Neboj se mě, prosím

A/N : Jenom k úvodu, pokud jste viděli film Trója, nebo Alexander Veliký, tak určitě pochopíte, v jaké době se tento příběh odehrává. Dále bych chtěla říct, že jsem si inspirovala naším psaním TWC na ICQ. J Ivetka

…

Už se pomalu blížil večer… Já, jako sluha, jsem měl už pomalu 6 let povinnost starat se o našeho následníka trůnu. Zatím mladého prince…ale už v tomto mladistvém věku měl takovou moc, že by mohl zabít kohokoli, i svou matku…

Ale musím říct, že by toho snad nebyl schopný, ke mně se choval vážně mile, nikdy mi nevynadal za mé chyby, protože ví, že se snažím, aby všechno bylo dokonalé. Sice mám matku, která se o mne snaží starat, ale já to i nad nepříznivé podmínky této doby, zvládám dobře, až moc dobře…

Vzal jsem čistý bílý župan a tác s hroznovým vínem, pomalu jsem vyšel dřevěné schodiště a tiše zaklepal na dveře od jeho pokoje… ,,Tome? Jestli jsi to ty, tak klidně pojď,“ řekl vlastně můj pán a i přes zavřené dveře jsem cítil jeho smích. Potichu jsem otevřel dveře a nohou je za sebou zase zavřel…

Ležel pohodlně na posteli a koukal směrem ke mně…usmíval se….taky jsem se musel lehce usmát…

—Bill—

Dneska přišel poněkud dříve, ale to mi vůbec nevadí, vanu jsem měl už plnou horké vody, alespoň spolu budeme moci být déle. Bože, jak byl tenhle mladík drobný, sladký, upřímný. Vážně se mi moc líbil, každý jeho pohyb jsem sledoval… Bál jsem se, že si všimne pozornosti, kterou mu věnuji… Ale vlastně, já si můžu dovolit všechno i když bych měl pomalu přemýšlet o něčem jiném… Abych pravdu řekl, žádná žena mě nezajímají, zajímá mě jenom on…

—Tom—

Pomalu jsem šel k posteli a položil tam tác s hroznovým vínem, pak jsem postel obešel a položil na kraj složený župan, ihned se otočil… ,,Už máte stát na nohou a připravovat se ke koupeli,“ řekl jsem mile, do očí jsem se mu podívat zatím neodvážil…

,,Přemýšlel jsem, mohl by ses dneska vykoupat se mnou…“ ozvalo se po nějaké chvíli, pohledem jsem pomalu vyjel do jeho obličeje…v ruce si pohrával s bobulkou, která patřila do trsu hroznu, nebo do jeho úst… ,,Víte sám, že tohle nejde…kdykoli sem může někdo přijít, tohle nesmím..“ ,,Smíš… přeji si to, můžu zavřít dveře… mám tu přece závoru,“ řekl poněkud vítězně, ale mě to prostě neodradilo ,,Tohle vážně nejde, prostě se to nesmí…“ řekl jsem a pomohl mu vstát…

,,Vždycky, když chci po tobě něco, co ostatní nesmí, začneš se bránit, nechápu proč to děláš,“ řekl naoko smutně ,,Jsem pouhý služebný…“ řekl jsem tiše a poprvé za tento večer, jsem vzhlédl k jeho hnědým očím…hřbety prstů mě pohladil po tváři. ,,Ale pro mě služebný nejsi už dlouho,“ řekl vážně. Teď jsem se zase neodvážil pohledem uhnout.. ,,To..to je vážně milé, ale..“ nedořekl jsem, věděl, co vzplane z mé odpovědi…

Pomalu jsem mu rozvázal uzel na županu, přes ramena mu ho sundal a položil na postel… vzal jsem osušku a namířil si to o kousek dál k horné vodě…osušku jsem přehodil přes židli a začal ji upravovat tak, aby se mi co nejlépe vzala, až bude chtít vyjít z vody ven… během malého momentu jsem ucítil, jak mi sundává sponu z vlasů, přivřel jsem oči a když mi vlasy spadly do obličeje, tak jsem se otočil k němu….,,Proč tohle děláte?“ řekl jsem…,,Máš krásné vlasy…věřím, že i krásné tělo, proč tohle přede mnou nosíš? Vždyť to tvé tělo jenom hyzdí,“ jeho oči bloudily po mých očích, nose, rtech…všude, kde mohl…

,,Protože….na tohle nemám odpověď,“ řekl jsem a pomohl jsem mu do vany… houbou jsem mu začal omývat hruď…vždycky po umytí se otočil ke mně a vždycky jsme si povídali…nejinak tomu bylo i dnes.. ,,Nevím, jestli sis všiml té sklopené závory,“ řekl a prstem ukázal na dveře… otočil jsem se k ní…,,Vážně si tolik věříte?“ usmál jsem se, když jsem se otočil nazpět ,,Protože vím, že nakonec povolíš. Ty se na mě neumíš zlobit, jenom se na mě usmívat…to já na tebe taky..“ řekl velmi tiše, snad se bál, že nás někdo uslyší…

Přes okraj vany ke mně natáhl ruce a pomalu mi začal rozvazovat můj oděv… koukal jsem se na jeho ruce, po chvíli se mu to podařilo…. Přesně jako jsem to dělal já, mi ho sundal přes ramena a nechal volně dopadnout na zem… klečel jsem u jeho vany nahý. Nikdy mě takto neviděl, ale nestyděl jsem se… očima jsem nenápadně vyjel do jeho očí. Jeho oči zdobila ohnivá jiskra, která přeskakovala z jednoho oka do druhého. Musel jsem se usmát, pomohl mi k němu do vany. Tiše jsem si sedl vedle něj.

,,Musím se přiznat, že ti chci oplatit to, co každý večer děláš ty mě.“ ,,Nepochopil jsem,“ řekl jsem hloupě… ,,No..tohle,“ pošeptal a začal mi po hrudníku přejíždět houbou… ,,Aha,“ oplatil jsem tichý tón hlasu…opřel mne o kulatý kraj vany a sjel mi až na břicho… ,,Jste hrozně drzý,“ uculil jsem se ,,To já vím,“ šeptl tiše…

——– Druhý večer… ———

Zase jsem v ruce nesl tác a župan jako včera…už jsem byl u dveří… ,,Vím, že jsi tam, jen pojď,“ křikl Bill…vešel jsem tedy dovnitř bez nějakého ostýchání… tentokrát stál u vany. Tác jsem tedy i s županem odložil na stůl a o osušku se nestaral…

Rozvázal jsem mu oděv a položil ho do vany ,,Dneska jsi tu ještě dříve, než-li včera,“ usmál se ,,No jo…děláte divy… člověk se na vás celý den těší.“ ,,Vážně? Ty ses na mě těšil“? žasnul. ,,Ano,“ zasmál jsem se ,,Ty jo, to jsi mi vážně udělal radost,“ řekl a i přesto, že byl mokrý, mě objal. ,,To je dobře,“ řekl jsem, dneska byl jiný, než včera, byl plný energie… ,,A o čem si dneska popovídáme?“ zeptal jsem se ,,Je toho moc,“ začal…,,Poslouchám.“ ,,Asi…asi jsem se zamiloval do svého sluhy,“ řekl. ,,Do jakého?“ ,,No…právě sedí za mnou a povídám si s ním,“ řekl klidně ,,Do-do mě?“ zakoktal jsem nejistě…usmál se a otočil se na mě ,,Ano,“ šeptl ,,To je ale blbost,“ řekl jsem odvážně ,,Ne, to není blbost,“ řekl a odhrnul mi vlasy a pohladil mě po krku. ,,Zamiloval jsem se do tebe, neptej se mě, jak se to stalo, sám to nevím…a ani vědět nechci,“ šeptl a opatrně mě k sobě přitáhl…

Jeho polibky byly tak dokonalé, jako on sám… nedokázal jsem si vysvětlit, proč jsem se mu nebránil, proč jsem mu neřekl dost…bušilo mi srdce dost rychle na to, abych si uvědomoval, s kým a co právě dělám. Měl jsem z toho dobrý pocit. Pohladil jsem ho po vlasech, ihned mi to oplatil…dal jsem mu ukazováček na rty a koukl se na něj ,,A já mám pocit, že jsem se zamiloval do mého prince,“ usmál jsem se a objal ho…

Po tom, co jsme si tohle tiše řekli, jsem vstal a pomohl mu z vany ven. Začal jsem otírat malé kapičky na jeho těle, které neposlušně sklouzávaly dolů na suchou podlahu, na které se tvořil tmavší hnědý flíček…. Rychle jsem ho utřel a hodil přes něj župan, aby se nenachladil… snažil jsem se být opatrný, nechtěl jsem mu sebemenším dotykem ublížit, až teď jsem si uvědomoval, jak je jeho tělo a on sám křehký, že musím být opatrný.

Pomalu se otočil hlavou k posteli a pak se na mě koukl zpátky ,,Čekal jsem na tebe až příliš dlouho, nedokážu čekat na tvé doteky a polibky ještě teď…“ šeptl a mě se pod těmito slovy málem podlomila kolena… ,,Víte…rád bych vám…teda ti, tohle zopakoval, ale ta touha dotýkat se tě je mnohem větší, než abych teď myslel na sebe,“ řekl jsem s úsměvem a už jsme šli k posteli.

Byl jsem nervózní, neříkám, že ne, ale myslím, že v této chvíli se nedá nic pokazit…byli jsme na sebe oba opatrní, nic se nemohlo stát. Položil jsem ho pomalu do postele a obkročmo si na něj sedl.

Začal jsem zasypávat jeho krk drobnými mušími polibky, dokázal bych říci, že jsem se jen svými rty otíral o jeho pokožku krku. Pak jsem ale jazýčkem začal pomalu, abychom si to oba užili, dělat krátká a malá kolečka na jeho tepnách. Na každé z jeho tepen jsem cítil, jak mu buší srdce tím, jak tepna lehce vyskakovala… Toho jsem si ale teď nevšímal a ani jsem nechtěl, i když, měl bych sem napsat, že mě zaujal každý kousíček jeho dokonalého těla, ale o detaily si myslím, že se nestará nikdo, když dojde na tohle. Tep jsem přehlížel a začal mu krk pusinkovat – podle jeho tlumených stenů se dalo rozpoznat, co se mu líbí více a co méně, krk je asi jeho erotogení zóna.

Vlasy jsem mu musel každou chviličkou odhrnovat stranou, protože je měl tak jemné a lehké, že mu zase rychle popadaly nazpět. Chvílemi jsem se musel trošku usmát, jak mě už pálily ruce od neustálého odhrnování.

Sám nevím, proč jsem mu ten župánek dával, když ho o chviličku později rozvazuji a odhazuji v dál. Dýchá tak zhluboka, že bych dokázal spočítat každé jeho žebro a přeměřit klíční kosti. To na tom ale bylo to krásné, byl ze mě hotovej… Políbil jsem ho do dekoltu a polibky se posunoval níž, až jsem přišel na jeho krásné místečko, což jsem odhadoval, že bude další jeho erotogení zóna – bradavky. Opatrně jsem okolo nich začal jezdit jazýčkem tak pečlivě, abych se jich ani špičičkou jazýčka nedotkl a jeho vydráždil tak, jak jsem měl v úmyslu…

No dobře, musím uznat, že už prosil tak, že jsem mu to musel splnit, uznávám, že jsem v tomhle strašná mrcha.. Slíbal jsem z jeho bradavek vzrušení a začal je vysávat tak, aby ho to nebolelo, ale aby cítil, jak moc silné a procítěné tohle všechno je…

…

Nacházel jsem se už na bříšku, kolenem jsem se nenápadně letmo otíral o to nejvíc vzrušené místo, které jsem zatím zpozoroval.. jazykem jsem zajížděl do jeho pupíku a zase vyjížděl ven, místy jsem mu dal i pusinku, mapování bříška se zdálo být u konce a proto jsem se přesunul na podbřišek a laskal ho pro změnu tam… Měl jsem až závratě z toho, jak se mi motala hlava. Krev v mém těle byla skoro uvařená a na mě šel pořád větší tlak uspokojení jen tím, co jsem právě dělal já sám…Bill se prohýbal takovým způsobem, že jsem někdy zapomněl na romantiku, kterou má tak rád a dostal jsem chuť vrhnout se na něj, jako divá zvěř na svou oběť.

Vzal jsem jeho už prokrvený penis do ruky a celou jeho délku sjel nejdřív špičkou prstu a pak jazykem, na jehož špičce jsem udělal několik nepatrných koleček a všechno to ukončil polibkem.. Bill na znamení toho, že se mu to líbí a že mám pokračovat, už dosti hlasitě vzdychal a prohýbal se, dokonce roztáhl nohy, abych to měl snazší. Pohlédl jsem mu do očí, on mě také tak, oba jsme se na sebe usmáli a pokračovali v rozdělané ,práci´…

Začal jsem jazykem rychle přejíždět po jeho dost vystouplém schodě a rukou mu přes něj přetahoval předkožku. Pak jsem si pod náporem pocitu a vzrušení, že tohle bude brzy u konce, strčil jeho mužství do pusy a začal mu dělat dobře….

……..všechno jsem to spolykal na důkaz lásky a vyčerpaně si lehl vedle něj, třásl se, celý, vzali jsme se do objetí. ,,Tohle…jsem nikdy nezažil..bylo..bylo to tak krásný…nedovedu si představit, že bych o tomhle ještě teď snil, nebo že bych se teď probudil,“ šeptl mi do ouška. ,,Pššt“ řekl jsem, aby už opustil svou fantazii a dodal jsem tiše ,,Miluji tě!“ ,,I já tebe. Myslím, že se budou všichni divit, když oznámím, že si tě chci vzít,“ řekl a přitulil se ke mně… s úsměvem na tvářích jsme usnuli… a poté se probouzeli do krásného, slunečného a hlavně společného dne….

autor: Ivetka
betaread: Janule