Küss mich, wo willst du nur

Záblesk nepříjemného světla, který rychle zúžil zorničky hnědých očí. Bodavý chlad ho s nárazem zatlačil hluboko do měkkého sedadla.

Už nevěřil, že si vzpomene, ale stalo se tak…

Tiché povzdechnutí se neslyšně vydralo z jeho úst po startu. Letadlo bylo opět ve vzduchu a on se, jako každý let, sám sebe ptal, co že to tam vlastně dělá. Nenáviděl obskakovat a upozorňovat lidi na palubě, co smí a co ne. Už si ani nepamatoval, proč není o svých narozeninách doma s rodinou. Bydlel v Americe a celou tu dobu pracoval jako ,letušák‘ u velké firmy.

Do očí ho udeřilo červené světýlko. Nějaký cestující stiskl tlačítko nouze. Letušky byly roztroušené po letadle a tak musel jít on.

Prodíral se mezi volně se pohybujícími cestujícími k určenému sedadlu. Mezitím do něj stačilo drcnout dítě a potřísnit mu pitím oblečení. Tvářil se, že je všechno v naprostém pořádku, ale v hlavě by nejraději utekl co nejdál od tohohle bláznovství!

Konečně došel k cestujícímu, který zmáčkl tlačítko nouze. Opřel se rukou o protější sedadlo a nasadil milý přesto však nacvičený úsměv.

,,Mohu vám nějak pomoci?“ obrátil se s otázkou na pasažéra. Mladík mu ukázal rudou ruku. ,,O bože! Teče vám krev. Pojďte se mnou, ošetřím vám to,“ zareagoval okamžitě a odváděl mladíka do zadních útrob letadla, kde se nacházela lékárnička.

Vzadu nikdo nebyl. Byl tam klid a skoro až ticho oproti zbytku letadla.

,,Hned se na to podívám,“ poznamenal a začal se chaoticky přehrabovat ve skříňce.

Vtom ucítil zezadu na krku mladíkovy rty. Otočil se a zalapal po dechu. Než stačil cokoliv říci nebo snad zaprotestovat, mladík ho přitiskl ke stěně – tím mu zabránil i v případném úniku. Na nic nečekal a začal ho líbat.

,,Tome??“ vytřeštil oči mezi polibky mladíka. Ten se odtáhl a se samolibým výrazem se usmál.

,,Ale… ale co tady děláš? Po- počkej!“ snažil se dostat k vysvětlení, ale už byl opět vtažen do hry jazyků…

…vyšel ven a zapínal si poslední knoflíček své bílé košile. Za ním hned v závěsu Tom s obvázanou rukou.

,,Bille, počkám na tebe na parkovišti,“ šeptl Tom a odešel na své místo cestujícího. Bill si nenápadně olízl rty, na kterých stále cítil chuť svého bratra, a šel obstarávat lidi na palubě.

Probudil se do pozdní noci. Měkounká postel ve vyhřátém pokoji. Z pootevřených dveří koupelny doléhal k Billovi tlumený zvuk sprchy. Usmál se do tmy a pomaloučku vylezl z teplounké postele. Potichu vklouzl dveřmi do koupelny.

Sedl si na okraj vany a se zájmem sledoval nahé tělo za matným sklem sprchového koutu. Zatajil se mu dech nad pohyby svého bratra. Nevydržel to a svlékl si poslední kousek oblečení. Vešel do sprchy za bratrem. Tom si ho okamžitě přitiskl na své mokré tělo. Vlhké rty si vychutnávaly Billovu kůži, po které stékala hřejivá voda.

Jazykem dráždil černovlasému mladíkovi bradavky. Billovy nehty se zaryly do bratrových zad poté, co jeho polibky ucítil kolem podbřišku. Dalo by se říci, že snad i Bill chtěl nenápadně nasměrovat bratra do svého rozkroku. Ten si toho však moc dobře všiml.

Natáhl se pro houbu a nanesl na ní sprchový gel. Přiložil ji na Billovu hruď a pomalými pohyby nanášel pěnu na mokré tělo plné chtíče. Vychutnával si pohled na něj. Nevynechal ani jediný kousek jeho těla.

Přitáhl si ho k sobě. Nejdříve ho nechal aby si vyhrál s jeho piercingem ve rtu, ale po chvíli už to nevydržel a vklouznul k němu jazykem. Vždyť i on si chtěl pohrát s kovovou hračkou, kterou ukrývalo to mrštné růžové.

Jejich horká těla po sobě klouzala vášnivými pohyby. Na Tomovi za chvíli nebylo místo, kde by neměl pěnu, kterou předtím nanášel tak pozorně na Billovu hebkou pokožku.

Bill ho přitisknul na stěnu, kde byla sprcha. Voda odnášela jemnou pěnu z rozpálených těl. Zajel Tomovi rukou do dreadů a pln vášně ho tak přitlačil ještě více na kouřové sklo. Ten jen sykl. Podíval se do těch čokoládových očí a skousl mu lehce spodní ret.

Černovlasý mladík se olízl. S očima plnýma chtíče natlačil Tom Billa na sklo. Ten zavzdychal. Zaklonil hlavu a nechal se unášet polibky bratra na krku.

Bill stále stojící zády k Tomovi cítil jeho dech. Stále více mířil níž a níž. Roztáhl nohy, přičemž se mu skoro podlomily, a nechal se laskat šikovným jazýčkem.

Tom už to nemohl déle vydržet. Ten pohled na nahého bratra, který se při jeho konání sotva držel pořádně na nohou.

Vzrušené vzdychání se náhle proměnilo ve slastné sténání, když do černovlasého mladíka ten druhý pronikl. Přirážel pln touhy stále prudčeji. Mokrá třesoucí se těla se o sebe otírala. Bill zaslechl bratrův vrcholový výkřik a pak byla tma.

Pomalu otevřel oči. Stále ještě dozníval hlasitý tlukot srdcí a zrychlené dechy. Ležel v posteli a nad ním se uculoval Tom.

,,Už bychom měli jít nebo zase přijdeme pozdě!“ řekl mladík s naprostým klidem a líbl Billa na horké rty.

,,Pozdě? My někam jdeme?“

,,Nemáme už čas na hraní. Chvíli to holt musíš vydržet,“ volal z druhého pokoje, když se oblékal. ,,Jo a oblečení jsem ti dal do koupelny. Tak sebou hoď, ať nemáme problém. Svatba není každý den. A zvlášť když je naše!“

Bill už jen zahlédl Toma v bílé košili, jak si dopíná poslední knoflíčky a už byl pryč. ,Naše svatba?!‘

Všude bylo plno hostů. Všichni oblečeni do svátečních obleků. Zářivé úsměvy rozdávali na všechny strany. Černovlasý mladík vyšel nejistě ze dveří ven mezi ně. Mnoho lidí se ohlédlo.

,,A tady jste. Konečně!“ vřítila se k němu stará žena, ,,Váš bratr je už někde tady. Tak šup šup k baru.“ Nasměrovala Billa a štípla ho do zadku. Ten zděšeně pobaven raději rychle odešel, kam měl.

Tom se zadíval na utahaného bratra, který právě seděl u jednoho z mnoha stolů a hrál si znuděně se skleničkou. Šibalsky se uculil, když mu do pohledu také padl dort plný sladkého krému.

,,Ahoj, unavený?“ začal Tom, když si přisednul ke stolu, kde seděl bratr. Ten jen přitakal asi toho měl vážně dost.

,,Ještě pořád jsi nepřestal mít rád sladké?“ vyzvídal nevinně. Bill si skousl spodní ret a tím měl Tom úplně jasno.

Sedl si na bratra. Z obličeje mu odhrnul pramen černých vlasů a políbil ho.

(A/N: svatebčané byli na obřadě, takže tam nikdo neměl být. 😀 )

Tom mu rozepnul mezi souhrou jazyků sáčko a dobýval se na košili. Vzal do ruky trochu krému z dortu a rozetřel ho na nahou hruď. Bill zaklonil hlavu, když z jeho bradavek slíbával krém. Zavřel oči a vychutnával si tu chvíli..

Tělem mu kolovalo jemné mravenčení. Hlavu měl ztěžklou a hruď jakoby na ní měl balvan. Ztěžka otevřel oči. Bodlo ho ostré světlo. Viděl spíš jen mlhavě, ale i v těch nejistých obrysech poznal svého bratra.

,,Tome…“ zasýpal. Ten okamžitě nadskočil a chytil ho za ruku.

,,Kde to jsem?“ chtěl si uvědomit, co se stalo.

,,V nemocnici. Ale už je to dobrý. Měl jsi autonehodu. A… a já se o tebe tak bál.“

Slza dopadla na bílé povlečení nemocniční postele.

,,Už jsem si vzpomněl, co jsem ti to dovolil,“ pousmál se Bill, ,,Smíš mě líbat, kde jen budeš chtít.“

autor: Susi
betaread: Michelle M.