Holiday day

VĚNOVÁNO SCH-REI! <3

pairing: Tom/Andreas

Další den z dvouměsíčních prázdnin. Pro dvojčata a jejich nejlepšího přítele Andrease to však neznamenalo volno, ale další z mnoha nudných dní. Dokázali se zabavit snad pokaždé, bavili se, i když všichni vlastně mlčeli. Čas, který ale trávili teď společně, byl opravdu hodně dlouhý. Andrease nebavil humor dvojčat, který chápala jen ona. Buď převracel oči, anebo se tvářil tak, že všemu rozumí. Potřeboval mít mezi Kaulitzi vyšší postavení, prosadit se. A jinak by se mu to pravděpodobně nikdy nepovedlo. Přistoupil na jejich vlnu a vše bylo v pořádku.

Blonďatý čtrnáctiletý kluk se díval na černovláska, který byl zachumlaný v červeném spacáku. Ležel mezi ním a Tomem. Odjakživa byl umanutý. Odmítal spát někde jinde. Místo se mu zamlouvalo. V případě strachu se mohl přitulit buď k tělu na levé straně, nebo k tělu na pravé straně. Ani u jednoho mladého chlapce by se nikdy nedočkal odmítnutí. Zvláště teď. Večer se díval i přes své odmítání s Tomem a Andreasem na horor. Z duše nenáviděl takovéhle druhy filmů. Měl nejraději slaďáky nebo komedie. Nic víc. Pro jednou se rozhodl udělat výjimku. Už jen proto, že by musel být sám ve stanu, ve kterém byla naplánována noc dvojčat a jejich společného přítele. To odmítal okamžitě. Raději seděl na hnědé pohovce s dlaněmi na očích. Uši ale neubránil před strašidelnými zvuky, které se z televize linuly. Díky své představivosti si scénu představoval mnohem horší, než vlastně ve skutečnosti byla.

„Bille, no tak, vstávej.“ Zabručel zelenooký blonďák nespokojeně. Namotal si na prst jeden pramen černých, hebkých vlasů a jemně za něj zatahal. Samozřejmě, že to mohl udělat silněji… Raději ale nepokoušel své štěstí. Měl svůj život a své tělo moc rád na to, aby se nechal zmrzačit od Toma, kvůli tomu, že ubližuje jeho dvojčátku, i přesto, že by mu vlastně nijak neublížil. Jen by ho probudil pro své dobro. Znal ale Toma, jaký byl. Pamatoval si, že jednou, když ještě chodili do školky, uhodil jednoho kluka, který se přetahoval s Billem o pastelky. Blonďák nakrčil obočí. Přišlo mu zvláštní, že si pamatuje tohle všechno až na jméno. Zakroutil hlavou. Nechtěl vzpomínat na školku. Chtěl vzbudit Billa, který by pak vzbudil Toma. A byli by spokojení snad všichni.

„No tak, obludo, probuď se,“ zafňukal Andy. Opět mu to ale nebylo k ničemu.

Bill jen vyndal jednu nohu ze spacáku a přehodil ji přes Tomovy. Blonďákovi to přišlo zvláštní. Každý normální člověk měl pytel na spaní zapnutý, jen Bill ne. Ušklíbnul se. Přemýšlel v duchu a černovlásek nesl jméno ‚pan nenormální‘. Z jedné strany to od něj bylo ošklivý, ale z té druhé to bylo pravdivý. Bill se vždycky vymykal za každou cenu normálnímu normálu. Měl svůj svět s nenormálně normálními věcmi, který chápal jen on… A jeho dvojče. Nikdo jiný neměl takový dar. Dokonce ani Simone, jejich matka.

Hodiny ubíhaly rychle kupředu, slunce se dostávalo výš a výš. Snad všechny děti ze sousedství si už hrály, jen okolo Kaulitzovic domu byl klid. Stál tam jen černý stan, kde byl uvnitř znuděný Andreas a sladce spící dvojčata, tisknoucí se k sobě. Ať dělal blonďák cokoliv, bratři spali. Usmyslel si, že pokud se neprobudí do hodiny, bude je muset s velikou nevolí prohlásit za mrtvé.

Dredatá hlava se pomalu začínala vrtět. Z levé poloviny stanu se ozývaly zvuky, které naznačovaly, že je Tom konečně při životě. Andy na nic nečekal a prudce se posadil. Tom se probudil. Moc se mu to líbilo. Blonďák se těšil na to, až vybije nahromaděnou energii.

„Brý ráno,“ zazíval Tom a sundal ze sebe Billa, který se k němu tisknul. Bylo pozoruhodné, že ho neprobudilo ani tohle. Spal opravdu tvrdě. Občas nastaly dny, kdy by se černovlásek neprobudil ani při výbuchu atomové bomby. Dneska jeden z takových dnů nastal. Tom zakroutil hlavou a posadil se. Podíval se na blonďatého přítele a usmál se.

„Spíš poledne,“ poklepal si Andreas na čelo. Nechápal, jak může Tom nazývat tuhle dobu ‚ránem‘. Bylo už možná pár minut po dvanácté. Neměl u sebe hodinky, ani nic jim podobné. Nemohl tedy zjistit pravý čas.

„Na tom nesejde,“ vyplázl Tom jazyk a podíval se po své pravé ruce na oddechující kouli s černou čupřinou místo vlasů.

„Samozřejmě. Hodina sem, hodina tam. Na tom vlastně vůbec nesejde. A to, že se já tady můžu ukousat nudou, ti je taky šumák.“

„Yeah. Přesně tak, Andreásku,“ kývl Tom pobaveně hlavou a vyhrabal ze spacáku celé svoje tělo. Měl ho ztuhlé díky malému prostoru. Potřeboval se projít a protáhnout tak své končetiny. Také se potřeboval pořádně nadechnout čerstvého vzduchu. Kamarádovo lamentování mu přišlo opravdu hodně směšné. Ale byl ještě dítě, musel to chápat. Vlastně všichni tři byli děti.

„Až umřu nudou, budeš si to vyčítat ty… A taky tahle mrtvola. Já už budu v klidu odpočívat,“ vyplázl Andreas jazyk a ukázal na Billa, jako na myšleného nebožtíka. Jazyk ale okamžitě schoval, když zahlédl mouchu. Opravdu na ni neměl ani tu nejmenší chuť. Svým tvrzením vyvolal u Toma ale opačné emoce, než předpokládal. Místo toho, aby dredáč soucítil, hlasitě se smál a rozepínal zip nočního obydlí. Okamžitě vylezl ven a zhluboka se nadechl letního vzduchu. Poté strčil hlavu zpátky do stanu, podíval se na blonďáka, který zápasil se zipem u svého spacího pytle.

„Kdybys to rozepínal celou dobu, co ses vzbudil a čekal na mě nebo na Billa, nenudil by ses.“

„Přestaň chytračit, jo?! Zaseklo se to a povolilo, až když si začal peskovat.“

„Hahaha. Někdo srší humorem.“

„Přirozeně,“ ušklíbnul se blonďák a vylezl ven za svým kamarádem.

Ačkoliv tohle všechno mohlo vypadat jako hádka, nebylo tomu tak. Bylo to jen přátelské pošťuchování se.

„Jistěže. Co budeme dělat, než se brácha vzbudí?“ pousmál se Tom a nakrčil obočí. Jedna věc ho napadala. Napadla ho jedna určitá věc. Chtěl se zkusit podívat… Na nějaký film. Ne na obyčejný. Dredáč se chtěl dívat na film, který byl určený pro dospělé. Samozřejmě, že by se mohl dívat na porno i s Billem… Ale pochyboval o tom, že by se jeho dvojče dívalo dobrovolně na něco takového. Černovlásek nebyl ten typ kluka, kterého by zajímaly takovéhle věci… Na rozdíl od Toma. Dredáč se těšil na to, až zasune svůj penis do nějaké slečny a pořádně si užije vlhkost. Olízl si rty a přivřel oči. Opravdu hodně po tom toužil. Zasnil se tak moc, že nevnímal ani Andrease, který se s ním snažil komunikovat.

„Tome, sakra vnímej mě!“ Zakřičel nervózně do dredova ucha blonďák. Vytáčelo ho to, jak ho Tom nevnímá. Kdyby mluvil jen tak do vzduchu, vyšlo by to úplně nastejno. Chytl ho za ramena a silně s ním zatřásl. Pro jistotu.

„Hey, co blbneš, vole? Mi mohl prasknout ušní bubínek a byl bych hluchej jak poleno! Jenom kvůli tobě! Takže doufám, že je to alespoň pořádná věc, ta, kterou mi chceš sdělit,“ zaprskal Tom a dlaň pravé ruky přiložil na ucho na stejné straně. Mnul ho. Myslel si, že je minimálně hluchý. Absolutně netušil, co blonďáka tak najednou popadlo. On byl tak krásně zasněný… A Andreas to celé pokazil.

„Ježíš, uklidni se. Nic se ti nestalo. Fakt… Jsi jako baba. Ti dávám návrh toho, co můžeme dělat. Nemůžu za to, že jsi prostě hluchý,“ prokroutil zelené oči blonďatý chlapec. Opravdu mu občas přišlo Tomovo chování hodně dívčí.

„Myslíš, že se ženský dívají na péčko?“ ušklíbnul se spokojeně dredáč. Rozhodně neměl v plánu, nechat si líbit to, že o něm bude kdokoliv říkat, že se chová jako holka. Dočkal se jen Andreasova nechápavého pohledu.

„Co prosím?! Ty se snad díváš na péčko?“ Vytřeštil blonďák nechápavě oči a zamrkal. Věděl o tom, že je Tom zkušenější snad ve všem… Ale že i takhle? Pociťoval v duchu závist. Též se chtěl dívat na zakázané filmy.

„Hmmm… Yeah,“ kývnul Tom. Zalhal. Měl výhodu v tom, že se při lhaní nečervenal tak jako jeho mladší bráška. Nijak se neprozrazoval, že nemluví pravdu. Z jedné strany to byla výhoda. Alespoň pro něj. Avšak nezneužíval toho často. Jen občas v krajních případech. Jeho lži nebyly ani nijak… Vážné. Nelhal by tak, aby to někomu ublížilo.

„Máš nějaký?! Prosííím. Já se chci na nějaký podívat,“ zaúpěl Andy téměř zoufale.

„Zoufalče. Můžeme se na nějaké kouknout spolu,“ pokrčil machrovsky rameny Tom a usmál se. Andreas ani netušil, jak moc dobře nahrál svým přiznáním kamarádovi.

„Opravdu bychom mohli?“

„Neasi. Bill stejně spí… A takovéhle věci ho ani neberou.“

„Okay. Můžeme se na něco podívat. Než se vzbudí. Konečně uvidím sex, tak jak vypadá ve skutečnosti,“ usmál se blonďák. Stejně tak jako Tom toužil po zásunu. Měl v hlavě vysněno, jak to přibližně může vypadat. Přemýšlel, jestli je sex takový, jako jsou jeho představy.

Tom jen kývnul, nekomentoval to. Raději. Mohl by se nechtěně prokecnout. Prozradil by na sebe, že ještě nikdy vlastně na nic takového nekoukal. A to nechtěl. Tušil, že ho má Andreas za borce víc než doteď.

Přátelé spolu šli do domu Kaulitzovic rodiny. Nikdo uvnitř nebyl. Rodiče dvojčat byli od rána v práci. Simone měla jen uvařený oběd.

„Pořád nemůžu uvěřit tomu, že na to budu-…“ blonďák nemohl větu ani dokončit. Tom ho umlčel dlaní, kterou přiložil na jeho rty. Dredáč opravdu neměl náladu na to, aby poslouchal Andyho, jak mu básní o tom, že ještě nikdy neviděl porno, a jak se na to šíleně těší. Sám byl na větvi z toho, že se ve svých čtrnácti letech podívá na film, který byl pro jeho věk zakázaný.

„Jojo, fajn. Tak už drž hubu a pojď nahoru,“ protočil dred oči a chytnul blonďáka za triko, ve kterém spal. Měl k tomu už jen boxerky. Nikomu to nevadilo, přeci jen… Všichni byli kluci. Nemuseli se stydět.

Tom táhl Andrease po dřevěných schodech do svého pokoje. Mohli se na film podívat i v obýváku, ale nechtěl riskovat tu možnost, že by se Bill probudil. Určitě by vyzvídal a před Andym by mohl říct, že Tom nikdy v životě porno ještě vlastně neviděl.

„Hey, hey! To jsme si nedomluvili! Nebudeš ležet v mojí posteli, když si budu honit ptáka!“ syknul Tom směrem k posteli, kde se v bílých peřinách už rozvaloval blonďatý chlapec, s nohama od sebe a rukou v klíně, aby se mohl uspokojit hned, jak bude potřeba. Postel nebyla sice úplně nejmenší, ale také nepatřila mezi největší rozměry. Pro Toma už tam místo nebylo.

„Se neposer. Jsem návštěva, takže klid,“ mrknul blonďák a stáhnul si kalhoty, rovnou i s boxerkama přes zadek. Ležel tedy před Tomem celý vystavený.

„Okamžitě se oblíkni, nechci čumět na tvoje nechutný péro!“ zavrčel Tom a zakroutil hlavou. Což o to. Tohle by mu nevadilo. Jenže on cítil tlak ve slabinách, jen co se na kamaráda podíval. Co nejrychleji se přesunoval ke stolečku z bukového dřeva, kde stála televize a DVD přehrávač. Sáhnul do poličky vedle a vzal jeden přepálený disk. Byl jeho vlastní. Tedy… Ne úplně. Jednou si půjčil originální DVDčko v ložnici rodičů, aby ho mohl přepálit pro sebe. Nenašel odvahu se na něj podívat, až dneska. Poprvé.

„Nezáviď, že je větší.“

„Není co závidět.“

„Ne? A proto se o tobě říká, že jsi baba? Víš proč? Nemáš žádného ptáka!“ zasmál se Andreas. Smích ho ale urychleně přešel, když po něm hodil Tom ovládání od televize.

„Co to děláš, vole?!“ zavrčel blonďák. Nehodil elektroniku zpátky. Stisknul jen ‚play‘. Zapříčinil tak, že se spustilo vysílání filmu.

„Hovno dělám,“ ušklíbnul se uraženě dredáč. Ačkoliv mu bylo čtrnáct, penis byla jedna z věcí, na které si opravdu potrpěl. Nesnášel, když ho někdo urážel… Takhle.

„Hovno si běž dělat na záchod, prase.“

„Budu si dělat hovna, kde chci, kurva! A vůbec! Vypadni, pokud se ti něco nelíbí!“ Tom už se ani nesnažil mírnit svůj hlas, protože to stejně nemělo cenu. Pokojem se nesly steny, křik navíc nemohl uškodit. Maximálně mohl zakrýt chtivé projevování kozaté děvky, na kterou stejně neměl náladu. Byl uražený a debata, která byla ještě před pár sekundami, ho rozhořčila natolik, že se nechtěl dívat na hranej sex.

***

„Tomiiiiiiii…“ začal se ke kamarádovi pomalu lísat blonďák, po půl hodině představení. Nechtěl, aby na něj byl pořád takhle uražený. A taky… Něco ho napadlo, zatímco se poslušně díval.

„No?“ odpověděl bez výrazu Tom a dál nepřítomně koukal do televize. Zaujalo ho to… Opravdu hodně. Nechtěl být ničím a nikým rušen. Jedině, kdyby ho chtěl někdo jakkoliv uspokojit.

„Chceš šukat?“

„Jo, chtěl bych to zkusit. Někdy máš opravdu hodně divné otázky, Andy,“ protočil oči dred. Občas bylo opravdu těžké pochopit myšlení blonďaté hlavy. Tušil, že na téma ‚sex a já‘ se bavili spolu už několikrát.

„Tak to zkusíme,“ usmál se Andreas a chystal se pomalu zvednout. Nevěděl jak, ale to bylo vedlejší. Byl tady i Tom… Tušil, že si poradí, kdyby to taky chtěl.

Tom zalapal po dechu a nechápavě se na kamaráda podíval. Nevěděl, jestli doopravdy slyší dobře a Andreas mu dal nabídku… Na sex. Zakroutil hlavou. Byl si téměř jistý, že se přeslechl a z toho všeho mu už dočista přeskočilo.

„Ty… Se mnou… Sex?“

„Jo. Nějakej problém?“ pokrčil Andy rameny a políbil Toma na krk. Nepovažoval něco takového za důležité, ale chtěl Toma přeci jen navnadit.

„A jak to chceš jako… provést?“ vytáhl dredáč obočí. Tohle ho nad míru zajímalo. Nechtěl strkat svůj penis do zadku blonďáka, a možnost, že by to bylo obráceně, mu sice nevadila, ale přišlo mu zvláštní, že by to chtěl takhle.

„Nevíš jak?“ zasmál se blonďák. Zeptal se tak rozumně, že se mohl vyhnout odpovědi a vše mohlo být v pořádku.

„No… Vím. Četl jsem to. Jeden druhýmu strčí ptáka do zadku…“

Andreas spokojeně zatleskal. Napadala ho sice možnost takováhle… Ale přišla mu i tak zvláštní. Každopádně v jedné věci měl jasno. Neměl v plánu nechat zasouvat Toma. Nechtěl ve svém těle žádnej kus těla cizího. Ani Tomův, podle něj malý úd.

„Já v sobě nic ale nechci, Tome…“

„Neboj, nestrkal bych do tvýho posranýho zadku svého krásného ptáka,“ ušklíbnul se Tom a zakroutil hlavou. Bylo to šílené, ale líbilo se mu to víc a víc. Přemýšlel, jaké bude to, že v sobě ucítí něco cizího… Tušil, že to bude hodně dobrý pocit. Nedokázal si ale vůbec představit… Jaký.

„Něco proti mému zadku?“

„Všechno,“ kývnul Tom a zvednul se, hledajíc cokoliv, co by zmírnilo vniknutí do jeho malé, nikdy nešukané dírky.

***

Pokojem se nesla lehká vůně jahodového, sprchového gelu, patřící Billovi. Na posteli ležel na břiše Tom a nad ním byl blonďák, zasouvající do jeho těla tři štíhlé prsty, které pomalu roztahoval od sebe a snažil se kamaráda připravit na spojení těl. Napadlo ho to, když se vydal Tom do koupelny. Ačkoliv to nevypadalo, měl hodně dobré logické uvažování. Napadlo ho, že bez takovéhle přípravy by mohl Toma ‚zničit‘ a mohlo by ho to… hodně bolet.

„No taaaaak. Už pojď, hm? Stačí,“ zasmál se Tom a nedočkavě se zavrtěl. Vyšpulil zadek víc a zavřel oči. Tahle Andreasova příprava mu přišla nekonečná.

„Fajn. Jak myslíš,“ pokrčil Andreas rameny a prsty vyndal. Kydnul si na prsty další dávku sprchového gelu a pomazal jím svůj penis. Párkrát se pohladil, a nasměroval se k Tomovu vstupu. Špičkou se o něj otřel a usmál se. Začal pomalu pronikat.

„Ten je… Sakra velkej,“ vydechnul Tom těžce, když do něj vstoupil Andreas po chvilce celý.

„A ty jsi pochyboval,“ vypláznul jazyk blonďák a pomalu se rozpohyboval. Z těsna kolem jeho penisu se mu dělalo mdlo. Těsný prostor uvnitř Toma byl šíleně horký a dobrý. Nasucho polykal, a když se konečně pohnul, hrdelně zasténal. Fascinovalo ho, jak moc dobré to může být.

Místností se nesly střídavě steny dvou kamarádů. Značily to, že si oba situaci užívají, jak nejvíce mohou. Andreas přirážel do Toma a ten dělal rychlou práci svojí pravou rukou v klíně. Oběma se tohle líbilo mnohem víc, jak dívání se na hranej sex. Přeci jenom… Naživo je mnohem hezčí všechno.

Andreas si užíval horkost těla pod sebou, Tom si užíval mohutnost penisu ve svém těle. Pevněji se stisknul a vyvrcholil. Chtěl vydržet ještě déle, ale už nemohl. Stejně jako Andreas, který Toma ihned následoval. Nelíbilo se mu, že se splnilo to, co se říkalo mezi vrstevníky. ‚První sex je na nic. Kluk zasune, vysune, zasune, vysune a stříká. Nemohl s tím ale nic dělat. Těšil se… Na příště. Pokud tedy příště bude.

„Bylo to dokonalý,“ sesunul se blonďák na Toma a políbil ho na krk. Nyní, když bylo po všem… mohl si najít čas i na něžnosti. Spokojeně se usmíval. Cítil se nadmíru uvolněný.

„Nejvíc,“ pousmál se Tom a Andrease ze sebe shodil. Protáhl se a udělal pár kroků k oknu. Zamrkal, když viděl Billa vylejzat ze stanu.

„Dělej, vole, oblíkej se, Bill!“ zasmál se Tom a začal se rychle oblíkat.

„To bylo… o chlup,“ taky se zasmál blonďák a natáhl na sebe boxerky a tričko. Lehl si do postele a tvářil se, jako by se nic nestalo. Nepotřeboval to sdělovat světu. Věděl to on a jeho kamarád. To bylo důležité. Stejně tak, jako že se to oběma líbilo…