autor: PeTiŠka
^_^
„Máš to rozladěné, ujíždí ti to v refrénu.“ Zamračil se Tom na Georga a poklepal na svoji akustickou kytaru. Georg protočil očima a už po sté začal ladit. Furt tam nějaký ten tón neseděl. Už po stopadesáté se snažili zahrát jednu a tu samou písničku.
Bill odpočítal a všichni začali hrát znovu. Tom propaloval pohledem Georga a hrál. Georg postřehnul jeho vražedný pohled a znervózněl. Gustav začal vnímat napětí mezi kytaristy a nenápadně je pozoroval. Bill zpíval s klidem a se zavřenýma očima. Vžíval se do toho. Tom stále propaloval Georga a čekal, kdy to zvoře, aby na něj mohl vylítnout.
Konečně dohráli A bez chyby! Toma to sice zamrzelo, protože měl chuť se hádat, ale musel se udržet na uzdě.
„Ok, chlapi, dneska to balíme.“ Oznámil jim David a sešel dolů z nahrávacího studia. Gustav s oddychem odložil paličky a protáhnul si nohy. Georg uklidil rychle svoji basu do pouzdra a radši zmizel, aby už nemusel být v jedné místnosti s rozzuřeným Tomem. Protože být v jedné místnosti s rozzuřeným Tomem, je fakt riskantní. Gustav se zastavil mezi dveřmi.
„Jdete?“ pohlédl tázavě na dvojčata. Bill naznačil, ať jde napřed, lemtajíc u toho láhev vody. Tom stále seděl na své židličce a unaveně promnul čelo. Gustav odešel a Bill odložil láhev vody na stůl.
„Udělali jsme toho celkem dost, co myslíš?“ vstal, uklidil svoji kytaru opatrně do pouzdra a usadil se na kožené sedačce v rohu místnosti. Bill přikývnul a přešel ke dveřím. Zamknul. Tom se na něj nechápavě podíval a Bill se jen usmál.
„Myslím, že bychom si měli promluvit…“ pomalu přešel před Toma. Zapřel se mu lokty o stehna a sklonil se k němu jako kočka. Tom nasucho polknul. O co Billovi šlo? Ač nechtěl, musel uznat, že to Billovi dneska slušelo. Byl neodolatelně sexy. Arg…
„A… a o čem?“ zeptalo se nervózně starší z dvojčat a třelo si zpocené ruce do sedačkového potahu.
„Ty nevíš?“ Bill přivřel oči a rukou poputoval výš k jeho rozkroku. Tom sebou mírně škubnul, ale snažil se vypadat vyrovnaně. Zavrtěl hlavou.
„Ne.“
„Tome… Tome… Tome…“ povzdychnul si Bill a obkročmo si na něj sednul. Tom nevěděl co s rukama, tak mu je ledabyle položil na boky. Však to není nic špatného, ne? Jsou přeci dvojčata, mají k sobě velmi blízko. A opravdu si dvojčata sedají na sebe obkročmo, nevědomky se provokují a… sakra! Nenápadně se o sebe třou?!
„Ty dobře víš, o čem mluvím. Jsi moje dvojče, kus mého já. Jsme propojeni a ty si vážně naivně myslíš, že nepoznám, když lžeš?“ usmál se škádlivě Bill.
„C-co?! Já jsem ti ráno ale nel-„
„Přestaň, lžeš mi. Pořád mi lžeš. Zkusím to jinak.“ Bill se sklonil k Tomovu uchu a lehce na něj dýchnul. Tom se ošil a zamrkal. „Je lepší má kopie, nebo originál?“ zamrkal Bill svými dlouhými řasami a Tomovi zatrnulo.
„Mám to brát jako… jako nabídku?“ zeptal se Tom zmatený.
„Ber to tak, jak uznáš za vhodné.“ Usmál se Bill, olíznul si rty a maximálně se nad Toma sklonil. Tom pozvedl tázavě hlavu, čímž způsobil dotek jejich rtů. Obě dvojčata se zachvěla a Bill tiše vydechnul.
