Chtíč

„Sakra… Tohle se nemělo stát, tohle se vůbec nemělo stát.“

„Do prdele, ale co se vlastně stalo ???“

Mladý, asi třicetiletý muž nervózně přecházel středem moderně vybavené místnosti hotelového pokoje. Roztržitě si mnul spánky, při každém krouživém pohybu bolestivě syknul… Snažil se vybavit si včerejší divokou noc.

„Kruci, Davide, no tak si vzpomeň !!!“

„Co jsi mu udělal ?“

„Co se včera stalo?“ Snažil se nastartovat svou paměť. Další věty roztržitého monologu prořízly cigaretový opar, který se v místnosti vznášel jakoby zpomalenou rychlostí oproti všemu ostatnímu.

Vlastně vše, barevné zdi, televize, hifi-věž, minibar, to vše se Davidovi zdálo až mučivě mrtvé a oproti jinému dnu ztichlé… Celá místnost dnes byla jiným, jakýmsi odděleným Davidovým světem. Celý „reálný“ svět zůstal za dveřmi.

—

RETRO:

„No tak, Davide, už musíme jít. Dnes jsi toho vážně vypil moc.“

Hlas mladého usměvavého černovlasého kluka se Davidovi pomalu vkrádal do mozku. Vlastně ani nevěděl význam slov, která vychází z Billových úst. Stačilo mu, už jen to, že mluví na něj.

„Bille, dove… dovedeš mě, prosím tě… na… na toaletu???“

Velké procento alkoholu v Davidově krvi vyšlo najevo už jenom jeho nepřítomným a zasněným pohledem, který až s dětskou naivitou a nadějí patřil Billovi.

„Jistě, ale potom už půjdeme na hotel, jasný?“

„Jjo.. jasně..“

Nepřítomně přitakal a s mírným vzdechem zaklonil hlavu. Tím jak Bill opatrně, až ochranářsky, Davida zvedal z kožené sedačky, nevědomky odstartoval něco, čemu se David už dávno snažil zabránit. Už se mu dokonce i dařilo na Billa nemyslet, ovšem to byl při smyslech. Dnes v noci, v „mírném“ alkoholovém opojení, za sebe nemohl ručit, tím pádem nemohl ručit ani za své choutky – nemístné a nepotlačitelné choutky na Billa. Jistě, už dříve mu připadal přitažlivý, ale dnes se na tom podepsaly i jeho dotyky, patřící pouze Davidovi. Měl štěstí, že Tom zůstal na pokoji, měl chřipku, a tak nemohl Billa hlídat. Po dlouhém procesu zvedání se ze sedačky zamířili směrem k záchodkům.

„Sakra, víš vůbec jak seš těžkej?“ snažil se Bill odlehčit situaci a přitom se na Davida rozverně usmál, stále jej držíc k smrti opilého kolem ramen. Na to jak byl Bill hubený, měl pořádný stisk, tohle už Davida rozhodně nenechávalo chladným. Při mátoživé cestě na záchod vymýšlel odporný plán, plán, který měl dokázat, že David si vždy vezme to co chce, v tomto případě Billa.

—

Když už ho začala bolet hlava z neustále se opakujícího pohybu – chození po pokoji, sedl si na koženou sedačku, podobné té, na které seděl včera v noci v klubu. To v něm vyvolalo stísněný pocit, nemohl se pořádně nadechnout, zatočila se mu hlava. Střípek paměti se mu nepříjemně rychle objevil před očima… Alkohol, sedačka, záchody, znásilnění, řev, Bill, slzy,úleva, zadostiučinění…

—

„Počkat… Bill?“

Zeptal se sám sebe s nadějí, že to, co viděl, nebyla pravda. Podíval se na konferenční stolek. Před sebou u uviděl tam štos úředně vypadajících papírů.

„Oznámení o přerušení pracovní spolupráce“a „Trestní oznámení“ přečetl polohlasně. Zoufale s sebou praštil na sedačku. Trestní oznámení si pořádně přečetl… Došel až na konec… Jindy úhledný Billův podpis by snad poznal kdekoliv… Dnes byl ale podpis roztřesený a rozpitý notnou dávkou slaných slz zoufalého a poníženého černovlasého chlapce. Slzy se neúprosně tlačily také ze zarudlých očí patřících muži, který právě zjistil, že navždy ztratil někoho, na kom mu záleželo. To vše jen kvůli alkoholu a touze. Z očí muže, který byl příliš slabý na to, aby se dokázal ovládnout a odolat pokušení a chtíči …

„Vážně ti to stálo za to???“ ozval se kdesi daleko v něm ten starý dobrý David… David, který právě ztratil svůj sen.

autor: Magdus.P
betaread: Michelle M.