autor: MußiQ-May
Tak, tohle jsem jen tak psala před dvěma týdny v Matice… Samozřejmě do sešitu matiky xD Doufám, že se vám to bude líbit 😉
Pá May <3
Další výkřik se rozlehl po bytě. Další rána, která způsobila červené kapky krve na měkkém bílém koberci. Tak to v tomhle bytě chodilo snad každý den. Ale dnes to bylo naposledy. Bylo to naposledy, co černovlasý chlapec způsoboval bolest svému staršímu dvojčeti. Naposledy.
„B-Bille… N-no tak! Už… Už mě nech být!“ Zavzlykal dredatý chlapec, utápějíc se ve vlastních slzách.
„Ale Tomí, víš, že jsi zlobil… Tohle je tvůj trest!“ Zasmál se černovlásek, a zaryl své nehty do zad svého bratra. Jeho penis se chvěl v bratrově zadečku, a jeho nehty pomalu sjížděly po jeho zádech, a zanechávaly za sebou zarudlé cestičky, odkud vyskákaly kapky krve. Tom hlasitě zavzlykal bratrovo jméno. Jeho ruce se klepou pod náporem bolesti, kterou mu Bill už asi hodinu působí. Bill začal rychle přirážet na jeho zadeček, a stále intenzivněji, rychleji a pro jeho dvojče velmi bolestně. Několikrát přirazil, ale Tom už padl k zemi. Rány, které mu Bill způsobil, ho oslabily.
„Dneska jsi moc nevydržel, Tomí.“ Šeptl Tomovi bratr do ouška, a vyšel z jeho vstupu. Tom jen hlasitě a těžce oddechoval.
Bill ho tam nechal, a odešel do kuchyně. Šel po schodech dolů, a pobrukoval si nějakou známou písničku, kterou ráno slyšel v rádiu. Došel do kuchyně, a nahrnul se k lednici, kterou následovně otevřel. Chvíli si ji prohlížel, a potom sáhl po borůvkovém jogurtu, který položil na linku vedle lednice, a lednici zavřel. Vyskočil si na linku, a posadil se. Do ruky si vzal jogurt, a vytáhl z šuplíku vedle dřezu lžičku. Otevřel jogurt, a spokojeně pojídal borůvkovou dobrotu. Pořád si něco pobrukoval.
Tom mezitím ležel v pokoji. Už dál nechtěl takhle trpět, a být jen laciná hračka jeho bratra. Z posledních sil vstal na nohy, a oblékl si boxerky, které ležely vedle postele. Přikulhal ke dveřím, které potichu otevřel, a vylezl z pokoje. Šel ke schodům. Pomalu a mlčky sešel schody. Bill si ho nevšiml. Veškerou pozornost věnoval svému borůvkovému jogurtu. Tom ho chvíli sledoval za rohem. Bill seskočil z linky, a prázdný kelímek od jogurtu vyhodil do koše. Lžičku hodil do dřezu.
„Um… Už ho dneska nechám, ať si do rána odpočine.“ Zamumlal si pro sebe, a koukal na plný dřez špinavého nádobí. Zapnul vodu, a nechal ji téct do umyvadla.
Mezitím se přiblížil Tom k pultíku, který stál uprostřed kuchyně. Ležel tam nůž. Vzal ho do ruky, a cupital pomalu a neslyšeně k bratrovi. Postavil se za něj. Ruku mu obmotal okolo ramen, a nůž lehce přiložil na Billův krk.
„To neuděláš, Tome…“ Zasmál se Bill, a vypnul tekoucí vodu.
„P-Proč bych to neudělal?“ Pípl, a po tváři se mu skutálela slza.
„Jsi srab a…“ Záměrně nedokončil větu. Nastalo ticho. Tom čekal, než Bill větu dokončí. Třepaly se mu ruce. Bál se toho.
„…Miluješ mě! Nezabil bys mě, Tome.“ Položil ruku na Tomovu, která obepínala jeho ramena.
„J-Já… Už tě nemiluju, Bille!“ Stiskl pevně víčka, a snažil se nepustit slzy, které se přes jeho víčka probojovávaly.
„Tomí, dej to pryč. Nehraj to. Prostě… Nemáš na to.“ Uchechtlo se mladší z dvojčat. Tom dal ruce k tělu.
„Vidíš, že to jde. Tak, teď se běž osprchovat, a nachystej pokoj, ano, lásko?“ Otočil se k Tomovi, a líbl ho na tvář. Tom ho od sebe odžduchnul.
„Už se ke mně nepřibližuj!“ Křikl.
„Tome, přestaň ze sebe dělat něco, co nejsi!“ Zvýšil Bill hlas, a chytil Toma za vlasy, a zvedl mu hlavu tak, aby mu viděl do obličeje.
„Dívej se mi do očí, když s tebou mluvím!“ Křikl, a volnou rukou ho udeřil do obličeje. Tom sykl bolestí, ale do očí se mu nepodíval. Měl pevně semknutá víčka.
„Něco jsem ti ře“- Nedořekl černovlásek větu, a jeho tělo se sesunulo k zemi. Pod ním se vytvořila rudá kaluž krve. V hrudníku měl nůž, který mu probodnul srdce.
Tom se k němu sesunul.
„P-Promiň…“ Šeptal pořád dokola. Plakal, a třásl se strachy. Byl vysílený a unavený. Ležel na bratrově nahém mrtvém těle.
Po několika minutách Tom usnul. Zdál se mu sen, který se mu zdával hodně často. Vždy si přál, aby se ten sen mohl uskutečnit. Zdálo se mu o velkém domě, zahradě. Byl tam on a… Bill. On a Bill. Byli spolu šťastní. Tedy, aspoň v jeho myšlenkách a snech. Tom svého bratra miloval, a dokázal by mu cokoliv odpustit. Miloval ho, i přes tu bolest, kterou musel dennodenně trpět. Miloval ho nade všechno na světě. Přál si, aby ho jeho mladší dvojče také milovalo, ale bohužel… Bill jeho city nikdy neopětoval. Nikdy, a nikdy už nebude mít tu příležitost.
autor: MußiQ-May
betaread: Janule
Wau, páni x_O
Oprawdu moc povedené, krása ;)x) <33
Krásné♥
Strašně krásně napsaná jednodílka 🙂
Já prostě nemůžu tyhle obrácené role….nesnesu to…ale napsáno je to působivě.
teda, wow. to je hodně drsné. chudák Tom. panebože. hodně silná povídka! úžasný!
tak Tom se odvážil…x)
Máš svého učitele (učitelku) na matiku hodně ráda ? 😀
Jinak .. je to působivý, a moc pěkně napsaný 🙂
Mě se líbí, že Bill byl ten drsný a znásilňoval Toma xD chudák Tom. Asi byl už hodně zoufalý, že ho dokázal přes svou lásku k němu zabít.
Jinak dobře využítá hodina matiky xD
Tak tohle je úžasná povídka 🙂 páni…až se mi na chvíli tajil dech 🙂 moc hezké…-napsané..ale obsah 😀 chudák Tomi
fňuk x'(((