Každý se někdy chová trochu divně 2/2

autor: Liesegang
betaread: Janule
(Bill)
Kouká na mě. Vím, že jsem to přehnal, ale kdyby mě nechal hned na pokoji, tak bych takhle hloupě nevyjel. Zhluboka se nadechnu.
„Promiň mi to, Tome, nechtěl jsem na tebe křičet. Není to tvoje vina.“
Popojde ke mně, klekne si přede mě a chytne mě za ruce.
„Copak se děje, Billí,“ použije zdrobnělinu mého jména a já se usměju… ne, nemůžu se na něj zlobit, vždyť za nic nemůže. Jeho oči jsou tak upřímné a já vím, že i když mě to štve, on si o mě doopravdy dělá starosti. Asi na to má někde v hlavě jako starší dvojče nějaký centrum, či co.
„Tak… já ti to teda řeknu, ale je to vážně trapný, víš, a blbý. Ale nesmíš se mi smát,“ přísně na něj kouknu a on jen zvědavě a pozorně kouká s čím přijdu.
„No tak teda, já mám strašnou… strašně chci… prostě mám chuť na sex.“
Pustí moje ruce a asi tři sekundy na mě kouká…, a pak se rozesměje. To je kretén, no jasně jak by to mohl chápat?!
Chci odejít, ale chytne mě. Snaží se uklidnit.
„Totiž, já promiň, Bille, nechtěl jsem se smát, jenom je divný, že to říkáš ty…“
„Si myslíš, že nemám normální potřeby?“ už jsem zase protivnej.
„Ne, já jen… čekal jsem, co z tebe vypadne…, promiň.“
„Ty nevíš, jak je to pro mě hrozný, Tome! S nikým nechodím už pár měsíců a jak si mám asi teď hledat holku, když nemám vůbec na nic čas! A spustit se s nějakou fanynkou, co to hned vyžvaní, tak to ne, díky, nechci o sobě číst žádný peprný detaily.“

(Tom)
Bill je pěkně v ráži. Já ho chápu, i když myslí, že ne. Pro něj musí bejt dost těžký přiznat si, že vlastně touží po uspokojení. I když vím, že jen tak s fanynkou by si to vážně neužil. Není ten typ. Odfrkne si a pokračuje.
„Stejně by se mnou žádná asi hned nešla. ,Bill Romantik´ se žádný holce do kalhotek dostat nechce,“ probodne mě pohledem, vytřeští oči a plácne se do čela: „Ne, já už vím, mohl bych se převlíknout do tvejch šatů, vzít si čapku a dělat, že jsem Tom Kaulitz, kterýmu přece nedělá problém ojet cokoli, co dejchá a nosí sukni, teda spíš, co nosí sukni, že jo? Ale ne, to by přece asi nešlo, takže si pořád od toho napětí pomáhám sám.“
Poslouchám, co říká a zní to z jeho úst tak neuvěřitelně sexy, on takhle normálně nemluví. Je tak rozčilenej a hysterčí, vlasy mu lítaj kolem obličeje.
„Co tak zíráš?“ řekne už o něco klidnějším hlasem.
Usměju se a zavrtím hlavou. Pak na něj pohlédnu: „Víš, že jsi k pomilování, Bille?“
Koukne na mě s jedním zdviženým obočím, jo aha, ta formulace asi nebyla zrovna teď nejvhodnější.
Nejednou ucítím píchnutí v žaludku, co kdybych… ale ne, okřiknu se, něco jinýho je si to v duchu představovat a něco jinýho udělat… ale já už se nedokážu dál ovládat.
Přistoupím k němu a dřív než se vzpamatuje, tak ho políbím. Je to jako by mnou projel elektrickej proud, je to tisíckrát lepší, než jsem si to představoval.
Jazykem zajedu do jeho úst, ztuhne a… odstrčí mě.
Prudce vydechne: „Co to děláš?!“
Já se ale jen tak lehce nevzdávám a Bill to asi tuší, protože ucouvne. Jdu k němu blíž.
„Tome?!!“ vyjekne, když po dvou krocích narazí do zdi.
„Klid, Billí, jo?“ uchopím ho za ruce a položím mu je podél těla. Nebrání se, jenom mě trochu vyděšeně pozoruje. Pohledem sjíždí na moje rty. Přitisknu se k němu. Vydechne a zavře oči. Rukama hladím jeho útlý boky a klínem se otírám o ten jeho. Nenechává jej to chladným, jeho vzrušení po chvilce tlačí proti tomu mému.
Políbím jeho sladký ouško.
„Chci ti jenom pomoct, dobře?“ zašeptám smyslně. Otírám se o jeho krk rty. Je to tak dokonalý. Cítím, že se chvěje. „Už ti to nějaká holka udělala pusou, Bille?“ Olíznu mu ušní lalůček.
„Ne-e,“ vydechne; skoro ho neslyším.
„Je to moc příjemný, vážně,“ šeptám a rukama sjedu na jeho zadek a natisknu si ho ještě blíž.
„Moc příjemný…“ Přejedu dlaní po jeho napnutém rozkroku. „Jestli chceš, tak ti to udělám…“ Hladím ho.
Podlomí se mu kolena, ale naštěstí ho pevně držím. Otevře oči, dívá se na mě a je vzrušený, vášní mu ztmavly oči. Hledíme si do očí, přitisknutí k sobě…Zvedne ke mně ruce a spojí je z mým krkem…
(Bill)
Bill Kaulitz se totálně zbláznil! Právě stojí v hotelovým pokoji, namáčknutý na zeď a zvažuje nabídku orálního sexu, kterou mu učinil jeho stejně šílený bratr.
Ruce mě neposlouchají a já ho obejmu…
Tak, Bille, vzpamatuj se, soustřeď se, není to tak hrozný, je to jedno z prvních slov, co ses naučil. Hezky pomalu. Nádech, výdech. Jedna slabika. Řekni to.
Ne.
Nádech, výdech.
Ne, Tome.
Nádech, výdech.
Ne, nemůžu.
„Ano, chci to, Tome, potřebuju tě,“ jsem v šoku, co ze mě vychází za slova. Někdo mi přeprogramoval mozek. Právě jsem řekl svýmu bráchovi, že chci, aby mě uspokojil pusou.
Přitáhnu si Toma k sobě a políbím ho. Co si nalhávám, vážně ho potřebuju.
Líbá skvěle. Zakloním hlavu, je to božský. Ucítím jeho ruce, jak mi vklouzly pod tričko. A pak už jen rozepíná můj pásek a stahuje mi dolů kalhoty.
„Tome?“ vydechnu, když mě přestane líbat. Přece jen mám strach.
„Ano?“ zahledí se na mě.
„Je to dobře?“
Znovu mě políbí: „Chceš to, ne?“ přejede mi rukou přes rozkrok.
„Ano, ale…“ umlčí mě rty, pak se odtáhne.
„Já vím. Osobně myslím, že je to to nejlepší, Bille.“
„Fajn,“ vydechnu. Naposledy mě políbí a už se sune dolů, na kolena…
(Tom)
Klekám si před něj a pomalu z něj stahuju kalhoty i boxerkama až ke kolenům. Je teda pořádně vzrušenej. Jeho penis se leskne. Dovolím si ho ochutnat a přejedu po něm jazykem. Slyším Billův dech, je to nádherné a vzrušující. Pochopitelně jsem tohle ještě nikomu nedělal, ale chci aby to pro Billa bylo nezapomenutelné. Prostě budu doufat, že se mu to bude líbit stejně, jak to mám rád já.
Chvíli po jeho ztopořeném mužství ještě přejíždím rty a hladím jeho boky, a pak ho vezmu do pusy.
„Ach, bože!“ vykřikne, ještě že ho držím za boky, jinak by mě zadusil.
Začnu pomalu pohybovat hlavou a pomáhám si rukou, tou druhou jemně hladím jeho bříško, stehna a koule.
„Rychleji,“ zasténá; je to šíleně rajcovní. Vyplním jeho přání.
„Ach, ano, Tome, Tome…“
Odtáhnu se a usměju se. Miluju, když nad ním mám převahu. Možná to tak nepůsobí, jsem to přece jenom já, kdo tu klečí, ale je to on, kdo sténá mý jméno v extázi.
Políbím ho na špičku vzrušeného údu… chci ho trochu zklidnit, ale jemu se to evidentně nelíbí.
„Tome, ještě,“ zasténá: „Prosím.“
Už nevydržím dál ho trápit, a tak ho znovu vezmu do pusy a ve zrychlujícím rytmu přirážím hlavou proti jeho klínu. Cítím, že mi položil ruku na hlavu, asi abych zas nepřestal. To ale nemám v úmyslu.
„Užžžžž…“ uslyším a v momentě moji pusu zaplní horké sperma. Trošku slané, ale mě by ani nenapadlo nepolknout.
Billovy slastné křeče pominou a on se vyčerpaně sveze po zdi vedle mě. Natáhnu mu alespoň boxerky a přitulím si ho k sobě. Čekám až se vzpamatuje a jemně ho líbám na tváře a rty. Je nádhernej a krásně voní.
Po chvíli otevře oči, políbím ho.
„Líbilo se ti to?“ zeptám se s úsměvem.
Usměje se a sklopí oči. Pak na mě pohlédne a rychle mi dá pusu na rty.
Chápu.
autor:Liesegang

14 thoughts on “Každý se někdy chová trochu divně 2/2

  1. ježiš, to je nádhernýý, úžasný, dokonalý!!! jé, ale mohlo by to pokračovat! ale prostě, nádhera 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics