Když voda pálí…

autor: NaGii

Hojky děcka 🙂 Tohle jsem napsala, když jsem neměla zrovna nejlepší náladu, takže nečekejte něco se šťastným koncem. Není to extra dlouhé, ale myslím, že ani moc krátké. 🙂

Nebudu to okecávat, nevím, co bych k tomu napsala. Snad jen: Příjemné počtení :))
NaGii

„Tome, kam jdeš?“ seděl jsem skrčený na sedačce a koukal na Toma, který se oblíkal.

Nevím, kde nastal ten zkrat, kdy mě začal nenávidět. Ještě před měsícem mi dělal snídaně do postele a dával mi sladké pusinky, kdy jen to bylo možné.
Teď po mně jen řve, sotva o mě zavadí pohledem a je věčně pryč.
Nedávno jsem ho viděl s nějakou blondýnou, a když přišel domů a já se dožadoval vysvětlení, jen se mi vysmál do obličeje, zamkl se v ložnici a do rána jsem ho neviděl. Ráno zase odešel.
Je to můj bratr, moje dvojče, ale je to taky moje první a opravdová láska. Bohužel už neopětovaná.

Pamatuji si, když mi poprvé řekl „Miluji Tě“. Dojalo mě to.

Seděl přede mnou a jeho naprosto upřímný a otevřený pohled, mě skoro rozbrečel.
Říkal mi to každý den. Každý den mi opakoval, že jsem to nejlepší, co ho mohlo potkat a že se mnou chce být do konce života.
To jsem byl ještě naivní a představoval si náš rodinný dům s velkou zahradou a bazénem.


„Víš moc dobře, kam jdu!“ dveře se se silnou ránou zavřely.
Složil jsem hlavu do dlaní a začal, dnes už poněkolikáté, brečet.
Byli jsme spolu půl roku. Zítra bude výročí. No vlastně mělo by.
Jenže já už tohle nezvládnu.
Nemůžu tady každý den sedět a dívat se na to, jak můj přítel chodívá pozdě večer domů a brzo ráno zase odchází. Ukončím to já nebo on.
Nevěřím, že mě tak nenávidí. Alespoň doufám, že mě má stále rád jako svého bratra.
Možná mě vážně měl kvůli sexu, možná mě vážně miloval.

Pamatuju si naše první milování.

Byl něžný, počkal a myslel hlavně na mě. Později už to bral jako samozřejmost a já mu to s ochotou dovoloval.
Pak už to ale nebylo s ochotou. Chtěl to skoro pořád, ale já to bral jako povinnost. Ve vztahu to tak přece je.
Potom mi začlo docházet, že se se mnou baví a dotýká se mě jen při sexu, ale i tohle skončilo.
Poslední věc, při které jsem se cítil jako jeho partner, už taky skončila a mě vystřídala nějaká prsatá blondýna.
Otřel jsem si slzy a vstal. Už tohle nemůžu snášet. Nemůžu, pojedu k mámě. Snad mu s ní bude líp.

*******

Tom seděl na židli s pivem v ruce, v baru kousek od jejich domu.

Nevěděl, jak dlouho. Nevěděl, proč zrovna dneska musel přemýšlet, asi nějaký divný pocit.
Najednou měl nutkání jít domů a prosit Billa na kolenou, aby mu odpustil.
Aby taky ne, byl na Billa hrubý, netrávil s ním už skoro žádný čas, párkrát ho i podvedl. Už mu proletělo hlavou i to, že Bill si zaslouží někoho lepšího, ale tuhle myšlenku rychle zahnal. Bill je přece jeho a bude!

Ten divný pocit byl stále silnější. Už tohle nemohl vydržet. V jednom okamžiku se mu vybavily všechny krásné vzpomínky, ve kterých byl s Billem šťastný, a kudla ho bodla do srdce, když si uvědomil, jak moc asi Billovi ubližoval, když se takhle choval.

Zaplatil barmance a běžel domů.
Od domu, kde bydlí, zrovna odjíždělo taxi.
Zase ten divný pocit. Začal se bát, že si Bill něco udělal.
Vyběhl schody a rychle odemkl.

„Bille?!“ zakřičel, ale nic.

Se strachem v očích prohledal všechny pokoje, až se zastavil v ložnici, kde na posteli ležel složený papír.
Tom přestal na chvíli dýchat.
Bál se ho otevřít a přečíst jeho obsah, ale věděl, že to bude důležité.
Sedl si a vzal papír do rukou. Začetl se:

„Tome, omlouvám se za to, že jsem pro tebe byl zátěž. Byl jsem s tebou šťastný, ale ty ses ze dne na den změnil.

Dal jsem ti všechno, co jsem mohl.
Svůj život, svoje srdce, své tělo, ale i tohle pro tebe bylo zřejmě málo.
Byl jsem naivní, když jsem věřil tvému „Navždy“.
Dokážeš si představit tu nesnesitelnou bolest, kterou jsi mi způsoboval? Dokážeš si představit moje výčitky svědomí, když jsi mi říkal, že mě máš dost? Už jsem to prostě nemohl vydržet.
Doufám, že ti beze mě bude lépe a že si najdeš přítelkyni, se kterou budeš šťastný déle než se mnou.
O jednu věc tě ale prosím. Nikdy nezapomínej na to, že máš bratra, který tě miloval nadevšechno na světě i přes to, co jsi mu způsoboval.
S láskou, Bill.“

Tom si lehl na postel a začaly mu téct slzy.
Svou blbostí ztratil někoho, pro koho by zabil. Někoho, kdo se mohl roztrhat pro to, aby byl Tom šťastný, někoho, kdo měl srdce na správném místě.

Až teď si uvědomil, že Bill, byl vlastně jeho život.
Život, který ztratil.
Miloval, nemyslel, ztratil!

autor: NaGii

betaread: Janule

10 thoughts on “Když voda pálí…

  1. Ach nee! Proč to muselo skončit tak smutně?! V poslední době tu jsou samé smutné konce, chtělo by to i něco pozitivního 🙁 ale moc se mi to líbilo

  2. Neee… už zase smutný konec. :'( Toma fakt nechápu. Měl by být rád, že mu Bill dal svoje srdce i tělo a ten blbec místo toho chodí za jinejma… :'(

  3. -Člověk si uvědomí,co všechno měl až když to ztratí-
    Tom si za to může sám.Chudák Bill.:/
    Moc hezky napsané.=)

  4. Tom, ty magor!!Nemohol ten "diný pocit" dostať aspoň o trochu skôr???….chúďa Bill ale čo už…život je krutý!

  5. Rozmýšlela jsem se, jestli si povídku přečíst, protože tvého nicku jsem si tady ještě nikdy nevšimla, takže jsem byla zvědavá. Nápad byl dobrý, jakože člověk si uvědomí, co měl, až když to ztratí, jak už tady bylo zmíněno výše v komentářích. Akorát teda na můj vkus byla povídka docela kraťoučká a tím vlastně i urychlená. Nestačila jsem se do té situace v ní pořádně vcítit, takže já bych to asi víc rozepsala. A taky mi nebyl zcela jasný Tomův motiv. Proč se v podstatě choval, tak jak se choval, když měl všechno, co chtěl. Pak ho z ničeho nic osvítilo a dolehla na něj ta vina. V téhle části jsem se docela ztratila no. Ale ten poslední odstavec, který to zakončil byl hezky napsaný, i když byl smutný 🙂 Jinak tohle neber, jako nějakou kritiku, rozhodně jsem tě tím nechtěla nijak urazit nebo tak něco 😉 Jenom jsem prostě napsala svůj názor.

  6. nemuze to takhle skoncit…ale smutny knec taky nekdy nezaskodi, happy endy sou predvidatelnejsi :)) moc krasne :*

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics