Let me take you there

autor: Gabby

Ahoj, takže jsem se rozhodla vám zaslat tuhle menší story. Psala jsem ji kdysi, ale když jsem na to teď znovu narazila, řekla jsem si, že to pošlu a aspoň budu znát vaše názory. Není to nic, co by se vám vrylo do paměti, jen když jsem to psala, potřebovala jsem ze sebe dostat jakési pocity. Je to zvláštní, vlastně to nemá ani děj, je to jen o mém jakémsi tvrzení, které by mohlo být pěkné, kdyby bylo skutečné 🙂 Budu ráda za každý komentář, ať už příznivý, či naopak. :)))
Mimochodem text je z písničky Let me take you there – Plain white T’s, tak si jí k tomu když tak pusťte 😉
Gabby

Byla neděle odpoledne, a veliké černé auto se hnalo poloprázdnou ulicí.
„Už abychom byli doma…“ Tom toho měl za dnešek plné zuby, ba ne, za celou tu dobu, co se Billa nemůže ani pořádně dotknout. Tudíž asi tak dva roky, plus mínus. Tak dlouho již jejich tajný vztah trval… Hodně lidí by si řeklo, jak nechutné to je, ale jim to přišlo jako ta nejnádhernější věc, která může být. Pro ně něco tak čistého a upřímného…

„Neboj, za chvíli tam budeme, Tomi.“ Bill moc dobře věděl, proč si dnes Tom nechává na očích tmavé sluneční brýle. I přes ně poznal, že jeho dvojčátko pláče. Bylo toho na ně najednou tolik a nezbýval jim na sebe čas. Už ani na pódiu to nemohlo být jako dřív, jelikož se začaly čím dál víc rozšiřovat drby o jejich vztahu a oni nemohli dopustit, aby snad něco vyplulo na povrch. Omezili na minimum pohledy a doteky, bylo to k nevydržení.

Bill rychle přijel k příjezdové cestě jejich domu a doufal, že tam dnes nebude žádná poblouzněná fanynka. Naštěstí jim osud přál a oni měli cestu volnou. Tak rychle, jak jen to šlo, vzali tašky a zapadli do jejich domu, který teď přes dva měsíce zel prázdnotou.

„Po dvou měsících konečně doma.“ Vydechl nadšeně Bill a odhodil tašky a kufry kamsi do předsíně. Na tváři se mu okamžitě rozlil spokojený úsměv. Teď, když byli zpátky doma z turné, si znovu mohli dopřát pohodlí a mít alespoň trochu soukromí. Tom však všechno vnímal jinak…

„Bille, já už nemůžu…“ Zaštkal znovu a odešel do obývacího pokoje, kde se okamžitě svalil na pohovku. Sundal si tmavé brýle, které okamžitě odhodil na stůl před gaučem, a složil hlavu do dlaní. „Proč to musí být tak těžký, bráško?“ Bill k němu okamžitě přispěchal a schoulil se mu do náruče. Oba to velmi rmoutilo. Jen se schovávat před světem, skrývat své malé tajemství, které se nikdo nikdy nesmí dozvědět.

We can get away to a better place if you let me take you there

Bylo to příšerné, museli se k sobě chovat jen jako bratři, přitom je to tak strašně moc nutilo dotknout se toho druhého, třeba jen letmo, ale cítit přitom jeho přítomnost.

„Billí, lásko, já už to nevydržím, potřebuju tě víc, než kdykoliv jindy,“ Tom Billa lehce hladil po tvářích a tisknul ho na sebe tak moc, jak jen to šlo. „Strašně jsi mi za ty dva měsíce chyběl,“ Tom se k Billovi sklonil a lehce ho políbil na jemné rty, které sváděly k dalšímu a dalšímu polibku.

Pravda byla taková, že když kluci měli šanci, naplno ji využili, i když to byly třeba jen malé pusinky, či pohlazení. Ale alespoň to…

„Ty mně taky, Tomi,“ Bill se otíral o Tomovu tvář jako mazlivé kotě. Přejížděl mu dlaněmi po hrudi a vnímal každý úder bratrova srdce. Srdce, které bilo jen a jen pro Billa.

„Bráško, odjedeme spolu někam. Třeba jen na týden, ale potřebuji s Tebou chvíli nerušeně být. Jen ty a já, prosím…“ Bill slastně zapředl a znovu se otřel o Tomovy tváře. Představa, že by byl se svojí láskou týden o samotě, ho vzrušovala, a zároveň mu dávala malou naději, že by se k sobě mohli chovat i na veřejnosti jinak než doposud.

I know a place that we can go to
A place where no one knows you
They won’t know who we are

„Bráško, ale co kapela? Nemůžeme se jen tak vypařit,“ řekl sklesle Bill a moc dobře si uvědomoval, že teď, v tuto chvíli, by nejraděj zahodil všechno, co má, a byl jen s Tomem.

„Vykašli se na to!“ Přitakal vzpurně Tom. „Bille, prosím… vím, že to taky potřebuješ. Chvíli si oddechnout a dát pravým pocitům průchod.“ Tom se přisál na jemnou kůži na Billově krku. Lehce ji políbil a nechával mokré cestičky od svého jazyku. Bill jen slastně přivíral oči.

„Nepřeju si nic jiného, lásko…“

I know a place that we can run to
And do those things we want to
They won’t know who we are

Tom to už déle nemohl vydržet. Rychle Billa čapnul za boky a skulil ho pod sebe. „Takže souhlasíš?“ Provokativně mu skousl ušní lalůček a vyžíval se v tom, jak Bill slastně vydechl jeho jméno.

„Ale kam bys chtěl jet?“ Bill pozoroval Toma s tázavým výrazem a nepřestával mu rukama přejíždět po zádech.
„Na Maledivy, kam jinam.“ Řekl rychle Tom a sklonil se k Billovi, aby mu mohl ukrást jeden z jeho nejněžnějších polibků. „To je to jediné místo, kde nás nikdo nezná, Billí. Kde můžeme být spolu jako partneři…“

Let me take you there
I wanna take you there

Oba tak moc prahli po pozornosti toho druhého, která jim v uplynulých měsících byla značně odepřena. Čím dál víc v nich totiž rostl strach, že by se o jejich vztahu snad někdo mohl dozvědět. To by znamenalo konec, konec všeho…

„Ale co řekneme klukům? A Davidovi?“

„Vůbec nic, vždyť víš, jak by to dopadlo. David by nám to zatrhl!“ Přitakal rázně Tom a jednou rukou zajel Billovi pod tričko, tak strašně mu chyběl žár jeho rozpáleného těla. „Prostě mu napíšeme, že na týden… nebo na dva, zmizíme, a ať si nedělá starosti.“ Tom zasypával Billův krk jemnými polibky a dožadoval se toho, aby ze sebe Bill sundal ten přebytečný kus oblečení, čímž neměl na mysli nic jiného, než jeho černé triko.

„Tak dobře, půjdeme si sbalit?“ Řekl Bill provokatérsky. Moc dobře věděl, že Toma dostal do ráže. „Tohle přeci může počkat, lásko. Budeme mít tolik času…“

I know a place where we can hide out
And turn our hearts inside out
They won’t know who we are

Všude okolo se rozlévalo azurové moře, které do sebe pohlcovalo poslední kousky zapadajícího slunce. Pláž tvořená z jemného písku, byla dočista vylidněná, jen dvě poslední postavy, sedící u palmy blízko moře, se v těsném objetí dívali na tu nádheru.

„Takhle jsem si to vždycky představoval… Jen my dva a ten okolní ráj…“ Vydechl Bill šťastně. Teď to tady skutečně patřilo jen jim. Byli pryč, daleko od všech fans a běsnícího Davida. Všechen ten zmatek se vytratil, vystřídala ho pohoda a souznění, které mezi dvojčaty panovalo.

„Já taky, strašně moc mi to chybělo,“ Tom se ke svému bráškovi nahnul a políbil ho na rozpálené líce. „Bille, slib mi, že takhle to mezi námi bude už navždy. Jen my dva a naše malé tajemství, ať se stane, co se stane…“ Tom nikdy nevěřil na slova lásky a vůbec ne, když někdo říkal navždy, ale když se dal dohromady s Billem, jeho život vzal naprosto jiný směr. Což znamenalo, že se i jeho upevněné názory začaly měnit. Dalo by se říct, že to, co tak dlouho hledal, měl již od narození u sebe.

„Slibuju, bráško.“ Bill se šťastně usmál a ponořil se do bratrových očí.
„Miluju tě.“
„A já tebe.“ Lehce spojili své rty v něžném polibku a nechali se ponořil okolní krásou.

Bill, just let me take you there

autor: Gabby
betaread: Janule

8 thoughts on “Let me take you there

  1. To je krasny :)… sem si chvilku myslela že to Tom chce ukončit… a on chtěl jen na dovolenou :)… pěkna povídka 🙂

  2. V jednoduchosti je přeci krása! Okey, ne vždycky. :))) Mně se to líbilo, ale přeci jen, kdyby to bylo rozepsaný na několik delších dílů, tak by mi to vůbec nevadilo…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics