autor: KaTHulle
Moje úplně první povídka. Nevím, jestli se bude líbit. Ale posílám vám ji. Vznikla na základě rozhovoru pro VIVU – o albu HUMANOI xD. Zaujalo mě, jak se tam dvojčata na sebe tulili a ty jejich pohledy x)).
Komentáře potěší. Ať už kladný nebo záporný…
Příjemný čtení.
Your KaTHulle
TOM
Odcházíme z rozhovoru… Dneska byl Bill děsně ukacenej, už mě to štvalo. Nejradši bych mu tu jeho pusinku zacpal jazykem!! Sakra, proč to nemůžem říct? Proč nemůžu říct, že miluju svý dvojče? Třeba by to nebyla katastrofa… i když sociálka a takový ty úřední místa by asi divně koukaly… A možná by nám udělali ze života peklo.
Teď jdeme po chodbě k autu… samozřejmě, že ten můj malej bobeček jde přede mnou a pěkně mě tady dráždí svou prdelkou. Už abychom byli na hotelu… Tak moc mi chyběl. Už jsou 2 hodiny a od rána jsme se nepolíbili… Šílený!!
Konečně jsme před studiem, zase tady jsou fanynky… Musím podepsat pár fotografií. Pamatuju si, jak Billovi nějaký fanynky podstrčily montáž nás dvou. Bill z toho měl trochu vítr, ale pak se uklidnil… Mmm, už zase ten jeho krásnej úsměv… Musím to trochu popohnat !
**Na hotelu**
BILL
Ležím na hotelu v posteli a nudím se. Tom řekl, že za mnou přijde, a už jsme na hotelu skoro tři hodiny a pořád nic… Občas se dívám na dveře, jestli se neotevřou, ale pořád nic. Jsem z toho smutnej… Ještě před chvilkou jsem měl na sobě jen boxery, ale pak mi začínala být zima tak jsem se oblíkl… Snad tam nemá babu!! Prudce jsem se posadil a zmateně koukal kolem – Co mám udělat? Mám tam jít? A co když se mu něco stalo? Co když šel třeba něco koupit a něco ho přejelo…? Honí se mi v hlavě jedna šílenější situace za druhou… Už ho chci tady.
Najdu telefon a vytočím číslo, který znám už zpaměti.
Zvoní to. Ááá…
„Ahoj, kocourku,“ ozve se z telefonu.
„Ahoj, medvídku,“ usměju se do telefonu.
„Už je ti po mně… „
„Něco jsi mi slíbil,“ skočím mu do řeči.
„A co?“
„Ty si to nepamatuješ?“
„No… víš, Billí, já jsem usnul a probudil jsem se před chvilkou… chtěl jsem jít do sprchy a potom k tobě, prdelko moje.“
„Já jsem se bál, že se ti něco stalo.“
„Ale kocourku!? Co by se mi mělo stát? Zase mě přepadly fanynky? A nebo jsem letěl vznášedlem a spadnul z něho…? Prosím tě, Billííí, neboj se o mě pořád… Jsem dospělej a silnej chlap…“
„Chybíš mi,“ zakňourám.
„Ty mně taky… A co kdyby sme si zalezli do sprchy spolu?“
„U mě?“ řeknu natěšeně.
„Za chvilku jsem tam… Pusu ti nepošlu… za chvilku ti ji dám osobně.“
„Ty potvoro,“ ušklíbnu se.
TOM
Zavěsím. Je to můj malej rostomilej mazlíček. Strašně moc ho miluju.
Opatrně vyjdu z pokoje. Kartu si dám do kapsy a jdu za tím mým černým kocourkem.
Opatrně přejdu chodbu a jemně zaťukám.
BILL
„No konečně.“ Tom se na mě krásně usmál. Rozhlídnul se a vešel dovnitř. Hned, jak za náma zapadly dveře, skočím na něj. Chudáček mě jen tak tak zachytil pod zadkem. A vášnivě ho líbám… Chtěl jsem to udělat už dávno, už na tom rozhovoru, ale nešlo to. Byl tak sexy… Bavilo mě mu skákat do řeči. I když jsem mu neviděl do tváře, věděl jsem, že je naštvanej… A potom, jak se na mě občas podíval… Ooo, úplně jsem se vznášel.
„Tolik si mi chyběl,“ usměju se a pořád se ho držím jako klíště.
„Ty mě taky, miláčku,“ oplatil mi úsměv. „Jak si mohl usnout?“ řeknu trochu zklamaně.
„Byl jsem unavený, včera jsme toho moc nenaspali.“ Plácne mě po zadku.
„Měl sis dát kávu, já jsem ti to říkal,“ řeknu káravě.
„Nechci… je to hnusná droga… a ty by si to taky neměl pít…“
„Hmm já vím… nejsem těžkej?“ zadívám se mu do těch jeho krásnejch hnědejch očí. „Bille,“ začne, „vážíš 20 kilo i s postelí, a ty se budeš bát, že si těžkej?“ Zasměju se tomu.
„Náhodou! Vážím 55 kilo. A nemůžu přibrat!! A ty to víš!“ jemně ho políbím na krk. „Mmm… Kocourek se chce tulit,“ šeptne, a už zaklání hlavu, abych se k jeho krku mohl lépe dostat.
„Mm… joo… chce… krásně voníš…“ líbám každičký kousek jeho krku…
„Ty jsi tak krásně mazlivej,“ zahuhňá. Cítím, jak je vzrušenej… Ten jeho „pendrek“ mě už dosti tlačí do zadečku. „Pojď do postele,“ šeptnu. Tom neváhá… vím moc dobře, co chce. Chce mě. Stejně tak, jako já chci jeho.
Vášnivě mě hodí na postel a hned ze mě rve oblečení.
„Nechtěl si se koupat?“ škádlím ho.
„Jo, ale to můžeme až potom,“ usměje se, a už se věnuje jen mým bradavkám… Chce mě taky vzrušit… Rukama se mi dobývá do kalhot, jenže je tak krásně nedočkavej, že mu ten zip nejde rozepnout… je roztomilej. A ani neví, jak moc mě tím vzrušuje.
„Ukaž,“ poručím a rozepnu si kalhoty. Zatím se jeho rty přesunuly na moje bříško. Je tak něžnej, a přitom tak dravej… Zaháknul si prsty za moje kalhoty a boxery, a pomalu mi je stahuje. Přeju si, aby byly dole co nejdřív a on už se mě dotkl..
„Chceš mě,“ zasměje se a jemně olízne růžovou špičku mého penisu.
„Chci tě, a to moc… ještě se mě dotkni… prosím,“ zakňourám, když vidím, kam se soustředí jeho polibky. O co se sakra snaží?
TOM
Nemůžu si pomoct – musím ho škádlit… Vím, jak je chtivej a vidím to…
„Tomíí… Prosím,“ pořád kňourá. Jenže já miluju ty jeho krásný tenký nožičky – má jemnou krásnou kůži. Baví mě se ho dotýkat. „No tak, Tome… Já už to nevydržím,“ sám si rukou zajede do klína a začne s ní pohybovat.
„Nenene,“ odstrčím mu ruku, „to je moje práce,“ usměju se na něj a zase ho olíznu – tentokrát po celé jeho délce. Krásně zasténá a jeho penis sebou trochu škubne. Musím to zopakovat ještě jednou, a potom si ho dám do pusy. Pohybuju sebou a jemně ho saju…
„Tomiii,“ zakňourá. „Jáá… já už… Tome, už dost,“ hrubě mě okřikne.
Leknutím se odtrhnu.
„Co je?“ nechápavě na něj koukám…
„Chci se udělat společně s tebou,“ šeptne prosbu. Je neuvěřitelně sladkej a krásně vzrušenej. „Chci, aby si byl ve mně,“ vyzývavě roztáhne nožky.
„Nejsi na mě připravenej,“ namítám, i když mám co dělat, abych se udržel. Ta jeho mini brána lásky mě totálně přitahuje.
„Nevadí… Tomi, pojď už,“ sténá. Vystrčí na mě tu svoji krásnou prdelku.
„Tak dobře,“ kleknu si mezi jeho nohy. Chytím ho za boky a vysadím na nohy. Nechám ho, aby si pod sebe dal polštáře, aby se mu leželo líp… A opatrně do něj začnu vnikat. Prohne se v zádech a zakloní hlavu prudce dozadu a vydechne. Snad ho to nebolí, kocourka… Pořád do něj pomalu vnikám a poslouchám jeho tiché výdechy. Když jsem v něm celý, tak se na mě konečně koukne. Oči má od slz, ale nádherně se usmívá. „Bíllí, tebe to bolí,“ vzdychnu.
„Za chvilku přestane… dělej,“ zavrtí se mi na klíně.
Začnu opatrně proti němu přirážet. Po chvilce už i on nasedá na mě… Je to úžasná poloha… můžu se na něj dívat a on na mě… Položím se na něj, abych do něj ještě víc vniknul. Cítím, jak jeho ruka putuje mezi naše těla, aby se mohl uspokojovat.
„Billíí… už… už budu,“ řeknu… říkal přece, že chce, abychom se udělali ve stejnou chvíli.
„Já taky,“ vydechne, ale to už cítím něco teplýho na svým břiše. V tu chvíli do něj hluboce zajedu a udělám se taky.
Chvilku na sobě jen tak ležíme. Potom se položím vedle něho a vydechuju, stejně jako on.
„Ale teď bysme se mohli vysprchovat,“ zachechtá se.
autor: KaTHulle
betaread: Janule
jo to by mohli…jsou určitě úplně ulepení…
Na první povídku teda tleskám, bylo to skvělý:-). Si můj člověk, povídky o sexu to je moje:D
pěkná povídka.Na to že je první tak je fakt mooooc pěkná mno:)
na to že to bola prvá poviedka je to dosť dobré. a chalani by rozhodne mali skočiť do tej sprchy 😀
je to moc hezký!!!
A ta ODS reklama pod tím :D:D Ale fakt moc skvělá povídka 🙂
hezká povídka,první,ale vážně moc hezká!
hey holka piš další povídky…tady ta je luxus x)
sem už myslela že na tu sprchu zapomněly xD
Njn ta sprcha by byla třešničkou na dortu…ale kluci si to vynahraděj v příští povídce že jó..?!xDDD
Těším se móc na další tvou povídku….;-)
To by jste se teda měli, hoši. Takhle zaneřádění od kdejakých telních tekutin 🙂 Fajn povídka, určitě piš dál, protože ti to jde 🙂 Ten "pendrek" mě rozesmál 😀
úpa super powídka piš další powídku mocs se mi tahle líbila 🙂
Moc moc Vám děkuju za chválu. Ani sem nečekala moc komentářů a mám tu 12 komentů. Což sem nečekala ani náhodou … Waw. moc vám děkuju.
Takhle povídka vznikla vlastně náhodou. Po tom rozhovoru co měli na VIVĚ xD To sem zrovna popijela kávu s paní můzou a s paní inspirací xDD. A tak já je třeba ještě někdy pozvu x)).
Ještě jednou moc vám děkuju. Udělali ste mi radost a možná napíšu ještě nějakou. Ale jak říkám musely by přijít tyhle dvě "paní" na návštěvu x))
Krásný! x) Ani se mi nechce věřit, že je tohle první povídka, protože je to napsaný fakt profesionálně! x)
pokráčko ze sprchý!!! XD
na to interview jsem se musela podívat a… chvíly po tom co Tom začal mluvit jsem to musela stopnout a připomenout si, že dýchání je životu prospěšné. ten billův pohled mě odrovnal XD a Tom vypadal jako chlapeček, kterému někdo nedopřeje svoji tak milovanou hračku (čti brášku XD) a tato povídka vysvětluje asi proč (to říkám XD).
No vážne skvelá 😀