„Originál.“
„Co?“
„Že je rozhodně lepší originál.“ Usmál se Tom, chytil bratra za týl a přitáhl si jej pro zdlouhavý polibek. Oba si jej vychutnávali. Bill omotal kolem Tomova krku své ruce a opřel se do polibku. Tom pootevřel rty a Billův jazyk pronikl do jeho úst mrštně. Vítal se s bratrovým polibkem a naléhavě zavzdychal. Tom se zachvěl, když mu chladná kulička, která zdobila Billův jazyk, přejela dráždivě po rtech. Bill se po chvíli odtáhnul a slezl z bratrova klína. Tom nesouhlasně zamručel. Najednou se cítil prázdný. Bill se spiklenecky usmál a zatahal si za pásek.
„Sundáš to ze mě, Tomi?“ Rukou si prohrábnul své dredy a Tom v sobě hlasitě zavřeštěl. Jeho ruce se rozechvěle natáhly k pásku mladšího dvojčete a roztřeseně se jej snažily zbavit. Šlo to ztěžka, jak byl nervózní. Pokud chápal dobře, Bill se mu nabízel. A takováhle nabídka se v případě Toma neodmítá.
„Ukaž, pomůžu ti.“ Zasmál se tiše Bill, jemně odstrčil bratrovy ruce a dvěma chvaty byl pásek pasé. Tom se omluvně usmál a sám už sunul úzké rifle z Billových boků dolů sám. Polykal sliny nad tím pohledem, co se mu každou další vteřinou naskytoval. Bill, pozorujíc počínání Toma, se potutelně usmíval. Kalhoty byly dole, tak je odkopnul kamsi do rohu. Tom viditelně zčervenal. Nemohl spustit oči z toho nejlákavějšího místa na Billově těle.
„Bille,“ vydechnul tiše a přitáhl si jej k sobě. Líbnul jej na bříško, jazykem objel jeho černou hvězdu na kyčli, políbil jej na podbřišek a odvážil si jej políbit na rozkroku přes tenkou látku, která halila Billovo přirození. Bill zaklonil hlavu a povzdychnul slastně.
„Miluj se se mnou, Tome. Vezmi si mě.“ Zaprosil a oči měl téměř černé chtíčem. Tom neváhal, jal se rozepínání svého pásku, které mu už naprosto potíže nedělalo. Nadzvednul boky, aby mohl kalhoty sesunout ke kotníkům. Jeho kalhoty skončily vedle těch Billových.
Oba teď byli bez kalhot. Tom seděl na sedačce, Bill před ním stál. A oba na sebe jen s očekáváním hleděli dobré tři minuty.
„Ehm, ty se stydíš, Tomi?“ přerušil ticho Bill a pousmál se stydlivě. Tom přikývnul. Cítili se trapně oba dva.
„Sundej to první!“ vyhrknul najednou Tom a lehce zatahal za Billovy boxerky. Ten se zamračil a zavrtěl nesouhlasně hlavou.
„Až po tobě!“
„Hej!“ zaprotestoval pohotově Tom.
„Ok, tak oba najednou, jo?“
„Dobře. Tři… dva… jedna…“ a obě dvojčata splnila dohodu. Jejich dolní části těla byly nahé. Bill pohlédnul Tomovi mezi nohy a bolestně usyknul. To mohlo bolet. Ne, to BUDE bolet! Trochu zpanikařen pohleděl bratrovi do očí. Tom se mile usmál a stáhnul jej k sobě na klín. Jejich penisy se o sebe otřely a oba usykli.
„Budu něžný…“ kouknul na něj Tom vážně.
„Přisaháš?“
„Přísahám!“ Tom na důkaz olíznul své prsty a zvednul je před Billa. Ten se zasmál a odstrčil jeho ruku. Přitisknul se na jeho rty a líbal jej, jako by se z nich snažil dostat plnou důvěru.
Tom přivřel oči a rukama masíroval bratrův zadeček. Pomalu přejížděl níž, až k Billovu vstupu. Bill postřehnul Tomovy plány a lehce se třásl.
„Oh!“ zasténal bolestně, zaklonil hlavu a skousnul si dolní ret. Tomův prst pomalu, zlehka vstupoval do Billova těla. Bylo to nepříjemné. Bill skučel a v dlaních drtil Tomova ramena. A Tom držel. Čekal, dokud si Bill na nový pocit nezvykne. Trvalo to pár minut, než mohl přidat druhý prst, o co Bill sám požádal. Stále to bylo bolestivé, ale to k tomu prostě patří.
„Pojď, pojď…“ zašeptal Tom vzrušeně a Bill pomalu dosedal na jeho prsty. Občas bolestně zasténal, ale cítil, že to nejhorší ustupuje. Podíval se přivřenýma očima na Toma a bolestně se usmál. Tomovi spadl kámen ze srdce. Nechtěl Billovi ublížit, ale také nezaručoval, že nad sebou udrží kontrolu. Bill začal pomalu na jeho prsty přirážet sám a tiše u toho skučel. Tom přemístil svoji druhou ruku do svého rozkroku a přejel si po něm. Byl tvrdý a nemohl se dočkat, až si konečně v Billově úzkém těle uleví.
„Můžeš, Tome, asi už jsem připravený…“ povzdychnul Bill, když viděl v bratrových očí nedočkavost. Vzrušení jej až bolelo.
„Vážně jsi?“
„Jo, pojď do mě…“ přikývnul Bill rozhodně a více roztáhnul nohy od sebe. Tom navedl svoji špičku penisu k jeho vstupu, a prsty jím začal pomalu nahrazovat. Bill zatajil dech a zavřel pevně oči.
„Oh bože!!!“ vyhrnul hlasitě, když do něj Tom nadoraz vniknul. Bylo to tvrdé, rychlé a především bolestivé! Bill zasípal a hlavu zavrtal Tomovi ke krku. Naříkal a po tváři se mu svezlo pár slz. Tom se ani nehnul, sám z toho byl mimo. Byl v bratrově těle. A jeho bratr byl zatraceně úzký! Potlačil chtíč do něj začít tvrdě přirážet. Teď hlavně musel své malé dvojče uklidnit. Jednou rukou jej hladil konejšivě po zádech a druhou mu čechral vlasy na týle.
„Ššš, Bille.“ Šeptal mu do ucha slova na uklidnění a doufal, že se to za chvíli zlepší. Bill prosil, aby z něj Tom vyšel, ale Tom se nedokázal přemluvit opustit jeho tělo. Seděli dál nehnutě. Místností bylo slyšet jen tiché naříkání a uklidňující šepot.
Minuty utíkaly, a Bill už se uklidňoval. Jen tiše oddychoval a zvykal si na Tomovu společnost ve svém těle. Naposledy vydechnul a odtáhnul se jemně od Toma. Starší dvojče se povzbudivě usmálo a pohladilo Billa po tváři.
„Dobrý?“
„Snad ano.“ Přikývnul Bill a jemně se na Tomovi zhoupnul. Zamotala se mu hlava. Ne bolestí, ale vzrušením. Zopakoval pohyb a zasténal. Tom překvapeně hleděl na Billa a ani nic neříkal. Chytil jej za boky a opatrně si jej proti sobě přirazil. Bill souhlasně zamlaskal a v rytmu se začal na bratrovi vlnit. Bolest nahradil příjemný pocit.
„Ah, Tome, je to dobré!“ zavzdychal roztouženě a zakláněl slastně hlavu. Jeho pohyby začaly nabírat na rychlosti a Tom si spokojeně zafuněl. Bylo rajcovní sledovat, jak se jeho malé dvojčátko rozvášnilo během pár minut. Tom přirazil prudčeji proti jeho tělu a Bill hlasitě zaúpěl.
„Tam! Tomi, ještě, prosím!“ zaprosil Bill. Tom pochopil, že zřejmě narazil na jeho bod. Zopakoval pohyb s větší vervou a Bill se prohnul slastně jako kočka. Tom si skousnul dolní ret a zasténal. Jejich pohyby se dokonale sladily a oba ztěžkle dýchali pod tou vlnou rozkoše.
Jejich vzdechy se linuly místnosti a Tom ztěžkle setřel pot z čela. Cítil, jak se mu boky roztřásly a Bill už spíše pištěl, než sténal. Oba byli blízko vrcholu. Tom na poslední chvíli uchopil Billův vztyčený penis do ruky a rukou zkušeně zakmital. Nikdy to nedělal někomu jinému, ale spoléhal na to, co má rád on sám. Laskal Billovu chloubu a zavřel pevně oči.
Bill vykřikl, a zároveň naplnil jeho ruku známou bílou tekutinou. Tomova tvář se zkřivila pod přicházejícím orgasmem a během dalších vteřin se silně udělal do Billa.
„Oh, Bille!“
„Sakra.“ Bill se zhroutil do Tomovy náruče a se zavřenýma očima oddychoval. Tom jej líbnul na obě tváře a natáhnul se pro kapesníček na stolu. Utřel ruku a odhodil jej do koše. Brilantní trefa.
„Jsem unavený…“ zamumlal Bill tiše a stále se chvěl ze silného orgasmu. Tom se pousmál a odhrnul mu prameny z obličeje.
„Až přijedeme na hotel, můžeme odpočívat.“
„Anebo si to zopakovat!“ vypláznul na něj Bill jazyk a Tom jej štípnul hravě do zadečku.
„Jsi unavený!“
„Teď ano, ale pokud budeš ležet vedle mě?“ usmál se Bill nevinně a Tom se pobaveně usmál. Zpod okna se ozval hlasitý pískot.
„Tak pojď, ať neremcají.“ Tom ze sebe zvednul opatrně Billa a sháněl se po zbytku oblečení.
Po dalších deseti minutách se konečně dvojčata vykolíbala ze studia k autům. Bill se tvářil naprosto spokojeně a Gustav si podezíravě přejel Toma. Georg vykouknul též z auta a rozesmál se.
„Co je?!“ vyjel na něj Tom.
„Zase si tam měl nějakou Billovi kopii? Byl si slyšet až sem k autům!“ zahýkal Georg smíchy.
„Zmlkni, Hagene, jen závidíš.“
„Na Billa? Vážně ne.“ Tom ztuhnul, stejně tak jako Bill. Oba zrudli.
„No jo, Thomasi, Billa bohužel bylo slyšet též…“ zahuhlal Gustav a nalezl do auta. Tom polknul, Bill zalezl červený až za ušima do auta, Georg se praštil do hlavy pod záchvatem smíchu a Gustav to neřešil. Jejich kapela teď vlastnila ještě jedno další malé tajemství…
autor: PeTiŠka
betaread: Janule
Takovej konec sem teda nečekala 😀 Jejich kapela teď vlastnila ještě jedno další malé tajemství…
No TEDA!! 😀 A nepřišlo jim to nechutný, ani nic takovýho, ještě se zasmějou a jedou do hotelu. ÚŽASNÝ, moje zvrácený já si přišlo na svoje. 😀
to je paráda!!!! Fakt gutovní povídka dokonce jsem se i nasmála!!! Jako oni těch tajemství mají víc???? O.O
Wááu xD Nejvíc mě pobavili ty noviny a hádka S Billem a Tomem xD To bylo Best xD Lepší je originál to se ví, vydařená povídka x)
Bože, čekala sem jak ta povídka dopadne, a musim říct, že tahle druhá část byla úplně dokonalá!!! (ta první samozřejmě taky :D)
miluju tenhle typ povídek
Nejvíc mě dostalo to jak tam bylo napsáno, že Bill zalezl červený až za ušima do auta…to je prostě skvělé, kdyz so ho tak v té situaci představím, muselo to být drsné…..jinak povítka byla vazne super……opravdu se mi líbila
By mně zajímalo, kolik takových malých tajemství kapela ještě má xD Sem s nima!! Ten konec byl nejlepší, prostě pohodička =)
OOOOch ten kdo to psal… nobelovkuu..:D
…ježiš…absolutní dokonalost….úúúúžasně napsaný….obrovská pochvala autorce…jen tak dál…=)
ten záver bezchybný 😀 😀
To byla vážně dobrá povídka 🙂