„Bille….“ zavzdychal Tom ze spánku, když ho něco jemného zašimralo na tváři. Byla mu neuvěřitelná zima, hlava ho bolela tak moc, že se bál, jestli vůbec někdy přestane, ale příliš se bál otevřít oči. Děsil se toho, že až to udělá, jeho bratr už tam nebude. „Bille…“ zopakoval naléhavě a natáhl ruku před sebe. „Bille!“ otevřel oči a ruku zase zklamaně spustil. Byl to jen sen. Tom stále ležel na oné lavičce, kde patrně včera usnul a pomalu se probíral z opojení. Ještě teď mohl cítit lehkou vůni kokosu a hořkých mandlí.
Najednou se posadil a dosud ospalé zorničky se mu rozšířily vzrušením nad bláznivým nápadem. Je možné ,že to Bill neudělal kvůli ní,ale…? Ne… to je… Už vážně šílel?
***
Bill zničeně seděl za kuchyňským stolem a usrkával již dávno vychladlou kávu.Bylo půl sedmé, na něj tak zoufale brzy, přesto nedokázal v posteli déle vydržet. Celou noc oka nezamhouřil a rozhodně nemělo smysl se o to dál pokoušet. Pohlédl na hodiny. Čas se snad zastavil.
Co to bylo? Ten zvuk… zdálo se mu to, nebo vážně… ne to je nesmysl! I přes své pochybnosti se zvedl a zamířil k domovním dveřím, aby je zkontroloval. Najednou se však zarazil. Zježilily se mu hrůzou všechny chloupky na krku. Někdo stál za ním, o tom nepochyboval. Než se však stihl otočit, ten někdo s ním prudce smýkl na zeď, až mu málem vyrazil dech. Chytil mu ruce nad hlavou a přitlačil ke zdi.
„Tome….“ vydechl Bill překvapením.
„Miluješ Megan?“
„Cože?“
„Miluješ?“
„Co-co je to za hlouposti, Tome, okamžitě mě pusť“ začal odporovat Bill, i když by právě dal půl života za to, aby ho Tom už nikdy nepustil. „Odpověz mi, Bille, potřebuju to vědět. Chci to vědět. Tak – miluješ ji?“
„A-ale… já nechápu…“
Tom popadl Billa za tričko a hrubě s ním hodil na studenou kuchyňskou dlažbu. „Odpověz!“
„Tome, prosím… nech toho, děsíš mě!“ vypravil ze sebe skutečně rozklepaně Bill. Neobratně se vyškrábal zpět na nohy a začal před bratrem podvědomě ustupovat. „Tak řekni – miluješ?“
„P-proč to chceš vědět?“
„Jestli jsi to udělal, protože jí miluješ, odpustím ti. Ale jestli ne, tak jsme spolu skončili!“ řekl nekompromisně Tom a dychtivě hltal pohledem bratrovy poodhalené boky, kterými se snažil namáčknout někam mezi kuchyňskou linku a zeď. Bill nasucho polknul. Nevěděl, co má dělat. Má lhát, aby mu Tom odpustil, a nebo má říct pravdu a odsoudit se k zatracení? Nervózně se opřel o desku linky, ale místo tvrdého dřeva se jeho ruka zabořila do něčeho měkkého, co mu v zápětí přistálo přímo v klíně. No jistě, převrhl na sebe dort od mámy, který jim tu nechala.
Tom potlačil vzrušený vzdech a sledoval, jak ze sebe Bill spěšně otírá šlehačku. „Ty v-víš, že tohle bych b-bez lásky nikdy neudělal, toho bych ne-nebyl schopný!“ odpověděl nakonec vyhýbavě Bill a znovu sklopil oči k bílému krému na svých kalhotách. Toma bodl osten zklamání. „Takže… ji miluješ?“ zeptal se, a i přesto, že se snažil o bojovný a pevný tón,j akým hovořil ještě před chvílí, jeho hlas zněl náhle zdrceně. Bill si toho všiml a zvedl k bratrovým očím ustrašený pohled. „N-n-ne“ vypravil ze sebe nakonec. V Tomovi se vzedmula nová vlna, ale tentokrát vzteku. Dělá si z něj Bill snad legraci?
Znovu jej popadl a smýkl jím přímo proti obrovské policové stěně. Bill vyjekl bolestí a po zádech se sesunul na zem. Sklenice s medem nad ním se hrozivě zakymácela. Nakonec se převrhla a její zlatavý obsah začal vytékat Billovi přímo na hlavu. Už toho měl dost, nenechá se sebou takhle zacházet. Ani od Toma ne. Namáhavě vstal, sebral z police včerejší jahody, které oba dva doslova zbožňovali, a začal se jimi strefovat do Tomova čistě bílého trička. Nejednou mu však střela přistála přímo v obličeji nebo v citlivých partiích. To Toma rozzuřilo do nepříčetnosti. V rozčilení vzal do ruky první, co se namanulo, a bojovně se rozběhl proti bratrovi. Čokoláda na vaření, fajn. Chce válku, má ji mít. Doběhl k Billovi, znovu ho až bolestivě přimáčkl ke zdi a obrovský kus čokolády mu násilím nacpal do úst. Možná to mohlo vypadat směšně, ale Tom už čirou zoufalostí nevěděl, co udělat. V žádném případě mu nechtěl ani v nejmenším ublížit, miloval ho. Teď si však potřeboval vybít vztek. A necpat bratrovi čokoládu do úst mu momentálně přišlo jako dobrá alternativa. „Takže ty si ze mě chceš dělat srandu? Myslíš, že jsem hlupák? Bez lásky bys to neudělal, ale hned na to řekneš, že jí nemiluješ? Tak co vlastně, no co?“ Bill nejrychleji jak mohl spolykal všechnu čokoládu, zhluboka se nadechl a upřímně se zadíval do Tomových očí.
„Udělal jsem to z lásky… k tobě.“ Tomovi se málem zastavilo srdce. Takže přece? Jeho naděje není marná? „Co-cože? J-jak to myslíš?“
„Tak, jak to říkám. Já – omlouvám se, strašně moc, Tome!“ řekl něžně Bill a rukou od medu přejel linii bratrovy tváře. „Vím, že jsem hnusný, vím, že jsem nechutný, ale… nesnesl jsem pomyšlení na to, že by se tě dotýkala. Musel jsem se jí zbavit. Myslel jsem, že když se s ní vyspím a pak jí budu vyhrožovat, že ti to řeknu, nechá tě. Tak moc jsem po tobě toužil.. toužím. Já… já tě miluju…“ Šlo to tak snadno. Samo to vyplynulo přímo z Billova srdce, aniž by přemýšlel o následcích. Bylo to venku a jeho úleva byla jako džbán vody pro člověka trpícího žízní. Teď však smutně sklopil hlavu, protože mu došlo, co udělal. Navždy se připravil o Toma.
Jaké bylo však jeho překvapení, když ucítil bratrovu ruku na svých zádech. Tom ji téměř nábožně posunoval vzhůru až k Billovu krku, zatímco druhou, ve které stálé svíral teď již roztékající se čokoládu, smyslně přejel jeho rty.
„Tome…?“ Bill zvedl pohled a překvapením se mu rozšířily zorničky. V Tomových očích četl nedozírnou vášeň a něhu. Zářily jako nejjasnější hvězdy na letním nebi. Zářily splněným přáním.
„Šššš,“ položil mu Tom prst na ústa, Bill jej však nečekaně vtáhnul dovnitř a sál čokoládu, která na něm ulpěla. Toma polilo horko. Tohle byla ta nejšílenější a zároveň nejerotičtější věc, co mu kdy kdo udělal. Prudce vydechl, zaklonil hlavu a kolenem se namáčkl na bratrův rozkrok. Slyšel, jak sykl. Ruku z jeho krku dychtivě přesunul na stehno a něžně ji posouvall až pod lem jeho trička. Byl tak horký, bože! „Ach Tome… Tome,“ slyšel jej vzdychat a ihned vyhledal jeho rty. Vpil se do nich a jazykem laskal snad každý milimetr. Před očima měl naprostou tmu, nedokázal myslet na nic jiného než na něj. Tak moc jej miloval a tak moc jej chtěl. Toužil mu ukázat všechnu svou lásku a vášeň, které je schopen.
Jedním zkušeným pohybem bratra zbavil trička a přisál se k jeho dokonalé pokožce. „Chci tě…“ cítil Bilův horký dech na svém krku. Jeho touha pomalu dosahovala nebeských výšin. „Chci tě, Tome, chci tě cítit, lásko…“ opakoval Bill jako v horečce a tiskl se k Tomovi. Už to nedokázal vydržet. Tak dlouho mu to bylo odpíráno a teď už si nedokázal představit čekat, byť jen pár vteřin. Tom jedním prudkým pohybem smetl ze stolu misku s jablky a Billa na něj vysadil. V očích mu plály šibalské jiskřičky. Znovu vyhledal jeho rty a začal si s nimi hrát. Bral je mezi své, jemně sál a opatrně masíroval zuby. Poté přes ně lehce přejel jazykem. Bill vzrušeně zasténal. Na to Tom čekal a jazyk vsunul do jeho úst. Přitom stále přejížděl dlaněmi po jeho bocích. Náhle mu však sklouzl na stehna, důrazně je od sebe oddělil a natěsnal se do jeho klína. Billem projela obrovská vlna vzrušení. Ta razance a něžnost zároveň v něm vyvolávala snad ještě silnější touhu. Tomovy rty klouzaly po Billově krku až k bříšku. Chvíli kroužil jazykem kolem pupíku, ale pak jej vsunul dovnitř. Cítil, jak se Bill vypjal k jeho ústům. Jeho jazyk se znovu vydal na objevnou cestu. Zastavil se těsně nad lemem bratrových kalhot a pak, bez okolků, začal sjíždět po látce až k místům, kde stále byly stopy po šlehačce. Příjemné mravenčení v Billově podbřišku už neustávalo. Naopak se stále stupňovalo. A když zjistil, že ho Tom zbavil kalhot a jeho horký, hladký jazyk ucítil přímo na nahé pokožce, téměř vykřikl. Nehodlal však zůstat pozadu. Jeho ruce sjely k Tomovu pásku a za okamžik spona povolila. Dravě mu přetáhl triko přes hlavu a poté se k němu znovu přitiskl. Tom se od něj však odtáhl a pohledem naznačil, aby se položil. Bill netušil, co má v plánu, ale poslechl. Tom opatrně vylezl na stůl a dosedl přesně na bratrův klín. Chytil ve vzduchu jeho vzpouzející se ruce a natlačil mu je za hlavu. Bill cítil, jak jej prostupuje horkost. Rozlévala se přímo z jeho nitra a pronikala krví až ke konečkům prstů. Tom přestal s jemným pohupováním, naopak mnohonásobně přidal na síle i intenzitě a Billovo tělo se pod ním teď doslova svíjelo. Postřehl, jak mu vytrhl ruce ze sevření a o chvíli později ucítil jeho štíhlé prsty na svých bocích. Otevřel slastí semknuté oči a prohlížel si bratrovo prohnuté tělo. Tak moc jej vzrušoval. Byl tak sladký a dokonalý.
Nepatrně se naklonil a začal slíbávat zbytky medu z jeho tváří. Voněl po kokose a hořkých mandlích, přesně jak si to představoval. Neudržel se a znovu se vpil do jeho hebkých, horkých rtů. „Bo-bože – Tome – j-já už – to – ne-ne-nevydržím!!!“ vyrážel ze sebe přerývaně Bill a prsty bořil do Tomových dredů. Tom si do posledního doušku vychutnával pocit, že ta naprostá krása a dokonalost patří jen a jen jemu. „Neboj se, dočkáš se brzy!“ zašeptal mu smyslně do ucha, poté přes něj dráždivě přejel zuby a dál jazykem kreslil vlhkou stopu až na Billovu hruď. Cítil, jak zaryl nehty do jeho ramen, když vzal do úst jednu jeho bradavku. Cumlal ji, olizoval a svým piercingem působil Billovi husí kůži. Nezapomněl však rukou neustale hladit bratrovi boky, které se k němu vstřícně vzpínaly. „Tome, prosím tě…“ Z Billova hlasu už zazníval podtón zoufalství. Hladově vyhledal jeho ústa, aby jej ukonejšil, ale vzápětí se vrátil tam, kde přestal. Každičkému kousku kůže na jeho podbřišku věnoval láskyplný polibek, až se na pokožce začaly vytvářet zarudlé flíčky. Vzrušovala ho již pouze představa, že za pár hodin budou tyhle stopy víc než viditelné. „To-To-Tom-Tome…“ Bill už nebyl ani s to vyslovit bratrovo jméno, tak moc byl roztoužený. Jeho hlasité vzdechy dávno zaplnily celou místnost a on teď nedočkavě zarýval nehty do desky stolu. Myslel, že snad exploduje. Tom uznal, že už má dost a rozhodl se ho déle netrápit. Rychlým pohybem mu stáhl těsné boxerky, naposledy potěšil jazykem pokožku těsně pod Billovým tetováním a pak vzal jeho vzrušení do úst. Bill už nesténal, doslova křičel a Tom se bál, že to snad musí slyšet celé Německo. Na docela krátký okamžik zvedl hlavu, aby se podíval, jak se bratr tváří. Bill ležel neschopen pohybu, s tváří staženou do vrcholné slastné křeče. To byla pro Toma ta nejlepší odměna. Znovu se sklonil a přidal na intenzitě. „To-Toooomeeeee“ Jeho ústa společně s Billovým výkřikem zaplavila teplá slaná tekutina. Tiše polykal a vnímal, jak se bratrovo tělo pod tím jeho pomalu uklidňuje .Opatrně položil hlavu na jeho hruď a poslouchal, jak se jeho dech dostává do pravidelné frekvence. Zvedl oči k jeho šťastné a uvolněné tváři. Byl neodolatelný.
*
„Ale, ale, copak to tu máme…?“ konstatoval s frajerským úsměvem Bill, když přejel dlaní po stále napjaté látce Tomova spodního prádla. Ten jen se syknutím zabořil tvář do bratrovy hrudi. „No tak, pane Kaulitzi, buďte statečný, něco s tím provedem,“ pousmál se Bill ďábelsky a rukou pronikl pod lemem spodek až k jeho vzrušení. Obemknul kolem něj útlé prsty a začal rytmicky pohybovat. Tom cítil, jak jej zalévá povědomá vlna příjemného tepla. Podvědomě se k bratrovi začal tisknou a jeho vzdychy byly pro Billa rajská hudba. Už cítil, že se to blíží. Už přicházelo i to mrazivé mravenčení předznamenávající orgasmus, když náhle – Bill přestal. Stáhl ruku z jeho klína, místo toho se mu dychtivě vrhl na vlhká, horká ústa. Tom zklamaně vydechl „Bille!!!“ Ať sebevíc chtěl, nedokázal potlačit vyčítavý tón. Bratr se však záhadně pousmál a znovu jej políbil. Tom se nemohl zbavit pocitu, že má něco za lubem. A měl pravdu.
Bill ho rychle zbavil trenýrek, letmo se jazykem dotknul jeho vzrušení a poté si bez jediného slova klek zády k bratrovi. Ten na něj ohromeně zíral.
„Bi-Bille, tohle nemusíš dělat!“
„Ale já chci. Přeju si, abys byl šťastný.“
„Ale nemusíme… totiž… „
„Tak dost řečí. Chci tě cítit. Teď a tady. Hned!“ řekl nekompromisně a natlačil se na bratrův klín.T omem proběhla obrovská vlna vzrušení. Tohle nečekal, ale v životě nebyl šťastnější.
Vzal Billa jemně za boky a opatrně do něj pronikl. Věděl, jak je to pro něj těžké, uvědomoval si, že cítí každý jeho sebemenší pohyb, přesto si nedokázal pomoct a začal přirážet. Jeho vzrušení bylo až příliš velké. Když přejel Billovi po linii páteře, prohnul se jako tětiva luku. Dychtivě mu zabořil ruku do havraních vlasů. Cítil, že příjemné teplo a mravenčení se vracejí. Zrychlil frekvenci. Jeho dech byl kratší, přírazy intenzivnější. Volnou rukou zabloudil do Billova klína. Jejich vzdechy se rozléhaly po místnosti a pomalu se měnily v křik. Tom znovu zrychlil a pak – naposledy se k bratrovi přitiskl a o chvíli později se už topil v extázi. „Bože, to bylo-to…nepopsatelný, dokonalý, já … “ Tom se vyčerpaně zkroutil do Billovy náruče a přerývaně oddychoval, jak se snažil uklidnit. „Miluju tě,“ dodal po chvíli a zavřel oči.
***
Ze zahrady k nim dolehl motor přijíždějícího auta. Bill se poplašeně posadil. „Kruci, máma!!!“ Máma? No jistě, dnes ráno se měla vrátit. Tom se vymrštil, jako by do něj někdo střelil. Urychleně se rozběhl po kuchyni a začal sbírat poházené kusy oblečení….
***
Simone Kaulitzová si vyčerpaně svlékla kabát a odložila klíče na botník. „Kluci, jsem doma!“ zavolala, ale odpovědí jí bylo jen zlověstné ticho. Že by tady nebyli? Ale ne, to je přeci nesmysl. Zkoumavě pohlédla k velkému schodišti vedoucímu k jejich pokojům a sváděla vnitřní boj, jestli nejdříve káva, nebo Bill s Tomem. Byla příliš unavená, káva vyhrála. Zamířila do kuchyně a –
„Kluci? Co-co… ehm, co to tady…-děláte?“ Jedním pohledem přelétla zpustošenou kuchyň a znovu zabodla pohled do dvojčat. „No my – vaříme!“ zazubil se zářivě Bill a pyšně před ni postavil cosi, v čem dokázala rozpoznat jenom jahody, piškoty a kousky čokolády.
„A-aha, vaříte…“ vydechla Simone a nevěřícně sledovala svého staršího syna, který jí právě podával šálek horké kávy. „No, vypadá to… opravdu… vypadá to – lákavě,“ vypravila ze sebe s přemáháním. Věděla, jak jsou její děti citlivé a nechtěla je zbytečně shazovat. „Ale… Bille?!?!“ Zastavilo se mu srdce. S děsem v očích se ohlédl a upřel na matku nevinné oči. „A-ano mami?“
„Tomovy ponožky do jídla nepatří, zlatíčko…“
autor: Helushka
Ahojky, chceš se přidat do teamu bleskařů? a spolu s námy vytvářet spoustu bleskovek (http://www.bleskoowky.blog.cz) teprve se rozjíšždíme, ale chceme se stát nejznámější bleskařskou stránkou. Pokud máš zájem ozvi se na fukovka@seznam.cz ahoj
mne se strasne libi kdyz je tom na billa agresivniaaaaaaaa
JJ, já taky můžu, když je Tom takovej "drsnější"… sice čím dál tím víc pochybuju, že takový umí být i ve skutečnosti, ale ráda si o tom aspoň přečtu. Krásná povídka, Helí, opravdu se ti povedla. Byla příjemně vzrušující a přitom vtipná. Ta poslední věta mě naprosto odrovnala :-DD Představa Billa, s vlasama od medu, celýho zapatlanýho, jak matlá dohromady piškoty, jahody, čokoládu a Tomovy ponožky-… nepopsatelný :DDDD
jn já taky upe miluju to když je Billík takovej bezbrannej xD
jsem úchyl xD
tak tohle bylo naprosto skvělé!!! opravdu moc se mi to líbilo! ani nejsem schopna zanechat kloudný komentář – omlouvám se *jkg*:D
Ohh,i přesto že jsem..no to je jedno,taky miluju když je Tom na Billa dresnej,a Bill se ne,že bránit,super,fake jako se ti klaním,moc povedená jednodílka..
Ty Tomovy ponožky mě zase dostaly… v kombinaci se zlatíčkem jsou naprosto dokonalý 😀 Směju se tu poránu jako blázen… a jinak super akce na kuchyňským stole,Helush, vzhůru do práce, půjde to líp. Díkes :o* J.
xDxDxDxD DOKONALÉ!!!^^
né asi xDDD brutální povídka!fakt nejvíc povedená! 🙂 jen tak dál:)
xD co? xDDd tyw exDD a ja ze bude nejaky presmutnyyyyyyyy skaredy koniec a ono toto xD nemozem xD upe suproveee
Ježiš! Klásný! A ten konec….. no prostě mazec!!!!!! (=
tak to je naprosto božííííí! jedna z nejlepších povídek co znám!
Tak to bylo krásný 🙂 Taky jsem se ze začátku trochu bála, že to bude smutný, ale tenhle druhý díl mě teda odrovnal… 🙂 Když se je představím, oba umatlaný od všeho toho jídla, jak se tam krásně milujou… 🙂
A Tomovy ponožky v mňamce pro maminku mě málem doslaly pod stůl :-)))
Helushko, skvělý, hned jdu na tvé další dílečko 🙂
Pěkná povídka, díky!