Chce vidět tvé oči plné slz. Slyšet tvé prosby o odpuštění. Prosby o život. Ležíš tady svázaný. Zatím v bezvědomí, ale to brzy skončí. Stejně jako tvůj život.
„Prober se!“ syknu a poliju tě ledovou vodou. Tvé oči se okamžitě rozšíří šokem.
„Kde… Bille! Co to má znamenat?!“ zvyšuješ na mě hlas? Na mě? Ušklíbnu se.
„Co by. Je čas na moji pomstu, lásko,“ poslední slovo vyplivnu s nenávistí. Vykulíš na mě oči. Zacukáš pouty, ale ty jen zachrastí. Nemáš šanci se z toho dostat. Pod tebou je hromada dřeva.
„Bille! Přestaň si dělat prdel, ty mrcho malá,“ prskáš. Divoce pohodím vlasy.
„Tobě to očividně nedochází.“ Odfrknu si a vezmu do ruky kanystr s benzínem. Vyjekneš a začneš se cukat. „Copak, Tome, lásko moje, bojíš se?“ ušklíbnu se. Otevřu víčko a nasaji pach látky, která mi pomůže k tvé smrti. K tvé cestě na onen svět.
„Bbbbille. Neblázni. Dobře… fajn, omlouvám se, ano?“ koktáš a cukáš sebou. Zakroutím hlavou a vydechnu. Ted se bojíš. Pach strachu je cítit velmi intenzivně. Udělám k tobě několik kroků a látku na tebe začnu lít.
„Bille! BILLE!“ tvoje hlasivky mají velký rozsah. Tvůj hlas je nádherný. Tak svůdný, chraplavý a teď maximálně vyděšený. Zasměju se.
„Ne, Tome, mám toho dost.“ Udělám pár kroků zpět a najdu zápalky. Škrtnu. Oheň zapálí knot svíčky, kterou pevně svírám. Kňučíš, prosíš. Vidím v tvých očích strach. Je větší než můj, když jsi mě znásilňoval. Je to strach ze smrti.
„Věřil jsem ti, Tome, zklamal jsi mě. Pošlapal jsi všechno, co jsem k tobě kdy cítil. Od důvěry až po lásku. Zničil jsi mě.“ Do očí se mi tlačí slzy. Divoce zakroutím hlavou. Nebudu brečet. „Sbohem, Tome,“ vydechnu a svíčku hodím. Oheň okamžitě vzplane. Plazí se k tvým nohám.
„Bille… lásko… prosím…“ teď už se nebráníš slzám. Tečou ti po tvářích. Celé tvé tělo sebou škube, jak se snažíš osvobodit. Cítím zápach pálené látky, gumy z tvých tenisek. Teď už křičíš. Je to slast slyšet tvůj zoufalý hlas. Koukám ti do očí, plameny oblézají tvá stehna. Je cítit škvařící se kůže a maso.
„Brzo to skončí, lásko,“ usměju se na tebe. Chytnou ti dredy. Hysterický křik utichává, jak upadáváš do mdlob z nesnesitelné bolesti. Je konec. Mé duši i srdci se ulevilo. Teď mohu odejít i já. Natáhnu dlaň ke sklenici, ve které je moje vysvobození. Sednu si do křesla. Na jeden lok vypiji jed a stisknu víčka pod náporem bolesti, jak se mi kroutí žaludek. Svaly cukají, dostávají křeče. Nemůžu dýchat. Plíce nemají vzduch. Naposledy kouknu na tvé hořící tělo a vydechnu naposledy. Uvidíme se v pekle, Tome.
autor: Mykerina
betaread: Janule
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 4
To bylo trochu krutý ne? Myslím, že i když ho tak využil a zasloužil si být nějak potrestanej, tak tohle bylo docela maso… xDDD Mohl ho nahlásit na policii, že ho přefik, a pak se mu mohl smát do ksichtu přes mříže… xDD A když už se chtěl pomstít, mohl to mít vymyšlený důkladněji… Povídka docela dobrá, ale dost psycho… Trochu přehnaný…
Trošku krutší, ale mně se to fakt líbilo xD -já vím, jsem trošičku zvrhlá, ale no co už… xD
Sice ho nemusel zrovna upálit za to, že mu lhal a znásilnil ho, ale jak sám řekl, aspoň se sejdou v pekle a budou si rovni…
Jinak moc povedený-takovýhle typ povídek mám moc ráda, ukazujou, že všechno není vždycky tak růžový, jak se zdá. Moc povedený…
Kruté ale neskutečně krásné!!!!Skutočně takové, takevé iné bych řekla….prostě WAAAAAA!!!!:DD
Ty vole-dobrééé.
No ty voleeeeee….. tohle jsem ani ja necekala…. :O
Konečně povídka podle mého gusta XDDD ne vtip.. ale jo.. tohle je dobrý, líbí se mi to XDDD necheš napsat ještě jakože druhou část s názvem… mmm třebaaaa waking up in hell??? xDDD
Tak jo, tady jsem se usvědčila, že máš Mykerino pravděpodobně nějakou úchylku, nebo nevím. Normálně tvoje povídky už dávno nečtu, ale když jsem tady zahlédla tuhle, řekla jsem si, že se mrknu, jestli se tvůj styl psaní třeba změnil nebo tak, a teoreticky můžu uznat, že píšeš daleko čtivějším stylem, než dřív. Pořád to není styl psaní, který bych vyhledávala, ale podle mého názoru tam nějaký ten pokrok je.
Ale pokud jde přímo o tuhle povídku, tak nemůžu pochopit, jak to někdo může napsat, nebo jak někdo může říct, že se mu to líbilo. Ty máš všeobecně ráda témata znásilňování a smrti, a po tom, jak ses v tomhle zjevně vyžívala, mi to přijde opravdu až… nevím, jak to správně vyjádřit. Prostě jako děsivá úchylka po touze někomu ubližovat, nechat si ubližovat. Těžko říct, ale tahle povídka byla opravdu krutá, a ty výživné detaily byly podle mě až příliš.
no kurňa tak tohle bylo sado maso!!! no možná byl Bill akční až moc, že ho rovnou oddělal (na jeho místě bych si pořídila železný vibrátor XXXL a až by se Tom probral, tak bych ho do něj vrazila, aby si byli kluci kvit), ale jinak dobrý! prostě typická Mykerina, sadismus až za hrob 😀
PS: a O MNĚ tady na blogu mluví jako o té, co má v krvi geny kata Mydláře… co seš potom ty, hm? 😀
[7]: expertka se ozvala..no jo..já zapomněla..ty jsi něco víc než všichni ostatní 😉 zklamu tě, kotě, zrovna tvůj názor je mi úplně volný ;)zůstaň si v L.A nebo kde to seš a mě si nevšímej 🙂 hold prostě nepíšu slaďáky jako ty 😉
moje první reakce, když jsem zjistila že ho upálí, byla "D-d-d do prdele!" pak sem se se strachem otočila do předsíně… a vrátila se ke čtení… bylo to úžasný, ale teď se tady normálně bojím! xD bylo to prostě úžasný, tak silný kafe už sem dlouho nečetla… a líbilo se mi tooo xD fakt upalování je něco, co jsem tu snad ještě nečetla (neříkám, že tot u třeba nebylo, ale já to rozhodně ještě nečetla), ježiš já tě miluju holka… fakt sem z tohohle unešená x)))
a teď ať si slečna Denie řiká co chce, ale tohle bylo famózní !!!
Je to krásný..:)) Mám ráda tvé povídky..;) A taky právě proto, že jsou takový, protože mám takovéhle povídky ráda..:)) Líbí se mi, jak se to popsané do detailu, protože tím si to člověk dokáže dokonale představit..:)) Opravdu moc krásná povídka.. Ať si říká, kdo chce co chce… Tahle povídka se ti povedla… Vždyť i v jiných povídkách kluci umírají, tak proč neumřít taky někdy v ohni ne..?? Nahodou je to dobrej nápad..;))
Opravdu krásná povídka..;))
[9]: Ale mě vůbec nejde o to, aby na tebe můj názor nějak zapůsobil, nebo abych se tady snad předvedla jako expert 😉 já už dávno nepíšu, jsem někde jinde a sama jsem nepsávala jen slaďáky, jen jsem vyjádřila svůj názor, protože je to dovolené, komentovat povídky, a ne každý komentář bude kladný. Ty mi jsi volná, jen jsem jedna z těch, co umí vyjádřit nevoli z tvých úchylek, když už si něco přečtu 🙂
[9]: Docela zbabělost se ohánět Los Angeles, že? Kdo nemá, závidí, kdo má, má a bude mít. Je docela podlost okomentovat názor druhýho tím, že se bude ohánět soukromým druhých. Pokud nedokážeš unýst kritiku, tak nejsi žádná "spisovatelka".
eh……do prkna. ja jsem z toho tak v soku ze ani normalne nedokazu napsat zda se mi to libilo nebo ne. Jakoze libilo…ale zaroven mi z toho je spatne. precetla jse mto jednim dechem a v zaveru muj zaludek udelal kotrmelec. Je to ale presne tvuj styl Myker. Sokovat lidi to ti jde. takze ja ti tleskam ze se ti to povedlo znovu a ted to jdu zpracovat *oviva se*
[13]: Docela zbabelost, nenapsat ani jmeno ani prezdivku ze?
[15]: spokojená? 🙂
[16]: tak me je to jedno…..jde o princip. Ale ano…spokojena
Úžasně napsáno. Billa v roli sadisty jsem si už zvykla, ale že nechá upálit svého bratra?? Když jsem si to přečetla, řekla jsem si. Co to dělá? To přece nemůže! Ale konec se mi líbil. Celkově ta povídka je krásně napsaná.
Mě napadlo jen: No ty vole. Ale nějak se mi to líbilo:-).