Malá díra v hlavě

autor: El

Ahoj, jsem tady znovu s další jednodílkou. 🙂 Vlastně se třema, nooo 😀 Jsou to povídky podle písniček D. Landy a povídky se jmenujou stejně jako ty písničky. Musím říct, že mám velkou a fantazii, a tak jsem si hodně vymýšlela, což snad tolik nevadí… :D:) Snad taky moc nevadí, že jsem nějakou sloku u všech povídek vypustila… 🙂

No, tak si užijte zatím první jednodílku ze tří a za komentáře budu vděčná 😉
El
Když se stromy promění
ve starý duchy, co hlídaj svět.
To není vůbec dobrý znamení
lákaj mě tam a já chci zpět.

Hvězda na mě z dálky volá
chce mě do kapradí uložit
to se vám zadřou ozubený kola
a váš stroj přestane jít.

Už se stmívalo, když se muž v uniformě lesem vracel domů z vojny. Vracel se za svým bratrem a zároveň milencem. Těšil se, až ho zase obejme. Stulí si ho v náručí a společně si celou noc budou vyprávět, co se dělo, když se neviděli.

Podíval se na nebe poseté hvězdami. Kdysi mu někdo vyprávěl, že každá hvězda na obloze je duše někoho mrtvého. Že hvězdy jsou od toho, aby nás chránily a dohlížely na nás.

Byl už dost starý na to, aby věděl, že to je hloupost a že hvězdy jsou vlastně slunce. Ale i tak to byla hezká myšlenka.

I když na nebi bylo tisíce hvězd, Tom se díval pořád jenom na tu jednu. Nejjasnější na nebi. Jasnější než Večernice. Měl pocit, jako by ta hvězda měl být za malý okamžik on sám.

Někdo mi chtěl zkrátit čáru
kterou do věčnosti maluju
rychle se otevírá tlama zmaru
a každým krokem se ti vzdaluju.

Malou díru v hlavě mám
a lunu zakryl mrak
teplá krev mi napoví,
že jít tam mám, že je to tak.

Malou díru v hlavě mám
a lesem tady vrávorám,
ty jsi sama, já jsem sám
a možná zrovna umírám.

Krev, jenž mu tekla po spánku až na krk nevnímal. Jediná jeho myšlenka byla dostat se ke své lásce. Cítil, jak slábne, ale stejně šel dál. Musel jít dál.

Flashback

Mohli jet na týden domů. Všichni se na tenhle den těšili. Všichni se těšili na svoji rodinu, staré přátele a sousedy.

Tom šel se svým přítelem, kterého potkal právě na vojně.
Byl to třicetiletý muž, skoro bez vlasů a modrýma očima. Měl svalnaté paže a celkově celé tělo. Od pohledu se mohl zdát odtažitý a chladný. Někteří by řekli, že vypadal přísně.
Ve skutečnosti to byl milý chlap se smyslem pro humor. Jeho jméno bylo Eric.
Tom si ho oblíbil hned první den.
Vracel se domů za svou manželkou a pětiletou dcerkou, která měla hnědé vlásky po mamince a modré oči po tatínkovi. Co ji Tom viděl na fotkách, byla opravdu povedená.

„Pozor!“

Bylo jediné, co Tom slyšel, když ucítil ostrou bolest někde nad spánkem. Zavrávoral a chytil se za ránu. Usyknul. Podíval se, kdo to po něm vlastně vystřelil. Tu tvář už někdy viděl. Neznal ho, jediné, co věděl, bylo, že patří k nepřátelům. Viděl, jak míří na Erica a než stačil jakkoliv zareagovat nebo upozornit ho, jako to udělal on, bylo pozdě. Už jen viděl, jak jeho přítel padá k zemi. Ošklivá rána do hlavy. Neváhal a vytáhnul svoji pušku. Vystřelil hned několikrát. Když nepřítel padnul k zemi a Tom se přesvědčil, že je mrtvý, přešel k Ericovi. Kleknul si k němu a stiskl mu ruku v dlani. Nevěděl, co říct nebo udělat. Nějak se na nic nezmohl.

Ve válce běžně umírají lidé. Běžně jsou vysoká čísla, když jde o oběti. Ale vidět kamarádovu smrt nikdy není moc hezké.
Zavřel Ericovy oči a zase vstal. Musel jít domů. Ať už se svým přítelem nebo bez něj.

Konec flashbacku

Když tě víly okouzlí
od jejich tůní zazní zpěv.
Tělu je jasný, že už je to zlý
klopýtám dál a stírám krev.

Mech mě láká, ať si lehnu,
že mě přikreje a bude klid
Jenže jak si lehnu už se nehnu
A ještě nechci duši vypustit.

Celej člověk touží spočinout
v mlze pro mě září z nebe most
moh bych si tělo jako boty zout
a tím všem říct, že už mám dost.

Šel lesem dál. Věděl, že tohle zranění je vážné, ale nejspíš nebylo tak vážné, aby umřel hned. Byl statečný a i přes všechnu námahu šel dál. Oči se mu přivíraly, i když šel. Kdyby ležel, tak by byl už nejspíš mrtvý.

Chytil se za hlavu. Rána bolela jako čert. Do rukávu své uniformy setřel krev, jež mu stále tekla, a šel dál.
Cítil, že mu nohy vypovídají službu. Mohl si na chvíli lehnout. Jen na chvíli. Odpočinul by si a potom by zase šel dál. Ale věděl, že když by si lehnul, už by nevstal. A to nechtěl.
Sám se dokonce přistihnul, jak přemýšlí, že by prostě umřel. Že by si tady lehl do mechu a umřel. Ale tohle nemohl svému Billovi udělat.

Hvězda na mě pořád volá
dělám, jako bych to nevnímal
radši se dívám na tu hvězdu zdola
šeptám tvý jméno a šlapu dál.

Malou díru v hlavě mám
a pozoruju Velkej vůz,
pořád jede oblohou
tak já půjdu ještě kus.

Malou díru v hlavě mám
a lesem tady vrávorám
ty jsi sama, já jsem sám
a možná zrovna umírám.

Znovu se podíval na nebe. Ta jasná hvězda tam pořád byla. Pořád se třpytila a lákala ho na své místo na nebi. Tom jen zavrtěl hlavou a šel dál. Jediná myšlenka byla Bill. Určitě bude překvapený, až ho uvidí. Usmál se nad tou představou, jak Billovi září očka. „Miluju tě, Bille…“ zašeptal skoro neslyšně a šel dál.

Malou díru v hlavě mám
kráčím do tmy ani nevím kam
potichu si přísahám
že k tobě doklopýtám!

autor: El

betaread: Janule

5 thoughts on “Malá díra v hlavě

  1. No to bylo dokonalý! Wau! Opravdu moc krásně napsaný. A hodně smutný. Doufám,že k němu stihl dojít.
    =)moc povedený!

  2. Opravdu krásně napsané moje drahá :). V pochmurném stylu, mírně snad morbidní, ale já miluju tenhle styl psaní a "válečné" povídky.
    Díky za krásný, i když pravda kraťoučký kulturní zážitek :).

  3. Hodně pěkné =)) Jsem ráda, že jsem se k tomu nakonec dokopala 😀 Nikdy by mě nenapadlo psát něco na Landovy písničky, i když je při psaní hodně často poslouchám =) Už jen za to, že dokážeš někoho jako Landu zkloubit s twins máš můj obdiv ;))

  4. [1]: Smytny? 🙂 tak to jsem vůbec neměla v plánu. 😀
    No těžko řict. 🙂 každopádně děkuju 🙂
    [2]: děkuju :*
    no je to kratký noo.. ta druhá bude ještě kratší a třetí bude asi nejdelší, takže tam bude ' kulturní zažitek ' snad největši. :D:)
    [3]: no co se tyka skloubení Landy a twins, tak původně jsem dostala napad napsat nějakou povidku v autobuse, cestou do školy a to zrovna při poslouchani Smrtihlava. Měla sem to všechno v hlavě jak to bude asi vypadat a tak… A pak mě to same napadlo pravě u malé díry. A když už jsem měla dvě tak proč nevymyslet povidku i na třetí žejo…
    no jenže Smrtihlav, který vypadal nejjednodušeji, napsat nešel… Tak jsem to vymyslela na dvě, úplně jiné písničky no. 😀
    A mužete hadat na kreré. :))

    Všem ale moc děkuju. 🙂
    *El

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics